Michal Bystrov vydává variace na texty starých bluesmanů

Michal Bystrov

PEKELNEJ PES MÁ NA MĚ VZTEK

Variace na texty starých bluesmanů

 

Michal Bystrov se muzikou ve spojení s poezií a historií zabývá dlouhodobě. Svým variacím na texty starých afroamerických bluesmanů dal podobu netradiční básnické sbírky, ve které se volně inspiroval stylem i obsahem více než tří set legendárních nahrávek. Verše plné humoru, tmy a rozpustilé hudebnosti ho oklikou dovedly k samé podstatě těch dávných příběhů. Tím, že se držel vlastní poetiky, přiblížil se duchu předválečného blues víc, než kdyby se pokoušel o věrnou kopii.

Mnoho let po vydání kultovních publikací Lubomíra Dorůžky a Josefa Škvoreckého, na které tato knížka navazuje, tak v českém jazyce znovu ožívá svět půlnočních křižovatek, zaříkávačů, kouzelných váčků, prvních gramofonů, posledních vlaků, opuštěných nádraží, nevěrných milých, čmeláčků, květinek, šoférů, žokejů a dostihových koní, velkých černých hadů, falešných hráčů, vězeňských farem, elektrických křesel, pašované whisky, povodní, vánic a jiných nadělení.

Soudný den za dveřmi: blázni se radují, hříšníci kážou a satanáš si poskočil. „Hledám, kudy chodím, všech se vyptávám, co je lidská duše, kde se schovává,“ vrčí Blind Willie Johnson. „Nikdy jsem neměl blues, blues vždycky mělo mě,“ tvrdí Brownie McGhee. „Blues je projevem našeho století, jako je horečka projevem nemoci,“ píše Václav Hrabě. „Blues je strom, ze kterýho všichni visíme,“ hřímá Tom Waits. A Michal Bystrov dodává: „Blues je všechno, co tě trápí, blues je zima, led a mráz. Blues je nepopsanej papír, blues je nečas, blues je čas.“

 

 

Obsah

Předmluva

  1. Blues na rozcestí
  2. Chceš bejt můj šofér?

III. Já a můj gin

  1. Chtěl jsem vodu, dala mi petrolej
  2. Ohřej mi můj párek
  3. Doktor Jazz

VII. Nebolí tě z toho srdce?

VIII. Bůh mi stele lože v nebesích

  1. U smutnejch borovic
  2. Není to – proklatě! – ničí věc
  3. Bezohlednej svět

XII. Za chvíli zavěsím

XIII. Těžkej život lehkejch žen

XIV. Nechci shánět žáby pro tvý hady

  1. Pořád koukej kolem

XVI. Lidi, co se do nás montujou

XVII. Jestli vystřízlivím, tak přestanu pít

Dvanáct křižovatek:

Robert Johnson: Mississippský Rimbaud, nebo doktor Faust?

Blind Lemon Jefferson: Dohlídni na to, ať je můj hrob upravenej

Nikdo neumí hrát blues tak jako Blind Willie McTell

Charley Patton: S kytarou za hlavou, mezi nohama i za zády

Blind Willie Johnson: Noc byla temná, chladná zem

Bo Carter: Hle, tu Corinna vchází, jen v košilku volnou se halí

Big Bill Broonzy: Blues se zapáleným cigárem

Josh White: Pojmenován po biblickém Jozuovi

  1. B. Lenoir: Král bluesových protestů

Willie Dixon: Bluesman z duší básníka

  1. C. Handy: Jedu tam, kde Jižní protíná Psa

Bessie Smithová: Legenda o smrti císařovny

Autorská poznámka

 

Autor

MICHAL BYSTROV

 

Novinář, písničkář, překladatel, básník. Narozen roku 1979 v Praze. Mezi lety 1999 a 2013 publikoval stovky recenzí, portrétů, rozhovorů, reportáží a sloupků v Lidových novinách. Další spolupráce a zaměstnání: Hospodářské noviny, Deník, Reflex, UNI, Český rozhlas, Aktuálně, Respekt, Reportér atd. Autorsky se prosadil knižní trilogií Příběhy písní o historii starých zlidovělých skladeb (Galén 2009–2015). Je autorem básnické sbírky Všechna hvězdná znamení (2020) a knížky veršů pro děti Nech ten mech, kterou ilustroval Petr Nikl (Nejkrásnější česká kniha roku 2014 v kategorii Literatura pro děti a mládež). V roce 2016 sestavil obsáhlou antologii Od samomluvy k chóru aneb Písniček se držte! s podtitulem Čtení o české lidové a zlidovělé písni. Roku 2017 se stal editorem knihy Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova. V roce 2019 přišel s knihou literárně historických bádání Příběhy spadlé pod stůl (a zametené pod koberec). Roku 2020 vydal knižní rozhovor se zpěvákem Michalem Prokopem (Ztráty a návraty) a se spoluautory Martou Bystrovovou a Zdeňkem Hazdrou publikoval knihu a CD Dvanáct strun Karla Zicha. O rok později sebral své sloupky a úvahy do knížky Láska, mír a jiná klišé. V roce 2022 připravil k vydání výbor z kompletního díla J. S. Machara (Černovid) a napsal biografii Waldemara Matušky Snům ostruhy dát. Od roku 2020 je členem českého PEN klubu.

 

Typografie Bedřich Vémola

Praha: Galén, 2024, 192 stran

Formát 210´260 mm, brožované, černobíle, 550 Kč

 

 

 

 

 

Ukázky

 

PEKELNEJ PES MÁ NA MĚ VZTEK

Hell Hound On My Trail

 

Co když se na mě vážně řítí

nějaká děsně smutná věc?

