Ruce naší Dory a jejich Nositel laskavých představ

Ruce naší Dory, kapela kolem dramatika a spisovatele S.d.Ch. spouští ve spolupráci s Polí5 crowdfundingovou kampaň na podporu vydání nového alba  Nositel laskavých představ, která vyvrcholí koncertem 15. 3. ve 20:00 v Divadle A Studio Rubín (v divadle kde zrovna inscenují poslední hru S.d.Ch.  – FA(r)MU). Tam sestavu rozšíří i kytarista Ondřej Ježek v jehož studiu se deska nahrávala.

link na kampaň: https://www.donio.cz/ruce-nasi-dory-vydavaji-album-budte-u-toho

první singl  z alba: https://youtu.be/E-OVRxWGuek?si=1OiRZtNK_iwSfhVU

rozhovor S.d.Ch. s Davidem Pomahačem (podcast): https://open.spotify.com/episode/1gzNZZawNZvxfAX2tbGYHy

 

 

kapela sama to komentuje:

Na podzim tohoto roku tomu bude dvacet let, co kapela Ruce naší Dory vydala svou první desku, šedé CD Poemuzie, dnes už nedostupné. Nahráli jsme ho doslova na koleně, vypálili na cédéčko a obal ručně slepili na chalupě v Křekovicích. Další alba se realizovala už ve spolupráci s labelem Polí5, který statečně nesl stoupající náklady spojené s rozšiřováním produkční a postprodukční péče.

Při přípravě našeho nejnovějšího alba Nositel laskavých představ dosáhne tahle spolupráce vrcholu. Nahrávka vznikala už od samotného počátku ve studiu Jámor pod dohledem vynikajícího producenta Ondřeje Ježka a vůbec poprvé bude vylisována na vinylový nosič (LP). Dvanáct původních skladeb, dvanáct enigmatických textů, dvanáct jímavých až vemlouvavých melodií, dvanáct křehkých, citlivých i dynamických aranží vtlačených na dvanáctipalcový černý kotouč ukrytý v přebalu, který kolážovou technikou vytvořil lídr a textař kapely, dramatik, spisovatel a výtvarník S.d.Ch. ve spolupráci s knižním grafikem Jarkou Tvrdoněm. Ten připravil také vkusnou brožuru s texty, která bude součástí alba.

Jinými slovy, chtěli jsme udělat a nabídnout to nejlepší i v časech, které tomu příliš nepřejí. Nositelé laskavých představ se dnes moc nenosí. A tak, chcete-li a můžete vydání našeho alba podpořit, budeme rádi. Nebudeme se muset zadlužit.  Navíc jsme přesvědčeni, že spolu s naší kapelou podpoříte i to, čemu se říká živá či autentická kultura. Díky.

Vaše Ruce naší Dory

 

A studio Rubín uvádí novou dokumentární inscenaci režisérky Barbary Herz Istanbulská úmluva

V České republice stále platí, že muži zaujímají většinu rozhodujících funkcí. Jaké jsou ale sdílené představy o tom, jací muži jsou nebo mají být? A jak tento fakt i otázka souvisí s mezinárodním dokumentem, který téměř nikdo nečetl, ale všichni na něj mají názor? A proč je Česká republika jednou z posledních pěti zemí v EU, která tento dokument zatím neratifikovala? Na tyto otázky hledá v nejnovější inscenaci pražského A studia Rubín a neziskové organizace Otevřená společnost odpovědi režisérka Barbara Herz. V dokumentární sondě do osobních strachů a nerovností, které tak snadno ústí v násilí, se představí Petr Jeništa, Lucie Syrová a Dan Kranich. Premiéra Istanbulské úmluvy se odehraje 19. a 20. ledna. Vstupenky jsou již v prodeji.

„Chcete se vsadit, jestli teď přijde konec světa? Raději si zahrajme bingo. Hry se účastní zástupci celé společnosti, od politika středního věku, až po aktivistku a strážkyně patriarchátu. Nechybí bojovníci na sociálních sítích, novodobí disidenti a samozřejmě: ideální oběť. Tak se připravte! Jaká (stará dobrá osvědčená) čísla asi zazní? Pojďme společně odškrtávat: tradiční rodina, tradiční muž, tradiční žena, genderová ideologie a zbytečný cár papíru, protože násilí u nás není problém. (A to nám chcete zakázat i flirtování?) Žena patří k plotně a muž dělá kariéru, tak si prosím nějakými novotami neničme českou kulturu! A navíc: plácání po zadku ještě nikdy nikoho nezabilo. Bingo!“ uvádí dokumentární sondu anotace Istanbulské úmluvy.

