Vlčák: Now

 

 

Začalo to hraním na ulicích Amsterdamu, roky na scéně v kapelách, o patnáct let později vychází českému hudebníkovi a songwriterovi Jakubovi Novákovi aka Vlčákovi první sólové dlouhohrající album s názvem Now.

 

Now zahrnuje sedm melodických skladeb s emotivním zpěvem a nadžánrovým přístupem kombinujícím folk, indie rock a současnou elektroniku. Texty reflektují osobní zkušenost a vnitřní touhy, životní cesty i společenská témata – vztahy, osamělost, vyloučenost.

 

„Konečně přišel čas začít se věnovat sólo projektu. Důvodů je hodně. Uvědomil jsem si, že můžu denně zkoušet a nemusím kvůli tomu jezdit daleko, dělat si písně po svém mohu přece i v obýváku. Sampler a práce v domácím studiu mi pomohly rozšířit obzory o promyšlenější hudební produkci,“ říká Vlčák.

 

Jako hosta přizval Novák na Now producenta a hudebníka Jana Brambůrka (syntezátory, klávesy, perkuse), v jehož ústeckém Tajným studiu album vznikalo. Za masteringem stojí Ecson Waldes. Naživo Vlčáka někdy doprovází jeho manželka, violoncellistka a zpěvačka Jana.

 

Vlčák vyrůstal v Novém Strašecí, prostředí malého města se značnou koncentrací kreativních lidí, ale i podzimní sychravost a nemizící mlhy Nováka výrazně inspirovalo a motivovalo k uměleckému rozvoji. Debutové EP Justice (2010) výrazně rozšířilo posluchačskou základnu, po přestěhování do Prahy se stal součástí indie-folkové scény i díky sérii Večerů Jiného Folku. Vystoupil na festivalech Žižkovská Noc, United Islands, pódium sdílel se spřátelenými projekty Kuby Alexy, písničkáři Sunbeamem, Emozpěv, Ernestem Volterem, písničkářkou Žofií Kabelkovou nebo kapelou Lake Malawi. Dlouhých čtrnáct let od vydání Vlčákova debutu vyplnil Jakub Novák dalšími hudebními projekty jako Vivien’s Shadow, Out Of Silence nebo NOVAKRAUS.

 

Deska Now vychází digitálně 22. května 2024 u vydavatelství Yannick South Records. Křest proběhne na konci září na Střeleckém ostrově v Praze, kromě Vlčáka vystoupí také Kuba Alexa, Reeko (Selfish), David Melichar (Dirty Airlines), Jan Reesha Richter (High Five) a další. Součástí bude také uvedení Alexovy kompilace spřátelených projektů D.I.O. (Do It Ourselves), na kterou Vlčák přispěje singlem „Home Again”.

Sun+Dead: Magic Drum

V dnešním světě, kde je hudba mostem mezi generacemi, se rodina Havelkových stala symbolem jedinečného hudebního putování otce a syna. Sun+Dead je duo otce, hudebníka Václava Havelky (Please The Trees), a jeho syna Šimona Havelky (ročník 2008). Od Šimonových 5. do jeho 15. narozenin odehráli společně desítky koncertů doma i v zahraničí, a další přibývají.

 

“Šimon se doslova narodil s bubenickými paličkami v ruce,” říká Václav Havelka. “Od narození byl posedlý rytmem, který neustále vyťukával do předmětů kolem sebe až do momentu, kdy jsme mu ke 3. narozeninám koupili bicí soupravu. Od té doby už se od bicích neodlepil.”

 

“Od malička jsem rád poslouchal hudbu z tátových vinylových desek. Studoval jsem obaly alb a ptal se táty co a proč se mu nejvíc líbí,” říká Šimon. “Radši než na pohádky jsem se koukal na záznamy koncertů Rock ‚n‘ Rollu. U kapel jako The Who, Jimi Hendrixe, Nirvany a Sonic Youth jsem viděl, že hudebníci občas ničili svoje nástroje. Tak jsem taky, když mi byly tak čtyři, zdemoloval svoji umělou kytaru, což se našim úplně nelíbilo. Ještě víc jsem to schytal, když jsem koukal na koncert kapely My Morning Jacket a máchal kolem sebe dětskou kytarou tak divoce, že jsem s ní rozbil televizi.” Václav dodává, “Byť ve všem ostatním je Šimon pravák, jak od malička sledoval hudebníky v televizi zrcadlově, na kytaru i bicí hraje jako levák.”

