Bouře, ticho a nový začátek. I Love You Honey Bunny přicházejí s introspektivní deskou

I Love You Honey Bunny na třetím albu procházejí jednotlivými fázemi osobní transformace

Pražská indie-popová kapela I Love You Honey Bunny přichází se svým třetím řadovým albem Don’t Look When I’m Changing. Po bouřlivém a euforickém předchůdci We Just Had a Wonderful Time nabízí introspektivní pohled na změnu, hledání identity a přehodnocování životních priorit. Energické kytary, agresivní syntezátory a silné melodie zůstávají, novinka je ale zvukově rozmanitější a odvážnější. Album, které vznikalo v Brightonu a Amsterdamu, pokřtí kapela 10. dubna v pražském klubu MeetFactory, 11. dubna v Budapešti v klubu Dürer Kert, 12. dubna v Bratislavě na Pink Whale a 16. května v brněnském Kabinetu Múz.

„Album Don’t Look When I’m Changing provází posluchače jednotlivými fázemi osobní transformace. Odráží cestu změny – chvíle, kdy je potřeba se stáhnout do ústraní, najít nový směr a nakonec se vrátit jako jiný člověk. Deska zachycuje celý vývoj od prvotní touhy po změně přes trnitou cestu pochybností až po přijetí sebe sama. Začíná nadějí a odhodláním v love songu Let’s Do It Again a uzavírá se melancholickou reflexí ve skladbě Faults in My Design, kde zazní klíčová věta: „Nevím, kde jsem udělal chybu, jsem stejný jako dřív.“ Cyklus se tak uzavírá – nebo možná začíná nanovo.“

„Občas je potřeba rozbořit starý svět, abychom mohli postavit nový. Je to jako oblékání nového outfitu – nejdřív se schováte do kabinky, až pak vyjdete ven,“ říká frontman kapely Sebastian Jacques, který vnímá změnu jako intimní proces. Už necítí potřebu se předvádět – místo exhibice raději jen poodhalí závěs a nechá nahlédnout ty, kteří chtějí vidět. „Právě v tom je kouzlo – je to mnohem intimnější, křehčí, nejisté, ale zároveň krásné,“ dodává.

Autenticita alba spočívá v tom, že jeho příběh kapela sama prožila. „Táhlo nám na třicet a začali jsme si klást otázku, jestli žijeme tak, jak opravdu chceme. Zároveň je ale téma osobní proměny univerzální, každý si v něm může najít svůj vlastní příběh,“ říká baskytarista Kristián Kraevski k albu, které je nejen hudební výpovědí, ale i pozvánkou k vlastní introspekci.

Zvukovou pestrost nové nahrávky naznačily už tři dříve vydané videosingly. Úderná hitovka Kintsugi reflektuje snahu poskládat se zpět dohromady vlastními silami. Rozhoupaně emocionální Under the Weather připomíná, že někdy je potřeba si bez výčitek dopřát pauzu. Hejskovsky znějící Playground Friends se věnuje fenoménu trauma bondingu. Paradoxně nejněžnější moment alba přichází v písni Storm, která symbolicky čistí vzduch.

„Motiv bouřky je nosným prvkem celé desky. Vnímám ji jako kontrast mezi chaosem venku a bezpečím uvnitř – bouřlivé etapy života střídá klid, který dává prostor začít znovu, ale s vědomím toho, co bylo dřív. Někdy je potřeba se před bouří schovat, pozorovat ji, poučit se a pak vyjít ven jako nová verze sebe sama,“ uzavírá zpěvák a zároveň textař kapely Sebastian Jacques.

Videoklip ke skladbě View of Mistakes: https://youtu.be/2DzC6xxXxkM

Zároveň s albem kapela zveřejnila nový videoklip ke skladbě View of Mistakes, který mapuje jejich koncertní zážitky a cestování napříč Evropou i mimo ni. Záběry pocházejí zejména ze společných koncertů s německou skupinou Leoniden, kterou I Love You Honey Bunny doprovodili na několika zastávkách jejich turné. „Leoniden jsou naši dlouholetí kamarádi a vždy je skvělé, když se můžeme potkat na jednom pódiu,“ doplňuje baskytarista Kristián Kraevski, který se podílel na střihu videa. Za kamerou stál fotograf a blízký přítel kapely Jan Michalik, díky jehož záběrům dostal videoklip autentickou atmosféru.

Album Don’t Look When I’m Changing od I Love You Honey Bunny obsahuje 10 skladeb a vychází 28. března 2025 digitálně, na CD i vinylu. Nahrávalo se v říjnu 2024 v legendárním Brighton Electric Studios – těsně předtím, než do něj dorazili The Cure – a také v amsterdamském STMPD Recording Studios. Na světovém zvuku nahrávky se kromě autorské vyzrálosti a hudebních zkušeností členů kapely výrazně podíleli britský producent Steven Graham Ansell a nizozemský producent Koen van de Wardt, u nějž kapela na podzim 2023 absolvovala třítýdenní rezidenci. Dílčí části alba vznikaly také ve vlastním pražském studiu Space Tape.

Bio

I Love You Honey Bunny tvoří zpěvák Sebastian Jacques, kytarista Martin Šolc, baskytarista Kristián Kraevski a bubeník Josef Keil. Díky anglickým textům kapela přirozeně zamířila na zahraniční pódia a odehrála více než 450 koncertů po celé Evropě i turné v Kanadě. Zazářili na prestižních festivalech jako Sziget (Maďarsko), Envol et Macadam (Kanada) či Eurosonic Noorderslag (Nizozemsko) a pravidelně vystupují na domácí scéně, např. na Rock for People nebo Colours of Ostrava. Dosud vydali alba Cosmic Background Radiation (2018) a We Just Had a Wonderful Time (2023), na které navazuje novinka Don’t Look When I’m Changing (2025). Vydávají ji pod vlastním labelem Space Tape.

