Seriálový Dexter Michael C. Hall míří v létě do Prahy se svou kapelou Princess Goes

Seriáloví i hudební fanoušci by měli zbystřit. Koncem června zavítá do Prahy výjimečná návštěva v podobě držitele Zlátého glóbu, seriálového Dextra Michaela C. Halla. Ten přijede se svou kapelou Princess Goes 26. 6. 2024, se kterou odehraje koncert v klubu Futurum. Princess Goes (dříve Princess Goes to the Butterfly Museum) je newyorská avant-indie superskupina založená v roce 2018 charakteristická jedinečnou směsí disca 70. let, nové vlny 80. let, alternativy 90. let a současné elektronické taneční hudby. Kromě filmového, seriálového i divadelního herce a zpěváka Michaela C. Halla („Dexter, “Odpočívej v pokoji”, muzikály Lazarus, Chicago, Kabaret na Broadway) ji tvoří klávesista Matt Kaitz-Bohen (Blondie, Cyndi Lauper) a bubeník Peter Yanowitz (The Wallflowers, Morningwood). Vstupenky na pražský koncert jsou v prodeji od pátku 29. března od 10:00 v síti GoOut: https://goout.net/cs/princess-goes/sztrkax/.

Princess Goes loni vydali svoje druhé řadové album “Come Of Age”, v němž se kapela vydala ještě hlouběji do svého darkwave synthpopového zvuku a sklidila přitom obrovskou chválu mnoha mainstreamových médií. Album obsahuje spoustu inovativních songů, které vytáhnou posluchače na vzrušující hudební cestu. Díky výrazným skladbám, jako je vzletná a emotivní „Take Me Home“, éterická „Shimmer“ a podmanivá „Jetpack“, je zvuk alba směsicí mystických a tanečních prvků, které se mísí v galaktický zvukový zážitek.

Hudební vývoj tria na desce „Come of Age“ zahrnuje širokou škálu nástrojů a výsledkem je 12 neuvěřitelně chytlavých a opojných písní, které se brání všem konvencím. Album „Come of Age“, které kapela nahrála ve své klubovně nedaleko manhattanského náměstí Union Square, představuje novou kapitolu v jejím uměleckém hledání a skok na cestě k celosvětovému uznání.

Odkazy:

web: https://princessgoes.com/

FB: https://www.facebook.com/PrincessGoesOfficial

YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=y4491pph2-0

FB událost: https://fb.me/e/1I9RdLqbI

 

Rock for People Concerts

  1. 4. Dope D.O.D. + Bizarre / MeetFactory
  2. 4. The Warning / MeetFactory – VYPRODÁNO
  3. 4. 6arelyhuman / Bike Jesus – VYPRODÁNO
  4. 4. Cassyette / Café V lese – POSLEDNÍ VSTUPENKY
  5. 4. Fast Animals And Slow Kids / Dafé V lese
  6. 5. LANDMVRKS + Special Guests / Futurum – POSLEDNÍCH 100 VSTUPENEK
  7. 5. Vended + The Gloom In The Corner + Profiler / Futurum
  8. 5. Resolve + Cane Hill + Acres + Half Me / Rock Café

12.-15. 6. Rock for People 2024

  1. 6. Palaye Royale / Sono, Brno – official afterparty RfP 24 – ½ VSTUPENEK PRODÁNA
  2. 6. Princess Goes / Futurum
  3. 6. Boston Manor / Rock Café
  4. 7. Ed Sheeran / Park 360 – VYPRODÁNO
  5. 7. Ed Sheeran / Park 360 – ½VSTUPENEK PRODÁNA
  6. 7. Oliver Tree / Ledárny Braník (Prague Summer Festival)
  7. 8. Neil Frances / Rock Café
  8. 9. Rikas / Café V lese
  9. 10. Our Last Night / SaSaZu
  10. 11. You Me At Six / Archa+ – ½ VSTUPENEK PRODÁNA

 

 

 

 

Propadleek míří dál a oslovuje nejen pražské fanoušky

„Míříš dál”, název nové písničky kapely Propadleek, přesně vystihuje jejich momentální pozici na pražské hudební scéně. Ze studentské hudby se zrodila kapela, která oslovuje fanoušky všech věkových kategorií. Poslední únorový koncert v Malostranské Besedě tomu byl přímým důkazem. Písničku s energetickým textem doprovází rytmické bicí, v mezihře zaslechneme mandolínu a ke konci si můžeme užít sborové zpěvy, na kterých se podílí většina kapely.

