Sloupky

Občas si koupím nějakou desku jen na základě obalu, jindy se nechám uchvátit jejím názvem (Skrývám se, ale nikdo mě nehledá Radomila Uhlíře pro mě stále zůstává nepřekonaný). No a občas mě svým názvem zaujme celá kapela. Takhle jsem před pár lety narazil na VHS Or Beta. Trochu jsem o nich něco četl, ale ten vtipný, éru počátku… Číst dál...

Miláno – a zejména cesta do něj – je za všechny prachy. Znalci evropských měn, i těch pokleslých, mi to potvrdí. Post illa verba dodávám, že oběd, potažmo večeře, stojí za to, i když stojí „majlant“. Cena takové „ceny“ (vyslov čény) je značná. Nejdražší je ovšem v Miláně vystavená „cena“ Leonardova, správně by se měla jmenovat Poslední… Číst dál...

„War, children, it’s just a shot away,“ zpíval Jagger v songu Gimme Shelter rok po okupaci Československa a mimo nás tomu museli rozumět přinejmenším západní Němci. Mající od té chvíle za humny další pluky Krasnoj armii, nejenom ty v NDR. A když hráli Stones v devadesátém na Strahově,… Číst dál...

Máloco je tak zábavná a vzrušující činnost jako objevování nových jmen světové hudební scény. Ne výhradně čerstvě příchozích, ale i těch, co se člověku z nejrůznějších důvodů doposud skrývala. I když jste třeba o nich cosi tušili. To se mi stalo s americkou zpěvačkou O’Donovanovou, která má irské rodové i hudební… Číst dál...

Obdržel jsem nedávno zajímavé pozvání: Udělat poslechovku ve Studiu Paměť. Občas pouštím hudbu k tanci jako DJ nebo k poslechu na internetovém Rádiu Kašpar. Tohle je něco mezi. Naživo, ale k poslechu. A zde to bylo ještě okořeněno tím, že v pořadech Stop, Look & Listen se hraje výlučně z vinylů. Co vybrat?… Číst dál...

Nedávno jsem zopakoval svou spanilou jízdu do Milána léta Páně 1980, kdy jsem, jak známo, učil Italy latinsky. Post illa verba dodávám, že už tehdy mě fascinovaly hojné zahrady na střechách. Když mě teď můj syn Eugen odvážel na San Siro, nejslovutnější stadion z možných, abychom usedli, vedle italských fotbalových legend, s hlavou… Číst dál...

„Rozmáhá se nám tu takový nešvar.“ Jde o neblahý jev v oblasti hudebních dokumentů. I když vzniká spousta výborných (nemohu samozřejmě nezmínit The Sparks Brothers režírovaný skvělým Edgarem Wrightem), začínají se čím dál tím víc objevovat i dokumenty na první pohled bombastické, ale při bližším ohledání celkem… Číst dál...

Vzpomínky probíhají nejlépe, jsou-li na čas zpřítomněny. Na čas programatický. Třeba Vzpomínka na Miláno, ať už s velkým nebo malým „vé“. To je ten nejvýsostnější reminiscentní program. Post illa verba dodávám, že naše hudební vzpomínka se točí jako čamrda kolem Ivana Vyskočila, mého osobního soudního znalce v oboru… Číst dál...

Nedávno se řeč s kolegou z kapely stočila na American Tune Paula Simona z alba There Goes Rhyminʼ Simon (1973), neb se objevila už bůhvíkolikátá coververze. Konkrétně Stacey Kentové (Songs From Other Places, 2021). A já vcelku zbytečně dodal, jak je to pořád krásnej song. Načež přítel suše odvětil: „Nojo, až na to,… Číst dál...

Lednový sloupek se píše v polovině prosince, a i když mě do toho nikdo nenutí, svádí to k „ohlédnutí za uplynulým rokem“. Jenže než číslo vyjde, všichni už dávno zrekapitulovali. Nebudu ale kapitulovat. Prostě mám své tempo, tak co. Nicméně letos své albové nahradím rozjímáním koncertním. Ze známých (a poměrně nezajímavých)… Číst dál...