Aktuální koncerty:

10. 4. 2025 – Praha  – MeetFactory, křest alba +  Fumar Mata
11. 4. 2025 – Budapešť  – Dürer Kert
12. 4. 2025 – Bratislava – Pink Whale​

24. 4. 2025 – Plzeň – Divadlo Pod lampou​

26. 4. 2025 – Pardubice

16. 5. 2025 – Brno – Kabinet Múz, křest alba​

 

Ondřej Fencl a Hromosvod slaví 30 let a vyjíždí na jarní turné

Kmenová kapela multifunkčního hudebníka Ondřeje Fencla ve středu v Horních Beřkovicích odstartuje druhou, jarní část  turné ke kulatým narozeninám.
„Je to k nevíře, ale v listopadu 1994 v šatně 7.B na ZŠ Horáčkova vznikl Hromosvod. Na turné zazní průřez šesti oficiálními alby. A  nevynecháme ani pravěké období devadesátkového kinderfolku – za minulost se totiž nestydíme,“ glosuje kapelník. „Zároveň předvedeme, kam za ta desetiletí kapela dospěla – takže žádné senilní večírky, ale mejdany na oslavu toho, že třicítka je úžasný věk.“

Hromosvod předloni na podzim vydal album Sen nenasytných kluků, které si vysloužilo nadšené recenze a novinářské ocenění „album roku“. Druhým singlem z CD pak zvolil chytlavou písnička Báro, která slavila úspěchy na festivalech a do playlistu ji zařadilo mimo jiné Rádio Blaník.

https://www.youtube.com/watch?v=xyrprgX46aQ

Za tři dekády prošla kapelou řada zručných muzikantů, jádro Hromosvodu čas od času doprovází i několik folkrockových hvězd, např. Jana Hrubého, Vladimíra Mertu Luboše Pospíšila či Oskara Petra.
V čem zůstal Hromosvod stejný? Ve třech věcech: autorské tvorbě Fencla, důrazu na písničky a skvělých muzikantech. Kapela zní dnes barevněji a semknutěji než kdykoli dříve, sestava doprovodných hudebníků (Vojtěch Jindra-Hana Vyšínská-Jaryn Janek-Tomáš Marek) je mimořádně šťastná. Poetické texty plné vnitřních rýmů a nevšedních obratů, uvěřitelný zpěv, virtuózní housle, knopflerovská kytara a nekompromisní rytmika – to je Hromosvod v roce 2025.

NEJBLIŽŠÍ KONCERTY TURNÉ „30 LET“:
2.4. Horní Beřkovice, Multicentrum, 13:30
14.4. Hradec Králové, divadlo Drak (+ Jan Hrubý)
22.4. OSTRAVA, klub PARNÍK
23.4. Přerov, klub Dlažka (+ Jan Hrubý)
24.4. Brno, klub Leitnerka (+ Jan Hrubý)
30.4. Chodov u Karlových Varů, čarodějnice
6.5. PRAHA, BALBÍNKA (duo) – retro koncert 30 let
4.6. Děčín, klub Garage (+ Jan Hrubý)
13.6. Lázně Bělohrad

Album Sen nenasytných kluků (2023) k poslechu na všech platformách: https://lnk.to/FenclHromosvodSenNenasytnychKluku

Data ke stažení: https://ondrejfencl.cz/hromosvod/sen-nenasytnych-kluku/

Titulní singl z alba Sen nenasytných kluků: https://www.youtube.com/watch?v=qrKRlUJkqeo

Hromosvod – anotace:
Hromosvod je zhudebněné srdce třiačtyřicetiletého zpěváka, klávesisty, kytaristy, textaře a
skladatele Ondřeje Fencla, známého například ze spolupráce s Lubošem Pospíšilem, Vladimírem Mertou, Janem Hrubým, Oskarem Petrem nebo kapelou Schodiště.
Kapela vznikla v listopadu 1994 v šatně pražské ZŠ Horáčkova. Nejdřív to byl „kinderfolk“, posléze folk-rock charakteristický souzvuky houslí, příčné flétny a říznými bubny. Dnes je Hromosvod plný zručných sidemanů a hraje prostě písničky. Citlivě, barevně, něžně i divoce. Nejnovější šesté řadové album Sen nenasytných kluků přináší čirou radost – z hudby, z písní, z muzikality.

Pivní gymnastika, běh rozbitou duhou nebo závody šneků. Výstava Paralelní dimenze ukazuje různé podoby sportu

Odpočinek v trávě u vody, netradiční formy jógy, ale i úplně nové sportovní disciplíny. Výstava Paralelní dimenze bourá tradiční hranice mezi sportem a uměním. Ukazuje, že sport není jen měřitelným výkonem, ale komplexní formou lidské expresivity, tvořivosti a komunikace. Expozice nabízí unikátní propojení významných českých uměleckých jmen s právě začínajícími umělci a umělkyněmi do 30 let. K vidění budou díla deseti renomovaných umělců včetně legendárního sochaře Kurta Gebauera, skupiny Rafani či dvojice David Böhm a Jiří Franta. Vedle etablovaných autorů jako Jakub Špaňhel či Linda Klimentová se představí i vítězové podzimního open callu. Do soutěže se přihlásilo 74 umělkyň a umělců a mezi oceněné patří Anna Krninská, která díky spolupráci s Českými centry získává rezidenční pobyt v zahraničí, a Jan Soumar, oceněný speciální cenou partnerů a projektu Sport in Art. Výstava je k vidění od 7. března do 11. května 2025 v pražské SmetanaQ Gallery.

„Sport i umění jsou v mnoha ohledech novým náboženstvím. Dříve nás spojovala víra, dnes je tím společným často sport nebo umění – máme své týmy, stadiony (a galerie), rituály. Zároveň je fascinující, jak umění a sport přinášejí podobnou intenzitu prožitku, a to nejen u aktérů, ale i publika. Umění a sport sdílejí totožnou DNA: schopnost vyjádřit lidskou vášeň, překonávat limity a vyprávět příběhy skrze tělo a pohyb,“ říká kurátorka Martina Vítková. Doplňuje, že právě tyto paralely a různé podoby sportu pro ní byly při výběru děl zásadní. „Co vlastně sport ještě je? Je to plavání si pro radost nebo je sportem pouze orientace na výkon a vítězství? Výstava se pohybuje okolo různorodých pohledů na to, co naplňuje naše životy,” dodává.

Výstava se nachází ve třech místnostech galerie na Smetanově nábřeží. V úvodní části představuje vnímání sportu jako novodobého náboženství – například skrze instalace vytvořené ze starých hokejek. Součástí expozice je i prezentace děl z open callů. V jedné z místností jsou umístěné televize, které zachycují sochy, jež z prostorových důvodů nebylo možné do galerie fyzicky přenést.

Součástí vernisáže bylo slavnostní vyhlášení nejlepších umělecko-sportovních počinů roku 2024. Ceny byly uděleny v kategoriích film, divadlo a tanec, kniha a fotografie. Ocenění obdrží designovou cenu vytvořenou ve spolupráci se studentkou Hanou Vopravilovou z ateliéru Skla Fakulty umění a designu UJEP a společností Lasvit.

Hlavní ocenění si odnesla Anna Krninská. Absolventka Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru figurálního sochařství a medaile Vojtěcha Míči se ve své tvorbě často věnuje sportovním aktivitám. Její dílo Biker je monumentální kamenná socha downhillového závodníka, který postupně splývá s masivem pískovce. „Kámen byl Bikerem už dávno předtím, než jsem se ho vůbec dotkla. Má svou vnitřní krajinu, svůj vlastní pohyb, který jen čeká, až bude umělcem vyvolán k životu,” říká autorka.