Meteor, bílý krupobití

anebo modrej lijavec…

 

Za oknem zuří Štědrej večír,

za dveřma dejchá Boží hod

a já se tady svíjím v křeči

a ochutnávám vlastní pot.

 

Listí se třese, vítr sílí,

pekelnej pes má na mě vztek.

Prosím tě, holka, zůstaň chvíli,

na tuhle bouřku není lék.

 

 

KALNÁ ŘEKA

Muddy Water

 

Měsíčná půlnoc na Jihu

na břehu řeky Swanee.

Co je to kruci za tíhu

a povědomý tóny?

 

Domov můj – velká zahrada.

Říkejte si, co chcete.

Tisíce kouzel ovládá,

šeptá je černejm dětem.

 

Vypráví krásnou pohádku

(hrdinou je král David),

zatímco váže oprátku

okolo černý hlavy.

 

A kalná řeka pospíchá

po stopách bosejch nohou.

Zahodím kletbu do ticha

a vyzpívám se z toho.

 

 

CHYBY

Tell Me Baby

 

Cos na mě, holka, našla za chyby?

Co se ti propána zas nelíbí?

 

Sbalím si kufr, hned jak zavěsím,

a chytnu první vlak do Tennessee.

 

Orel je orel, panna pannou jest.

Nebyl tu žádnej zločin, jenom trest.

 

Dům plnej dětí. Ženu políbím.

Co na mě zase hledáš za chyby?

 

Říkají: „S kým ty děti asi má?“

Přestaň se, ženská, tahat s mužskýma!

 

 

Kontakty:

Nakladatelství Galén

http://www.galen.cz

Nejen hudba, ale i výtvarné umění. Pražské jaro představuje Art Salon a díla současných českých výtvarníků na téma Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast

Letošní ročník Pražského jara představil novinky ve svém doprovodném programu, jednou z nich je i projekt Pražské jaro Art Salon, který je zaměřený na výtvarné umění. Zástupci festivalu a kurátoři Jan Kudrna a Milan Dospěl oslovili šest českých současných výtvarných umělců, kteří vytvořili díla inspirovaná cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany, od jehož narození uplynulo v letošním roce 200 let. Návštěvníci festivalu je uvidí na koncertech v pražském Obecním domě a Rudolfinu od 12. května do 3. června. Unikátní kolekce bude vydražena v rámci 91. aukce Galerie KODL 26. 5. v Paláci Žofín a na Artslimit.com, výtěžek bude věnován ve prospěch festivalu na jeho další rozvoj.

 

Milan Grygar, Petr Nikl, Ivan Pinkava, Jakub Roztočil, Ira Svobodová a Daniel Vlček. Šest předních českých výtvarných autorů představující různé techniky, média i generace. Inspirace pro vznik jejich nových děl ale byla jedna – cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. „Tímto erbovním dílem je Pražské jaro každoročně 12. května slavnostně zahájeno a při té příležitosti proběhne i vernisáž výstavy Pražské jaro Art Salon. Díla budou vystavena na festivalových koncertech v Rudolfinu a Obecním domě a na konci května vydražena v Galerii KODL, která je partnerem projektu. Výtěžek této benefiční aukce bude věnován ve prospěch festivalu Pražské jaro na jeho další rozvoj. Věříme, že tímto vzniká unikátní doprovodný výtvarný program našeho festivalu a stane se z něj každoroční tradice.” dodává k výstavě Pavel Trojan, ředitel Pražského jara. Ten přizval ke spolupráci dva kurátory – Jana Kudrnu a Milana Dospěla – a nově se tak v programu festivalu propojuje hudba a výtvarné umění. Návštěvníci festivalových koncertů tak budou moci zhlédnout unikátní kolekci děl předních českých výtvarníků, kteří se nechali inspirovat tématem Má vlast.

V díle Milana Grygara je zvuk zcela zásadním elementem. Již od poloviny 90.let pracuje na svém cyklu Antifony, a právě z něj vybral jeden obraz pro Art Salon. Antifona je hudební forma odvíjející se od liturgického verše. Umožňuje vyjádřit vztah dvou zvukových prvků střetávajících se v jednom prostoru a čase, většinou radikálně kontrastních, ale přitom jistým způsobem vzájemně si vyhovujících. Na podstatě vizuálního kontrastu a zvukové artikulace je také založen obraz, který bude k vidění. V této souvislosti můžeme připomenout koncert Pražského jara v roce 2011, kde byly provedeny Grygarovy grafické partitury. Petr Nikl vytvořil dílo s názvem Moje má vlast a do prostoru obrazu, který si rozdělil na šest segmentů, nanášel inkoust a tuš o šesti barvách. Ty následně po plátně roznášeli mechanizovaní broučci a vytvořili tak finální podobu díla. Ivan Pinkava představí fotografii My Fatherland, v níž reflektuje svůj vztah k „Mé vlasti“ jako symbolu, který podrobuje vlastnímu zkoumání. Ve fotografii rozehrává nevyřčený příběh, který v náznacích komentuje osobní vztah či nazírání na podstatu sebe sama, své vlasti a existence obecně. Jakub Roztočil ve svém obraze No.78 poprvé pracuje s barevným spektrem šesti výchozích barev, což je počet symfonických básní Mé vlasti. Za použití vlastnoručně sestaveného vizualizačního generativního štětce ve svém díle obsahuje malbu – a zároveň objekt a zvukový záznam – který přechází do autonomního díla. Výtvarnice Ira Svobodová se nechala inspirovat její nejoblíbenější básní ze zmíněného cyklu. Obraz Šárka, jehož hlavním motivem je dynamicky tvarovaná růžová stuha, vychází z dynamiky partitur i příběhu básně, který je, dle autorčiných slov, plný zrady, lásky a napětí. Daniel Vlček je ve své tvorbě neodmyslitelně propojen s hudebním světem. V minulosti se etabloval jako výrazný představitel hudební a performativní scény, nyní se stále více profiluje jako malíř a konceptuální umělec pracující s vizuálním zachycením zvuku. Pro Pražské jaro vytvořil obraz s názvem Spherical Event III, inspirovaný motivem Z českých luhů a hájů.