 

Jako dárek k Šimonovým 10. narozeninám v roce 2018 duo vydalo svoji první nahrávku cover verzí oblíbených písní. U příležitosti oslavy jeho 13. narozenin v roce 2022 natočilo duo EP, opět ve studiu Golden Hive v Praze. Tentokrát to jsou tři autorské skladby. Jedna z nich nese název Magic Drum, kouzelný buben, což je Šimonova přezdívka, kterou mu dal jeho děda Miroslav Krobot. Skladba Candle je ódou na meditační techniku, kdy meditující zklidňuje svoji mysl pozorováním plamene svíčky. Závěrečná improvizovaná skladba dostala název How To Make It Big In Macedonia. Je inspirovaná vtipnou historkou hudebníka Jana P. Muchowa ze začátku devadesátých let minulého století, který byl přizván kapelou Here, se kterou nikdy nehrál, aby s nimi na obrovském koncertu v Makedonii hrál na bubny, za kterými nikdy předtím neseděl.

“Kolem nahráváním EP jsem hodně poslouchal Black Flag a Minutemen,” říká Šimon. “Hodně se mi líbila sólová nahrávka baskytaristy Minutemen Mika Watta Ball-Hog or Tugboat? z roku 1995. Když se mě táta zeptal, od koho bych chtěl do písniček nahrát basovou kytaru, řekl jsem: ‚No přece od Mika Watta‘.” Václav navazuje, “Nejdříve mě Šimonův nápad pobavil a říkal jsem si, že je to nemožný ale pak jsem si řekl, že naděje umírá poslední. Mikovi jsem napsal email s tím, že má tady v Praze 13. letého fanouška, který vášnivě hraje na bicí a zeptal se jo, jestli by nám na nahrávku nenahrál basu? To jsem ještě netušil jakej je to srdcař. Velmi rychle zareagoval a opravdu nám basu do dvou skladeb na nahrávce ze tří nahrál.”

Dalšími hosty na nahrávce jsou kytarista Paul Leary z The Butthole Surfers, zpěvák Slim Cessna ze Slim Cessna’s Auto Club, multi-instrumentalista Thor Harris, a studiový inženýr a producent Chris Koltay, který celou nahrávku míchal ve svém studiu High Bias v Detroitu a přispěl na ni také syntetizátory.

Videoklip k singlu Magic Drum:

“I am so proud to have been asked to sing on the Sun+Dead song, Magic Drum. I have been working with Vaclav for many years. Our working relationship has grown into a lasting friendship. Now, here I am singing along with him and his magic drumming son, Simon. This is family. This is important. It is an honor to be included. Also, because of these guys I get to sing a song with one of my all time heroes, Mike Watt! Magic indeed!”  Slim Cessna

 

 

„I find it very kind of being asked by sun+dead to bring bass to their two tunes. I have done many collabs w/people sending me files and then my trying to help w/bass and sending files back to them… you never know how they’re gonna turn out but that’s not why I think it’s good I take part, I feel having the opportunity to contribute also can contribute to what I can learn myself, a kind of „learning by doing“ type of trip. you do these things to help others and in turn, you help yourself which I think is a good thing.“ Mike Watt

 

Nahrávka vyšla 22.5. digitálně u vydavatelství Polí5.

 

Život je dobrá věc je název nové výstavy v galerii Prostora a představí malířku Janu Vojnárovou a Josefa Bolfa.

Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 16. května od 17:30.

 

Galerie Prostora i v roce 2024 pokračuje s představováním sbírek současných výtvarných umělců. Nová výstava od pátku 17. května 2024 do 31. července ukáže díla současné výtvarné scény ze sbírky dvojice Jany Vojnárové a Josefa Bolfa. Bude zahájena vernisáží ve čtvrtek 16. května 2024 od 17:30 hodin za přítomnosti těchto autorů. Součástí výstavy budou komentované prohlídky.

 

Sbírka Jany Vojnárové a Josefa Bofa ukáže díla například: Adela Babanová, Zbyněk Baladrán, Radek Brousil, Petr Cabalka, Jan Freiberg, Martin Gerboc, Jaroslav Grodl, Martin Herold, Igor Hosnedl, Jakub Hošek, Anežka Hošková, Krištof Kintera, Viktor Kopasz, Jiří Kovanda, David Landa, Laura Limbourg, Eva Maceková, Ján Mančuška, Jan Merta, Svatopluk Mikyta, Jaromír Novotný, Zuzana Ondroušková, Petr Pavlík, Jiří Petrbok, Michal Pěchouček, David Pinkava, Ivan Pinkava, Daniel Pitín, Paul Ryan, Alžběta Říhová, Pavla Sceranková, Vladimír Skrepl, Lu Jindrák Skřivánková, Markéta Soukupová, Jan Soumar, Jan Šerých, Pavel Šmíd, Adam Štech, Matej Štetiar, Jakub Špaňhel, Jiří Thýn, Jan Turner, Tomáš Vaněk, Daniel Vlček, Vobouch, Iva Vodrážková, Johanka Hrabíková Vojnárová, Jan Vytiska, Dušan Zahoranský a mnoho dalších.