Zvláštní ocenění poroty si odnesl absolvent AVU v ateliéru Michaela Rittsteina a Josefa Bolfa umělec Jan Soumar. Jeho malby se věnují dynamice pohybu, tělesnosti a figuře, kterou stylizuje do pohybujících se tvarů. Pro výstavu Paralelní dimenze vytvořil dílo inspirované řecko-římským zápasem, kterému se věnuje i ve svém osobním životě.

Sport lze ale spatřit nejen ve výtvarném umění. Na další umělecké kategorie a formy ztvárnění upozorňuje kulturní cena Art Grand Slam. Letos byli oceněni za současné umělecko-sportovní počiny:

V kategorii divadlo získala ocenění inscenace Do stopy z Naivního divadla Liberec, která na jevišti zhmotňuje svět Jizerské padesátky. Skrze fyzickou hereckou práci, živý hudební doprovod a hravost divadla pro děti přibližuje nejen odhodlání běžců a běžkyň, ale i atmosféru slavného závodu. Další nominovanou inscenací byla Vivat Messi od Spitfire Company, která estetizuje pohybový slovník fotbalu do rámce fyzického divadla a tematizuje motiv víry v budoucnost.

V kategorii filmu byl oceněn dokument Ten, co slaví každý den režiséra Michala Vrbického. Snímek zachycuje příběh bikera Michala Marošiho a jeho životní styl plný adrenalinu, nevázanosti i souvisejících osobních výzev. Další nominací byl dokument Charakter: Sportovec Radana Šprongla, který sleduje osudy ukrajinských sportovců padlých na frontě.

V kategorii fotografie zvítězil Roman Franc se sérií Mladí sokoli, kde pomocí černobílých snímků zachycuje mladé sportovce v typicky sokolských disciplínách. Další nominací byl cyklus Davida Mackoviče Na ploché dráze, který reflektuje zákulisí tohoto méně známého sportu.

V kategorii literatury porotu nejvíce zaujala kniha Kolo. Dopravní prostředek budoucnosti autorů Ondřeje Buddeuse a Jindřicha Janíčka. Publikace přibližuje fenomén jízdy na kole z různých perspektiv – od historie přes osobní zkušenosti až po urbanistické kontexty. Mezi nominované patřila také kniha Dostihy o modrou stuhu Martina Cápa, která mapuje historii Českého derby, a autobiografická publikace Já byl frajer kluk Standy Tišera, zachycující jeho cestu od romského chlapce ke boxerskému šampionovi.

Výstava Paralelní dimenze bude k vidění od 7. března do 11. května 2025 v SmetanaQ Gallery na Smetanově nábřeží. Galerie je otevřena od úterý do neděle, vždy od 11 do 18 hodin. Vstup je zdarma.

 

 

 

Členové a členky poroty:

Martina Vítková, kurátorka výstavy Paralelní dimenze

Petr Volf, kurátor a umělecký kritik

Anna Hrabáčková, vedoucí odd. veřejné diplomacie Českých center

Barbora Půlpánová, galeristka

Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru

Josef Matějovič, ředitel marketingu J&T Banka

Matěj Kratochvíl, generální ředitel rodinného areálu Lipno

Jana Zielinski, zakladatelka a ředitelka festivalu Designblok

Jan Kunze, galerista a kurátor

Bára Alex Kašparová, kurátorka a šéfredaktorka časopisu Artikl

zástupci Sport in Art

 

Art Grand Slam je výstavní projekt inspirovaný pohybem a sportem, jehož první ročník se uskutečnil v Praze v roce 2024. Je určen profesionálním umělcům, ale i mladým autorům do 30 let. Součástí je vyhlášení nejlepších umělecko-sportovních počinů předchozího roku, a to v šesti kategoriích. Hlavní část projektu Art Grand Slam je založena na výstavě, která má každý rok nového kurátora, a to především z důvodu zabránění umělecké a tematické stagnaci. Kurátor z tohoto důvodu vybírá i podtitul výstavy, která se v první řadě věnuje sportu, ale zvoleným podtitulem má možnost upozornit na důležitá témata v celospolečenském rozsahu. Pro druhý ročník výstavního projektu byla zvolena kurátorka Martina Vítková, uznávaná historička umění a pedagožka, v současnosti je kurátorkou v Museu Kampa a učí na vysoké umělecké škola Art Design Institut. Martina Vítková vybrala pro druhý ročník téma nazvané „Paralelní dimenze – sport a umění“. Projekt organizuje kulturní platforma Sport in Art. WEB |  www.artgrandslam.org

Česká centra, příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí ČR, jsou stěžejním nástrojem veřejné diplomacie zahraniční politiky Česka a rozvíjejí kulturní vztahy mezi zeměmi. Jakožto kulturní institut jsou členem sítě zahraničních evropských kulturních institutů EUNIC. Prezentují naši zemi v široké škále kulturních a společenských oblastí: od umění přes kreativní průmysly až po propagaci úspěchů české vědy a inovací. Věnují se výuce češtiny v zahraničí. Zapojují se do mezinárodních projektů a slouží jako platforma pro rozvoj mezinárodního kulturního dialogu. V současnosti působí v zahraničí celkem 26 poboček na 4 kontinentech. Kromě Českých center spravují také Český dům v Jeruzalémě a Bratislavě. Více na www.czechcentres.cz

Mediální partneři: CzechCrunch, Reportér, Radio 1, Artmap, Artikl, Uni – kulturní magazín, Otevřené ateliéry Praha

Pod záštitou: hl. m. Prahy, městské části Praha 1, Ministerstva kultury

 

Akustický doom, projekty z Ideologic Organ nebo estonský neo-glam. Duben v Punctu

Jarní sezóna se blíží špičce a úměrně tomu je nabitý program v Krásově. Hned 2. dubna uvede Jednota vyhlášeného darkambientního (nebo „acoustic doomového“) hudebníka a skladatele soundtracků Erika K. Skodvina s projektem Svarte Greiner, doprovodí jej příznivec nefalšované bizarnosti a majitel labelu Penultimate Press Mark Harwood a místní drone Penumbra Vortex. V pátek 4. pak naváže poslední ze série koncertů s vyhlášeným klarinetistou Garethem Davisem věnovaný konceptuální současné klasice, tentokrát zazní skladba Weiss/Wesslich od Petera Ablingera. A víkend bude patřit 24hodinovému fundraiseru Sound Is Dance na pomoc dětem v Palestině, v rámci kterého proběhnou workshopy, DJ sety i několik koncertů.

V druhém dubnovém týdnu dojde na domácí sérii [SKRONK‘] zaměřenou na improvizaci, jazz a experiment, tentokrát s islandským triem Glupsk, které rozšíří bubeník Jakub Šulík, a česko-polským duem Kwapisiński/Jakeš (saxofon/housle), 8. dubna. Ve středu 9. se do Puncta vrátí série A2+, tentokrát s francouzským postpunkem Badaboum a Chocolat Billy – „radostná hudba, u níž se smutné povahy necítí trapně“. Víkend pak bude patřit mladým písničkovějším projektům Amplion a Užtvanka, respektive zkušeným a k abstrakci inklinujícím improvizátorům: Luís Vicente vystoupí s Johnem Hughesem, Michaela Turcerová s Mikulášem Mrvou.

