Leeb0rn vydávají klip Exchange

Denně sedíte x hodin v práci, která vás moc nebaví, a pak si za vydělané peníze koupíte něco, abyste si udělali radost. Ta radost vždycky velmi rychle zmizí, vy si ale na tento systém zvyknete a máte ho rádi. Někde uvnitř vás ale roste hněv. 

Leeb0rn vydali hraný klip k písničce Exchange, která se objevila na jejich posledním albu Hauau (2024). Zvuk zkreslené autoharfy, zkreslené baskytary a zkresleného vokálu vizuálně doplňují ponuré záběry v režii Daniela Patha. Kromě kancelářských židlí a nákupního vozíku můžete v hlavních rolích vidět samotné členy kapely.

Do konce roku zahrají Leeb0rn ještě 12. prosince v Brně v Klubu Alterna. Nejnovějším počinem kapely je živá hudba k němému filmu Upír Nosferatu, který se bude letos promítat 5. prosince v Boskovicích a 18. prosince v Brně.

Písničkář a karikaturista Mirek Kemel pokřtí 27. listopadu v Paláci Akropolis nové album Mordyjé

Hudebník, písničkář a zároveň dlouholetý přední český karikaturista Mirek Kemel pokřtí nové album Mordyjé 27. listopadu v pražském Paláci Akropolis. Vedle stálé kapely se představí také řada hostů – Ivan Trojan, Vladimír Javorský, Marie Puttnerová, Josef Štěpánek, Martin Novák, Ondřej Konrád, Milan Cimfe a Michal Nejtek. Vstupenky jsou v prodeji zde.

 

Tematicky velmi pestré album, které vyšlo 25. října na značce Indies Scope, nabízí oproti starším deskám více rychlých písniček, ale nechybí typicky lyrické a zadumané skladby. Posluchači zde najdou jak písně nové, které reagují na současný stav světa, tak i starší, které hudebníci oprášili a vytáhli znovu na pódia v nové podobě. Všech třináct skladeb má ale společné poetické, jemné a introvertní texty Mirka Kemela. Autor, pro kterého hudba představuje niterný únik od každodenního vymýšlení vtipů o dnešním světě a politice, natočil pátou studiovou desku se svojí stálou kapelou. Nahrávka vznikla v produkci kytaristy a člena kapely Vlastimila Konopiského ve studiu SONO Records.

 

Album Mordyjé je k poslechu zde. Již dříve z něj vyšly tři singly a videoklipy – Rusalka, Včelař Milan a Oči pod ledem.

 

Mirek Kemel vedle skládání textů a hudby hraje na akordeon, kytaru a foukací harmoniku. Mordyjé je jeho pátou studiovou nahrávkou, před tím vydal alba Krajem šel anděl (2011), Nic víc (2014), Ryby, raci (2018) a Vlčí stopy (2021).

 

Videoklipy:

Rusalka: https://youtu.be/oB8OgTiX9S4

Včelař Milan: https://www.youtube.com/watch?v=fbwMZB1e9ss

Oči pod ledem: https://www.youtube.com/watch?v=q0FvB0irGnE

 

Mirek Kemel: Mordyjé

Vyšlo 25. října 2024, Indies Scope

 

Skladby:

1          Žižkov                         05:10

2          Znovu a líp                  03:46

3          Má milá                      05:25

4          Říkala jsi dnes             05:08

5          Rusalka                       03:40

6          Mordyjé                      03:29

7          Dny, co se vlečou       05:46

8          Barmanka Marie         03:46

9          Oči pod ledem            05:24

10        Včelař Milan               04:22

11        Světec                         02:53

12        Divnej brouk               03:33

13        Kočička                       02:22

„Ji.hlava se díky deseti dnům nadechla a promítla dokumentární filmy stovce tisíc diváků a divaček,“ říká ředitel festivalu. Cenu online publika získal nejlepší ji.hlavský dokument Dům bez východu

Letošní ročník Ji.hlavy uvedl 340 filmů, 147 diskusí po filmu a 39 debat Inspiračního fóra. Ji.hlavské filmy vidělo 110 tisíc diváků a divaček, v kinech to bylo více než 47 tisíc a online 63 tisíc. Na Ji.hlavu se poprvé akreditovalo přes 6 tisíc lidí. Cenu online publika získal film Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, který byl zároveň nejsledovanějším filmem online části. Tento snímek, který upozorňuje na obchod s chudobou, si také z fyzické Ji.hlavy odvezl cenu za nejlepší český dokument.

Ji.hlava letos poprvé probíhala deset dní (25. 10.– 3. 11. 2024). „Ji.hlavský festival se po letech nadechl a mohl dát náležitý prostor výjimečným filmům ve svém programu. Desetidenní formát zjednodušil ubytování hostů i diváků a významně umožnil reprízovat filmy. Díky tomu například zahajovací snímek Prezidentka vidělo v Ji.hlavě téměř 1900 diváků a vítězný film české soutěže Dům bez východu vidělo během fyzického i online festivalu dokonce přes 2100 lidí. Letošní Ji.hlava ukázala, že dokumentární filmy mluví k současnosti a oslovují stále nové divačky a diváky,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.

Na letošní Ji.hlavu se akreditovalo přes 6000 lidí, z toho 1435 filmových profesionálů. Divácká návštěvnost fyzického festivalu přesáhla 47 tisíc diváků a divaček, Ji.hlava Online zaznamenala 37 tisíc přehraných filmů, při přepočtu koeficientem 1,7 (používaném americkými streamovacími službami pro zjištění počtu sledujících) se dostaneme na téměř 63 tisíc sledujících online části.

Z 340 promítnutých filmů bylo 129 filmů uvedeno ve světové, 11 v evropské a 23 v mezinárodní premiéře. Filmy soutěžily v 8 sekcích. Promítalo se v 8 kinosálech v Jihlavě a Třešti. Program nabídl 147 diskusí po filmových projekcích a 39 debat v rámci Inspiračního fóra.