 

 

Jana Vojnárová vystudovala ateliér malby u Vladimíra Skrepla, Michaela Rittsteina a Stanislava Diviše a ve své tvorbě tematizuje lidskou (zejména ženskou) figuru, kterou mnohdy abstrahuje či deformuje v kombinaci s neurčitým obrazovým prostorem. V jejích obrazech je patrná dvojrozměrná bariéra, za kterou můžeme nalézt rozvinuté lehce narativní příběhy postav a bytostí. Žánrová hravost s kompozicí tělesných vztahů někdy vede k volnějšímu, až k abstraktnímu malířskému rukopisu. Práce jsou přitom založeny na fotografiích, které Vojnárové slouží jako východisko či jako inspirace.

 

Josef Bolf absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v ateliéru u Jiřího Načeradského, Vladimíra Kokolii a Vladimíra Skrepla. Během své kariéry se účastnil několika zahraničních stáží. Od roku 1996 byl členem skupiny Bezhlavý jezdec (aktivní v letech 1998 – 2002), kde spolupracoval s umělci jako Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk. Žije a pracuje v Praze. Bolfův umělecký styl lze charakterizovat jako výrazný melancholický jazyk s prvky grafiky, který osciluje mezi akrylem a olejem. Jeho práce odrážejí narativy z oblasti science fiction, komiksových knih a grafických románů, přičemž je patrný vliv středověké malby a uměleckých vizionářů, jako byl například William Blake.

 

O galerii Prostora

Prostora je galerie v centru Vinohrad, za kterou stojí architektka Marcela Steinbachová, zakladatelka ateliéru Skupina, spolku Kruhu a ředitelka jeho aktivit (přednáškové cykly o architektuře, festival Den architektury a festival Film a architektura, vydávání publikací). Prostora sídlí v bývalých telefonních ústřednách v Blanické ulici 9 nad náměstím Míru, v 1. patře. Název galerie vychází ze synonyma častěji používaného slova prostor, prostora ale definuje prostředí více vymezené, ohraničené, v tomto případě výstavní. Prostora se v minulém a současném roce zaměřuje na představení sbírek současných výtvarných umělců.

 

 

 

Život je dobrá věc – Jana Vojnárová a Josef Bolf

vernisáž ve čtvrtek 16/5 od 17.30

výstava 17/5 – 31/7 2024

 

Událost na FB

IG @prostora_galerie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Otevírací doba

středa–pátek: 14:00–17:30

dle dohody i sobota: 14:00–17:30

či na vyžádání (ve státní svátky a v srpnu zavřeno)

 

Vstupné dobrovolné, více informací naleznete na www.prostora.org.

Hlavní výstavou letní sezony v Muzeu literatury jsou Hry Franze Kafky

Cílem neobvykle pojaté výstavy Hry Franze Kafky v Muzeu literatury je narušit některé interpretační stereotypy např. redukci Kafkova díla na pouze „německého Kafku“, která opomíjí působení multietnického prostředí Prahy, kde se Kafka narodil a většinu svého života zde prožil, nebo Kafku jako solipsistu zabývajícího se jen svými traumaty, přestože existují četné doklady o spisovatelově jemném a vnímavém přístupu nejen ke svým blízkým i o jeho mimořádném smyslu pro humor. Ten reflektuje i architektura naší výstavy, která oživuje naše vzpomínky na školní tělocvičny. Kafka byl totiž i vášnivým sportovcem.

Ve výstavě tedy budou představeny literární a biografické texty Franze Kafky, související artefakty a dokumenty především ze sbírek Památníku národního písemnictví − Muzea literatury z perspektivy odlišné od obvyklého obrazu autora, z perspektivy hry. Nebudou však chybět ani originály Kafkových písemností včetně jeho posledního dopisu před smrtí.

Kromě tvůrčího uchopení kafkovských témat ve výtvarném umění (ilustrace, plastika, koláž, autorská kniha) bude ve výstavě věnována pozornost překladu. Téma hry bude představeno rovněž prostřednictvím videosekvencí či audio instalací. Návštěvník objeví Kafku, který ve svých textech uplatňoval hru s formami, nápady a pointami, a k témuž podněcoval umělce (včetně překladatelů), kteří se k němu ve své tvorbě vztahovali.

 

VERNISÁŽ 21.5. v 18 hodin

Mimořádná výstava si žádá mimořádnou vernisáž. Můžete se těšit na baletky a akrobaty včetně provazochodců na laně ve výšce mezi budovami. Vše za hudebního doprovodu v duchu Kafkovy doby. Zábavná složka programu však úzce koresponduje s tématy výstavy. Před zahájením výstavy bude hovořit i její autor Štěpán Zbytovský, přítomny budou též kurátorky Vilma Hubáčková a Alena Petruželková a ředitel Památníku národního písemnictví – Muzea literatury Michal Stehlík.