V týdnu před Velikonocemi uvedou k jazzu a improvizaci vždy svěže přistupující Ma Records křest a zároveň derniéru projektu Tembryo (Jan Faix a Jan Kyncl), vystoupí také trio KlangWesen (Annabelle Plum, Žaneta Vítová a Kateřina Vacková), 15. dubna. Následující den bude Kino Palestine prezentovat krátké filmy o současné palestinské společnosti vybrané režisérem Moatasemem Tahou. V pátek 18. se v rámci série Sonitus představí dvojice hudebnic ze Stephenem O’Malleym kurátorovaného labelu Ideologic Organ: Golem Mecanique s uhrančivým niněrovým dronem, Nina Garcia se strohou, leč vynalézavou kytarovou tvorbou. Doprovází Scientists in the Galapagos, tedy Kult masek a Obelisk of Light. A Velikonoční neděle bude patři sérii o_u, kde Bridget Ferrill a Áslaug Magnúsdóttir představí své album vydané na zásadním labelu Subtext, s nimi se do Puncta vrátí experimentátoři Axine M a Bilwa.

Úterý 22. dubna bude věnované estonskému neo-glamu: Full Moon představí okouzlujícího eskapistu Marta Aviho, doprovodí ho stále výraznější Petr Bursa. Současná experimentální elektronika pak zazní ve čtvrtek 24., o_u a Sonitus dovezou dlouhodobě ceněný projekt Racine a na Vinylách čerstvě vyznamenanou LilaTeslu. A závěr týdne přinese smršť volné improvizace: 25. doveze 13 syrových duo DEAE a proměnlivou kapelu Rolba, tentokrát s básníkem Kamilem Bouškou, [SKRONK‘] pak 26. trio Wissel, Okuda & Gerigk s projektem Ovčí hájek, respektive 27. trio Bishop, Müller, Muche a duo De Pas a Barge. Celý duben uzavře ve středu 30. koncerty Freddyho Rupperta, respektive Dikolsona s Romanem Džačárem koncipované jako alternativní soundtracky k promítaným filmům.

Více na https://punctum.cz/

 

Malá modrá obluda vydává debutové album „Kdybych byl obr“

Česká alternativní scéna se rozrůstá o nové album Kdybych byl obr, které přináší mix alternativního rocku, punkových vlivů i melancholického indie/folku. Deset skladeb se noří do témat o hledání smyslu, vnitřních konfliktech, frustraci z nespravedlností dnešního světa a touze po úniku. Texty kombinují introspektivní pohledy s kritikou společnosti a melancholickým uvažováním o významu jednotlivce.

Kapela Malá modrá obluda z Mostu, která svým poetickým a syrovým přístupem k hudbě boří hranice žánrů, nahrála své debutové dlouhohrající album (po několika několika singlech a EP) mezi dubnem 2024 a únorem 2025 v mosteckém studiu Obludárium. Celé album nahrála dvojice Petr Havej (zpěv, kytara, baskytara, klávesy) a Jan Korba (bicí, zpěv, klávesy) a vyšlo 21. března 2025. Autorem hudby i textů je Petr Havej.

Vstupte do místnosti a staňte se součástí hry

Nová výstava Enter the Room Galerie hlavního města Prahy nabízí možnosti, jak uvažovat o roli her v našich životech 

Hry dnes nejsou jen volnočasovou zábavou – staly se jazykem, kulturou a neodmyslitelnou součástí umění. Herní principy se dostávají do tvorby nastupující generace umělců, kteří pomocí nich uvažují o okolním světě, přehodnocují hranice lidské identity a pomáhají nám imaginovat alternativní budoucnosti. Výstava Enter the Room, kterou od 28. března do 14. září 2025 uvede Galerie hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu, se hlásí k dřívější tradici Bienále mladých, které se v tomto prostoru konalo v letech 1994 až 2010.

Enter the Room přetváří galerii na rozšířené herní pole. Prostor se stává dynamickým „hřištěm”, které se mění podle toho, jak s ním návštěvník interaguje. „Výstava vybízí návštěvníky k aktivnímu zapojení a přemýšlení o hledání vlastní role v proměňujícím se světě,“ vysvětluje Sandra Baborovská, autorka výstavy. Projekt akcentuje narůstající propojování digitálního a fyzického světa a reflektuje, jak se herní prvky promítají do současného umění. Umělci zde sice vycházejí z ustálených formátů pohyblivého obrazu, performance či galerijní instalace, dekonstruují v nich však možnosti herních narativů či mechanik.

Návštěvníci se setkají s díly, která tematizují přehlížené, avšak všudypřítomné vazby mezi člověkem a jeho digitálními extenzemi. Výstava totiž vychází z předpokladu, že dříve důležitá hranice mezi lidskými a technologickými rámci nikdy neexistovala. Spojení těchto posthumanistických východisek a herních principů pak širokou veřejnost ponouká k přehodnocení či zcitlivění svého dosavadního chápání reality.

Název Enter the Room odkazuje k metafoře založené na podobnosti s některými herními terény, v nichž se styl vyprávění příběhu proměňuje se vstupem do každé další místnosti. Stejně tak může i návštěvník výstavy postupovat sledovaným výsekem scény a objevovat různorodé přístupy a formy, jež zastoupení umělci vytvářejí. Samotné dveře, které prostor Domu U Kamenného zvonu člení a svou vizualitou odkazují rovněž k hernímu prostředí, jsou site-specific intervencí architekta výstavy a herního umělce Vojtěcha Radakulana.

Hra jako prostor pro kritickou reflexi i vizi budoucnosti

Výstava je členěná do dvou pater. V prvním z nich se instalace týkají především oblasti ekologie a spekulací nad alternativními budoucnostmi naší civilizace. V druhém patře pak výstava kriticky analyzuje herní principy jako takové.

Environmentální žal a odpovědnost za budoucí svět jsou hlavními tématy francouzsko-holandského dua Eloïse Bonneviot a Anne de Boer, které v Tracing a Seeping Terrain (2023) umožňují hráčům prozkoumávat environmentální změny a vztahy mezi druhy. Natálie Sýkorová a Valérie Dinková v díle their calls echoing through the flood (2024–2025) zobrazují postapokalyptickou realitu světa po povodni, zatímco v site-specific videoinstalaci Brood – Stranger’s Vial – Womb (2024–2025) se Sýkorová spolu s berlínským scénografem Frederikem Britzlmairem zaměřují environmentální žal a možnosti kolektivní regenerace. Videoinstalace Brood – Stranger’s Vial – Womb a práce uměleckého kolektivu BCAAsystem (No Blade of Grass, 2021), které první patro Domu U Kamenného zvonu uzavírají, vycházejí ze záznamů tzv. LARPů (Live Action Role Play) – herního principu balancujícího na hranici předepsaného scénáře a improvizace.