Ji.hlava přístupnější

S prodloužením se Ji.hlava zaměřila také na oslovení místního publika. Aby byla Ji.hlava přístupná opravdu každému, poskytla letos akreditace zdarma seniorům a seniorkám ve věku 65+ a také držitelům a držitelkám průkazů ZTP a ZTP/P. Pro rodiče a děti nově nachystala tři projekce, které byly přizpůsobeny jejich potřebám. Nešlo o projekce dětských filmů, ale o filmy pro rodiče, na které je doprovodily děti. Vstup na tyto tři projekce byl pro rodiče v doprovodu dětí zdarma.

Díky spolupráci s Psychiatrickou nemocnicí Jihlava, Alzheimer Home Ji.hlava, TyfloCentrem Jihlava a Domovem Stříbrné Terasy se podařilo uspořádat čtyři speciální projekce pro ty, kteří by jinak neměli možnost dokumentární filmy v kině zhlédnout.

„Letošní důraz na přístupnost se setkal se zájmem diváctva a k festivalu přivedl téměř sedm set dětských diváků a divaček, seniorů a seniorek nebo osob se zdravotním znevýhodněním. Stejně tak oslovil zahraniční a české návštěvníky, ale i publikum z Ji.hlavy a celého regionu,“ hodnotí ročník Marek Hovorka. Ji.hlava letos posílila fyzickou, ale i online část a rozvinula ještě více festivalový Industry program. „Mám radost, že se nám podařilo využít potenciál, který desetidenní festival nabízí. Ukázali jsme, jakým směrem se může Ji.hlava dále rozvíjet, a to jak ve zvyšování diváckého komfortu, tak možnostech ukázat filmy co největšímu počtu diváků,“ dodává Hovorka.

Cena online publika: Dům bez východu

Cenu publika Ji.hlavy Online získal snímek Dům bez východu režiséra Tomáše Hlaváčka, který je zároveň nejlepším českým dokumentem letošního ročníku. Film se zabývá tématem důstojného bydlení pro rodiny v nouzi. Lidé obývající nájemní byty v brněnské „Kuncovce“ chtěli teplou vodu, elektřinu a férové jednání. Od majitele, který podle vlastních slov „nemá rád barevný“, se místo toho dočkali šikany a vyhrožování. Policie ani město jim nepomohly. Kvůli boji za svá práva proto spojili síly s aktivisty a právníky. Mnohaměsíční konflikt se soudní dohrou Hlaváček zaznamenává jako angažovaný pozorovatel. Dům bez východu je zároveň nejsledovanějším filmem letošní Ji.hlavy Online.

Vítězné filmy 28. MFDF Ji.hlava najdete zde. „Poroty se letos přiklonily k politickým filmům. Neukazují to jen vítězové hlavních sekcí, jako je slovenská Prezidentka nebo v Rusku natočené Štěstí a dobro všem Filipa Remundy, ale i oceněné americké VR Snění o Libanonu nebo argentinské Rozloučení odhalující kořeny režisérčina dědečka, který byl pobočníkem Benita Mussoliniho. Jakkoli soutěžní sekce nabídly i poetičtější a univerzálnější snímky, poroty reagovaly na filmy, které působivě ukazují současný rozdělený svět,“ hodnotí Hovorka letošní ročník.

TOP 10 Ji.hlava Online – sledovanost

 

  1. / Dům bez východu
  2. / Dajori
  3. / Den, kdy se zastavil Island
  4. / Štěstí a dobro všem
  5. / Reportáž psaná na benzínce
  6. / Je to ve hvězdách
  7. / Hranice Evropy
  8. / (P.S.)
  9. / Ani se nenaděješ a už se jmenuješ
  10. / Šedá zóna

 

Čtrnácté Inspirační fórum: imunita, válka, technologie a volný čas a les

Divácky úspěšný byl i čtrnáctý ročník Inspiračního fóra. Na diskusní platformě Ji.hlavy debatovalo fyzicky nebo online 80 domácích a zahraničních hostů a hostek, programu se zúčastnilo 2 150 návštěvníků a návštěvnic. Debat, besed nebo workshopů bylo celkem 39. Čtrnáctý ročník fóra provázela otázka po lepším životě v horších časech – a to ve čtyřech tematických blocích věnovaných vztahu nových technologií a volného času, lesů, nových pojetí imunity a jejích přesahů do společnosti a politiky a současného fenoménu války. Diskusní program rozšířily workshopy a série Inspiračního schůzování, která nabídla zájemcům a zájemkyním třikrát v průběhu festivalu otevřený prostor pro společné přemýšlení a diskutování dosavadních témat. Každý večer nechybělo ani živé natáčení oblíbených podcastů.

„Letošní Inspirační fórum se stalo místem skutečného setkávání. Senioři a seniorky, freelanceři a freelancerky, studentstvo, podnikatelé a podnikatelky i lidé z umělecké a filmové scény, lidé z různých sociálních bublin a věkových skupin, často s opačnými názory, se dokázali otevřeně bavit, naslouchat si a vzájemně se inspirovat,“ říká vedoucí a dramaturgyně Inspiračního fóra Tereza Swadoschová.

Diskuse Inspiračního fóra navštívilo 2 150 diváků a divaček fyzicky. Debaty Inspiračního fóra pak během Ji.hlavy Online zaznamenaly 2943 zhlédnutí. Záznamy debat lze sledovat online zde.