 

DOPROVODNÉ PROGRAMY

 

  1. 6., 18:00 Ivan Matoušek – Oslava

Syn překládá Kafkův proces se svým umírajícím otcem. Čtení z knihy oceněné Magnesií literou za prózu za účasti autora.

  1. 9., 18:00 Milena Jesenská – Dopisy a dokumenty

Novou knihu Muzea literatury vydanou v rámci edice Depozitář uvedou editorka svazku Marie Jirásková a její spolupracovnice Pavla Plachá a Barbara Köpplová.

  1. 9., 18:00 Franz Kafka v Muzeu literatury/PNP

Vedoucí Oddělení Literárního archivu Muzea literatury Tomáš Pavlíček představí osudy unikátních archivních materiálů. Kurátor Petr Kotyk uvede dokumentární film Zálepka aneb Kafka a Julie (2015, režie, produkce, spolupráce na scénáři Bedřich Ludvík).

 

Stroon – Tectoniclifting

Proměna toho, kým jsme, může někdy připomínat snahu zvednout tektonickou desku. Nové album elektronického producenta Stroona vám přiblíží, jak taková snaha může znít. První ochutnávkou je singl Tectoniclifting, který prostřednictvím éterických trav, japonských perkusí, tranceových syntezátorů a mlžné sirény zprostředkovává velikost i marnost snahy stát se jiným, než jsem. Singl si můžete poslechnout od 14. května 2024 na všech streamovacích platformách.

 

„Tectoniclifting je ten typ skladby, která vzniká neplánovaně. Původně jsem ji vytvořil pro divadelní představení, ale už se mi nehodila. Nakonec ale perfektně zapadla jako dynamický vrchol B strany desky a dobrá zvuková změna v rámci celého alba,“ říká o své nové skladbě Dalibor Kocián alias Stroon.

 

Stroonovo nové album Metal Bubble Memories, které je podle jeho slov jeho zvukově nejbarevnější, nejpříběhovější a možná i nejdobrodružnější deskou, vyjde digitálně i na vinylu 30. května 2024 u Deadred Records. Obal singlu i alba vytvořil umělecký ředitel, designér a ilustrátor Michal Hazior. Současně s vydáním singlu je na stránkách vydavatelství zahájen také předprodej limitované vinylové verze alba, které vychází za finanční podpory Fondu na podporu umenia.

Jubilejní EKOFILM představuje vizuální styl 50. ročníku. Jeho autorem je mladý tvůrce se znevýhodněním

Nejstarší evropský filmový festival o životním prostředí EKOFILM představil vizuální styl pro jubilejní 50. ročník. Letos poprvé se na něj vyhlásila veřejná soutěž. Vítězné grafické zpracování letošního tématu Jak (ne)zabít přírodu vybrali organizátoři z dvaceti šesti přihlášených návrhů. Ten vítězný vznikl ve studiu Maturus, které zaměstnává tvůrce s handicapem. Autor ilustrací, šestadvacetiletý Oliver Moučka, vsadil ve svém zpracování především na hravost a důvtip. Letošní Ekofilm proběhne 1.–6. října v Brně, výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován projektům na ochranu přírody, které zaštiťuje ZOO Brno.

„Díky EKOFILMu má veřejnost už půl století jedinečnou příležitost zhlédnout české i mezinárodní snímky o životním prostředí a jeho ochraně. Pod jeho hlavičkou zároveň vzniká inspirativní prostor k debatám o důležitých environmentálních tématech, ke sdílení zkušeností a nápadů, a především k poznání třeba ještě neprobádaných vod. Věřím, že pro mnohé je EKOFILM obohacující událostí, na kterou se celý rok těší, stejně jako já,“ řekl prezident festivalu Ladislav Miko.

Právě jubilejní ročník je příležitostí pro novinky, které mohou festival obohatit do dalších let. „K takto významnému jubileu EKOFILMu vzešla myšlenka otevřené soutěže, ze které bychom vybrali vizuální podobu letošního ročníku,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že by se soutěž mohla konat i v dalších letech. „Vyhlásili jsme dvoukolovou soutěž a během tří týdnů se počet přihlášených návrhů zastavil na čísle 26. Z tohoto počtu jsme vybrali pět nápadů a požádali jsme jejich autory, aby je ještě podrobněji rozpracovali. Chtěli jsme vidět, jak působí v různém prostředí, ať už šlo o příspěvky na sociální sítě, plakáty anebo propagační předměty. Vítězný návrh nás oslovil nejen díky připravené animaci, ale také svým nadhledem,“ dodal. O vítězi rozhodla rada složená ze zaměstnanců Ministerstva životního prostředí a organizátorů, kterými jsou agentura Key Promotion, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity a EkoInkubátor.