Na textu písničky pracoval frontman kapely – Ondřej Kobrle. Spolu s Matoušem Blažkem, baskytaristou kapely, se chopili hudební stránky. Dominik Špaček (Cody Seven) ze studia Unbeatable records se postaral o mix a master. Kapela vznikla v roce 2017 díky tehdejším studentům Ondřejem Kobrlem (zpěv), Janem Vaňkem (elektrická kytara) a Petrem Polívkou (akustická kytara).

S postupem času se ke kapele přidala Viktorie Machytková (housle), Jáchym Šilha (bicí) a Matouš Blažek (baskytara). Dlouhou dobu byl jejich „domovským” klubem Music Club Jižák, který, poměrně rychle, začali naplňovat k prasknutí. Své posluchače si získali v roce 2020 debutovým EP „Kdo je Hanych?”, které popisovalo studentský život nejen členů kapely, ale i ostatních posluchačů. O rok později v roce 2021 vyšlo EP „Balón”, které je poměrně klidnější. Ale i v tomto případě se jim podařilo vyprodat křest. V roce 2022 nastal pro kapelu první zlom při vydávání písničky „ONA”. Hned po vydání písnička vystřelila mezi všechny fanoušky a začala se šířit dál.

Hned v závěsu vyšel singl „Skvělý”, kterým kapela předává lidem pozitivní energii. Po těchto dvou písničkách začala kapela brát svou tvorbu vážně a vznikly dvě pecky „Svět záhad” a „Ty mi za to stojíš”, které nejen zvedly posluchače na streamovacích platformách, ale i počty fanoušků na koncertech. Avšak největší přerod zažila kapela minulý rok. Na jaře kapela vystupovala na skautské akci Jamboree, kde jejich písničky zpívalo kolem 3000 návštěvníků, a stali se z nich fanoušci po celé republice. S vydáním EP „Přijde mi” se ze studentské kapely stala kapela, která dospívá nejen v osobním životě, ale i ve svých textech. Zaujala i starší publikum, což dokázal vyprodaný křest v Gauči na Výstavišti, který byl také vyprodaný.

Nejbližší možnost, kde kapelu mohou fanoušci slyšet je 6. dubna v Rock Café Prague. V dubnu se ale kapela vydává i 26. 4. do Olomouce a 27. 4. konečně zavítá do Brna

Výstava Nové realismy v Galerii hlavního města Prahy ukazuje, jak se žilo v meziválečném Československu. 

Přes tři sta uměleckých děl popisuje prostý i moderní život poháněný rozvojem technologií, možnostmi cestování, komunikace a zábavy mezi lety 1918 a 1945.

 

Scény z kaváren, zachycení radosti, ale i odvrácené strany života ve městě i na venkově. Ženská emancipace, národnostní menšiny, móda a technologie. To vše ukazuje skrze malbu, sochu, fotografii, film i reklamu výstava Nové realismy v GHMP. Expozice přináší nový pohled na zažité vnímání výtvarné kultury a umění v letech 1918 až 1945 ve tři sta třinácti uměleckých dílech. Návštěvníci zde mohou vidět fotografie Karla Čapka a Josefa Sudka, malby Jana Zrzavého a Milady Marešové, sochy Otty Gutfreunda, ale také díla opomíjených malířů, jako byl liberecký Erwin Müller, Gejza Schiller z Košic či kosmopolitní Středoevropanka Ilona Singer. Výstavu Nové realismy lze v druhém patře Městské knihovny v Praze navštívit od 27. března do 25. srpna 2024.

 

 „Výstava je unikátní nejen v novém pohledu na meziválečnou éru Československa, ale i svým rozsahem a skladbou děl. Úplně poprvé se vedle sebe v tomto rozsahu potkávají realistické malby a fotografie, ale i film, sochy a reklama z tohoto období,” vysvětlují kurátoři Anna Habánová, Ivo Habán a Helena Musilová. Na výstavě s díly od více než 100 autorů a autorek pracovali společně přes dva roky. Výstava navazuje na výzkum, který trval od roku 2016 a jehož součástí je i kniha z roku 2020 Nové realismy.