Ji.hlava dětem a Ji.hlava Vibes

Na doprovodný program Ji.hlava dětem se akreditovalo 500 dětí, celkem jej pak navštívilo více než 3 300 lidí. Ji.hlavu Vibes navštívilo celkem 1 700 účastníků a účastnic. Šestidenní program pro děti nachystal 60 workshopů a dílen, 4 divadelní představení, 4 komentované procházky, 15 lektorovaných projekcí a další doprovodný program. To vše v budovách Stříbrného domu na Masarykově náměstí a Domě Gustava Mahlera ve Znojemské ulici. Program byl určený pro děti od nula do patnácti let. Pro ty nejmenší byla k dispozici dětská herna s hlídáním. Vstup na Ji.hlavu dětem byl zdarma.

Potřetí proběhla také Ji.hlava Vibes určená dospívajícím od 13 let. Čtyřdenní program vznikl v dialogu s mládeží a mladými dospělými – jeho cílem je nabídnout účastnictvu poznání i zábavu v rámci témat, která je opravdu zajímají. Vibes doplňují doprovodný program festivalu o workshopy, svěží kulturu nebo diskuse s inspirativními osobnostmi. „Letošním projektem Vibes se povedlo oslovit náctileté nejen jako publikum, ale i jako spolutvůrce*kyně programu. S úspěchem se setkala tvůrčí výzva, do které mohli hlásit své filmy na téma ‚je OK nebýt OK‚. Reflexe různých druhů duševní nepohody očima dospívajících podněcuje uvědomění, že je v pořádku o svém trápení mluvit a říct si o pomoc, a vnáší do veřejné debaty o duševním zdraví autentický pohled mladé generace, který mezi alarmujícími čísly z výzkumů zatím chyběl,“ říká dramaturg programu Václav Tintěra.

Znělka od Kirsten Johnson

Znělku pro letošní ročník Ji.hlavy vytvořila americká dokumentaristka a kameramanka Kirsten Johnson, která byla za svůj poslední snímek oceněna na festivalu Sundance Cenou poroty za inovativní přístup v dokumentárním filmu. Ji.hlava uvedla i režisérčin snímek Smrt Dicka Johnsona (2020) a také její masteclass.

Rekordní účast na Industry programu

Industry program festivalu je tradičně zaměřený na podporu dokumentárního filmu ve všech jeho fázích. Ten letos oslovil více než 1 435 filmových profesionálů a profesionálek z celého světa. Industry Days letos probíhaly 29.10.—1.11. Letos počtvrté proběhlo mezinárodní fórum Ji.hlava New Visions. Na něm se představilo 15 dokumentárních projektů z Evropy a 8 z USA a 12 z nich si odneslo ceny. Dalších 32 projektů se zapojilo do trhu Ji.hlava New Visions. V rámci festivalu se uskutečnilo setkání zástupců a zástupkyň mezinárodních filmových festivalů. Cílem programu Festival Identity je posílit spolupráci mezi filmovými festivaly a podpořit výměnu know-how.

Velmi úspěšný byl také Matchmaking Accelerator, jehož cílem je propojit filmaře, filmařky, producenty a producentky s organizátorstvem festivalů nebo třeba distribucí filmů. Celkem letos Ji.hlava pomohla zorganizovat bezmála 850 pracovních setkání. Projekt Visegrad Accelerator pak letos v Ji.hlavě propojil profesionály a profesionálky z České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska.

Letos po třinácté se na MFDF Ji.hlava v rámci projektu Emerging Producers představilo 18 talentovaných evropských producentů a producentek.

„V rámci letošního ji.hlavského industry programu jsme představili mimo jiné přes třicet pozoruhodných dokumentárních projektů, které vyvolaly velký zájem a jejichž autoři dostali příležitost dále je rozvíjet ve spolupráci s experty z celého světa. Letos jsme Ji.hlava Industry rozšířili o prezentaci výjimečných projektů z východní a jihovýchodní Asie a řada z nich si odnesla z festivalu ocenění. Je vidět, že si Ji.hlava Industry buduje stále silnější pozici na světové dokumentární scéně, což nás velmi těší,“ říká vedoucí Industry oddělení Jarmila Outratová.

Během Industry Days vyhlásila Ji.hlava první tři projekty, které podpoří díky koprodukčnímu projektu Ji.hlava / JB Films. Jeho cílem je pomáhat autorskému dokumentárnímu filmu ze střední a východní Evropy. Tři vítězné projekty dohromady obdržely 110 000 euro. Všechny příjmy generované z koprodukčního podílu Ji.hlava / JB Films budou znovu investovány do dalších dokumentárních filmových projektů ze střední a východní Evropy.

Konference o etice v dokumentárním filmu

Letos potřetí proběhla Konference o etice v dokumentárním filmu. Jejím tématem bylo „Zodpovědnost za téma“. Celodenní program nabídl diskuse o tom, jak filmaři a filmařky, instituce nebo media nastolují témata, která rezonují společností. Diskutovalo se mimo jiné třeba o tom, jak se ve středoevropském kontextu vytvářejí témata pro dokumentární film nebo které institucionální rutiny jsou klíčové při vytváření témat. Konference o etice v dokumentárním filmu je platformou pro setkání lidí se zájmem o dokumentární tvorbu a etiku ze sféry akademické, profesní, industry i nejširší veřejnosti. Jejím smyslem je vyvolat dialog o důležitých etických otázkách filmové tvorby i podnítit domácí výzkum etablováním nového prostoru pro diskusi mezi akademiky a profesionály. Etické konference se zúčastnilo 538 návštěvníků a návštěvnic.

  1. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava proběhne 24. října – 2. listopadu 2025. Další informace na ji-hlava.cza také na festivalovém Facebooku, Instagramu a TikToku.

„Vezměte si ještě Leche Frita“ – Kino Utajeno na rodinné oslavě

Kino Utajeno v listopadu navštívilo svou tetičku na Olšanských hřbitovech a v prosinci se pořádně vyparádí na zakončení sezóny!