Vítězný návrh kombinuje hravost a humor. Na festivalovém plakátu se tak letos objeví například bobr s motorovou pilou a dynamitem, krtek se střelnou zbraní nebo sršeň, jejíž zbraní jsou slova „tě vypnu“. „Chtěl jsem, aby můj design připomínal, že zvířata mají svou vlastní inteligenci a odvahu. A taky si myslím, že je důležité, aby naše společnost brala environmentální výzvy vážně, ale zároveň s dostatečným s nadhledem,“ představil svůj nápad autor Oliver Moučka, který se kromě grafiky věnuje také sportu. Od 13 let hraje paraflorbal za tým SKH METEOR Plzeň. A mezi jeho záliby patří také lukostřelba, ve které závodí za SC Jedličkův ústav Praha. V roce 2022 obsadil třetí místo v halové paralukostřelbě na Mistrovství ČR.

Celkový vizuální styl vznikl za podpory obecně prospěšného sdružení Maturus, které zpřístupňuje workshopy v oblasti grafického designu lidem se znevýhodněním. „Soutěž nás zaujala z mnoha důvodů. Nejen pro zaměření festivalu, které nám je velmi blízké, ale také proto, že si naši zaměstnanci mohli prakticky vyzkoušet, jak se vizuál festivalu připravuje,“ uvedla vedoucí tréninkového programu v oblasti grafického designu Magdalena Lindaurová. „Pro přijetí do tréninkového programu navíc není nutné mít předchozí zkušenosti, což byl i případ Olivera. Jeho pojetí tématu je v tomto ohledu velmi osvěžující a jsem ráda, že je jeho výhra motivující nejen pro něj, ale i pro ostatní zaměstnance našeho programu,“ doplnila.

Člověk versus příroda

Téma jubilejního ročníku festivalu EKOFILM „Jak (ne)zabít přírodu“ odkazuje na to, jaký má vliv lidská činnost na přírodní bohatství. Zahrnuje nejen vliv válečných a jiných konfliktů a katastrof, průmyslu nebo těžby, ale především pak revitalizaci oblastí a navrácení života do míst, která jsou touto činností zasaženy. „Na první pohled jde o těžké a skličující téma, které v sobě ale ukrývá spoustu naděje. Příroda nás nepřestává překvapovat tím, jak rychle se dokáže obnovit, ať už po požárech a jiných přírodních neštěstích, nebo právě po důsledcích lidské činnosti. To ale určitě neznamená, že není potřeba chovat se ohleduplně, právě naopak,“ okomentoval ministr Hladík.

Zastřešující motiv reaguje na aktuální situaci s válečnými konflikty, které probíhají na Ukrajině a na území Izraele a Palestiny. Zároveň reflektuje Nature restoration law, který má mimo jiné za cíl obnovit 20 % pevninských a mořských oblastí EU do roku 2030 a také revitalizaci krajin poničených těžbou v průmyslových oblastech a uhelných regionech. Kromě toho festival letos ve svém programu přiblíží také termín antropocén, který označuje období, ve kterém lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém. Další součástí letošního programu bude také vnímání environmentálních témat jako společenských konfliktů a to, jak se tomu dá zabránit.

Součástí 50. EKOFILMu bude také ohlédnutí za všemi doposud pořádanými ročníky. Návštěvníci se budou moci seznámit nejen s historií festivalu, ale i s vývojem dokumentárních filmů o životním prostředí. V programu nebudou chybět ani odborné přednášky a debaty s předními českými i mezinárodními odborníky. Hlavním místem festivalového dění bude multiplex Cinema City Velký Špalíček a další brněnské lokality. Podrobný program festivalu bude zveřejněn na konci srpna.

Letošní ročník navíc odstartuje už o čtrnáct dní dříve, tedy 16. září, a to ve Slovanském domě v Praze debatou ministrů životního prostředí.  „Chceme EKOFILMu k jeho významnému jubileu poblahopřát právě velkou debatou ministrů životního prostředí. Kromě toho samozřejmě promítneme i vítězné snímky z minulého roku, abychom Pražany navnadili k návštěvě nejstaršího filmového festivalu s environmentální tématikou v Evropě,“ doplnil prezident festivalu Ladislav Miko.

Dokumentární filmy o životním prostředí a jeho ochraně je možné přihlásit do 31. května prostřednictvím profilu na portálu FilmFreeway.

Podrobné informace o festivalu najdete na webových stránkách www.ekofilm.cz

Příběhy z minulosti i fantastické budoucnosti: Svět knihy Praha nabídne bohatý severský program

Vrcholnou akcí zaměřenou na současnou literaturu evropského Severu na největším tuzemském veletrhu je už tradičně Severský literární večer. V pátek 24. května od 19 hodin v Sálu Bohumila Hrabala v areálu Výstaviště Praha uvede čtyři severské autory. Ti v moderovaných diskusích promluví o příbězích z fantaskních světů i o zpracování historických příběhů. Na veletrhu nebude chybět ani severský stánek a beseda s hvězdami severské krimi.