Každá 3. žena a každý 9. muž v ČR má zkušenost s domácím násilím (Ipsos, Pod svícnem, 2022). V roce 2022 bylo na policii oznámeno 880 případů znásilnění, což představuje 14 % nárůst oproti předešlému roku. Studie ukazují, že nahlašováno je asi jen 10 % skutečných případů (Policie ČR, 2022 a Úřad vlády ČR, 2018). Lékařskou pomoc pak kvůli domácímu násilí vyhledá 162 tisíc žen ročně (proFEM, 2016). Přesto je ČR jedním z posledních států Evropy, který k úmluvě zatím nepřistoupil.

Režisérka Barbara Herz v českém divadelním prostředí soustavně rozvíjí dokumentární metody. Istanbulskou úmluvou v A studiu Rubín navazuje na svou předchozí tvorbu, kdy na základě autentických rozhovorů vytvořila divácky oblíbené inscenace Jenom matky vědí, o čem ten život jeO bílých heterosexuálních mužích, kteří jedí maso. Scénář Istanbulské úmluvy vznikl na základě série obsáhlých rešerší a rozhovorů. Objeví se tak mimo jiné perspektiva advokátky zastupující oběti násilí, stejně jako pracovnice azylového domu, soudní znalkyně, novinářky a několika politiků. Autoři pracují se sociologickými daty, mediálním prostorem i fragmenty osobních příběhů lidí, kterým zasáhla do života vyostřená debata o Istanbulské úmluvě stejně jako často bagatelizované domácí násilí.

Výchozí perspektivou celé inscenace je otázka, zda představa o tom, jací muži nebo ženy mají být, nevede k jejich nerovnosti, a zároveň, zda tato nerovnost může ústit v násilí. Jako autorka a režisérka se dlouhodobě věnuji moderním společenským mýtům. Dosud to byly mýty konkrétní, spojené s mateřstvím, obrazem mužů dneška nebo konstruktem romantické lásky. Debata týkající se Istanbulské úmluvy to však posouvá o krok dál, protože zde sledujeme vznik mýtů prakticky v přímém přenosu. Fascinuje mě prolínání divadla a reality a v tomto případě můžeme sledovat, že veřejná debata se už v podstatě divadlem stala. A na pozadí kulturních válek a plamenných prohlášení se zapomíná na to, že ohromné množství lidí zažívá strašné věci a nemají garantovanou žádnou systémovou záchranu, protože azylových lůžek je málo i v Praze, natož za jejími hranicemi,” popisuje myšlenku inscenace režisérka Barbara Herz.

Trojice herců Lucie Syrová, Petr Jeništa a Dan Kranich v průběhu inscenace rozvíjejí různé perspektivy, které v debatě o Istanbulské úmluvě zaznívají. Rozehrávají mýty o dokonalé oběti a dokonalém pachateli, stejně jako si hrají s představami tradiční rodiny nebo rolí mužů a žen. Násilí a různé formy rozdílné pozice žen a mužů, které jsou v tématu obsažené, varují v nadsázce a surreálně laděných obrazech. Kromě zmíněných herců a režisérky Barbary Herz na inscenaci spolupracuje asistentka režie a dramaturgyně textu Daniela Samsonová a asistentka režie Klára Metge. Dále se na inscenaci podílejí dramaturgyně Lucie Ferenzová a Dagmar Fričová. Scénografii a kostýmy vytvořila Petra Vlachynská, která spolu s režisérkou Herz spolupracovala již na oceňované inscenaci Tanec dervišů. Autorkou hudby je osobitá hudebnice Vladivojna La Chia, která se podílela na inscenaci Barbary Herz Láska v Klicperově divadle.

Jednou z našich agend je upozorňovat na problematické společenské jevy související s nerovným postavením žen a mužů. Muži se nacházejí v privilegovaném postavení, přestože si toho nemusí být sami vědomi. Zatímco ženy se dřív musely tázat po důvodech svého znevýhodnění, je načase, aby se muži začali ptát po příčinách svého zvýhodnění. Neznamená to, že všichni muži jsou zvýhodnění a všechny ženy znevýhodněné. Pocitu privilegovanosti dokonce ani nemusí odpovídat osobní zkušenost daného muže. Přesto ale muž hlásící se k demokratickým hodnotám by měl být schopen tuto nerovnost reflektovat a usilovat o její odstraňování, protože nerovnost vždy přispívá k prostředí, kde se daří násilí,“ přibližuje jednu z linek práce Otevřené společnosti a současně tematický inspirační zdroj inscenace Tomáš Pavlas, manažer programu genderové rovnosti z Otevřené společnosti.