Pečlivě kurátorované imerzivní večery s filmovým promítáním zavedly diváctvo na neotřelé místo i tentokrát. Performerstvo a lektorský úvod diváctvu napověděly, jaký snímek bude promítán a gamifikované prvky v podobě ukrytých QR kódů je zase motivovaly k prozkoumání lokace.
Na poslední, prosincovou, akci sezóny zbývá pár vstupenek, tak se nechte zlákat barokními klenbami Hrzánské pasáže a příslibem filmu, který zůstane do poslední chvíle utajen!

Přišel i strýček ze čtvrtého kolene

V listopadu bylo diváctvo pozváno na španělskou rodinnou oslavu, kterou pořádala roztržitá tetička a její “hermana”. Součástí akce bylo tradiční občerstvení i nátura. Pomocí performance a lektorského úvodu se podařilo hned dvěma návštěvníkům uhodnout název filmu, který se promítal. Byl jím snímek Volver od španělského režiséra Pedra Almodóvara s Penélope Cruz v hlavní roli. Po projekci na účastnictvo čekala i prohlídka Olšanských hřbitovů, kterou vedl Petr Zeman ze Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy.

Studentstvo vítáno!

Kino Utajeno letošní sezónu zakončí již téměř vyprodanou prosincovou akcí v Hrzánské pasáži, ve které měli svůj obchod i rodiče Franze Kafky. Pasáž, jejíž zdi jsou tvořeny křídly Hrzánského paláce, je v současnosti zasvěcena české módě a designu. Její barokní klenuté stropy a pro tento sloh charakteristická detailnost kontrastují s druhým dechem, který dnešní nájemci tomuto prostoru přinášejí.

Projekt se tentokrát otevře i mladšímu publiku v podobě denní akce pro školy. Kapacita není zatím vyčerpána, a školy, které mají zájem, se mohou obrátit na náš e-mail pro více informací. Pro děti platí to samé, co pro dospělé: promítaný snímek zůstane utajen.

Děkujeme všem, kteří Kino Utajeno tvoří

O chod projektu se stará kolektiv studentstva z vysokých škol FAMU, DAMU, AVU a FF UK v Praze. Kino Utajeno bylo v roce 2023 oceněno jako nejlepší magisterský producentský počin na FAMU.

Projekt je realizován s finanční podporou Státního fondu kinematografie, Akademie múzických umění v Praze (Mezifakultní spolupráce AMU), Ministerstva kultury České republiky a hl. m. Prahy. Mediálními partnery akce jsou magazín art2friends a Girls in Film. Partneři doprovodného programu jsou Bis.tro a F.H. Prager. Prosincová akce vzniká ve spolupráci s FAMU a SLÁVA! – Fashion concept store & kreativní hub (za projektem stojí Skin On The Market z.s. – Jarmila Kytlicová, Tereza Váchová). Do akce se zapojili i Ó gallery, C12 – Art Gallery & design store, Terezie Trusinová, Smyssly.

Vstupenky v předprodeji:

https://goout.net/cs/slava-kino-utajeno/szuwenx/

Galerie Na Věky uzavírá cyklus (Ne)viditelná ruka péče výstavou Transfigurace o proměnách lidské existence.

Nová výstava s názvem Transfigurace představí tvorbu mladých současných umělců se zaměřením na zkoumání účinků současných ekonomických, environmentálních a sociálních podmínek ve vztahu k lidskému tělu. Své práce zde vystaví autor Jan Matýsek, Marcela Putnová a Vell Sv. Vybraná díla zkoumají aktuální proměny, péči a fyzickou podstatu člověka, přičemž reflektují lidské tělo v rozšířeném kontextu a naznačují, kam až mohou jeho transformace ve 21. století dosahovat. Vernisáž proběhne ve čtvrtek 28. listopadu od 18 hodin za účasti autorů a kurátorů. Dvouměsíční trvání výstavy doplní program zahrnující komentované prohlídky a galerijní animace.

 

Galerie Na Věky na Smíchově uzavírá svůj výstavní cyklus (Ne)viditelná ruka péče, věnovaný péči o všechny existence. Galerie během loňského a letošního roku představila pět výstav: Duše míní, člověk činí; I když vím, že hořím, něco mě zebe; Prociť komunity; Bližní a A přece se točí? – děl od mladých umělců a umělkyň současné české vizuální scény. Cyklus nyní završuje šestá výstava Transfigurace na téma péče o tělo a vrací se na začátek výstavního cyklu, k člověku a symbolicky navazuje na první výstavu, která se zaměřovala na psychické zdraví. Poslední výstava se však více zaměřuje na fyzické zdraví a reflektuje možnosti lidské entity. Tělo jakožto fenomén a práce s ním do dějin umění neodmyslitelně patří. Evolucí proměněné lidské tělo je dnes chápáno jako umělecké médium s cílem dosáhnout společenských a genderových změn, proto je objektem zájmu mnoha umělců a umělkyň. Umění 20. století uvolnila tělo ze zarytých či vyčerpaných konvencí a v návaznosti na to, není již na tělo nahlíženo jako na objekt zájmu či přivlastnění, ale jako na performativní materii, která bývá aktualizována.

 

Jan Matýsek (1994) vystudoval scénografii u Jany Prekové na brněnské JAMU a magisterský titul dokončil na AVU v ateliéru Anny Daučíkové, posléze u Kateřiny Olivové a Dariny Alster. Vytváří objekty a videa, ve kterých se zaměřuje na současné proměny genderu a environmentu. Svými díly vypráví příběhy o nenávratných ekologických katastrofách, z nichž se rodí nová existence s novou podobou oscilující mezi životem a erotickým snem. Marcela Putnová (1997) vystudovala ateliér Kresby na AVU pod vedením Jiřího Petrboka. Autorka se ve svých obrazech velikosti malých či velkých formátů věnuje popisu reality a člověka, pátráním v paměti seznamuje s historickými i současnými aspekty naší společnosti bohaté na kulturní znaky, archetypy a symboly. Vell SV (1996) studuje v ateliéru Nových médií II na AVU u Kateřiny Olivové a Dariny Alster. V její převážně performativní a video tvorbě systematicky zkoumá význam slova konformita, nejčastěji skrze japonskou techniku shibari. Spolupracuje s řadou dalších tanečníků, hudebníků či jiných umělců, kteří jsou jejími múzami.