Moderní realistická díla meziválečného Československa reagují na společenský úspěch nově se etablující střední třídy a zároveň si všímají sociálních problémů ekonomicky rozdělené společnosti. Odráží proměny běžného života poháněné rozvojem technologií, možnostmi cestování, komunikace a zábavy. Zajímají se o město, současně se snaží o reflexi každodenní reality i na venkově a v příhraničních či horských regionech.

Na začátku expozice představí návštěvníkovi časová osa vybrané mezníky z historie meziválečného Československa v kontextu kulturního a výtvarného dění. „Geopolitické pozadí našeho území bylo neuvěřitelně složité. V jednom státě žilo několik etnik a národností,” vysvětlují kurátoři. Poté expozice návštěvníky zavede do patnácti tematických místností, z nichž každá přináší na umění této doby jiný úhel pohledu.

 

Ženská emancipace, životní styl a reklama

Námětem jedné z místností se stala proměna životního stylu, kterou lze sledovat na vyobrazení ženy. Dvacátá léta minulého století jsou v očích publika často idylkou, která zhmotňuje to, co už dnes není běžné. „Například v té době bylo moderní, když ženy kouřily. Šlo o určitou eleganci a pokrokovost. To zachycují i portréty, které tu máme,” popisují kurátoři. Na vystavených dílech jsou ženy, které samy popíjí v kavárnách a salonech. Návštěvník může obdivovat jejich účesy, oblečení, detaily líčení, ale i sebevědomí, které z nich sálá. To doplňuje i sestřih z filmu zapůjčeného z Národního filmového archivu Ze soboty na neděli režiséra Gustava Machatého z roku 1931. V něm dvě mladé dívky hledají únik z monotónní kancelářské práce a o sobotním večeru vyráží do večerních podniků svádět muže.

Pokojové rostliny jako gumovník, tchynin jazyk, amarylis či různé druhy kaktusů patřily k dobově frekventovaným námětům, které lze spojit se zachycením atmosféry obývacích pokojů střední třídy. To se odráží i na stránkách dobových časopisů pro ženy, doprovázených bohatou fotografickou dokumentací, často i od známých fotografů, jako byli Alexander Hackenschmied či Josef Sudek. Rostliny s oblibou fotografoval i vášnivý amatérský fotograf a milovník kaktusů Karel Čapek. Jedním z výrazných děl na výstavě je i Zátiší s kaktusy malířky židovského původu Ilony Singer. Autorce se povedlo zachytit rostliny tak nadčasovým způsobem, že by snadno zapadly i do dnešních domácností.

K tomu jsou k dispozici dobové časopisy Eva a Pestrý svět, které si oproti běžným výstavám mohou návštěvníci volně prohlížet. Nahlédnout tak mohou i na dobovou reklamu a reklamní fotografii. Tvorba s propagací spojená rychle přijala „praktické“ aspekty nové fotografie, tedy ostrost, novost pohledu a soustředění na předmět. Slavné jsou snímky nápojových servisů Ladislava Sutnara od Josefa Sudka.

 

Práce a odvrácená strana zlaté doby

Další z místností představuje práci a obyčejnou denní rutinu i dřinu s ní spojenou. Výstava v této části ukazuje soubor reliéfů předního představitele dekorativismu Jaroslava Horejce. „Je velmi zajímavé, že přesto, že v té době všichni pracovali a museli společnými silami po válce nastartovat ekonomiku, díla zachycují také, jak se bavili. Zábava a odpočinek získaly samostatnou místnost s názvem Žitá realita, která ukazuje díla spojená s nočním životem ve městech,” říkají kurátoři. Do jednoho z děl mohou ostatně návštěvníci sami vstoupit a zažít tehdejší atmosféru na vlastní kůži. Obraz Milady Marešové Pražská kavárna je totiž ve zvětšené podobě natištěný na stěnách ve vestibulu Městské knihovny a lidé se tak mohou posadit přímo do roku 1924, kdy byl namalován.

 

Že meziválečné období nebylo jen plné technologického optimismu a moderních výdobytků, ukazuje další místnost s podtitulem Odvrácená strana idyly. Zde jsou k vidění díla zachycující témata z opačného pólu společnosti: chudoba, nevěstince, sociální problémy. Výrazným dílem je zde obraz Cypriána Majerníka Milenci na periferii. Ten možná nečekaně zachycuje vraždu mladé ženy. „V Československu se s takto extrémní kritikou společenské situace zprostředkovanou výtvarným uměním setkáváme jen ojediněle. Proto může na návštěvníka tato místnost působit trochu překvapivě,” vysvětlují kurátoři.