Těchto šest děl bude k vidění v rámci koncertů v Rudolfinu a Obecním domě v průběhu celého letošního festivalu Pražské jaro. 26. května pak proběhne aukce Galerie KODL v Paláci Žofín a na Artslimit.com, v rámci které budou díla vydražena. „Máme radost a zároveň si nesmírně si vážíme toho, že se můžeme podílet na tomto úžasném projektu. Od začátku jsem věřil, že se pod vedením dvojice zkušených kurátorů dočkáme špičkové tvorby vynikajících umělců. Sběratelé se mají na co těšit.” říká Martin Kodl, majitel Galerie KODL. Na závěrečném koncertu Pražského jara v Obecním domě 3. června bude slavnostně vyhlášen výsledek aukce a výtěžek bude využit na další rozvoj festivalu.

Pražské jaro Art Salon zakládá tímto projektem novou tradici výtvarného doprovodného programu festivalu. Výjimečnou pozici Art Salonu mezi doprovodnými akcemi Pražského jara stvrzuje také na hlavním festivalovém vizuálu nezávislý grafický koncept, jejíhož zpracování se ujalo studio Dynamo Design.

Více informací o projektu Pražské jaro Art Salon je dostupných na webových stránkách Pražského jara.

O PROJEKTU | PRAŽSKÉ JARO ART SALON

Festival oslovil šest renomovaných současných českých výtvarníků napříč generacemi, aby se nechali inspirovat cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany a vytvořili dílo, které se stane součástí nového výtvarného projektu Pražské jaro Art Salon.

Díla Petra Nikla, Ivana Pinkavy, Milana Grygara, Daniela Vlčka, Jakuba Roztočila a Iry Svobodové budou vystavena v Obecním domě a Rudolfinu po dobu konání festivalu a 26. května budou vydražena 91. aukce Galerie KODL 26. 5. v Paláci Žofín a na Artslimit.com, výtěžek poputuje na podporu rozvoje festivalu.

Kurátory Art Salonu jsou expert na české a evropské současné umění Jan Kudrna a kurátor Galerie KODL Milan Dospěl.

Tvůrci vítězného songu výzvy Bastl Electronic Track na své desce definují žánr hyperfolk trap

Své debutové album vydala dvojice mezi patra klid. Jejich deska je jako společný deník dvou lidí, kteří v hudbě hledají únik z každodenních kruhů života. Kompozice a texty mapují různé životní fáze a zážitky, od surreálných snů přes optimistický nihilismus, deprese, frustrace z války, směšnost bytí až po radost a zamilovanost. Součástí alba je také singl Lojza Kotřábek. Ten se loni stal vítězným trackem výzvy Bastl Electronic Track vyhlašovaný hudebními cenami Vinyla. Křty alba se chystají 3. května v  Hradci Králové, 5. května v Praze a 7. května v Brně.

Hudebníci Matouš Pospíšil a Šimon Pacek se muzikantsky poznali v math-rockové kapele On the Roof. Od kytarové hudby postupem času odstoupili a začali se více zajímat o experimentální elektronickou a rapovou scénu. Základní pilíře a mantinely své budoucí tvorby si stanovili během dlouhých venkovních seancí za první vlny koronaviru. Na své eponymní desce zvukotvorným přístupem přetváří každodennost do barevných a vrstevnatých kompozic a příběhů.

 

Debut mezi patry klid srší radostí z objevování možností zvuku. „Pracujeme s folklorními samply, akustickou kytarou, ale i fieldrecordingem, který je všudypřítomný v každém beatu. Na desce jsme našli svůj jazyk, který jsme pojmenovali hyperfolk trap,“ říká Matouš Pospíšil. Ve své hudbě se totiž dvojice snaží kombinovat relativně nový směr hyperfolk, který na svém posledním albu definuje například producent Iglooghost, či Isama Zing na albu Blurry AF. „Tento žánr obohacujeme o progresivní trapovou, místy až hyperpopovou estetiku a dále hyperfolk, kromě folklorních motivů, rozšiřujeme o folkové písničkářství,“ upřesňuje Šimon Pacek.

Tracky na albu jsou rapové i zpívané, podle toho, jako to dvojice cítí. Samostatnou kapitolou jsou nápadité texty, o které se dělí oba protagonisté. „Utopím se ve ztraceným čase, až ho zkapalníš,“ deklamují v tracku jak had. „Mezi patry klid nic nejde vrátit zpět, chcem jen lepší budoucnost pro generaci Z,“ uzavírají v poslední skladbě děti a trap, kde hostuje spřízněné rapové duo LAOKOON.

Křty alba mezi patry klid

  1. 5. Hradec Králové – Hradecká sýpka (+Laokoon, Blue Uandi)
  2. 5. Praha – Bike Jesus (+ Aid Kid live, Sxilence)
  3. 5. Brno – Kabinet Múz (Softspot) (+Kodiky, Milá)

Život je dobrá věc je název nové výstavy v galerii Prostora a představí malířku Janu Vojnárovou a Josefa Bolfa. Vernisáž se uskuteční v úterý 16. května od 17:30.