Šestou výstavu zahájíme ve čtvrtek 28. listopadu 2024 od 18 hodin v Galerii Na Věky v Komunitním prostoru Smíchov za účasti umělce Jana Matýska, Marcely Putnové a Vell Sv. Výstavu bude možné navštívit od 29. 11. do 30. 01. 2025.

Komunitní Prostor Smíchov v kostele Evangelické církve Českobratrské na Santošce plně využívá prostory kostela a fary, aby poskytl zázemí nejen sousedům, ale i široké veřejnosti. Nabízí různé aktivity, jako jsou divadelní kurzy, taneční večery, filmy, diskuse, koncerty, poradenství a potravinovou pomoc. Kavárna v předsálí kostela je otevřená pro všechny, kteří se chtějí připojit k rostoucí komunitě.

(Ne)viditelná ruka péče: Transfigurace

Vernisáž: čtvrtek 28. listopadu 2024 od 18 hodin

Výstava: 29. 11. – 30. 01. 2025

Kurátoři: Jan Kieweg, Karolína Lapešová

 

Komunitní prostor Smíchov

Na Doubkové 8, 150 00 Praha 5

 

Otevírací doba:

Po 16:00 – 21:00

St 16:00 – 21:00

Vstupné dobrovolné

 

Součástí výstavy bude doprovodný program, v podobě komentovaných prohlídek s kurátory výstavy

a galerijních animací a workshopů.

 

FB událost / IG

Více podrobností o výstavě naleznete na webu

Fotomateriál k výstavě ZDE

Foto Komunitního prostoru Smíchov ZDE

Katarzia a Cirk La Putyka vydávají album vycházející z novocirkusového kabaretu R.I.E. – Rest in Euphoria. Nyní je k poslechu první singl Hviezdy

Česko-slovenská umělkyně Katarzia a soubor Cirk La Putyka vydají 27. listopadu album s písněmi, které buď vznikly přímo pro představení R.I.E. – Rest in Euphoria, nebo se inspirovaly jeho tématem a účinkujícími akrobaty. Tento novocirkusový kabaret se živým hudebním doprovodem Katarzie uvede Cirk La Putyka po loňských vyprodaných premiérových večerech od 7. prosince 2024 do 12. ledna 2025 celkem 29krát v pražském divadle Jatka78. Album obsahuje v digitální podobě dvanáct a na vinylu třináct písní, které Katarzia složila původně pro představení a nyní je s týmem producentů jako Aid Kid, Šimon Veselý, Oliver Torr, DJ 370zNISMO, a BoLs/sLoB dotvořila do samostatné podoby, aby fungovaly i mimo divadelní pódium. Na albu se tak díky tomu propojuje svět nového cirkusu s klubovou scénou. Jako první ochutnávku mohou už teď fanoušci slyšet singl Hviezdy o zamilovanosti a pocitu, který „člověk zažívá při euforii z lásky na první pohled; vyjadřuje, jak se probouzí a rozsvěcuje naše tělo, které aktivuje sexuální touhu“.

 

„Strávila jsem se souborem dva a půl měsíce. Viděla jsem velice talentované akrobaty a umělce, kteří denně překonávají limity svého těla, strachu a bolesti. Nahlédla jsem do prostředí, kde si lidé natolik důvěřují, že svěřují své životy do rukou druhých. A díky tomu přinášejí každý večer divákům výjimečný zážitek. Naučila jsem se od nich mnoho o překonávání sebe sama,“ líčí Katarzia pocity ze setkání s Cirkem La Putyka.

 

„Kromě Sugar, kterou složil newyorský skladatel Christian Cahill, vznikaly všechny skladby tak, že jsem je nejprve připravila v Abletonu. Poté jsem je časově, dynamicky a náladově přizpůsobovala jednotlivým scénám. Na desku jsme je pak s týmem producentů upravili do podoby samostatných písní,“ vysvětluje Katarzia. A dodává, že album navíc obsahuje skladby, které se do představení nevešly. Samotné téma euforie je přitom Katarzii blízké. „Každý z nás ji prožívá jinak a u něčeho jiného. V cirkuse jsem viděla euforii i při společné práci, euforii, která vznikala mezi námi na pódiu při každém představení,“ doplňuje.

 

O většinu textů, které jsou o zamilovanosti, lásce, sexualitě, hledání vlastní identity, diskriminaci, krizi bydlení i životního prostředí, strachu z vlastních emocí, výšek i odvážnějších zážitků nebo o pudu sebezáchovy, se postarala sama Katarzia. Ve dvou skladbách zazní básně Patricka McMastera, jednoho z akrobatů, který je zároveň spisovatel a politolog. Na nahrávce se podíleli také další hudebníci – ve skladbě Sleep kytarista a zpěvák Milan André Boronell, ve skladbě Zajtra kytarista Timothy Veselý a v písni Myslí na to isté ako ty bubeník Jakub Švejnar.

 

„Na albu se objevují osobnosti, které znám z klubů, filmů nebo koncertů. Během práce jsme začali mluvit o tom, že jsme vlastně jeden kolektiv producentů a autorů hudby pro divadlo a film. Vždy jeden z nás projekt režíruje a ostatní mu pomáhají. Snažíme se do divadla a filmu přinášet s nejlepším úmyslem nový dech,“ říká Katarzia ohledně spolupráce s producenty.

 

„Byla to pro mě velká škola, která mi dodala sebevědomí i pro vlastní tvorbu. Jsem moc vděčná Rosťovi Novákovi, že mi dal důvěru a příležitost pracovat v Cirku La Putyka a že jsme společně mohli dodělat tohle album,“ uzavírá Katarzia.