Úmluva proti násilí je mezinárodní smlouva, která usiluje o řešení závažného problému porušování lidských práv – násilí na ženách a domácího násilí. Jejím cílem je předcházet násilí a obětem a jejich dětem poskytnout adekvátní pomoc, ochranu a podporu, aby se mohly vymanit z násilí. Je postavená na čtyřech pilířích: ochrana obětí, stíhání pachatelů/ek, prevence a koordinovaný přístup proti násilí. Úmluva řeší násilí systematicky a komplexně, a vyzývá ke spolupráci celou společnost. Ratifikování Istanbulské úmluvy se v České republice ale stalo předmětem politických bojů. Odpůrci nejsou s to přijmout fakta, které úmluva ve svém úvodu konstatuje: 1. násilí vůči ženám je genderově podmíněné a má strukturální povahu; je jedním z klíčových společenských mechanismů, jež ženám vnucují podřízené postavení vůči mužům; 2. násilí vůči ženám je projevem historicky nerovného poměru síly mezi muži a ženami, jenž vedl k nadřazenosti mužů, diskriminaci žen a bránil ženám v plném rozvoji; 3. uplatnění a zajištění rovnoprávnosti mezi muži a ženami de facto představuje klíčový element prevence násilí vůči ženám. Věříme, že právě forma divadla, která v sobě skrývá kouzelný moment principu tady a teď, založená na reálných výpovědích, pomůže problematiku nerovnosti v naší společnosti přiblížit i jejím největším odpůrcům,“ říká Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti.

Premiéra inscenace se uskutečnila 19. a 20. ledna. Další reprízy jsou plánované na 28. ledna, 20. a 29. února, 22. března, 13. dubna nebo 15. května.

 

Národní divadlo Brno mělo nejen rekordní tržby, ale i návštěvnost – přesto bude muset omerzit počty premiér i hrací plán.

Národní divadlo Brno v roce 2023 dosáhlo na rekordní příjem více než 95 milionů korun z tržeb za prodané vstupenky. Diváků přišlo v roce 2023 celkem 246 284, tedy o 13 tisíc více než v době před pandemií a předloňském roce. Přesto bude muset v nejbližší době omezit svoji produkci, tedy počty premiér a odehraných repríz.

Rok 2023 znamenal pro NdB nejen vysokou návštěvnost, rekordní tržby a řadu ocenění na domácí scéně, ale také uznání a úspěch za našimi hranicemi, na zájezdech v Izraeli, Rumunsku či Polsku. Raketový růst umělecké úrovně potvrzuje Činohra NdB, které zároveň rostou jak počty diváků, tak i tržby, a zcela právem zažívá jeden z nejúspěšnějších okamžiků v porevoluční divadelní historii. Rekordní návštěvnost i tržby zaznamenal také 14. ročník festivalu Divadelní svět Brno, jehož se účastní špičkové evropské i domácí soubory a který navštívilo 8 747 diváků. Stoupající tendenci zažívá NdB také v počtu abonentů, jak v celosezonním, tak vánočním abonmá, kterého se v roce 2023 prodalo téměř o 40 % více než v roce předešlém. „Nárůst počtu abonentů je velkou zásluhou týmu obchodního oddělení pod vedením nového obchodního ředitele Roberta Štěrby,“ konstatuje ředitel NdB Martin Glaser.

 

Nadšeného ohlasu se dostalo juniorskému baletnímu souboru NdB2, kterému se podařilo za rok a půl své existence opakovaně vyprodat hlediště divadla Reduta, a navíc jej díky jeho kvalitě čeká turné po Jižní Koreji nebo zájezd do Finska a Velké Británie. Fenomenální úspěch zažívá už nyní operní soubor při předprodeji vstupenek na připravovaný 9. ročník festivalu Janáček Brno, který se uskuteční v listopadu 2024 jako vyvrcholení programu, který opera NdB připravila k Roku české hudby.

 

Nadšení z úspěchů loňského roku však kalí neradostné vyhlídky do toho aktuálního. Protože v uplynulých letech příspěvek zřizovatele enormní inflaci reflektoval jen minimálně a větší změnu nelze čekat ani letos, je již nyní zjevné, že ani tak vysoké tržby, kterých NdB dosáhlo, nepomohou udržet současné tempo rozvoje divadla. Ministerstvo kultury již navíc avizovalo snížení prostředků v Programu na podporu profesionálních divadel v regionech, nemalý bude též dopad konsolidačního balíčku. Vedení divadla má přitom jako jednu ze základních povinností usilovat o vyrovnané hospodaření. V časech nevídaně vysoké inflace a za předpokladu, že příspěvek od města a Ministerstva kultury ČR bude navýšen pouze nepatrně, tak jak je zvykem v posledních dvou letech, nepomohou ani vyšší tržby udržet produkci NdB v současném tempu a nasazení. Náklady rostou již několik let za sebou výrazně rychleji než příjmy, tlak na rozpočet je tudíž značný.