Galerie Prostora i v roce 2024 pokračuje se představováním sbírek současných výtvarných umělců. Nová výstava od čtvrtka 17. května 2024 ukáže díla současné výtvarné scény ze sbírky dvojice Jany Vojnárové a Josefa Bofa. Bude zahájena vernisáží v úterý 16. května 2024 od 17:30 hodin za přítomnosti těchto autorů. Součástí výstavy budou komentované prohlídky.

 

Sbírka Jany Vojnárové a Josefa Bofa ukáže díla například: Petr Cabalka, Adela Babanová, Radek Brousi, Jan Freiberg, Martin Gerboc, Jaroslav Grodl, Martin Herold, Igor Hosnedl, Anežka Hošková, Jakub Hošek, Krištof Kintera, Jiří Kovanda, Viktor Kopasz, David Landa, Laura Limburg, Ján Mančuška, Jan Merta, Svatopluk Mikyta, Jaromír Novotný, Zuzana Ondroušková, Petr Pavlík, Jiří Petrbok, Michal Pěchouček, David Pinkava, Ivan Pinkava, Daniel Pitín, Paul Ryan, Alžběta Říhová, Pavla Sceranková, Vladimír Skrepl, Pavel Šmíd, Markéta Soukupová, Jan Soumar, Jan Šerých, Lu Jindrák Skřivánková, Adam Štech, Matej Štetiar, Jakub Špaňhel, Jan Turner, Jiří Thýn, Tomáš Vaňek, Daniel Vlček, Iva Vodrážková, Jan Vytiska, Dušan Zahoranský.

 

 

Jana Vojnárová vystudovala ateliér malby u Vladimíra Skrepla, Michaela Rittsteina a Stanislava Diviše a ve své tvorbě tematizuje lidskou (zejména ženskou) figuru, kterou mnohdy abstrahuje či deformuje v kombinaci s neurčitým obrazovým prostorem. V jejích obrazech je patrná dvojrozměrná bariéra, za kterou můžeme nalézt rozvinuté lehce narativní příběhy postav a bytostí. Žánrová hravost s kompozicí tělesných vztahů někdy vede k volnějšímu, až k abstraktnímu malířskému rukopisu. Práce jsou přitom založeny na fotografiích, které Vojnárové slouží jako východisko či jako inspirace.

 

Josef Bolf absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v ateliéru u Jiřího Načeradského, Vladimíra Kokolii a Vladimíra Skrepla. Během své kariéry se účastnil několika zahraničních stáží. Od roku 1996 byl členem skupiny Bezhlavý jezdec (aktivní v letech 1998 – 2002), kde spolupracoval s umělci jako Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk. Žije a pracuje v Praze. Bolfův umělecký styl lze charakterizovat jako výrazný melancholický jazyk s prvky grafiky, který osciluje mezi akrylem a olejem. Jeho práce odrážejí narativy z oblasti science fiction, komiksových knih a grafických románů, přičemž je patrný vliv středověké malby a uměleckých vizionářů, jako byl například William Blake.

 

Pozapomenutý příběh hudebního a duchovního ahasvera Viktora Ullmanna přibližuje nová kniha

Viktor Ullmann byl výrazný skladatel meziválečné avantgardy, žák Arnolda Schönberga, antroposof a také jeden z „terezínských“ skladatelů. S dílem této neprávem pozapomenuté česko-rakousko-židovské hudební osobnosti se čím dál častěji setkává i české hudební publikum, mimo jiné i díky loňskému nastudování dvou oper v Národním divadle Moravskoslezském. Český překlad monografie z pera německého muzikologa Inga Schultze nyní podrobně seznamuje čtenáře s jeho barvitým životním příběhem v Evropě první poloviny dvacátého století. Knihu vydalo Nakladatelství AMU ve spolupráci s agenturou Noemi Arts & Media u příležitosti osmdesátého výročí Ullmannovy násilné smrti v Osvětimi.

Ullmann (1898–1944) bývá řazen mezi tzv. „terezínské skladatele“, neboť v „ghettu“ Terezín tvořil a v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim se tragicky uzavřel jeho životní osud. Ten ale nelze redukovat jen na tuto nejtemnější etapu evropských dějin 20. století. Čtyřicet šest let jeho života bylo naplněno neklidem existenčním i geografickým – Ullmannova životní „mapa“ se rozprostírá z rodného Těšína přes Vídeň a Prahu, která se stala jeho domovem, přes německý Stuttgart až po švýcarský Curych. Byl to ale především „neklid“ umělecký, duchovní a tvůrčí, který byl jeho životním hnacím motorem a který nám zanechal hudební odkaz, jehož umělecké kvality autora řadí mezi největší mistry hudby 20. století. A toto dílo v posledních zhruba třiceti letech stále častěji nalézá cestu nejen na světová, ale také na česká koncertní pódia a divadelní scény i do nahrávacích studií.

Monografie německého muzikologa Inga Schultze je dosud nejúplnější a také nejspolehlivější životopisně-analytickou knihou o tomto výjimečném hudebním umělci. Autor vytvořil na základě pečlivého studia pramenů, zachovaných v archivních fondech v zemích střední Evropy, podrobný, vědecky seriózní i čtenářsky poutavě napsaný obraz geniálního hudebníka i myslitele. Protože ale většinu dospělého života strávil Viktor Ullmann v tehdy „multikulturní“ Praze, stal se i nedílnou součástí československé hudební kultury první republiky. Proto je český překlad doplněn třemi původními domácími studiemi, které českému čtenáři podrobněji přibližují kontext skladatelovy tvorby v meziválečném Československu i recepci jeho díla v České republice v posledních desetiletích.