 

Skryté touhy, vzrušení, euforie, imaginace. To vše oslavuje novocirkusový kabaret R.I.E. – Rest in Euphoria, který Cirk La Putyka uvede od 7. prosince 2024 do 12. ledna 2025 celkem 29krát v pražském divadle Jatka78. Představení v režii Rostislava Nováka s osmnácti účinkujícími ze Spojeného království, Kanady, Dánska, Argentiny, Německa, Francie, Itálie a České republiky nabízí na speciální stupňovité scéně podívanou s mnoha novocirkusovými akrobatickými disciplínami na pomezí kabaretu, burlesky, dekadence, vzrušení, tance, rytmu i nahoty. Představení je přístupné od 15 let.

 

Více informací a vstupenky na www.laputyka.cz.

 

Cirk La Putyka ＆ Katarzia: Rest in Euphoria

 

Cover art: Jiří Mocek/Permanent Office

Mixed by: Tomáš Havlen

Mastered by: Gaex

Copyright: Cirk La Putyka

Music by: Katarzia

Produced by: Katarzia, Aid Kid, Šimon Veselý, Oliver Torr, DJ 370zNISMO, BoLs/sLoB

Kytary a zpěv ve skladbě Sleep: Milan André Boronell

Kytary ve skladbě Zajtra: Timothy Veselý

Bubny ve skladbě Myslí na to isté ako ty: Jakub Švejnar

Fotografie k albu: Vojta Veškrna

 

Vinyl track list:

Moth, Hviezdy, Moth, Sleep feat. Milan André Boronell, Brain, High End, Nie, Eufória, Kiss Me, Sugar, Myslí na to isté ako ty, Now, Hurt Me, Evropa

 

Digital track list:

Moth, Hviezdy, Moth, Sleep feat. Milan André Boronell, Brain, High End, Nie, Eufória, Kiss Me, Sugar, Myslí na to isté ako ty, Now, Hurt Me

 

Svobodu oslavilo na Národní třídě přibližně 93 000 lidí

Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje

Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.

„Dlouhodobě pozorujeme nárůst zájmu o program pro děti. Ten navštěvují rodiny společně se studenty, školáky i těmi nejmladšími členy rodiny. Rodiče chtějí se svými dětmi mluvit o minulosti, a proto je nejvíce baví hodiny interaktivního dějepisu nebo výtvarné workshopy, do kterých se mohou zapojit společně. Diskutovat chtějí ale i dospělí, a proto jsme letos navýšili počet míst pro debaty a podcasty. Aktuální témata zaujala natolik, že jejich kapacita byla beznadějně zaplněna. 35. výročí nás vedlo také k potřebě bilancovat. Proto jsme se letos tematicky zaměřili na Slovensko. Zohlednili jsme jak jeho historický kontext, tak i palčivou aktuální situaci,“ komentuje letošní jedenácté Korzo Národní jeho programová manažerka Ester Valtrová. Její krátkometrážní film Svoboda nás spojuje je nyní dostupný ke zhlédnutí na webu www.korzonarodni.cz/film. Tam také budou zveřejněny k poslechu záznamy živě nahrávaných podcastů a debat jako například Svoboda nás spojuje s hosty tří generací.

Dle prvního hrubého odhadu mobilního operátora T-Mobile zavítalo na Národní třídu do 18 hodin přes 93 000 občanů. „Korzo Národní je pomyslným vyvrcholením našich podzimních aktivit, které jsme tento rok komunikovali v kampani Svoboda nás spojuje. Jsme rádi, že hodnoty spojené se sametovou revolucí a 17. listopadem ve společnosti rezonují i třicet pět let po ní. Čím dál tím větší část společnosti si uvědomuje důležitost dialogu i vlastní společenské angažovanosti,“ říká Veronika Povišerová, ředitelka Korza národní a dodává: „Jsme rádi, že s námi lidé všech generací slaví svobodu po celý den. Dopoledne už tradičně zaujal sametový brunch, na kterém jsme pro organizaci Fandi mámám vybrali přes 47 tisíc korun. Nejvíce navštěvovanou částí programu byla již tradičně Modlitba pro Martu a k ní přidružená premiéra filmu Svoboda nás spojuje. Děkujeme všem, kteří s námi svobodu oslavili.“

Nejen film Svoboda nás spojuje rozzářil Národní třídu. Celý den domy na ní zdobila velkoformátová audiovizuální instalace od kreativního studia 3dsense, vytvořená přímo pro Korzo Národní. Skládala se z obřích písmen, která dohromady tvořila nápis SVOBODA. S tečkou. „Tečka se nám přirozeně hodila i prakticky, zároveň ale skvěle podtrhla význam instalace. Ať už koncept svobody nebo demokracie vnímáte jakkoliv, podstata slova je každému hned jasná. Nápis v takto obřím měřítku najednou funguje jako statement, proti němuž nelze nic namítat. Co je víc než svoboda?“ doplňuje art director studia 3dsense Josef Lepša.  

Oslavy svobody nezůstaly jenom v Praze. Celá republika se připojila k připomínání sametové revoluce. Ať už svými vlastními připomínkovými akcemi nebo pomocí online svíčky. Přes tu poslalo vzkaz přímo na Národní třídu přes pět set lidí.

Sametem to neskončilo. Právě naopak!

Před více jak deseti lety jsme si řekli, že Národní třída by 17. listopadu neměla zůstat prázdná a že připomínat si svobodu, kterou jsme sametovou revolucí získali, bychom měli vlastně každý den. Dneska si toho říkáme víc. Revoluci jsme sice nezažili, ale to neznamená, že nabytou svobodu nemůžeme aktivně oslavovat a chránit.