 

Umělci známí i neznámí

Pohled do každodenního života skrze objektiv nabízí i místnost věnovaná Dášeňce Karla Čapka. Návštěvníci si na výstavě mohou prohlédnout první fotografie ze zpracovaného archivu Karla Čapka. Spisovatel se představuje jako amatérský fotograf a propagátor fotografie, jehož kniha Dášeňka čili život štěněte patřila k zásadním fotografickým publikacím začátku třicátých let.

Vedle Josefa Sudka či Karla Čapka se návštěvníci setkají i s díly od dalších umělců známých jmen, jako jsou Jan Zrzavý, Otto Gutfreund či František Muzika. Jedinečnost výstavy Nové realismy spočívá v představení česky, slovensky, německy a maďarsky hovořících umělců a umělkyň v rámci jednoho výstavního prostoru. Přestože je mezi sebou dělil jazyk a stovky kilometrů, jejich paralelní reagování na každodenní podněty a jejich vidění byly podobné. Návštěvníci tak rovněž uvidí díla slezského malíře Paula Gebauera, v Košicích činných Sándora Bortnyika a Gejzu Schillera, fotografky Ireny Blühové, studentky Otto Dixe Eriky Streit a mnohé další.

 

Výstava Nové realismy je v GHMP k vidění od 27. března do 25. srpna 2024. V říjnu tohoto roku a v únoru 2025 bude projekt uveden v upravené verzi na dvojvýstavě ve Východoslovenské galerii v Košicích a v Liptovské galerii Petra Michala Bohúňa v Liptovském Mikuláši.

 

 

NOVÉ REALISMY

MODERNÍ REALISTICKÉ PŘÍSTUPY NA ČESKOSLOVENSKÉ VÝTVARNÉ SCÉNĚ 1918–1945

  1. 3. – 25. 8. 2024

 

Galerie hlavního města Prahy

Městská knihovna, 2. patro

Mariánské náměstí 1, Praha 1

út–st, pá–ne 10–18 h, čt 10–20 h

 

Kurátorský tým, koncepce výstavy: Anna Habánová, Ivo Habán, Helena Musilová

Architektonické řešení: Richard Loskot

Grafické řešení: Jan Havel

 

Výstava se koná pod záštitou Mgr. Martina Baxy, ministra kultury České republiky, a JUDr. Jiřího Pospíšila, náměstka primátora hl. města Prahy pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata.

 

Výstavní program Galerie hlavního města Prahy je podporován Ministerstvem kultury České republiky.

 

Mediální partneři: Art&Antiques, ArtMap, Artalk, Flash Art, A2larm, Artikl

 

Vstupné: 200 Kč plné (dospělí) / 90 Kč snížené (studenti a senioři)

THE PUBLIC – SANCTIFY

Jsou kapely, u nichž je od prvopočátku zřetelné, že se mermomocí snaží bušit na bránu slávy a obecného povědomí. A pak jsou naopak kapely, o kterých nic moc nevíte, a přitom jsou schopny vám kdykoliv svou produkcí vyrazit dech. Příkladem těch druhých jsou bezpochyby slovenští The Public. Na prknech, co neznamenají zase tolik, se pohybují už pěknou řádku let, a přitom se maximálně občas objeví info, že kdesi hrají a výjimečně se vyloupne rozhovor v nějakém nízkonákladovém podzemním fanzinu. Utajená kapela, dalo by se říct… jenže pak je ale uslyšíte a spadne vám čelist.

Z nástrojů léty vyhraných muzikantů se na vás line nekompromisní hudební tlak podrážející nohy. To co, kdysi začalo jakýmsi osobitým pojetím hardcore punku plným vlivů crustu, grindu, metalu, powerviolence, ale i jazzu, se brzy vykrystalizovalo ve svébytnou tvrdou muziku se spoustou tvůrčích nápadů. Navíc s texty, nad nimiž se vyplatí zamyslet. A přesně na tomto místě přichází na řadu otřepané klišé, které ale u The Public sedí jako prdel na hrnec – čím je kapela starší, tím je jednoduše lepší. Vlastně trochu náhodou jsme objevili třetí řadové album Sanctify, které moc fans nezná a přitom bylo nahráno už v roce 2020, akorát se doposud nedočkalo vinylové podoby.  A uznali jsme, že to je chyba. Veliká chyba, která se musí napravit.