Ingo Schultz (1940) vystudoval hudební školu v Hannoveru a poté francouzštinu a hudební vědu v hesenském Marburgu. V roce 1967 získal doktorát z hudební vědy s prací Studie o pojetí hudby a hudební teorie Johanna Heinricha Alsteda. Následně čtyři desetiletí působil jako profesor na gymnáziu. Během jedné cesty do Berlína počátkem 90. let 20. století zažil první provedení komorní opery Viktora Ullmanna Císař Atlantidy aneb Odepření smrti operním souborem v Berlíně-Neuköllnu a měl také možnost studovat kopii autografu. Na základě tohoto podnětu se rozhodl se v následujících letech intenzivně věnovat zkoumání Ullmannova života a díla. V roce 2008 vyšla v nakladatelství Bärenreiter-Verlag zásadní monografie, kteropu nyní čtenářům předkládáme v překladu Magdaleny Živné.

Znovuobjevený magický obraz Toyen – Tajemství míst z roku 1961 našel kupce za téměř 50 milionů.

Nejdražším obrazem nedělního aukčního odpoledne v Obecním domě v Praze se stal znovuobjevený magický olej Toyen – Tajemství míst z roku 1961. Napínavý souboj několika dražitelů přímo ze sálu a na telefonu skončil až na částce 49 600 000 Kč. Jedná se tak o nový aukční rekord Toyen v její poválečné tvorbě v tuzemských aukcích.

 

Sběratelé utratili v Obecním domě v Praze za nedělní aukční odpoledne více než 100 milionů Kč a úspěšně se vydražilo 80% nabízených položek. Milionovou hranici v aukci překonalo více než 10 nabízených děl. Mezi další zajímavá úspěšně vydražená díla patří například olej od Alfonse Muchy – Portrét dívky s dosaženou cenou 4.340.000 či obraz Václava Špály – Z Korčuly, který se vydražil za 2.728.000 Kč.


TOYEN – LE SECRET DES LIEUX (TAJEMSTVÍ MÍST) – 1961, Olej na plátně, 60 x 91,5 cm, rámováno, datace 1961, signováno vpravo dole TOYEN 61, vydraženo za: 49.600.000 Kč včetně aukční přirážky.

 

Z posudku Karla Srpa:

 

Toyen na prahu šedesátých let dospěla k jedněm z nejpůsobivějších obrazů svého pařížského období: vyznačovaly se promyšlenou světelnou režií, jedinečnou symbolikou, silnou emotivností. K jedněm z nejvýraznějších vůbec náleží obraz Tajemství míst, odehrávající se v noční atmosféře, z níž probleskují barvy, které do ní vnášejí světelné napětí. Obrazu vévodí jeden z nejkrásnějších a nejinspirativnějších motivů Toyen, srdce unášeného dravcem, který je tak ojedinělý, že v tak soustředěné podobě se v jejím díle objevuje jen na tomto obraze, stává se ideogramem, jenž by mohl zastoupit celou její tvorbu. Bílé srdce prosvětluje temnou scénu, vytváří její nosný znak, téměř jako by šlo o spojení, jež reaguje na souběžné úvahy André Bretona. Okřídlený dravec, unášející v pařátech srdce, se vznáší nad pozadím, z nějž pronikají výrazné barvy, jež se z levé na pravou stranu proměňují: tyrkysový kruh člení kříž, následovaný vertikálními, v sobě se zrcadlícími žlutozelenými, měkkými, poddajnými pásy, naznačujícími lidské tělo, po nichž následuje náznak jakýchsi zelených travin, za nimiž se skrývají červené signály, aby pravá část obrazu ozařovalo souhvězdí šesti bodů, vytvářejících další světelný zdroj. Celou temnou scénou prochází spleť tenkých, niťovitých linií, které do přízračné scény vnášejí pohyb. Obraz je tudíž postavený na několika vrstvách, které jsou vnitřně vzájemně propojené. Divák se ocitá v magickém prostředí, výrazně doléhajícího, nadskutečného světa, který v evropském surrealismu dokázala vytvořit jen Toyen. Jeho prvním a jediným majitelem byl Raymond Borde (1920-2004), spoluautor knih o filmu (mj. A Panorama of American Film Noir, 1955), který spolupracoval s Jean-Paul Sartrem během padesátých let a s André Bretonem na prahu šedesátých let. Obraz byl poprvé vystavený na samostatné výstavě Toyen: Galerie Raymond Cordier, červen, 1962, č. k. 17. Byl publikovaný v časopise La Bréche č. 5, říjen 63, nestr. Obraz byl celou dobu v majetku Raymonda Borda, který jej získal prostřednictvím André Bretona přímo od Toyen.

 

Provenience:


Sbírka Raymonda Borda.
Vystaveno:
Toyen: Galerie Raymond Cordier, červen, 1962, č. k. 17.
Publikováno:
La Bréche č. 5, říjen 63, nestr.

 

 

Více informací o dalších obrazech k dispozici na www.europeanarts.cz

 

Přetlak věku

…nebo maliny? Tohle není otázka týkající se zmrzlinového poháru, takhle se jmenuje nová nahrávka pražské kapely Přetlak věku. I když jde o letité seskupení, které vydalo už několik alb, …nebo maliny představuje první ediční počin v nové sestavě. Ani na této nahrávce kapela neuhýbá ze zvolené cesty, která vede mimo (či mezi?) žánry. Jako kdyby legendární seskupení Penguin Cafe Orchestra (producent Brian Eno) utvořilo fúzi s českým folkem 80. let a začalo tvořit písničky opatřené poťouchlými texty těžícími z tradice nonsensu i „malých témat“. Obtížnou žánrovou zařaditelnost kapely podporuje i méně obvyklé nástrojové složení. Přetlak věku hraje bez harmonického nástroje se dvěma dechy (příčná flétna,  dechový syntetizér EWI) a s klasickou rytmickou sekcí (baskytara a bicí, za nimiž, ale, sedí houslista obsluhující také sampler).