Zatímco výše zmínění imaginují budoucnost s určitou dávkou melancholie, jiní zpracovávají totéž téma s ironickým odstupem. Vojtěch Radakulan v projektu Little Curies (2024–2025) upozorňuje s nadsázkou na dlouhodobé riziko radioaktivního odpadu, který je neviditelný, a přesto zásadně ovlivní budoucí generace. No Fun kolektiv v instalaci Kolos (2024–2025) buduje fiktivní svět po kolapsu kapitalismu a experimentuje v něm s alternativními modely společnosti.

Hned tři díla ve výstavě tematizují tarot, jedno z nejstarších analogových herních médií na světě. Filip Hauer a Phillip Kolychev v digitalizované verzi tarotu Ultimate Spread Logics (2022–2025), vytvořené umělou inteligencí, propojují náhodné algoritmy s obrazy globálních krizí a nabízejí ironický pohled na naši schopnost předvídat budoucnost. Ondřej Trhoň v Millennial Tarot Simulator (2023) tematizuje nejistoty a existenciální tíseň generace mileniálů v kontextu práce, médií a ekonomiky. Berlínský OMSK Social Club ve své hře The Living Virtual Theater (2020) využívá princip tarotu jako nástroj kolektivního vyprávění a intuitivního rozhodování.

Dekonstrukci herních principů se věnují Tomáš Moravanský (INSTITUT INSTITUT) se svými Carpet Stories IV a kolektiv Herdek, experimentující s interaktivním storytellingem. Jan Boháč, Viktor Dedek a Jonáš Richter pak v instalaci Ve stínech hlavní postavy (2024–2025) tematizují fenomén vedlejší herní postavy a její autonomii, čímž zpochybňují hranici mezi hráčem a pasivním pozorovatelem.

Všechna díla, jejichž součástí se může sám návštěvník stát, nejen reflektují současné krize, ale také zkoumají možné budoucnosti – někdy dystopické, jindy plné nových možností. V každém případě vyzývají diváka k aktivní účasti a zpochybňování zavedených společenských struktur. „Myslím si, že propojení herních principů s aktuálními tématy otevírá nové možnosti, jak oslovit mladou generaci a podnítit celospolečenskou diskuzi. Věřím, že výstava posílí pozici Prahy jako centra progresivního umění ve střední Evropě. Návštěvníci jistě ocení možnost aktivně se zapojit do uměleckých děl a odnést si tak jedinečný imerzivní zážitek, který přesahuje tradiční galerijní zkušenost,” říká pražský náměstek pro kulturu, cestovní ruch, památkovou péči, výstavnictví, národnostní menšiny a animal welfare JUDr. Jiří Pospíšil.

Kdo, kdy, kde?

Enter the Room otevírá své dveře 28. března a zůstane tak až do 14. září 2025. Dům U Kamenného zvonu se dočasně promění v herní pole. Výstava navazuje na tradici Bienále mladých a dává prostor nové generaci umělců, kteří pracují s médii a přístupy typickými pro vizuální kulturu 21. století.

Součástí výstavy bude doprovodný program v podobě komentovaných prohlídek, koncertu organizovaného ve spolupráci s Radiem Wave nebo speciálních akcí vztahujících se ke konkrétním dílům. Instalace Living Virtual Theater berlínského kolektivu OMSK Social Club bude několikrát v průběhu výstavy aktivována pomocí facilitátora. Uskuteční se také participativní seance zvukového díla Ve stínech hlavní postavy od umělecké trojice Jan Boháč, Viktor Dedek a Jonáš Richter. Interakce probíhající mezi příchozími návštěvníky, umělci a instalační architekturou zkoumají možnosti vtělování do vedlejších herních postav.

 

ENTER THE ROOM

  1. 3. – 14. 9. 2025

Autorka výstavy: Sandra Baborovská

Kurátorský tým: Sandra Baborovská, Martin Netočný

Vystavující: BCAAsystem, Jan Boháč & Viktor Dedek & Jonáš Richter, Eloïse Bonneviot & Anne de Boer, Filip Hauer & Philipp Kolychev, Herdek kolektiv, Tomáš Moravanský (INSTITUT INSTITUT), No Fun kolektiv, OMSK Social Club, Lukáš Prokop, Vojtěch Radakulan, Natália Sýkorová & Frederik Britzlmair, Natália Sýkorová & Valéria Dinková, Ondřej Trhoň

Galerie hlavního města Prahy

Dům U Kamenného zvonu, Staroměstské náměstí 605/13, Praha 1

Otevřeno: út–ne, 10–20 h

Vstupné: 200 Kč plné (dospělí) / 90 Kč snížené (studenti a senioři)

Vstupenky na výstavu jsou k dispozici na místě či na GoOut.net.

Výstavní program Galerie hlavního města Prahy je podporován Ministerstvem kultury České republiky.

Mediální partneři:

ART ANTIQUES, ArtMap, Flash Art, Fotograf, Artalk, A2, Artikl, Aerokina, Radio 1, ČRo Radio Wave

 

Termíny doprovodného programu:

  1. 4. | 16.00–19.00 | participativní seance Ve stínech hlavní postavy (Boháč, Dedek, Richter)
  2. 4. | 14.00–17.00 | aktivace díla Living Virtual Theater (OMSK Social Club)
  3. 4. | 18.00 | komentovaná prohlídka se Sandrou Baborovskou a Martinem Netočným
  4. 5. | 16.00–19.00 | participativní seance Ve stínech hlavní postavy (Boháč, Dedek, Richter)
  5. 6. | 16.00–19.00 | aktivace díla Living Virtual Theater (OMSK Social Club)
  6. 7. | 16.00–19.00 | aktivace díla Living Virtual Theater (OMSK Social Club)
  7. 9. | 14.00–17.00 | aktivace díla Living Virtual Theater (OMSK Social Club)
  8. 9. | 16.00–19.00 | participativní seance Ve stínech hlavní postavy (Boháč, Dedek, Richter)

Pro aktuální informace k doprovodným programům, komentovaným prohlídkám a edukačním aktivitám prosím navštivte: www.ghmp.cz/vystavy/enter-the-room/

K výstavě byl vydán stejnojmenný katalog, který je k dispozici v knihkupectví i na eshopu GHMP.

A studio Rubín uvede v rámci projektu RubínLab autorskou tvorbu pěti mladých studentských počinů

Pražské divadlo A studio Rubín rozvíjí svůj záměr vytvářet autorské inscenace. Po pěti ročnících tvůrčí dílny Autor v domě podporující vznik nových divadelních projektů, vyhlásilo výzvu pro mladé umělce RubínLab. Z padesáti přihlášených projektů nakonec, oproti původnímu záměru vybrat jednoho vítěze, zvolilo rovnou šest. Tyto exkluzivní studentské počiny zrealizuje divadlo v této a nadcházející sezoně. První z nich, performativní instalaci nazvanou Ďábelská říše od NOUS kolektiv, uvede Rubín již 11. a 12. dubna.