 

„Jedinou možností, jak udržet diváky oprávněně očekávanou kvalitu představení, přitom však razantně nezdražovat vstupné či nepřistoupit k propouštění zaměstnanců, je proto v nadcházejícím období snížit počet premiér a odehraných repríz. Prozatím probíhají propočty a vyhodnocování různých variant tak, aby dopad na diváky a chod divadla byl co možná nejmenší a současně byl jeho provoz co nejekonomičtější. Zvažujeme zkrácení aktuální sezony a pozdější začátek té příští, případně výrazné omezení červnového a zářijového repertoáru, uvádí ředitel divadla Martin Glaser.

 

 

 

Symfonický orchestr a hokejová hala? Ano!

Police Symphony Orchestra otevírá 27. ledna sezónu koncertem v pardubické enteria areně

 

Kdo se bojí, nesmí do lesa. V tomto případě spíš do hokejové haly. To je bezpochyby heslo, kterým se řídí mladý nadšenecký orchestr z Police nad Metují – Police Symphony Orchestra. Svou hudební sezónu totiž zahájí v sobotu 27. ledna v enteria areně v Pardubicích. Návštěvníkům vzkazuje, že i symfoňák může bavit a mít kuráž. Vstupenky jsou v prodeji v síti Ticketmaster.

 

Ambiciozním projektem otevírá Police Symphony Orchestra nový rok. Koncertem, kterým chtějí členové orchestru a sboru zhmotnit radost z hudby, kuráž, příběhy, sny a všechno, co pro ně rok 2024 znamená. Ten letošní bude pro orchestr speciální. „Rok 2024 zahájíme ve sportovní hale, což je pro nás největší prostor, ve kterém jsme doposud hráli. Na první pohled je to možná bláznovství, ale chceme tím poukázat nejen na všechno, co nás letos čeká, ale ukázat i to, že si takový prostor může podmanit parta nadšenců z malého východočeského města,” říká David Ostružár, dramaturg koncertu.

 

Police Symphony Orchestra už čtrnáctým rokem ukazuje, jak může vypadat mladý a energický symfonický orchestr. A často překračuje hranice, které návštěvník běžně očekává. Orchestr založila Petra Soukupová se svým bratrem v 15 letech a v roce 2019 byla vybrána do žebříčku Forbes 30 pod 30. PSO mají za sebou vyprodanou Lucernu ke svému desátému výročí. Jako první nadšenecký orchestr ovládli Velké finále festivalu Smetanova Litomyšl, kam si na jeviště pozvali francouzskou zpěvačku ZAZ. A i když jsou členové nadšenci a hudbě se věnují ve svém volném čase, nezapomínají benefičními koncerty pomáhat tam, kde je to často potřeba. Ale to je jen malý zlomek toho, co má tahle parta za sebou.

 

Publiku pardubické enteria areny se představí 65 muzikantů a 35 sborových zpěváků se svými oblíbenými sólisty Vendulou Příhodovou, Josefem Fečem a Karolínou Soukupovou. Zazní zcela nový repertoár, ve kterém nebudou chybět aktuální symfonické, filmové nebo známé popové skladby. Atmosféru dokreslí pro orchestry netradiční light design, který patří na velká pódia. Zkrátka zážitek pro všechny smysly, ať už diváci preferují jakýkoliv hudební žánr nebo prostor. „Připravovaný koncert je pro nás zhmotněním celého následujícího roku,” doplňuje vůdčí osobnost a “máma” orchestru Petra Soukupová. „Bude to jízda a velký milník, který nešlo odpálit jinak než takovým koncertem. Co všechno nás čeká, ale divákům se vším všudy odkryjeme až na místě, 27. ledna v Pardubicích.”

 

Vstupenky jsou v prodeji v síti Ticketmaster. V rámci předprodeje je možné také přispět na místa pro ty, kteří si je sami nemohou dovolit. Více informací je k dispozici na webu orchestru, www.policesymphonyorchestra.cz, včetně možnosti dopravit se na koncert organizovanými svozy z okolních měst.