 

„Pozvání k účasti na Severském literárním večeru letos přijali čtyři severští autoři. Návštěvníkům představí novinky vydané v nedávné době v češtině i svou ostatní tvorbu. Budeme mluvit o dystopii či vesmírné romanci, hororových příbězích i historické próze,“ uvádí Jitka Jindřišková z pořádajícího Skandinávského domu.

 

Od 19 hodin povede moderátorka Anežka Soukupová diskusi s finskou autorkou Emmi Itärantou a s dánským spisovatelem a ilustrátorem Johnem Kennem Mortensenem. Jejich tvorba spadá do fantastického žánru. Po dystopii Strážkyně pramene vyšel Itärantě letos v češtině sci-fi román Dopisy měsíčního dne označovaný za vesmírnou romanci, v níž hlavní hrdinka léčitelka Lumi pátrá po své(m) choti a která nese výrazné ekologické poselství. Mortensenovy ilustrace nejrůznějších pohádkových bytostí zná nejen díky knihám Lepíkové příšery, Vánoční bestiář a Grimmové celý svět. Sám také píše, a to zejména hororové příběhy, určené zejména starším dětem a náctiletým čtenářům.

 

Od 20 hodin se s publikem setkají švédská spisovatelka Marie Hermanson a norský autor Lars Mytting, jejichž tvorbu spojuje žánr historická próza. Marie Hermanson pohovoří o detektivce Morový ostrov odehrávající se v roce 1925 v göteborské čtvrti, kde žijí lidé na okraji společnosti, a na neblaze proslulém ostrově, kde dřív stávala karanténní stanice pro námořníky. Mytting je autorem několika úspěšných historických románů, z nichž v češtině máme k dispozici Šestnáct stromů na Sommě o spletitém rodinném tajemství sahajícím až období do druhé světové války a ke knižnímu veletrhu na pulty knihkupectví dorazila novinka Zvon v jezeře o dvou sesterských zvonech, pověsti, která se k nim váže, a o stěhování starobylého dřevěného kostela. Besedu moderuje Barbora Grečnerová.

 

Milovníky napínavé severské krimi letos potěší účast manželů Alexandry Coelho Ahndoril a Alexandra Ahndorila, kteří se proslavili pod pseudonymem Lars Kepler. Na veletrhu představí klasicky laděnou detektivní sérii, již nyní tvoří pod novým pseudonymem Alex Ahndoril. Severské krimi se pak věnují i některé další besedy. V programu dostanou prostor ale také runy nebo lotyšská literatura. Severští autoři se zúčastní i dalšího veletržního programu včetně několika autogramiád. V rámci Pofesního fóra pořádá spolek Překladatelé Severu pro překladatele, redaktory a zájemce z řad čtenářů už v předvečer veletrhu překladatelský piknik.

 

„I letos bude Skandinávský dům ve spolupráci se severskými velvyslanectvími v ČR na veletrhu zajišťovat prezentaci severské literatury a kultury. Stánek #ReadNordic najdete v Křižíkově pavilonu B pod označením KB403. Máme zde k prolistování nejnovější překlady ze severských jazyků, prodáváme vybrané tituly, nabízíme rozličné materiály o Severu a poskytujeme informace o severské kultuře. V pátek odpoledne na stánku proběhne autogramiáda Emmi Itäranty a v sobotu tu bude knihy podepisovat Marie Hermanson,“ láká k návštěvě stánku Jitka Jindřišková.

SEVERSKÝ PROGRAM:

 

ST 22. 5. 17:00 Překladatelský piknik s knihodekou (Griloviště mezi Stromovkou a Výstavištěm)

ČT 23. 5. 12:00 Runy – starogermánské písmo (Sál Boženy Němcové)

ČT 23. 5. 17:00 Grimmové, příšery a strach jsou z Dánska: John Kenn Mortensen (Sál Milana Kundery)

PÁ 24. 5. 15:00 Autogramiáda Emmi Itäranty (KB403)

PÁ 24. 5. 19:00 Severský literární večer (Sál Bohumila Hrabala)

SO 25. 5. 12:00 Sever jako stvořený pro vraždu (Sál Franze Kafky)

SO 25. 5. 14:00 Autogramiáda Marie Hermanson (KB403)

SO 25. 5. 15:00 Lars Mytting a Dalibor Vácha – beseda (Sál Václava Havla)

SO 25. 5. 16:00 Lars Kepler alias Alex Ahndoril na stopě zločinu (Sál Franze Kafky)

SO 25. 5. 16:10 Napětí v překladu: Zahraniční detektivky v češtině (KB103)

SO 25. 5. 16:30 Lars Mytting a Dalibor Vácha – autogramiáda (KE202)

SO 25. 5. 17:00 Lars Kepler alias Alex Ahndoril – autogramiáda (KB302)

NE 26. 5. 10:00 Lotyšská literatura opět v češtině (Sál Jaroslava Seiferta)

 

Program celého veletrhu a další informace naleznete na https://svetknihy.cz/

 

Pro více informací viz www.skandinavskydum.cz

 

 

 

SUSTAIN: Hudba a udržitelnost Jak zní udržitelná hudba současnosti a zítřka?