„Cítíme potřebu dávat prostor mladým lidem. I když je A studio Rubín jedno z nejmenších divadel v Praze a dost možná v celé republice, neznamená to, že nemáme místo. Místo pro nové lidi, myšlenky, nápady i formáty. Téma letošní sezony 24/25 zní Mizení. Dvě inscenace, které jsme uvedli, mizení odhalují z různých perspektiv. A jelikož nás baví hrát si s doslovností i obrazností zároveň, tak i my chceme na chvíli ,zmizet’ a dát prostor mladým tvůrcům a talentům,“ představuje myšlenku projektu umělecká šéfka A studia Rubín Lucie Ferenzová a dodává: „Byli jsme překvapeni počtem a kvalitou přihlášených projektů. Odstoupili jsme od původního záměru vybrat pouze jeden. Nakonec dáme prostor rovnou šesti počinům, které konvenují s naší dramaturgií, zároveň v sobě mají vůli po experimentu, jsou originální a překvapivé.“

Jako první uvede A studio Rubín performativní instalaci nazvanou Ďábelská říše NOUS kolektiv, a to hned 11. a 12. dubna 2025. Půjde o multimediální event, který rozehraje celý prostor A studia Rubín, kdy se diváci ponoří do říše plné objektů, sound designu, světelných instalací a speciálních projekcí, přičemž akcí bude provázet jediná performerka, současná studentka DAMU původem z Číny, Jovita SIU Ji Chin.

O měsíc později, tedy 10. a 12. května představí Vincent Klusák, Anna Maria Jarkovská a Josef Čihák inscenaci pracovně nazvanou Rychlík (do stanice Rapl) zabývající se tématem radikalizace.

Matěj Pour a Natalie Tun pozvou na experimentální performativní událost na hraně tance a živého koncertu s názvem OBSTACLE 22. a 23. května 2025.

Klára Vosecká a Róbert Štefančík odehrají eventovou instalaci a performanci s obludnými dorty s pracovním názvem Cukr druhý den nebolí 6. a 7. června 2025.

V další sezoně na ně naváží Lucie Vrbíková a Hana Kokšalová s multimediálním performativním eventem Mizící těla věnující se mimo jiné tématu prekarizované práce a Martin Krupa a Tinka Avramová s inscenací o kargu, kamioňácích a životě na cestě s názvem Kamióny.

Nominace na Audioknihu roku 2024 jsou tu. Vyhlášení vítězů proběhne 24. dubna

Asociace vydavatelů audioknih (AVA) zveřejnila nominace v jednotlivých kategoriích třináctého ročníku ceny Audiokniha roku 2024. O vítězích rozhodují především odborné poroty, a to v deseti kategoriích. V každé z nich byly nyní oznámeny nominace, tedy pětice nejlepších audioknih, interpretů a interpretek. Dále bude udělena i tradiční Cena posluchačů, o níž v anketě hlasuje sama veřejnost. Přímo členové AVA pak oceňují vybranou osobnost, a to Cenou za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova.

 

Dvě odborné poroty složené z celkem pětadvaceti členů vybíraly ze 104 přihlášených titulů od 17 vydavatelů. Nejvíce nominací získaly tituly Audiotéky, následované nahrávkami nakladatelské značky Témbr nakladatelského domu Euromedia Group a audioknihami z produkce vydavatelství OneHotBook.

 

„Pro letošní ročník vydavatelé nominovali kvalitní audioknihy napříč mnoha žánry, bude těžké vybírat v jednotlivých kategorií právě ten nejlepší počin,” říká Monika Oweyssi, předsedkyně Výboru Asociace vydavatelů audioknih.

 

Slavnostní vyhlášení vítězů za účasti nominovaných audioknižních vydavatelů a tvůrců proběhne 24. dubna 2025 v Atriu na Žižkově.

 

Audiokniha roku 2024 – nominace do 2. kola:

Nejlepší jednohlasá četba

  • Betonová zahrada (Témbr)
  • Černí baroni (Audiotéka)
  • Šedé včely (Tympanum)
  • Trainspotting (OneHotBook)
  • Zámek (Radioservis)

Nejlepší audiokniha – vícehlasá četba

  • Červotoč (Témbr)
  • Ignis fatuus (Audiotéka)
  • Od Ortelu k Doupěti – tucet Kafkových povídek (OneHotBook)
  • Pražský hřbitov (OneHotBook)
  • U útulku 5 (Témbr)

Nejlepší dramatizace

  • Elity (Audiotéka)
  • Jak je důležité míti Filipa (Audiotéka)
  • Konec rudého člověka (Audiotéka)
  • Rita (Audiotéka)
  • Sněženky a gangsteři (Audiotéka)

 

Nejlepší audiokniha – mluvené slovo mimo kategorie

  • Alan Rickman: Deníky (Témbr)
  • Evropa, náš domov: Od vylodění v Normandii po válku na Ukrajině (OneHotBook)
  • Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem (Audiotéka)
  • Orgány nepatří do nebe (Audiotéka)
  • Viktor Preiss – portrét (Audiotéka)

 

Nejlepší audiokniha pro děti a mládež

  • Dobrodružství kocoura Fiškuse a dědy Pettsona 1 (OneHotBook)
  • Klapzubova jedenáctka (OneHotBook)
  • Medvídek Paddington (Voxi)
  • Tajemství jeskyně pokladů (Albatros)
  • Tonda, Slávka a kouzelné světlo (Tympanum)

Nejlepší interpret

  • Betonová zahrada (Vasil Fridrich, Témbr)
  • Alz (Jan Vlasák, Tympanum)
  • Elity (Jiří Vyorálek, Audiotéka)
  • Konec rudého člověka (Jan Vondráček, Audiotéka)
  • Smějící se bestie (Martin Stránský, Témbr)

Nejlepší interpretka

  • Ani minuta ticha (Anna Kameníková, Témbr)
  • Červotoč (Helena Čermáková, Témbr)
  • Červotoč (Ivana Uhlířová, Témbr)
  • Dům v Matoušově ulici (Jitka Ježková, Témbr)
  • Toyen (Eliška Balzerová, SUPRAPHON a.s.)

Nejlepší zvukový design – četba

  • Kruté moře (Audiotéka, Naše vojsko)
  • Muklové a Šlajsny (OKRAJ MEDIA s.r.o.)
  • Průvodce světem dinosaurů aneb Nová cesta do pravěku (SUPRAPHON a.s.)
  • Trainspotting (OneHotBook)
  • Úkol přežít (Audiotéka)

Nejlepší zvukový design – dramatizace

  • Dům (Audiotéka)
  • Elity (Audiotéka)
  • Konec rudého člověka (Audiotéka)+++

 

Jeden z nejvlivnějších kytaristů současnosti John Scofield se vrací do Prahy

John Scofield vystoupí 7. dubna 2025 v prostorách Novoměstské radnice v sestavě, která je mu nejvlastnější. V triu, kde má volný prostor k rozletu. Na bicí nástroje zahraje kytaristův dlouholetý souputník Bill Stewart, na kontrabas relativně „nová krev“ Vicente Archer.