Dominantou kapely je textová část, kterou obstarává a interpretuje baskytarista „Přetlaku“ Marek Šťastný. Toho jste měli možnost zahlédnout v přítmí zvukařského pultu třeba v zaniklém a nezapomenutelném klubu Delta, a dnes se s ním můžete setkat například na scéně Unijazzu v Kaštanu nebo jako s dvorním zvukařem kapely Hm.

Album … nebo maliny? vychází digitálně u vydavatelství Polí5 a je dostupné i na obvyklých streamovací platformách.  Pro zapálené či sběratelsky zaměřené příznivce „Přetlaku“ připravila kapela i raritní doplňkový booklet. Ten má formát A5, je opatřen kompletními texty a fotokolážemi, které vytvořili členové kapely s použitím vlastních fotografických portrétů. Velmi omezený náklad několika kusů bookletu lze pořídit u vydavatele nebo získat přímo od kapely na koncertě.

Skupina Něžná noc vydává nové album

Blanka Šrůmová a Jan Sahara Hedl vydávají k výročí deseti let kapely Něžná noc nové album Hrajem si, hrajem.

 

Něžná noc: HRAJEM SI, HRAJEM

Třetí album Blanky Šrůmové a Jana Sahary Hedla Hrajem si, hrajem nabízí jedenáct nových písní a vychází k desátým narozeninám jejich společné pop-rockové formace Něžná noc. Obsahuje tradičně pojaté, nápadité a pestré saharovské texty, kdy každá píseň by mohla být i filmovým námětem. Dva ideálně se doplňující hlasy – zpěvačku Blanku Šrůmovou, dlouholetou frontwomanku Tiché dohody, a písničkáře Jana Saharu Hedla, někdejšího spoluzakladatele skupiny Precedens – doprovází Něžná noc: kytarista Tomáš Valášek, baskytarista Aleš Zenkl a bubeník Pavel Attel. Deska vznikla ve studiu Petra Kocfeldy, autorem grafické úpravy je Jan Dvořák, fotografie dodali Jiří Turek a Jana Jabůrková. Album vychází v rámci programu OSA Partner a s mediální podporou Radia Beat.

Album bude představeno na výročním koncertě v paláci Akropolis 27. dubna 2024.

 

OBSAH:

  1. Hrajem si až moc; 2. Živou mě nedostanou; 3. Má Svatá noc; 4. Podivný ráno; 5. Nějak se ztrácím; 6. Díky, milá; 7. Nechte mě bejt; 8. Náš startovací byt; 9. Končej Zlatý neděle; 10. Moje kára drahá; 11. O čem se bavíme

 

Video

https://www.youtube.com/watch?v=h_nPpvqYjMA

 

Spotify

https://open.spotify.com/album/2P0r4N4LP5Nvf1K7gPun1W

 

 

Něžná noc

Blanka Šrůmová — zpěv, piano, elektrická kytara, akustická kytara

Jan Sahara Hedl — zpěv, akustická kytara, elektrická kytara, klávesy

Tomáš Valášek — elektrická kytara

Aleš Zenkl — baskytara

Pavel Attel — bicí

Petr Kocfelda — programování bicích

Nahráno ve studiu Audio-Kokpit v listopadu 2023 až lednu 2024

Nahrávka, mix a mastering Petr Kocfelda

Hudba Jan Sahara Hedl (1, 3, 7, 9, 11), Blanka Šrůmová (4, 8, 10), Tomáš Valášek (5), Jan Sahara Hedl a Blanka Šrůmová (2, 6)

Texty Jan Sahara Hedl (1, 3–7, 9, 11), Blanka Šrůmová (8, 10), Jan Sahara Hedl a Blanka Šrůmová (2)

 

Něžná noc: Hrajem si, hrajem

duben 2024: CD/downloading

design Jan Dvořák

fotografie J3T – Jiří Turek a Jana Jabůrková

doporučená cena 350 Kč

vydal Galén

Soutěž Nejkrásnější české knihy roku 2023 oznámila nominace

Soutěž Nejkrásnější české knihy roku pořádá Památník národního písemnictví – Muzeum literatury spolu s Ministerstvem kultury. Uděluje ceny v sedmí hlavních kategoriích: odborná literatura, krásná literatura, literatura pro děti a mládež, učebnice a didaktické pomůcky, knihy o výtvarném umění, katalogy a bibliofilie a autorské práce. Též se udělují ceny pro studentské práce a ceny pro mladé profesionální grafiky do 30 let a speciální ceny za mimořádné polygrafické zpracování. Svá ocenění předává i Spolek českých bibliofilů, Unie grafického designu a Spolek českých umělců grafiků Hollar.

Odborná porota v Muzeu literatury mezi 5. a 9. dubnem 2024 prohlédla a zhodnotila tři stovky knih, které přihlásili do aktuálního 59. ročníku soutěže jak nakladatelé, tak někteří z tvůrců. Tradičně nejvíce zastoupené kategorie krásné literatury a literatury odborné početně dotahují studentské práce, jejichž počet se každým rokem zvyšuje. Letos jich bylo přihlášeno 52.

