Recenze

Odejít z hudebního světa se dá ledajak. Koncertující kapely to vyřeší většinou rozlučkovým turné nebo extra vystoupením s hosty. Aidan Moffat, dřívější vůdčí osobnost Arab Strap, už ale živě nevystupuje, a tak se rozhodl vydání poslední desky sólového projektu L. Pierre pojmout částečně jako manifest. První zvláštností je fakt, že… Číst dál...

  Po náporu dvou výborných, zároveň vydaných titulů The People In Your Neighbourhood a The Good Egg (druhý jmenovaný obsahoval tři odlišné verze skladeb z prvně jmenovaného plus jeden „nepřekrývající se“ kus) v květnu 2014 se málem kultovní londýnská jazzová pětice odmlčela, až to vypadalo na rozpad. A také přestala být… Číst dál...

Norské improvizační trio s názvem 1982, což je prostě rok narození bubeníka Skarbøa, připravilo ke svému desátému výročí nové album. Údajně páté či šesté v pořadí (prameny se rozcházejí). Jako je nejistý počet oficiálních nahrávek tria, tak je jisté personální osazenstvo a jedinečná instrumentace: Nils Økland – Hardanger fiddle… Číst dál...

„Písně na této desce jsou z mého znovuzrození v čase už dalších generací. Konečně jsou na světě ve smysluplné podobě. V čase, kdy se o mně už učí na školách. Jak má chápat nová generace, že ještě žiju?“ táže se Jaroslav Hutka v bookletu svého nového alba V rozpitých barvách. Alba cenného nejen kvůli oné „smysluplné podobě“… Číst dál...

„Co si má počít chudák holka / holka, co není dost hezká, aby z ní mohla bejt štětka…“ Poměrně utajená formace Inženýr Vladimír v čele  s Vladimírem Mikulkou, který je známější spíš jako divadelní publicista, si jako podtitul dává nálepku „rockband“ a těžko říci, zda to vlastně míní sarkasticky. Nedávno se objevila i v televizním… Číst dál...

Dva roky po debutu Inflamed Rides přichází O.R.k., toto roztodivné společenství zvědavých hudebních myslí a zároveň čtyř velkých osobností spojených v jednu sílu, s brilantně vypiplaným počinem. Soul of an Octopus je až neočekávaným zdokonalením a jasně zřetelným vývojem kapely jako celku, který překvapuje o to víc při vědomí,… Číst dál...

Rád kladu autorům instrumentální hudby otázku, zda za svými zdánlivě abstraktními skladbami vidí konkrétní příběhy. Izraelský trumpetista Avishai Cohen, čím dál známější jmenovec ještě známějšího kontrabasisty, na tuto otázku odpovídá názvem první skladby svého nového, na jazzové poměry poměrně krátkého alba. „Will I Die, Miss?… Číst dál...

  Není to jazz ani elektropop, není to Frank Zappa ani Sun Ra se žertujícími samply, není to mlžně barový Serge Gainsbourg ani Tom Waits, dokonce to není ani kříženec Soft Machine s Aksak Maboul či Tuxedomoon, jejichž vzdáleně blíženecké DNA se snaží laboratorně propojit psychedeličtí modernisté Tame Impala. A, jak by z výčtu možných… Číst dál...

Nad každým přírůstkem do katalogu italských Glacial Movements se vždy znovu ptám, zda je možno se vymanit z jejich jednotícího ledového krunýře a najít si k tématu nějaký nový, osobitý přístup. Americkému Číňanovi Brocku Van Weyovi (1974), který vystupuje jako bvdub (ale také pod přízvisky Earth House Hold nebo East of Oceans), se to při temně… Číst dál...

Pianista Michiel Scheen a kontrabasista Raoul van der Weide tvoří prazáklad tohoto souboru; když se k nim v roce 2014 připojil bubeník George Hadow, vzniklo Blue Lines Trio  a vydalo eponymní album. Když pak mělo o dva roky později uspořádat koncert v amsterodamském Bimhuisu, přizvalo si tři významné hosty: výrazného trombonistu Woltera… Číst dál...