 

Jedním z darů Johna Scofielda je důvěryhodná, inspirativní nadžánrovost, se kterou vnáší do jazzu a osobitě pestré hry prvky rocku, blues, funku i nejsoučasnější nu-jazzové výlety k muzice hiphopové éry. Současné obsazení tria už si udělalo skvělou vizitku dvojalbem Uncle John’s Band (2023), které zmíněnou všestrannost potvrzuje. Vždyť titulní skladba pochází z repertoáru legendární jam-rockové a psychedelické kapely Grateful Dead a další skladby si Scofield upravil z repertoáru Boba Dylana či Neila Younga. Dojde ovšem i na vzpomínku na Milese Davise, s jehož kapelou kytarista v první polovině 80. let vystupoval a natáčel. V převaze jsou ale samozřejmě Scofieldovy autorské kompozice.

Scofieldovo současné trio plně zaslouží označení „all stars“. Bubeník Bill Stewart patří k nejvěrnějším kytaristovým spoluhráčům. Pravidelně s ním spolupracuje už od alba Meant To Be (1991) a za více než tři dekády si ti dva vypracovali dynamickou souhru někde na hranici mimosmyslového vnímání. Ale zároveň vedle spolupráce se Scofieldem proslul Stewart také hraním s mistry jako Pat Metheny, Pat Martino, Larry Goldings, Chris Potter, Maceo Parker, Michael Brecker či Lee Konitz.

Kontrabasista Vicente Archer představuje v triu symbolickou novou krev, ovšem ani on není ve Scofieldových projektech úplným nováčkem. Podílel se už na kvartetním albu Combo 66 (2018). Také Archerova souhra v rámci celku je dokonalá. Naprosté mistrovství a hráčská empatie se ostatně dá čekat od spoluhráče nejen jazzových hvězd jako je Norah Jones, Robert Glasper, Pat Metheny, Wynton Marsalis či Kenny Garrett, ale také countryové legendy Willieho Nelsona, soulových zpěvaček Mary J. Blige a Jill Scott nebo folkrockového písničkáře Amose Lee. Uvádí se, že Archerův kontrabas můžeme slyšet na více než 150 albech špičkových umělců.

Spolupráci v tomto triu si Scofield nemůže vynachválit: „Nespoléháme se až tak moc na připravená aranžmá, ale spíše na intuici. Jsme tři hudebníci, mezi kterými funguje zvláštní synergie. Vzájemně se inspirujeme, ve společné souhře ze sebe dokážeme dostat to nejlepší.“

Životopis samotného Johna Scofielda (*26. prosince 1951, Dayton, Ohio) patří v jazzové historii k zásadním. Jako talentovaný mladíček nastoupil na Berklee College of Music, ale školu vlastně moc nepotřeboval. Brzy z učeben doslova utekl za nabídkami od jazzových ikon jako Chet Baker a Gerry Mulligan (zaznamenáno na nahráce Carnegie Hall Concert, 1974, i na pozdějších řadových deskách Cheta Bakera) nebo Billy Cobham (v letech 1975 až 1976 s ním vydal trojici alb). V roce 1977 se podílel na titulu Three Or Four Shades Of Blues samotného Charlese Minguse. O spolupráci s Milesem Davisem (alba Star People, 1983, Decoy, 1984 či You’re Under Arest, 1985) již byla řeč.

V té době už byl Scofield také uznávaným kapelníkem. Na albech debutoval titulem John Scofield Life (1977), potvrzujícím kytaristovo unikátní pódiové nasazení. Celou Scofieldovou diskografií pak prolíná žánrová nespoutanost a odvaha experimentovat. Stačí připomenout mimořádně důležitý titul Überjam (2002), kde Scofield zapojil do služeb jazzu například dub reggae, samply a prvky klubové elektroniky. Nešlo přitom o blesk z čistého nebe, vždyť se samply a syntezátory pracoval už na fusion desce Electric Outlet (1984). Zajímavé jsou ovšem i Scofieldovy spolupráce s triem Medeski Martin & Wood nebo koncertní nahrávka Sco-Mule (1999, vydaná ovšem až v roce 2015) s bluesrockovým jam bandem Gov’t Mule.

Zároveň je ve Scofieldovi i duše tradicionalisty. Rád se vrací k akustickému straight-ahead jazzu (Time On My Hands, 1990, s Joem Lovanem, Charliem Hadenem a Jackem DeJohnettem), post bopu (Works For Me, 2001, s Kennym Garrettem, Bradem Mehldauem, Christianem McBridem a Billym Higginsem), soul jazzu (Hand Jive, 1994) nebo dokonce gospelu (Piety Street, 2009).

V roce 2023 aktuální sestava Scofieldova tria zahrála s ohromným úspěchem také v pražském Jazz Docku, což jen potvrdilo trvalý zájem zdejšího publika o kytaristova vystoupení. Kdo zažil, pravděpodobně si nenechá ujít další z koncertů, které navíc nikdy nejsou stejné. A kdo se tehdy do klubu nevešel, má další šanci na mimořádný zážitek.

John Scofield Trio vystoupí v rámci koncertní série Jazz Meets World.

Gospodinov, Kurkov, Saisio a Sam Holland přijedou na třicátý Svět knihy Praha. Čestného hosta Portugalsko zastoupí uznávaná Jorge či ironik Zink

Třicátý mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha přivítá opět řadu významných autorů. K nepřehlédnutelným jménům světové literatury patří první bulharský nositel Mezinárodní Bookerovy ceny Georgi Gospodinov, ceněný ukrajinský spisovatel a intelektuál Andrej Kurkov, eklektická finská autorka Pirkko Saisio a americká mistryně thrilleru Sam Holland. Gospodinov a Saisio rovněž dokládají výrazné propojení Světa knihy Praha s letošními nominacemi cen Magnesia Litera. Příběhy plné emocí a jedinečný pohled na svět zpoza oceánu přinesou zástupci Portugalska, čestného hosta jubilejního ročníku. Představí se osm výrazných literárních osobností napříč žánry. Mezi nimi uznávaná Lídia Jorge, mistrně reflektující společenské proměny, ironický vypravěč Rui Zink, básník João Luís Barreto Guimarães či vyhledávaná autorka literatury pro děti Ana Madalena Matoso. Prezentaci zahraničních spisovatelů doplní třináct literárních talentů ze shortlistu Ceny Evropské unie za literaturu, jejíž vyhlášení patří k mimořádným událostem letošního programu. Samozřejmě nebude chybět ani plejáda českých autorů a autorek. Svět knihy Praha 2025, který jako motto provází citát portugalského spisovatele Ricarda Reise: „30! Energie mládí – moudrost knih“, se uskuteční od 15. do 18. května na Výstavišti Praha v Holešovicích.