„Zvyšuje se také kvalita studentských prací. V letošním ročníku byla řada velmi kvalitních a krásných prací nejen z pražské UMPRUM, ale zejména z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni,“ uvedl ředitel Památníku národního písemnictví Michal Stehlík.

Právě v řadách studentských prací se nacházela většina na pohled nejoriginálnějších soutěžních adeptů: například kniha s řetízkem ve formě kabelky nebo kniha v ostnatém pouzdru z 3D tiskárny. Přihlášena byla i publikace s deskami z betonu.  Velikost knih se pohybovala od objemných svazků až po knižní miniatury, jako povídka Jacka Londona v knížečce o rozměru 6 x 8 cm.

Porota je tvořena dvěma komisemi, jedna z nich se skládá z tiskařů a polygrafů a zaměřuje se na technický stav knih. Uděluje ceny za vynikající polygrafické zpracování. Knihy, které by vykazovaly polygrafickou vadu, mohou být vyřazeny.

„To se ovšem stává poslední dobou čím dál méně. Ačkoli jsme měli nějaké drobné námitky, nebyly to závažné vady, žádná kniha vyřazena nebyla. Naopak jsme měli v rukou několik skutečně špičkově udělaných knih,“ řekl polygraf Josef Sedláček, předseda technické komise poroty.

Výtvarná komise se pak zaměřuje na celkový design knihy, písmo, obálku, ilustrace a propojení výtvarné stránky s textem. Výtvarná porota nominovala po dvoudenním jednání pět až osm nejlepších knih v každé kategorii, jejichž tituly jsou zveřejněny na webových stránkách Památníku národního písemnictví.

Výtvarná komise měla mezinárodní složení a byli v ní zastoupeni grafičtí designéři, pedagogové polygrafických škol, typografové, výtvarníci i kunsthistorici. Předsedkyní mezinárodní výtvarné komise byla zvolena stejně jako v loňském roce historička umění Markéta Žáčková.

„Znovu se vyjevila úskalí, na něž jsme naráželi už v předchozím ročníku: tituly pojednávající o výtvarném umění, architektuře, designu, typografii, filmu a dalších odvětvích vizuální kultury zahrnuté v kategorii odborné literatury jsou z podstaty věci oproti knihám z jiných oborů jednoznačně zvýhodněny,“ upozorňuje Markéta Žáčková. „U nich je totiž knižnímu designu věnována mimořádná pozornost.“

Vítězové budou vyhlášeni 12. června 2024 na půdě Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Mikulandské ulici v Praze 1. Nakladatelé knih, které obsadí v každé kategorii první místo, obdrží od Ministerstva kultury odměnu 50 tisíc korun. K soutěži vyjde rovněž katalog, ve kterém jsou představeny všechny nominované tituly. Z vítězné sestavy knih vzniká vzápětí výstava, o kterou je zájem nejen na domácí půdě, ale i na zahraničních knižních veletrzích a na přehlídkách designu.

 

Seznam nominovaných titulů

 

Kategorie Odborná literatura

Dějiny města Zlína / Statutární město Zlín
FAVU 30 / nakl. Fakulta výtvarných umění VUT v Brně
Loutka mezi divadlem, filmem a televizí / KANT
Metakunsthistorie / Display
Odolná společnost / Wo-men, Filosofický ústav AV
Osvěta, kultura, zábava / Galerie VI PER, VŠUP v Praze
Pražské ptactvo / Revolver Revue a Česká společnost ornitologická
Ragby / Labyrint

 

Kategorie Krásná literatura

Bílá voda / Host
Muklové a šlajsny / OKRAJ MEDIA
Omylem jsem rozšlápl černou kočku / Argo
Rozdělat oheň / Take Take Také
Srdcovka / Paseka
Stáří je mládím světa / Revolver Revue
Vlastní pokoje / Wo-men
Všechno udělat správně / Větrné mlýny

 

Kategorie Literatura pro děti a mládež

Ani holka ani kluk / Paseka
Dívej, ulice / Baobab
Les / Baobab
Májky a totemy / KHER
Myko / Baobab
Rajčaťáci a Banáni / Host
Teď / Labyrint
Výkladový slovník / Host

 

 

Kategorie Učebnice a didaktické pomůcky

Atlas Světa / LUX
HOP/ Labyrint & Raketa
Jan Zrzavý / Národní galerie Praha
Toto není jenom kniha / UMPRUM, Designeři dětem
Vercajk kariérového poradce / Centrum kompetencí

 

Kategorie Knihy o výtvarném umění

abcd / Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Lucian Bernhard / KANT
Miloš Budík. Jsem fotograf / Muzeum města Brna
Pravoslav Rada / Alšova jihočeská galerie
Rafani / Untitled, Nakladatelství AMU v Praze, Nakladatelství VUTIUM
Sochař pohybu Zdeněk Němeček / Universum
Sv.Wolfgang / Netoliko
Život sochy v Praze / Galerie hl. m. Prahy

 

Kategorie Katalogy

Bohemia: příběh fenoménu / Kunsthalle Praha Services
Krása / Galerie Benedikta Rejta
Myslet filmem / Galerie hl. m. Prahy
Nic není problém / Nadační fond 8smička
Seasons / Centrum pro současné umění – Praha
„…a viděl jsem nové nebe a novou zemi“ / Západočeská galerie v Plzni, Artefactum
Volt-Age / Nadační fond 8smička

 

Kategorie Bibliofilie a autorské knihy

bez názvu / Paed FF UK
Děcko / Mikuláš Axmann
Velká máma / Kudla Press
3 drobnosti / Luboš Drtina

Metronome Prague 2024 ohlásil zvučná jména rapové scény. Na pražském Výstavišti vystoupí Ghetts, Ayrtn, James Cole nebo Rohony 

Metronome Prague, metropolitní hudební a společenská událost roku, proběhne 20. – 22. 6. 2024 ve zrekonstruovaném areálu pražského Výstaviště. Pořadatelé odhalili rozmanitý line up, který nabízí velké hvězdy i zatím méně známé, ale o to zajímavější nové tváře. A to včetně domácí i světové rapové scény. Vstupenky jsou v prodeji již nyní. 

