Reportáže

Fascinace od prvního momentu, kdy se z digitálních šumů vyloupla velebná melodie suity Molde Canticle, až po freneticky vytleskaný přídavek Had To Cry Today. Tedy po spontánní pohrávání si s riffem od bluesrockové superskupiny Blind Faith, při kterém bylo muzikantům celkem jedno, zda se zcela přesně sejdou, hlavně… Číst dál...

Vstup na tradiční akci zaměřenou na alternativní a undergroundovou hudbu byl i letos volný, ale na rozdíl od minulých ročníků se návštěvníci museli u nově zřízeného a prostorově omezeného vstupu prokázat ochrance očkováním proti covidu či negativním testem, což činilo některým problém, takže… Číst dál...

Muzikanti i pořadatel míní, čínská chřipka a úředník mění. Jenže to naštěstí tentokrát vůbec nevadilo. Podle původního plánu měl kubánský pianista klasické erudice, lehkého úderu a velkého latin jazzového temperamentu dorazit s novým elektrickým projektem, ve kterém figurují bratři Gonzálezové. Jenže Gonzálezům se kvůli restrikcím… Číst dál...

Zdá se, že se letní ostrov mezi vlnami čínské chřipky daří dobře využít. Také 18. ročník Spojených ostrovů pražských, byť s dramaturgií omezenou výběrem zahraničních účinkujících z „blízkého a zeleného“ okolí, působil málem jako ze „starého“ světa. Byť realitu připomínaly kontroly očkovanosti či testovanosti návštěvníků… Číst dál...

Posluchači by mohli být nadšeni a recenzent nadržovat už jen proto, že po téměř desetiměsíční pauze lze konečně zase slýchat živou hudbu. Už proto, že dvakrát odložené těšení se na koncert Anny Marie Jopek se konečně naplnilo. Dva freneticky vyaplaudované přídavky hovořily za vše. Ovšem vystoupení bylo vynikající bez ohledu na okolnosti,… Číst dál...

Pandemií vynucená opatření zametla s druhou částí 24. ročníku Strun podzimu málem definitivně. Nelze než soukromými domácími ovacemi vestoje ocenit nasazení pořadatelů festivalu: V šibeničním termínu nalezli vhodné sály v místech bydlišť umělců, najali tamní profesionální týmy filmařů a zprostředkovali alespoň… Číst dál...

Letošnímu 26. ročníku dal nový dramaturg Michal Wróblewski přiléhavý podtitul Where do we go? Kam směřujeme?, protože si dal za úkol nastínit možnosti současného jazzu v jeho nejrůznějších mutacích. Konání celé akce bylo do poslední chvíle kvůli koronakrizi ohroženo, nakonec se však podařilo plánovaný program realizovat jen s poměrně… Číst dál...