Čestným hostem třicátého Světa knihy Praha je Portugalsko, země na samém konci Evropy, z jedné strany objímaná pevninou a z druhé omývaná oceánem. Jedinečná geografická poloha ovlivnila i literaturu – nese v sobě otevřenost, touhu po objevování i ozvěny mnoha hlasů přinesené Atlantikem. Jak kdysi napsal Vergílio Ferreira: „Z mého jazyka je vidět moře.“

Díky Světu knihy Praha do srdce Evropy dolehne hlas osmi významných portugalských spisovatelů a spisovatelek. Jedna z nejuznávanějších portugalských autorek Lídia Jorge ve svých románech mistrně reflektuje proměny společnosti i koloniální minulost, v češtině nedávno vyšly její knihy Nezapomenutelní a Milosrdenství. Rui Zink, mistr ironie a nečekaných spojení reality s fikcí, je českým čtenářům znám novelou Instalace strachu. Básník João Luís Barreto Guimarães zachycuje hlubiny zdánlivě obyčejných okamžiků, jak dokládají i bilingvní vydání jeho sbírek Tulák a Středomoří. Portugalskou dětskou literaturu přiblíží Ana Madalena Matoso a Isabel Minhós Martins; pozvání přijali rovněž autor experimentálních děl Gonçalo M. Tavares, tvůrce grafických novel Filipe Melo a básnířka s angolským kořeny Ana Paula Tavares.

„Pro Portugalsko je velkou ctí být čestným hostem veletrhu Svět knihy Praha 2025,“ říká ředitelka Portugalského centra Institutu Camões v Praze Inês Maria Lopes Silva. „Tato jedinečná příležitost přibližuje českým čtenářům bohatství portugalské literatury a posiluje kulturní vazby mezi našimi zeměmi. Právě proto jsme připravili bohatý literární program, který nejen představuje různé žánry portugalské literatury, ale také propojuje portugalské a české autory a autorky.“ Zajímavý pohled na společná témata mezi oběma zeměmi nabídne setkání Lídie Jorge z Kateřinou Tučkovou, diskuse mezi Gonçalem M. Tavaresem a Biancou Bellovou či debata o poezii vedená Petrem Borkovcem a Joãem Luísem Barretem Guimarãesem. Kromě autogramiád a nejnovějších překladů můžou zájemci objevovat Portugalsko také díky tipům na výjimečná místa, základním lekcím portugalštiny a ochutnávkám vína i tradičního pečiva pastel de nata.

Svět knihy Praha 2025 představí českým čtenářům osobně rovněž zvučná jména dalších literatur. První bulharský nositel Mezinárodní Bookerovy ceny Georgi Gospodinov, označovaný za „Prousta Východu“, ovlivňuje svými inovativními příběhy a hlubokými postřehy současnou evropskou literaturu. Rovněž spisovatel a intelektuál Andrej Kurkov přesahuje svým dílem, vyznačujícím se černým humorem, hranice rodné Ukrajiny, o čemž svědčí mimo jiné prestižní francouzská literární cena Médicis za – i do češtiny přeložený – román Šedé včely. Kurkov na Ukrajině zůstává a jako bystrý politický pozorovatel komentuje tamní situaci pro zahraniční média. Finská prozaička a autorka autofikční Helsinské trilogie Pirkko Saisio prokazuje široký záběr svého tvůrčího talentu také jako dramatička, režisérka, herečka a scenáristka. Američanka Sam Holland alias Louisa Scarr už od svého debutového kriminálního thrilleru umí čtenáře šokovat a přitáhnout, za českými příznivci přijíždí nedlouho po vydání krimi románu Pán loutek.

„Gospodinov i Kurkov přinášejí svůj jedinečný pohled na historii a identitu východní Evropy. Finská literární ikona Pirkko Saisio dodává svým odvážným vyprávěním hloubku a Sam Holland napínavým vyprávěním slibuje zaujmout milovníky thrillerů,“ shrnuje dramaturg festivalového programu Guillaume Basset. Dva ze jmenovaných autorů mají navíc napojení na prestižní české ceny Magnesia Litera. Do nominací na nejlepší překladovou knihu byly v letošním ročníku vybrány erudovaná próza Časokryt od Gospodinova a historická freska Trýzeň od Saisio. „Letos nás potěšily nominace Magnesie Litery, kde se objevili někteří autoři, kteří na festival přijedou letos či nás navštívili v letech minulých,“ podotýká ředitel veletrhu Svět knihy Praha Radovan Auer. Mezi nominovanými tituly figuruje i kniha Fatmy Aydemir, která do Prahy zavítala v roce 2024.

Významnou událostí letošního programu je vyhlášení laureátů Ceny Evropské unie za literaturu (EUPL – European Union Prize for Literature), které má Svět knihy Praha 2025 čest hostit. Prestižní ocenění bude předáno v pátek 16. května za přítomnosti komisaře EU pro kulturu. Při té příležitosti se na veletrhu představí třináct literárních talentů vybraných na letošní shortlist – autoři z Belgie, Bosny, Gruzie, Řecka, Irska, Itálie, Litvy, Norska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Španělska a Ukrajiny. Vycházející evropské hvězdy vyzdvihlo konsorcium asociací složeným z Federace evropských vydavatelů (FEP) a Evropské a mezinárodní federace knihkupců (EIBF) s podporou programu Evropské unie Kreativní Evropa.

V programu festivalu samozřejmě nechybí ani zvučná jména domácích spisovatelů a spisovatelek. Se svou tvorbou a pohledem na literaturu návštěvníky seznámí třeba Bianca Bellová, Alena Mornštajnová, Tereza Boučková, Halina Pawlowská, Nina Špitálníková nebo Kateřina Tučková, připojí se také Vlastimil Vondruška, Jiří Padevět, Jaromír 99 či Tomáš Sedláček. Literáty doplní i další osobnosti české kultury.

Třicátý Svět knihy Praha přivítá autory, nakladatele i zájemce o literaturu z řad veřejnosti na Výstavišti Praha v Holešovicích od 15. do 18. května. Vstupenky jsou k zakoupení na webových stránkách Světa knihy Praha. Na webu návštěvníci také najdou postupně doplňované bližší informace o vystavovatelích, včetně přehledného plánku areálu, a o programu, který bude podrobněji zveřejněn v první polovině dubna. Pro aktuality je dobré sledovat i sociální sítě Světa knihy Praha. Zajímavé články o literatuře pak přináší blog tohoto mezinárodního veletrhu a literárního festivalu.

 

Další články
sinekfilmizle.com