Zahajujeme tedy předprodej tohoto výjimečného alba, které bude na obalu obdařeno speciálním zlatým tiskem.

 

Nová výstava Nedobrovolný sběratel v galerii Prostora představí fotografa a umělce Martina Poláka

Galerie Prostora i v roce 2024 pokračuje s představováním sbírek současných výtvarných umělců. Výstava představí umělecký výběr konceptuálního fotografa Martina Poláka. Sbírka vznikala po dlouhých čtyřicet let jako vedlejší dopad sběratelovy hlavní činnosti – fotografování uměleckých děl, výstav a aktivit zdejších umělců několika generací. Sbírka zahrnuje i některé z akvizicí Markéty Othové, sběratelovy družky.

 

Definice sběratelství (wikipedia.org): G. Jung byl přesvědčen, že sběratelství pochází z evolučně vyvinutého lidského pudu z doby lovců a sběračů. Naopak S. Freud se domníval, že jde o trauma z mládí – neschopnost kontrolovat vylučování.

 

Specifická instalace v galerii Prostora využívá původního zasklení oken drátosklem a představuje několik desítek děl a to jak obrazy, kresby, tak fotografie či sochy menších rozměrů. Na výstavě bude možno spatřit díla takových osobností jako jsou například: Jan Merta, František Skála jr., Jiří Kovanda, Jiří David, Jaroslav Róna, Čestmír Suška, Petr Písařík, Jiří Černický, Petr Pastrňák, Antonín Střížek, KW, Jiří Středa, Petr Veselý, Miroslav Pacner, Tomáš Smetana, Jakub Špaňhel, skupina Kamera Skura, Vít Soukup, Jaromír Novotný, Pavel Švec, Jan Nálevka, Martin Kuriš, Štefan

Tóth, Fraser Brocklehurst, Dobromila Petrasová, Dominik Lang, Patricie Fexová, Petr Pavlík, Jaroslav Koléšek, Epos257, Vladimír Houdek, Monika Immrová, Veronika Holcová, Jiří Kobr, Josef Achrer, Karel Štědrý a kresby pacientů psychiatrické léčebny.

 

Vystavené fotografie jsou od těchto autorek a autorů: Ivan Vosecký, Pierre Daguin, Michal Kalhous, Veronika Bromová, Jolana Havelková, Martin Hlavica, Jiří Thýn. Sbírka obsahuje i hodnotné dary od umělců starší generace – Jana Kubíčka, Viktora Pivovarova, Zdeňka Sýkory, Adrieny Šimotové a Jindřicha Zeithammla. K vidění bude i skutečný popelník Karla Malicha.

Výstava Tělo v těle o proměnách těla, jeho schopnostech a nekonečných možnostech

Ve čtvrtek 4. dubna uvede Galerie Atrium další ze série výstavních projektů s názvem Tělo v těle. Autorem výstavy je Ondřej Horák (Fuczik), za výstavní instalací stojí Jan Tomšů (#omlouvamesepardon), autorkou doprovodných programů je Tereza Beranová (Máš umělecké střevo?). Své práce představí dvojice Ondřej Brody & Kristofer Paetau, Thea JaCobra, František Fekete, Eva Jiřička, Tomáš Džadoň a Mark Ther. Audiovizuální instalace představuje lidské tělo v nejrůznějších podobách a zdůrazňuje téma odlišnosti jako nositele pozitivních impulzů a změn ve společnosti, je oslavou nekonečných možností a mystéria lidského těla.

Záměrem výstavy Tělo v těle je upozornit na naše tělo, na to, jak se během života proměňuje, jak ho ne-vnímáme, jak si osvojuje nové návyky, jak o něm přemýšlíme nebo jak dokážeme překonávat nejrůznější vrozená či časem získaná omezení.

Návštěvník se v prostoru galerie ocitá v jakési buňce, v nepojmenovaném a neurčitém prostoru, který navozuje pocit hluboké intimity. Instalaci doplňují díla, která otevírají jednotlivá témata spojená se zvoleným námětem.

Umělkyně Eva Jiřička pro tento konkrétní prostor připravila zvukovou instalaci, kde si návštěvníci mohou vyslechnout osobní výpovědi lidí, jak vnímají své tělo, jeho přednosti či nedostatky.