 

Pořadatelé Metronome Prague si zakládají na žánrové rozmanitosti, proto rádi dávají prostor i zástupcům rapové scény: „Rap se za posledních pár let naprosto jednoznačně usídlil na předních příčkách světových, ale i domácích hitparád. Jsem velmi potěšen, že se stal také nedílnou součástí jednoho z největších festivalů u nás,“ říká Risto Sokolovski, sound engineer, producent, DJ a člen dramaturgické rady Metronome Prague 2024. 

 

Rap Club

 

Na letošním ročníku se tak objeví například James Cole & LIVE BAND. Veterán a stálice českého rapu, který jakožto součást dua SUPERCROOO přispěl k radikální proměně lokální scény: „Jeho nové album rozhodně stojí za poslech. Na Metronome Prague 2024 se představí s živým doprovodem. Tuhle euforizující show si určitě nenechte ujít,“ komentuje Sokolovski. Z dalších domácích jmen pak dorazí Paulie Garand & LIVE BAND. Tento český rapper, producent a režisér, doposud vydal 9 sólových alb, jež se vyznačují osobitým stylem kombinujícím různorodou mozaiku nálad a atmosfér. Annet X a Nobodylisten je novým přírůstkem na české rapové scéně: „Zdá se, že Anet našla nejen svého producenta, ale i životního partnera. Když se chce, tak to jde. Pokud jste neslyšeli jejich nové album, je čas to napravit. Její vystoupení bude zcela jistě velkým tahákem letošního ročníku,“ říká Risto Sokolovski. Zajímavé určitě bude i vystoupení rap metalového producenta a zpěváka jménem Redzed, který patří mezi nejposlouchanější umělce české alternativní scény. Chybět nebude ani raper Rohony, který ve svých skladbách oslavuje vesnické kořeny, kouzlo hospody, hraní šipek a fotbalu. Jeho píseň U Hřiště 380 se dostala až na přední příčky hudebních žebříčků. Dalším zástupcem české rapové scény, který na Metronome Prague 2024 vystoupí, je vycházející hvězda Meizyy. 

 

Na programu je i londýnský MC a raper Ghetts. Jeho debutový mixtape 2000 & Life je kritiky považován za ranou klasiku žánru grime a navždy ovlivnil podobu britské urban hudby. Od té doby Ghetts vydal 5 dalších mixtapů a 3 studiová alba. Jeho precizní rýmy, přesné frázování, promyšlený humor, sebevědomě upřímné a drzé texty jsou na britské hudební scéně klasikou. Na nejnovějším albu z letošního února On Purpose, With Purpose, vizionářsky posouvá hranice rapu, překračuje vlastní hudební škatulku a hledá novou inspiraci.

Z britské rapové scény na festivalu vystoupí také mladý, ale už velmi úspěšný Ayrtn nebo Rushy, který prorazil skladbami Trippidy Trap a Hi! Bye!

Na Metronome Prague letos zavítá i německý raper Albi X, který ve svých textech využívá fúzi lingalštiny, francouzštiny a angličtiny, snaží se motivovat mladé lidi, kteří se potýkají se složitými životními událostmi a šířit pozitivní pohled na svět. Fanoušci rapu se mohou těšit i na jihokorejské hudební uskupení Balming Tiger nebo na irského rapera Kojaque, který se ve své tvorbě věnuje nejen tématům deprese, zlomeného srdce, smutku a lásky, ale také například irské krizi bydlení nebo identitě imigrantů.

V Rap Clubu vystoupí také jeden z nejúspěšnějších českých drumandbassových producentů a DJů jménem Rido nebo DJ Kewu, jehož sety zahrnují grime, rap a brazilský baile funk.

 

Metronome Prague 2024 uveřejnil kompletní line up, který nabízí zvučná jména jako jsou Raye, Michael Kiwanuka, The Blaze, Marc Rebillet, Meute, Milky Chance, Kosheen, Dadi Freyr, Allysha Joy, The Last Dinner Party nebo CMAT. Za zmínku určitě stojí také plánovaná oslava narozenin Michaela Kocába, vystoupení české vycházející hvězdy Sofiana MedjMedj s přáteli nebo koncert domácí indie-popové skupiny Lake Malawi.

O METRONOME PRAGUE

METRONOME PRAGUE – MUSIC & ARTS FAIR je hudební a kulturní událost, která nabízí unikátní zážitky přímo v centru Prahy. Návštěvníci si zde užijí nejen mezinárodní a české hvězdy v hudebních a dalších uměleckých vystoupeních, ale také širokou škálu doprovodných programů, včetně výtvarných instalací, food marketů a dalších zážitků. Pomyslnou korunu této metropolitní události dodává místo konání – Výstaviště Holešovice a kouzlo prvních letních dnů.  Další, v pořadí již 7. ročník, se bude konat od 20. do 22. června 2024. Více o Metronome Prague 2024 naleznete zde. Vstupenky na Metronome Prague 2024 najdete již nyní v prodeji na www.metronome.cz.

Další články
sinekfilmizle.com