Recenze

Lucien Zell: Neviditelné bary

„Tenhle svět je zaplaven nepoetičností, o antipoetičnosti nemluvě. Já se jen ze všech sil snažím nastolit rovnováhu. Nejspíš proto se dnes vracím k tolika svým setkáním s básníky. I oni se zúčastnili téhož důrazného odporu. Obraceli mou pozornost k věcem, o nichž jsem neměl nejmenší tušení. Nesetkával jsem se u nich… Číst dál...

Miroslav Václavek: Železné včely

Železné včely Miroslava Václavka jsou knihou zvláštní – především nestrannou. Popisuje uzel navzájem propojených osudů obyvatel německé vesničky, kde sídlí muniční továrna. A to, co je spojuje, jsou dráhy střel… Vyprávění totiž začíná v roce 1922, končí v roce 1945. Vystupují v něm nejen Němci – civilisté a vojáci,… Číst dál...

Elijah Wald: Co je blues?

Již podruhé se tuzemský bluesový příznivec dočkává nezaslouženého štěstí: po Palmerově Opravdovém blues (Argo‑Dokořán 2006), sledujícím páteřní linii bluesové historie, přichází práce tento pohled rozšiřující, aniž by jej ovšem činila méně zřetelným. Se svévolným užitím pojmu blues jakožto zastřešujícího termínu pro libovolné posmutnělé… Číst dál...

Kamenem do hlavy

Epilepsie, marihuana, dospívání a smrt v životadárném koktejlu namíchaném britským spisovatelem Ga vinem Extencem v knize Vesmír versus Alex Woods. Pravděpodobnost, že vás do hlavy zasáhne meteorit, jak se to stalo hlavnímu hrdinovi knihy, je asi jedna ke dvěma miliardám. Pravděpodobnost, že jednou zemřete, je stoprocentní.… Číst dál...

„Ten, kdo hodně lemtá, přečůrá i prezidenta“

To píše závěrem Velké knihy čůrání, kterou právě vyslalo za čtenáři praž­ské nakladatelství Labyrint v edici Raketa, bejbypankový Kašpárek v roh­líku. To je myšlenka, která se jistě hodí za jakýchkoli časů, na jakéhoko­li prezidenta. Samotná kniha je pak dalším pří­spěvkem do relativně dlouhé řady monografických publikací, které… Číst dál...

Rotten vs. VZ

Většina hudebních monografií je skutečně příšerná nuda, nedej Pám­bu, když ji píše třeba předseda dané­ho fanklubu nebo do sebe zahleděný umělec. Existují však i vzácné výjim­ky. Mezi ně dozajista patří kniha Vi­sací zámek zamklej na třicet západů z pera Antonína Kocábka, která sice údajně vznikla relativně narychlo ke třicátému… Číst dál...

Zprávy z kraje okraje

Na okraji je to vždycky divné. Za hra­nicemi už možná žijí lvi. V lidské spo­lečnosti se o okrajích nikdy moc ne­mluví, u nás v Česku zvláště ne. Mrtví Němci, prázdná stavení, ko­nec civilizace. V kulturní oblasti je to však úpl­ně jinak. Bez okrajů by mainstream ještě více zlenivěl a zapáchal. Jak­mile se objeví „okraj“,… Číst dál...

Někdy to stačí – Jak „respektovaná odbornice“ sto nejlepších básní vybírala – a co z toho vzešlo

V brněnském Hostu vydali čtvrtý díl série „nejlepší české básně“ roku. Jako arbitr byl tentokrát zvolen Anto­nín Brousek (1941), jako editorka Si­mona Martínková-Racková (1976). Projekt ale doznal v průběhu zásadní změny: arbitr se ze zdravotních dů­vodů omluvil a z práce odstoupil, takže celá věc zůstala jaksi na Mar­tínkové-Rackové.… Číst dál...
Další články