„Podklady jsem získala v rozhovorech, ve kterých jsem se zaměřila na to, jak rozumíme zvukům, které naše tělo vydává a jak to ovlivňuje vnímání a prožívání vlastního těla v různých fázích života,“ říká k projektu umělkyně.

Pocit tělesného znevýhodnění se ve výstavě promítá v díle Františka Fekete. Videa, ve kterých se zdravý člověk snaží dosáhnout vytyčeného cíle za ztížených fyzických podmínek, nutí pozorovatele přemýšlet nad komplexností problematiky každodenního fungování osob s nejrůznějším postižením.

Dvě fotografie Tomáše Džadoně, na kterých je zachycený autor se svými rodiči, otevírá téma věku, stárnutí těla a mezigeneračního vztahu.

Výstava nabízí i další témata tělesnosti. V pohybové performance EXPOSURE od nebinární Thea JaCobra, může diváctvo nahlédnout na komunitu, jako na lidské tělo v dialogu samo se sebou. Zároveň performance podprahově otevírá téma fluidity a ne-hierarchie ve společenských vztazích, a s ní i debatu o kolektivním nevědomí tady a teď. Naopak v performanci SENSE JaCobra rozpracovává nová paradigmata, která v blízké budoucnost budou nutná k překonání klimatické, ekonomické a mentálně-spirituální krize.

Téma genderových pozic se objevuje i ve videu Marka Thera, kde na rozhovoru popové star Madonny a operní pěvkyně Marie Callas může návštěvník sledovat přebírání identity a otevírání tématu umělce a svobody realizace.

Další videoinstalací je starší práce dvojice Ondřej Brody a Chris Paetau. Jejich tři videa poukazují na otázku historického diskurzu vnímání tělesnosti a vnímání vzhledu jako normy. I tato díla, stejně jako celá výstava, se snaží poukázat na fakt, že běžný či výjimečný život můžeme prožít v jakémkoliv těle.

„Cílem výstavy je otevírat debatu o vnímání těla v našem životě a v naší společnosti. Podobně jako ve všech předchozích výstavách v Atriu je naší hlavní snahou vyvolat otázky a následný dialog,“ říká kurátor výstavy Fuczik.

„Vzdělávání a kreativní učení vnímáme jako naše významné poslání, edukační programy, které připravujeme pro školní skupiny i v rámci této výstavy, se tak opět snaží jejich účastníkům představit poutavou a interaktivní formou, jak je možné přemýšlet o objektech současného umění a inspirovat se jimi. Záměrem je, aby se pro ně návštěva galerie stala pozitivním zážitkem, který může formovat jejich vztah k výtvarnému umění v budoucím životě. Rádi bychom se nejen skrze edukační programy podíleli na výchově nové generace sebevědomého, vnímavého a otevřeného galerijního publika,“ dodává Marie Kašparová, ředitelka Kultura Praha 3, která Atrium Žižkov provozuje.

Výstava bude v Galerii Atrium Žižkov (Čajkovského 12/12a, Praha 3) otevřena až do 6. října 2024 vždy od středy do neděle mezi 14. a 19. hodinou. Vernisáž proběhne 4. dubna 2024 od 18 h. Výstava je bezbariérová, vstup zdarma.

Více na www.atriumzizkov.cz.

Walter Trout (US), Support: Steven´s

Walter Trout, výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel Blues Music Awards a British Blues Awards, který byl například časopisem Planet Rock vyhlášen pátým nejlepším bluesovým kytaristou všech dob, zahraje 23. dubna v pražském prostoru Archa+.

 

Spoluhráč největších jmen jako John Lee Hooker, Big Mama Thornton, John Mayall & the Bluesbreakers nebo Canned Heat zde představí své nejnovější album nazvané Broken, které vyšlo letos 1. března. Jako předkapela zahrají čeští Steven´s. Koncert pořádá agentura Liver Music v rámci celoroční série Prague International Bluenight. Vstupenky jsou k dostání v síti GoOut.

Walter Trout se v roce 1985 stal členem kapely Bluesbreakers Johna Mayalla, v roce 1989 se vydal na solovou dráhu. Předcházely tomu ale chaotické a sebedestruktivní roky, kdy hrál s bluesovými pionýry jako John Lee Hooker nebo Big Mama Thornton. V roce 2015 dokázal za podpory svých fanoušků zvítězit nad závažným onemocněním. I jeho návrat byl impozantní. Hned rok poté, co mu byla úspěšně transplantována játra, získal dvě hudební ceny. Byl oceněn Blues Music Award za skladbu Gonna Live Again a za album Battle Scars jako Rock Blues album roku.