 

 

 

Ma Records x Kasárna Karlín – jarní série koncertů jazzové a improvizované hudby

Nejen v létě zní v Kasárnách Karlín jazz – klub nyní uvádí jarní sérii koncertů ve spolupráci s nezávislým vydavatelstvím Ma Records. Od února do dubna proběhnou 3 večery věnované jazzové, improvizované a experimentální hudbě, představí se celkem 9 projektů mladé generace českých hudebníků.

První večer se otevře multiinstrumentalista Ian Mikyska společně s bubeníkem Jakubem Švejnarem, uvedou album Strings, Water, Leaves, Air složené z navrstvených improvizací (multi-track). Po nich bude následovat humorem hýřící projekt TokDat založený na kontrastu syrového zvuku jazzového kvartetu a kompozicích na hraně minimalismu a maximalismu. Zakončí legendární kapela Tryptych prezentující virtuózní fúzi jazzu, rocku a dalších žánrů.

V březnu nejprve představíme zástupce nejmladší generace umělců z labelu Ma Records – Miloše Kunce a jeho Trio Henya. Po něm vystoupí romanticky mysteriózní kvarteto třech houslí a kontrabasu Maomah a nakonec opravdoví čeští kovbojové, Rusty Cowboys, s country-rockovými písněmi.

V dubnu začneme Annabelle Plum a Žanetou Vítovou, experimentálním duem zpěvu a akordeonu s dramatickými prvky. Po nich zahraje kapela Talaqpo kombinující soudobou hudbu a prvky world music a celý festival uzavře brněnské trio Endemit, postavené na repetitivních riffech a groovech, které roztančí každého.

Předprodej vstupenek probíhá v síti GoOut.

 

Ian Mikyska/Jakub Švejnar + TokDat + Tryptych
8.2. 2024 19:00
Vstupenky

Trio Henya + Maomah + Rusty Cowboys
7.3. 2024 19:00
Vstupenky

Annabelle Plum & Žaneta Vítová + Talaqpo + Endemit
11.4. 2024 19:00
Vstupenky

 

Ma Records: https://marecords.bandcamp.com

The Smile se členy Radiohead Thomem Yorkem a Jonnym Greenwoodem opět v Praze

Britská formace The Smile, kterou tvoří dva členové kapely Radiohead, zpěvák Thom Yorke a kytarista Jonny Greenwood, s bývalým bubeníkem jazzových Sons of Kemet Tomem Skinnerem, představí 12. června českým fanouškům v pražském Foru Karlín naživo své druhé album nazvané Wall of Eyes. Následovník oceňovaného debutu A Light For Attracting Attention z roku 2022 vychází již 26. ledna na labelu XL Recordings. Poutá na něj videoklip k titulní skladbě z dílny respektovaného amerického režiséra Paula Thomase Andersona. Jako předskokan v Praze zahraje britský elektronický DJ a producent James Holden. Vstupenky pro členy fanklubu kapely budou v prodeji od 10. ledna, 13.00, pro širokou veřejnost pak od 12. ledna, 10.00, v sítích TicketmasterTicketportal.

První, velmi oceňované, album A Light For Attracting Attention vydali teprve před dvěma roky. Následovalo okamžitě první světové turné včetně tehdejšího prvního pražského koncertu! Není divu – „boční projekt” Radiohead, jak ho některá média nazývají, z dílny dvou členů této kultovní britské formace doplněný o bubeníka novátorských Sons of Kemet si zaslouží plnou pozornost fanoušků i kritiků. The Smile vznikli v průběhu coronavirové pandemie, v době, kdy Radiohead ani nikdo jiný nemohl veřejně vystupovat. Premiérově The Smile zahráli jako překvapení v roce 2021 v rámci tehdejšího online streamu festivalu v Glastonbury. Od debutového alba vydali dva živé záznamy a také píseň Bending Hectic, která se rovněž objeví na Wall of Eyes.

Podle zahraničních hudebních magazínů The Smile své druhé studiové album Wall of Eyes nahráli v Oxfordu, domácím městě Radiohead, a ve studiích Abbey Road. Album s osmi skladbami produkoval a mixoval Sam Petts-Davies a zazní na něm i smyčce London Contemporary Orchestra. Některé nové písně The Smile již naživo „testovali” při koncertech na turné k prvnímu albu. Videoklip k titulní skladbě vznikl v režii Paula Thomase Andersona, kterého se členy The Smile pojí společná tvorba – kytarista Jonny Greenwood je autorem hudby k Andersonovým filmům jako Lékořicová Pizza, Až na krev a Mistr. Anderson také režíroval krátký film Thoma Yorka Anima a videoklip Radiohead ke skladbě Daydreaming.