Projekt Sustain: Hudba a udržitelnost propojuje umění, hudební tvorbu, koncertní a produkční činnost s environmentálním myšlením. Zkoumá, jak se hudební průmysl staví k udržitelnosti – od virtuálních koncertů po návrat ke kořenům a přírodě. Projekt zahrnuje řadu akcí pro laickou i odbornou veřejnost, které se odehrají v květnu, červnu a na podzim v Kampusu Hybernská. “Téma udržitelnosti se ve spojení s hudbou v Česku zatím příliš nedostalo do popředí, tento program mění pravidla hry. Přináší debaty, panelové diskuse, koncerty, workshopy i praktické zvukové ukázky a instalace – vše zaměřené na současnost a budoucnost hudby v době klimatických změn,” říká programová ředitelka Kampusu Hybernská Veronika Vlachová. “Vznik projektu na téma udržitelnosti právě v Kampusu Hybernská vnímám jako organické vyústění našeho dlouhodobého směřování. Kampus se o udržitelná témata zajímá od počátku své existence. V kontextu svého záměru propojovat kulturu, inovace, vědu a vzdělávání je Kampus platformou, ve které se snoubí enviromentální otázky s akademickou sférou ve formě výzkumů, dále s umělci, komunitami a studentstvem.”

 

První akce s podtitulem “Promotéři, umělci a planeta: o udržitelnosti v hudebním průmyslu”
se uskuteční 23. května a nabídne debatu o hudebním provozu s americkým tour manažerem skupin Chemical Brothers či Massive Attack Jamesem Baseleym a dalšími hudebními profesionály. Na programu budou také akustická vystoupení sboru Lada a písničkářky Barbory Hory. 

Červnová edice Sustain s podtitulem “Přírodní hlasy v tvorbě experimentální elektronické hudby” nabídne 6. a 7. 6. workshopy, koncerty a filmovou projekci věnované propojování přírodních hlasů 

s moderními přístupy k tvorbě experimentální elektronické hudby. Návštěvníci a návštěvnice se mohou těšit na vystoupení unikátního hudebního uskupení fyield, kde se setkávají přední osobnosti české a islandské nezávislé hudební scény: Václav Havelka a Kryštof Kříček z kapely Please The Trees a Islanďan Pan Thorarensen (Stereo Hypnosis). 

 

Jak bude vypadat hudba budoucnosti?

Pokračování projektu proběhne na podzim. Část nazvaná “Sustain #3: Jak bude vypadat hudba budoucnosti” si během dvou říjnových dnů (24. a 25.) bude klást otázku, kam se bude hudba v kontextu s environmentálními výzvami vyvíjet, co se bude vracet, a jaké jsou trendy nyní. Hvězdou bude kapela, jejíž identitu zatím nemůžeme prozradit, jen napovíme, že v Kampusu úspěšně vystupovala už dvakrát a letos se u nás zastaví v rámci svého podzimního turné. Kromě koncertu nabídne i masterclass, který se v Česku ještě nikdy nekonal.

 

Čtvrtá, závěrečná část projektu Sustain: Hudba a udržitelnost se bude konat 21. listopadu s podtitulem  “Field recording a ekologická krize jako alarmující inspirace” a přinese debaty i hudební vystoupení. Hlavními hosty budou slovenský mykolog a spolutvůrce kolektivu LOM, který sdružuje umělce zajímající se o extendované techniky zvukového záznamu Jonáš Gruska a slovinská experimentální hudební umělkyně Saša Spačal.  

 

PODROBNÉ INFO 

– květen

– červen

20. ročník Festivalu muzejních nocí

Ve dnech 17. května až 15. června 2024 se uskuteční 20. ročník Festivalu muzejních nocí, kterého se zúčastní rekordních 703 institucí a 206 měst. Přehled všech Muzejních nocí pořádaných v České republice je k dispozici na http://www.muzejninoc.cz.

Organizace Festivalu muzejních nocí se již od roku 2005 ujímá Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s., ve spolupráci s Ministerstvem kultury a dalšími subjekty. Tato významná kulturní událost každoročně zastřešuje aktivity muzeí a galerií, které svým návštěvníkům kromě prohlídek stálých expozic a aktuálních výstav nabízejí řadu doprovodných programů. Ve spolupráci s muzejními institucemi se jí účastní např. knihovny, památkové nebo církevní objekty, divadla či kulturní domy.