 

Walter Trout (US)

Support: Steven´s

  1. 4. 2024, 20:00

Archa+

Prague International Bluenight no.:162

 

MEZIGENERAČNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL VOCAL – NOC ZPĚVAČEK JIŽ PODRUHÉ V PRAZE

Po obrovské vlně zájmu z minulého roku se i letos v Praze uskuteční hudební festival VOCAL – NOC ZPĚVAČEK navazující na bohatou tradici projektu Vokalíza Jany Koubkové.

Večer plný emocí a talentu, kde se představí šest zajímavých českých a slovenských interpretek, bude zahájen 20.4.2024 v pražském klubu Jazz Dock.

 

Hudební festival VOCAL – NOC ZPĚVAČEK založila etablovaná pražská zpěvačka Petra Ernyeiová v roce 2023 s myšlenkou každoročně během jednoho koncertního večera představit posluchačům šest ženských hudebních osobností české a mezinárodní scény. Během druhého ročníku v klubu Jazz Dock zazpívají Yvonne Sanchez, Marta Marinová, Veronika Vítová, Jana Orlická, Gabriela Vermelho a letošní objev Pavla Baráková.

Jeden večer, šest nezaměnitelných ženských hlasů

“Žánrově pestrý a ojedinělý koncert je oslavou a propagací ženského zpěvu mezi širokou veřejností. Chceme českému publiku představit výjimečné vokalistky a objevit pro posluchače nové talenty,” vysvětluje Petra Ernyeiová. Koncert slibuje unikátní zážitek pro všechny milovníky živých vystoupení. Dramaturgie tříhodinového večera prezentuje interpretky tak, jak je jejich posluchači možná neznají, s písněmi ve speciálně upravených aranžích připravených právě pro tento večer. Doprovod zpěvačkám zajistí čtveřice zkušených instrumentalistů – Ondřej Kabrna, Adam Tvrdý, Rasťo Uhrík a Dano Šoltis. Součástí festivalu je i odpolední pěvecký workshop pro veřejnost vedený zkušenými hlasovými

lektorkami Petrou Ernyeiovou a Mirkou Novak. „Těšit se tak můžete i na vystoupení účastníků pěveckého workshopu, kteří v průběhu večera představí své dovednosti na scéně,“ uvádí  Petra Ernyeiová.

 

Oslava ženského zpěvu

VOCAL – NOC ZPĚVAČEK přímo navazuje na tradici projektu Vokalíza, který probíhal každoročně v Praze v letech 1981 – 2000. Duší tohoto pravidelného setkávání jazzových, bluesových a rockových hudebníků byla legenda české jazzové scény Jana Koubková, která je dnes čestnou patronkou festivalu. “Nabitý program bude ochutnávkou nejen hudby různých žánrů, ale i talentu, zkušeností, autorské hudby a osobité intepretace, která nechá nahlédnut do širokého spektra ženského hudebního světa,” říká o festivalu Petra Ernyeiová, která bude posluchače celým večerem provázet.

 

Více informací o festivalu najdete na facebookové stránce “Hudební festival Noc Zpěvaček”

Předprodej vstupenek na koncert i workshop je spuštěn na webu Jazz Docku (https://bit.ly/3TugmCW)

 

Mezigenerační festival VOCAL – NOC ZPĚVAČEK uvádí špičkové vokalistky české a mezinárodní hudební scény, které v průběhu jednoho večera zaujmou osobitou interpretaci autorských písní i světových evergreenů. Žánrově pestrý a ojedinělý koncert je oslavou a propagací ženského zpěvu mezi širokou veřejností. Českému publiku se představí výjimečné vokalistky, zkušené interpretky i nově objevené talenty. Festival každoročně začíná na jaře v Praze, na podzim se pak přesouvá do dalších krajů. Zakladatelkou festivalu je zpěvačka a lektorka Petra Ernyeiová, která se na české hudební scéně pohybuje již 30 let. Roli patronky koncertu přijala legendární jazzová zpěvačka Jana Koubková, zakladatelka Vokalízy, na kterou festival VOCAL – NOC ZPĚVAČEK navazuje.

 

 

Další články
sinekfilmizle.com