 

Díky, že můžem je neziskovka plná studentů a mladých lidí, kterým není lhostejný okolní svět. Chceme společnost spojovat, vzdělávat a podněcovat v ní chuť aktivně se na naší budoucnosti podílet. Postupně se z nás stala organizace, která nejen slaví svobodu v centru Prahy, ale stojí za spoustou celoročních projektů, které sahají do všech regionů.

Svoboda a demokracie je totiž radost, ale také zodpovědnost. Nechceme poukazovat pouze na to, co nás ve společnosti trápí, ale vyzdvihnout také to, co nás spojuje.

Díky, že můžem! A díky, že nás v tom podporujete.

Festival svobody

Je otevřené uskupení občanských iniciativ a organizací pořádající akce k výročí 17. listopadu. Spojují nás hodnoty vázané k tomuto výročí a potřeba jejich přítomnosti v dnešní době. Každoročně pořádáme koncerty, průvody, besedy, happeningy a další akce. Usilujeme o posilování vztahů mezi občany. Festival svobody nabízí podporu v tvorbě doprovodného programu (výstavy, licence apod.), pomoc s propagací či grafickými pracemi a v neposlední řadě v případě zájmu i s hledáním a získáváním kontaktů na zajímavé speakery a osobnosti pro danou akci.

Web: https://dikyzemuzem.cz/

Witch’n’Monk + MAOMAH │ Sonitus

Série Sonitus představí 20. listopadu v Punctu dvojici projektů, které mají blízko k jazzu, ale přistupují k němu nekonvenčně až neuctivě. Witch’n’Monk vytvářejí v nejlepším smyslu ztřeštěnou fúzi několika žánrů pro flétnu, vokál a kytaru, o které vypovídá už to, že je vydává John Zorn na svém labelu Tzadik. Místní MAOMAH (Ma Records) pak nechávají klasickou hudbu inspirovanou romantismem i dneškem interpretovat hudebníky zvyklými na jazz a improvizaci.

Witch’n’Monk definuje absence hranic. Projekt Britky Heidi Heidelberg a Kolumbijce Mauricia Velasierry splétá vlivy jazzu, tradičních hudeb, klasiky i punku do nečekaně konzistentního mixu, který dokáže být lyrický, ale jeho autoři zpravidla preferují mód přívalu. Heidelberg je klasicky školená sopranistka, takže Witch’n’Monk zní mimo jiné jako zdivočelá opera, a také kytaristka, jejíž efektivní hra čerpá ze skočného (post)punku i pointilistických funkových/newwavových linek. Velasierrova příčná flétna si půjčuje z jihoamerických folklórních melodií, což by mohlo evokovat newageové dojímání, skutečným výsledkem je ovšem smršť. Eponymní nahrávku dua – první po přejmenování z Bitch’n‘Monk – zcela případně vydal John Zorn na svém labelu Tzadik Records, kromě projektů z jeho okruhu se dají zmínit také méně psychotičtí zástupci RIO jako Present nebo Miriodor či jejich avant-metaloví nástupci Unexpect a zejména Sleepytime Gorilla Museum. Pozitivní a autenticky zaskočené recenze vyšly třeba v The Guardianu, The Wire nebo The Quietus.

https://witchnmonk.bandcamp.com/album/witch-n-monk

Uskupení MAOMAH založila kontrabasistka Klára Pudláková v rámci své magisterské práce na HAMU a jeho hlavním posláním je propojení principů (soudobé) klasické hudby a jazzu. Na začátku procesu jsou pevné skladby, ty ale hráči – kontrabas doplňují housle Jany Havlákové, Milana Jakeše a Anny Romanovské – rozvíjejí v improvizacích a výsledná podoba hudby, jak ji kromě koncertů zachycuje album Platoon of Love vydané na Ma Records, je tedy vždy unikátním průsečíkem dynamiky v souboru. Všichni jsou zkušenými a technicky precizními účastníky české jazzové, improvizační i klasické scény, MAOMAH ale nenápadně a zcela záměrně vždy stojí někde trochu mimo hlavní proud. Možná nejpřekvapivější jsou emotivní melodie evidentně ovlivněné romantismem, se kterými kontrastují abstraktnější pasáže a až bojovné pochody. Co přesně za jejich odlišností a svěžestí stojí? MAOMAH mluví o „hudebním mystériu“, což je vágní a zcela přesné. Tajemství bylo pro skvělou hudbu vždycky zásadní.

https://marecords.bandcamp.com/album/platoon-of-love

Vstup: 200/300 CZK v předprodeji v síti Boom: https://connect.boomevents.org/event/witch-n-monk-maomah, na místě 250–300 CZK.

Sonitus je nepravidelná nežánrová série kolektivu Punctum, která v roce 2024 probíhá za podpory Ministerstva kultury ČR a Městské části Praha 3.

Witch’n’Monk + MAOMAH, 20. 11. 19:00, Punctum, Praha
https://punctum.cz/event/witchnmonk-tzadik-maomah-sonitushttps://www.facebook.com/events/548509101452891

 

Ondřej Fencl a Hromosvod slaví 30 let – 19.11. Malostranská Beseda

Kmenová kapela multifunkčního hudebníka Ondřeje Fencla v úterý v domovské Malostranské Besedě odstartuje turné ke kulatým narozeninám.
„Je to k nevíře, ale v listopadu 1994 v šatně 7.B na ZŠ Horáčkova vznikl Hromosvod. A tak budeme vzpomínat, přijdou zahostovat můj brácha a další dávní členové, zazní průřez šesti oficiálními alby. A  nevynecháme ani pravěké období devadesátkového kinderfolku – za minulost se totiž nestydíme,“ glosuje kapelník. „Zároveň předvedeme, kam za ta desetiletí kapela dospěla – takže žádný senilní večírek, ale mejdan na oslavu toho, že třicítka je úžasný věk.“

Hromosvod vloni na podzim vydal album Sen nenasytných kluků, které si vysloužilo nadšené recenze a novinářské ocenění „album roku“. Druhým singlem z CD pak zvolil chytlavou písnička Báro, která slavila úspěchy na festivalech a do playlistu ji zařadilo mimo jiné Rádio Blaník.

