Jindra Holubec

Mystifikace už v názvu. Spousty novotvarů, speciálních škatulek na každém kroku, kde se někdo snaží o marnost tuhle hudbu jakkoliv popsat. Mnohá divoká přirovnání i zkusmá zařazení nemají daleko k zoufalosti a skoro vždy vycházejí z pozice vědomí pokusu o neuchopitelné, nepolapitelné a svým… Číst dál...

Jindra Holubec: Valerij Dubjanin

Možná si je ještě pamatujete z Malé Alternativy nebo z Boskovic nebo odjinud – Jindra, čertík na gumě, pitvořící se, dělající si legraci ze všech a nejvíc sám ze sebe, u toho stíhá ještě bravurně hrát na kytaru, a Michal, baskytarista, mu kryje záda. Říkají si poněkud zmatečně Jindra Holubec. A ač to vypadá,… Číst dál...

Elektročas

Elektročas jsou z Hradce Králové a je možné je směle označit za nastupující generaci kapel sdružených okolo vydavatelství Silver Rocket. Už to samo o osobě znamená, že nešetří ani sebe, ani případné nezasvěcené, k tomu, co hrají, přistupují hrubě a krutě. Prostě zdravé mládí, co tříská do kytar, protože je jasný, že ty dědci… Číst dál...

Jdeme vodou proti proudu

Konec pozoruhodné formace Pluto před deseti lety přinesl nové projekty Pavla Fajta, trio Ty syčáci a formaci Fru Fru Serious okolo zpěváka Václava Bartoše. Třebíčská skupina, dnes vystupující pod názvem FruFru, se přes nezdravě ambiciózní začátky a abnormálně časté personální proměny ustálila, vybudovala si své místo na domácí… Číst dál...

Anyway

V jedné ze skladeb Hudby Praha se objevuje slovní spojení „hodně vostrej rock’n’roll“. Upřímně řečeno si nedovedu představit lepší označení pro mělnicko- pražské kvarteto Anyway. V jejich hudbě lze najít leccos, je tam slyšet garážový rock, trochu starého punku, lehké ozvěny dřívějšího pojetí indie rocku, špinavá zběsilost a občas… Číst dál...

Zdarr

Do skladeb většiny severočeských hudebních seskupení (podobně jako u těch z Ostravska – a obzvlášť tvořených těmi, kteří si ještě ,užili‘ minulého režimu) se vždy promítal vliv tamní neradostné reality. Ekologická bezútěšnost podpořená průmyslovým prostředím, kde těžba uhlí měla vždy přednost před lidskými osudy, i prostá… Číst dál...

Unkilled Worker: Faithcollapse

Doby, kdy slovo ,písničkář‘ znamenalo pouze cosi mezi Vladimírem Mišíkem a Jaroslavem Hutkou, už jsou dávno pryč. Na žánrová dogmata si už dnes hrají jen ti omezení, pole je otevřené, a prostor pro interprety jako je Todd Nesbitt aka Unkilled Worker jakoby se tak přímo nabízel. I když sám s kytarou, má totiž do akustického… Číst dál...

The Mood

Pokud se zajímáte o domácí indierockovou scénu, nemůžete je přehlédnout. A přesto, že za nimi nestojí žádný vlivný manažer a na větších festivalech je tak nejspíš nepotkáte, není tak těžké narazit na názor, že patří k tomu úplně nejlepšímu, co u nás v téhle oblasti máme. Možná v tom ,utajení‘ hraje… Číst dál...

Kill The Dandies!

Seskupení Moimir Papalescu & The Nihilists se v minulých letech prohnalo českou scénou, vneslo trochu rozruchu do domácího indie-popu, zanechalo dvě alba, a zas se vypařilo. Podle mnohých se jednalo o svěží vánek, podle jiných zas o bublinu, nafouknutou novináři, pro které byla skupina s bohatou minulostí… Číst dál...

Strom stínu

Někdy je to až s podivem, kolik stále ještě i dnes, ve zkomercionalizované době, existuje seskupení, kterým jakoby na první pohled stačí jen existence sama. Které se – na rozdíl od některých ambiciózních kolegů – už vlastně ani neohánějí slovy jako ,indie‘, ,alternativa‘, nebo snad dokonce ,umění‘. A přesto často… Číst dál...