Na podporu nového alba The Smile vyjedou letos na jaře a v létě na rozsáhlé evropské turné, které zahrne 12. června také Prahu.

The Smile (UK)

12.6. 2024, Forum Karlín, doors: 19.00

Vstupenky: Ticketmaster, Ticketportal

Tour Guide Barbie (US/CZ/SK) vystoupí v Café v Lese, a to se supportem Archieho Nobla (UK) dne 6. února 2024

Nová indie senzace na scéně, Tour Guide Barbie, zahraje v Café v Lese 6. února 2024 a slibuje nezapomenutelný hudební večer. Kapela vedená americkou zpěvačkou Allison Wheeler nabídne paletu emotivních melodií a nostalgické energie, včetně trochy folku s hloubkou zajištěnou zkušenými citlivými hudebníky. Kapelu podpoří talentovaný písničkář Archie Noble z Velké Británie – tato událost je proto snad povinným zážitkem pro milovníky nové hudby, eklektických zvuků a autentických textů v angličtině!

Sestava: Allison Wheeler – zpěv, kytara Iva Korgerová – piano/syntezátory, zpěv Vladko Mikláš – kytara, Matěj Havlíček – basová kytara, Petr Nohavica – bicí

Archie Noble – zpěv, kytara

Nenechte si to ujít!

Café v Lese – Krymská 12, 101 00 Praha 10-Vršovice, 19:30 Vstupenky jsou k dispozici na https://goout.net/en/tour-guide-barbie/szjvmvw/

Tour Guide Barbie je indie alternativní kapela, známá svým eklektickým zvukem Americany, smutným grungem a třpytivým dream popem. Jejími členy jsou Allison Wheeler, Vladko Mikláš, Iva Korgerová, Matěj Havlíček a Petr Nohavica. Emocionální hudba kapely je charakterizována silnými melodiemi, výraznými power akordy, bohatými zvukovými kulisami a kreativním rytmem. V hudbě můžete zaslechnout inspiraci Thundercatem či skupiny Paramore.

Archie Noble je rodák z Sheffieldu ve Velké Británii. Jeho hudební cesta začala během lockdownu v době COVIDu-19, kdy začal nahrávat z pohodlí svého domova. Během pobytu v nizozemském Utrechtu svůj talent využil v kapele The Roundabouts, která nedávno vydala živý album. V současné době Archie studuje v Praze a využívá každou příležitost zapojit se do místního hudebního života.

 

Schodiště přidává třetí výroční koncert a zveřejňuje nový videoklip Model 76

Schodiště vypouští do světa videoklip k punkové vypalovačce Model 76 z alba Kupředu, natočený v červenci na úvodním koncertě šňůry ke čtyřicetinám v jihočeských Chotěmicích:

Narozeniny kapela slaví ve velkém stylu. Po dvou vyprodaných mejdanech v Café V lese přidává třetí v Malostranské Besedě a sice 16.1. 2024, na den přesně půl roku od startu turné.
„Atmosféra celé šňůry je famózní, předznamenal to už výkop na naší domovské letní scéně u Vaška Koubka v Chotěmicích, kam dorazilo dvakrát víc lidí než minulé roky, říká kytarista a manažer a strůjce turné Ondřej Fencl. „Celé to vygradovalo listopadu v pražském Café V lese – byly to náramné večery, publikum, zvuk, atmosféra, nálada na pódiu… a tak jsme vymysleli, že si to dáme v lednu znovu.“
U příležitosti třetího pražského narozeninového koncertu se tak ještě jednou na několik písní na pódiu objeví Martin „Jaroušek“ Roušar a ex-bubenice Pája Táboříková.
„Hmmm, čtyřicítka. Krásný věk! To žena teprve začíná zrát a zužitkovává nabyté zkušenosti “
glosuje kapelník a baskytarista Vráťa Horčík. „Už ví co chce a současně dobře ví, co umí. Dokáže náležitě potěšit jak sebe, tak druhé, umí být vášnivá i citlivá, vážná i hravá, ví, kdy se do toho opřít, kdy ubrat… stačí se jí jen odevzdat a užívat si.“

Za čtyři dekády existence odehrála kapela nazývaná dříve Nahoru po schodišti dolů band přes tisíc pět set koncertů. Nejprve na chvostě nové vlny osmdesátých let jako předzvěst dnešního ska, po sametové pauze pak absorbujíc další a další vlivy, krok za krokem k pozici jedné z vyhledávaných tuzemských klubových kapel.
Sil a chuti je stále dost, sedmihlavá smečka střílí od boku jednu pecku za druhou, mladé publikum v předních liniích hledišť si s pamětníky s chutí zatančí na novinky (Nebudu, Stařena, Kupředu) i na prověřené jistoty jako Beze vší poezie, Karty jsou rozdaný, Ze zvyku, Dokonalá kost nebo Pytlíky ČSA. Schodiště nestačí slyšet, musí se i vidět. Frontman Doktor Krajíček dostal dort k pětašedesátinám, na důchod to ale věru nevypadá.