Ačkoli je termín konání festivalu přesně stanoven, některá muzea a galerie se k němu připojí před i po jeho oficiálním termínu. A přestože má každá organizace na výběr, zda a jakou částku bude na symbolickém vstupném vybírat, až na výjimky volí tradičně bezplatný vstup, příp. vstupné dobrovolné. Národní zahájení 20. ročníku Festivalu muzejních nocí proběhne v pátek 17. května 2024 od 14.00 hodin v prostorách rytířských sálů Východočeského muzea v Pardubicích.

Akce se koná pod záštitou hejtmana Pardubického kraje JUDr. Martina Netolického, Ph.D., náměstka hejtmana Pardubického kraje pro oblast investic a kultury Ing. Romana Línka, MBA, a primátora statutárního města Pardubic Bc. Jana Nadrchala.

 

Partnerství 20. ročníku festivalu a jeho slavnostního zahájení opět přijala i Asociace krajů ČR. Festival muzejních nocí se koná u příležitosti Mezinárodního dne muzeí, který připadá na 18. května. Přijďte tento téměř měsíc trvající svátek muzeí a galerií oslavit společně s námi! Více na http://www.muzejninoc.cz

Oblastní galerií Liberec zní Sound Shapes rakouského umělce Josefa Baiera

Jarní lázeňská sezona v Oblastní galerii Liberec přiblíží tvorbu rakouského umělce Josefa Baiera, který je znám jako autor monumentálních realizací ve veřejném prostoru i subtilnějších kinetických a zvukových instalací. Středobodem výstavy Sound Shapes je kineticko-zvuková instalace Křivky sluchu, návštěvníci se ale seznámí i s širším kontextem Baierovy tvorby. Sound Shapes otevřela vernisáž 7. března, výběr z instalací Josefa Baiera bude k vidění do 26. května.

Výstava Sound Shapes v Oblastní galerii Liberec nepředstavuje chronologický průřez celou tvorbou Josefa Baiera. Několik instalací, pečlivě vybraných s ohledem na prostorové dispozice galerie, ale ve své různorodosti postihuje většinu témat a úseků sochařovy tvorby.

V bazénové hale galerie představí Baier svou kineticko-zvukovou instalaci Křivky sluchu (2017), v níž rozpohybovaná kyvadla rozezvučují precizně vyladěné zvukové trubice. Zvuková kompozice je provázána s vizuálním vjemem – vlnící se dráhou pohybujících se kyvadel.

V dalších prostorách galerie bude prezentován širší kontext Baierovy tvorby. „Pracuje v ní s reálnými zvuky i jejich představami propojuje působení na několik smyslů. Minimalistickými geometrickými tvary se symbolicky vztahuje k nejuniverzálnějším principům, které studuje a rozehrává. A zároveň probouzí kreativitu a hravost diváků,“ upřesnila kurátorka liberecké výstavy Daniela Kramerová.

Josef Baier (*1951) je znám svými monumentálními realizacemi pro veřejný prostor. K exteriérové tvorbě ho inspirovala práce na sympoziích, na nichž zpočátku pracoval s kamenem či sádrou.  Od roku 1990 se ústředním autorovým materiálem stává kov – leštěná či korodovaná ocel. Především díky účasti na dalších sympoziích napříč kontinenty užívá ve vztahu k prostředí a lokální tradici i řadu dalších materiálů, jako je dřevo, sláma, vlna či papír. „Prostřednictvím dialogu s hmotou, ale i díky umísťování objektů v krajině, na vodní hladině či zapojováním elementu ohně se vztahuje ke čtyřem základním živlům,“ podotýká opět kurátorka.

Klasický rámec sochařské tvorby rozšířil Baier směrem k práci s pohybem, případně k doplnění o zvukovou dimenzi. Rozvíjí linie zvukových strojků – pohyblivých mechanismů sestavovaných často z nalezených či koupených předmětů. Se zvukem pracuje i v monumentálních objektech. Především jde o dlouhou řadu rozměrných harf rozezvučovaných vzduchovým impulsem či smyčcovou hrou a umísťovaných v galeriích, sakrálních prostorech i v rozmanitých venkovních prostředích.

Primárně zvukové nejsou Baierovy monumentální geometrické plastiky. Pokud ale přemýšlíme o zvuku obecněji, jako o principu či struktuře, jejíž vyjádření může být vizuální, slyšitelné, uchopitelné pomocí exaktních věd či filosofickými i spirituálními přístupy, lze o celku Baierovy tvorby bezpochyby uvažovat i ve zvukovém kontextu.

Výstava Josefa Baiera je v Oblastní galerii Liberec k vidění od 8. března do 26. května. Otevřeno je každý den, vyjma pondělí, od 10 do 18 hod.

 

JOSEF BAIER

Sounds Shapes

Oblastní galerie Liberec

  1. 3.–26. 5. 2024

Kurátorka: Daniela Kramerová

Další články
sinekfilmizle.com