Za tři dekády prošla kapelou řada zručných muzikantů, jádro Hromosvodu čas od času doprovází i několik folkrockových hvězd, např. Luboše Pospíšila, Oskara Petra, Vladimíra Mertu či Jana Hrubého.
V čem zůstal Hromosvod stejný? Ve třech věcech: autorské tvorbě Fencla, důrazu na písničky a skvělých muzikantech. Kapela zní dnes barevněji a semknutěji než kdykoli dříve, sestava doprovodných hudebníků (Vojtěch Jindra-Hana Vyšínská-Jaryn Janek-Tomáš Marek) je mimořádně šťastná. Poetické texty plné vnitřních rýmů a nevšedních obratů, uvěřitelný zpěv, virtuózní housle, knopflerovská kytara a nekompromisní rytmika – to je Hromosvod v roce 2024.

NEJBLIŽŠÍ KONCERTY TURNÉ „30 LET“:
19.11. PRAHA, MALOSTRANSKÁ BESEDA + hosté
9.12. Brno, Zelný trh, vánoční trhy, 16:00
12.12. Milevsko, Galerie M (trio)
14.12. Beroun, vánoční trhy, 10:00
14.12. Petřvald u N.Jičína, sokolovna (duo), 20:00

23.1. Praha, KD Barikádníků (+ Jan Hrubý)
7.2. Písek, divadlo Pod čarou (+ Jan Hrubý)
18.3. Opava, Odboj
19.3. OSTRAVA, PARNÍK
20.3. Hradec Králové, divadlo Drak (+ Jan Hrubý)
2.4. Horní Beřkovice, Multicentrum, 13:30

Album Sen nenasytných kluků (2023) k poslechu na všech platformách: https://lnk.to/FenclHromosvodSenNenasytnychKluku

Data ke stažení: https://ondrejfencl.cz/hromosvod/sen-nenasytnych-kluku/

Titulní singl z alba Sen nenasytných kluků: https://www.youtube.com/watch?v=qrKRlUJkqeo

Hromosvod – anotace:
Hromosvod je zhudebněné srdce třiačtyřicetiletého zpěváka, klávesisty, kytaristy, textaře a
skladatele Ondřeje Fencla, známého například ze spolupráce s Lubošem Pospíšilem, Vladimírem Mertou, Janem Hrubým, Oskarem Petrem nebo kapelou Schodiště.
Kapela vznikla v listopadu 1994 v šatně pražské ZŠ Horáčkova. Nejdřív to byl „kinderfolk“, posléze folk-rock charakteristický souzvuky houslí, příčné flétny a říznými bubny. Dnes je Hromosvod plný zručných sidemanů a hraje prostě písničky. Citlivě, barevně, něžně i divoce. Nejnovější šesté řadové album Sen nenasytných kluků přináší čirou radost – z hudby, z písní, z muzikality.

Blixa Bargeld, frontman Einstürzende Neubauten, a italský skladatel Teho Teardo vystoupí 6. prosince místo Paláce Akropolis v ARŠE+

Do prodeje jdou další vstupenky. Na koncertě představí nové společné album Christian & Mauro

 

Frontman Einstürzende Neubauten Blixa Bargeld a oceňovaný italský skladatel a hudebník Teho Teardo, který vedle spolupráce s Girls Against Boys nebo Lydií Lunch složil například soundtracky k filmům Paola Sorrentina nebo Gabriela Salvatoreho, představí svůj společný hudební projekt 6. prosince místo pražského Paláce Akropolis ve větším multifunkčním prostoru ARCHA+ (bývalé Divadlo Archa). Do prodeje jdou proto další vstupenky, které umožní navštívit více fanouškům tento dlouho dopředu vyprodaný koncert přesunutý na letošní rok z loňského prosince. Obě velké hudební osobnosti v doprovodu violoncellistky Laury Bisceglia, klarinetistky Gabriele Coen a smyčcového kvarteta představí naživo skladby z nového alba Christian & Mauro, které vyšlo letos 25. října na labelu Specula Records. Toto vystoupení bude již druhou letošní návštěvou Blixy Bargelda v Praze, v polovině října nadchla ve Foru Karlín fanoušky právě kapela Einstürzende Neubauten. Vstupenky jsou k dostání v síti GoOut. Koncert pořádá agentura 10:15 Entertainment.

 

Christian & Mauro je třetím společným albem Teha Tearda a Blixy Bargelda. Vychází téměř osm let po předchozí nahrávce Nerissimo a vzniklo v produkci obou osobností a Borise Wilsdorfa ve studiích Basement Recordings v Římě a andereBaustelle v Berlíně. Název nahrávky, který tvoří skutečná jména obou hudebníků, odkazuje k mnohem osobnější rovině skladeb. Oba hrají na velkou šíři nástrojů včetně “mytologických kláves”, které si umí hrát se šiframi, písmeny, znaky, zvuky a hluky. Album obsahuje deset skladeb včetně Bisogna Morire, známou jako Homo Figuit Velut Umbra (Man flees like a shadow), dále kompozici Starkregen, Rimangono (Stay remaining!) z poválečné doby, která vznikla před pandemií covidu, nebo Dear Carlo, kterou Blixa Bargeld napsal díky korespondenci s italským astrofyzikem Carlem Rovellim na téma povahy vesmíru.

 

Spolupráce obou osobností začala debutovým albem Still Smiling z roku 2013 a pokračovala v roce 2016 nahrávkou Nerissimo. Jejich hudba kombinuje avantgardu s útulností, kakofonii s melodií a jazykové propasti s krásou.

 

Vstupenky jsou k dostání v síti GoOut. Více informací na http://www.1015.cz/.

Další články
sinekfilmizle.com