Schodiště je pověstné pódiovým nasazením; vepředu svým neopakovatelným stylem přednáší Doktor Krajíček, který jako maják září v pozici frontmana od prvopočátků, kapelu ženou kupředu omlazené bicí (Jakub Homola) a kytara (Ondřej Fencl) s dynamitovou úderností; je to radost, je to jízda. V posledních letech nastalo na koncertech vyvážení, většina už neřeší, ze kterého století ta která píseň je. Část příznivců bouřlivě reaguje na starší hitovky, zatímco ta druhá, početnější, už skáče především do rytmu novinkových festivalovek Nebudu či Stařena.

Čtyři ze současných sedmi členů Doktor Krajíček, Vráťa Horčík, Vláďa Cihelka a Míra Klíma pamatují zlatou éru Nahoru po schodišti dolů bandu, na níž se zásadně podíleli jak interpretačně, tak autorsky. Činí se i mladší sekce a výsledkem je souzvuk nabitý radostí, který má v sobě kus „starého dobrého Schodiště“, ale i svěží vítr a větší zapojení nástrojů pro kapelu tak charakteristických (klarinet, akordeon, saxofon). Během patnácti let společného hraní a několika soustředění se sedmičlenná skupina semkla jako námořnická rodinka a vesele brázdí zdejší hudební „moře“.

SCHODIŠŤĚ: biografie

Kapela pravidelně koncertuje převážně v klubech a na festivalech po celé republice, za bezmála 40 let existence odehrála přes tisíc koncertů. Nejprve na chvostě nové vlny osmdesátých let jako předzvěst dnešního ska, po sametové pauze pak absorbujíc další a další vlivy, krok za krokem k pozici jedné z vyhledávaných tuzemských klubových kapel.

Definitivně to potvrdily desky Ukazovák nasliněnej (1997), Svinska Pržola (2001), později Mokrý prádlo (2005), po zkrácení původního názvu a omlazení sestavy pak CD Tanec (2007), live 2 DVD Chcete rokenrooool??! (nominované na DVD roku v anketě Žebřík), zásadní album plné písničkové živé vody Roztoky (2011), EP poloKruh (2016)… a především nedávný nářez Kupředu (2020).

Sil a chuti je v kapele pořád dost, možná proto, že už nemá přehnané ambice. Potvrzuje to i mladé publikum v předních liniích hledišť, které si s pamětníky s chutí zatančí na novinky (Nebudu, Stařena) i na prověřené jistoty jako Beze vší poezie, Ve 4 ráno nebo Pytlíky ČSA.

Schodiště nestačí slyšet, musí se i vidět. Žánrové rozpětí nabralo nových rozměrů, kdysi připisované škatulky jako hospodský šraml, reggae či ska už dávno nejsou určující. Skupina si s lehkostí bere z hudebních stylů vše, co jí přijde pod ruku, aby se nakonec vždy pokorně vrátila k písničce, ovšem oděné do pestrého kabátku, zahrané naplno, energicky, divoce… a především opatřené originálními texty akordeonisty a básníka Miroslava Klímy, jež Schodiště staví na roveň hudební složce. Lehce sarkastické, černě-humorné i dojemné, prožité či vymyšlené, brousící ve vodách všedních malostí i velikostí toho, co zrovna sami žijeme.

 

SCHODIŠŤĚ: sestava

Zpěvák Martin Doktor Krajíček (od roku 1983) – tvář kapely, frontman, zakládající člen Nahoru po schodišti dolů bandu a doživotní břímě Schodiště.
Saxofonista Vladimír Cihelka (od roku 1985), baskytarista Vratislav Horčík (od roku 1986), harmonikář Miroslav Klíma (od roku 1987) – tvůrčí jádro od počátků NPSDB.
Klarinetista Jaromír Linhart (od roku 2005) – staronová posila ze spřízněného Rudovousu.

Kytarista Ondřej Fencl (od roku 2007) – mladší krev, svěží vítr, nakopávač. Bez něj by Schodiště nebylo tím, čím je dnes. Bez něj by Schodiště nebylo vůbec.

Bubeník Jakub Homola (2008, pak znovu od roku 2014) – nepochybně nejlepší bubeník, kterého kdy Schodiště mělo. Rytmická i energetická pojistka kapely.

CD KUPŘEDU (2020)… sklízí zasloužené ovace:
Na albu nenajdeme slabého místa, mnohé písně patří k tomu vůbec nejlepšímu, co kapela dosud stvořila. Pozitivní energie a chuť hrát je tu až hmatatelná,“
píše například Musicserver.
„Pokud vám bylo Schodiště sympatické a ztratili jste ho ze zřetele, je deska Kupředu velmi dobrý důvod, proč navázat na staré avantýry,“ dodává novinářský matador Radek Diestler.

Ač frontman Doktor Krajíček oslavil v září třiašedesát a kapela osmaatřicet, na důchod to nevypadá. Naopak, nové CD je možná nejsvižnější a nejeenergičtější v historie Schodiště.
A jak naznačují pochvalné (nejen) recenzentské ohlasy, padá na úrodnou půdu.
„Texty hudbu smysluplně provázejí a někdy i nesou. Klíma je básník, témata uchopil srozumitelně, současně jim s radostí a uměleckým zadostiučiněním vtiskl básnivost a neopomněl v nich tu a tam skrýt narážky a vtípky, které se zjeví až při opakovaném poslechu,“ komentuje desku další žurnalistická legenda Jaroslav Špulák z Práva.

Hudebně se Schodiště částečně vrátilo k vlastním kořenům, kdy v písních dominovaly melodické linky akordeonu a klarinetu. K těm pak jako kontrast stojí kytarové a rytmicky hutné rify podpořené saxofonem. Pro zpestření se v některých pasážích, tak jako na koncertech, objeví zvuky ze sampleru, které se vhodně doplňují s akustickými nástroji.
„Cílem bylo přenést ve studiu do nahrávek všechno to, co dělá Schodiště Schodištěm,“ dodává kapelník Horčík. „A pak také vše podřídit nemilosrdnému pravidlu, že totiž základem je písnička, která musí fungovat i bez složitých aranží“.

Obsahově, tedy textově se autoři písní (především akordeonista a básník Miroslav Klíma) zaměřili sami na sebe, pozvolna stárnoucí chlapíky a na věci a situace, které kolem sebe pozorují, vnímají a ke kterým se vyjadřují; leckdy naštvaně, někdy ironicky, jindy poeticky.

Více informací: www.schodiste.org nebo na https://www.facebook.com/schodisteKupredu/

Americká zpěvačka Shemekia Copeland, královna blues, vystoupí v červenci poprvé v Praze

Shemekia Copeland vystoupí poprvé v Praze 15. července v Divadle Hybernia. Americká zpěvačka s nezaměnitelně sametovým, výrazným a procítěným hlasem je považována za nejvýznamnější bluesovou umělkyni své generace. Je vítězkou patnácti cen Blues Music Awards nebo W.C. Handy Blues Awards, pětkrát byla nominována na Grammy. Vystupovala například s Bonnie Raitt, Keithem Richardsem, Carlosem Santanou, Dr. Johnem, Jamesem Cottonem a mnoha dalšími. O koncertu pro americké vojáky v Iráku a Kuvajtu v roce 2008 prohlásila, že jí otevřel pohled na širší svět okolo ní a její místo v něm. V roce 2012 zahrála v Bílém domě pro manžele Obamovy, spolu s B.B. Kingem, Mickem Jaggerem, Buddy Guyem nebo Gary Clarkem, Jr. Před dvěma lety vystoupila v OSN pro miliony diváků jako součást oslav Mezinárodního dne jazzu. V roce 2011 získala na Chicago Blues Festivalu od Cookie Taylor, dcery legendární zpěvačky Koko Taylor, oficiálně korunu „Královny blues”. Koncert pořádá v rámci Bluefest agentura Liver Music. Vstupenky jsou v prodeji v síti Ticketmaster.

 

Shemekiin výrazný a silný hlas dává její hudbě obrovskou sílu a energii. Jakoby vycházel z hloubi její duše, z ulic, kde vyrostla, z každodenních městských zvuků – pouličních muzikantů, gospelových zpěváků či vyhrávajících rádií,” napsal o ní dramaturg festivalu Blues Alive Ondřej Bezr, kde Shemekia Copeland vystoupila jako hlavní hvězda v roce 2012.

 

Shemekia Copeland zpívá upřímně o životě a světě, kde vyrostla – o jeho pozitivních i negativních stránkách. Magazín AllMusic to vyjádřil takto: Shemekia Copeland je jednou z nejlepších zpěvaček současného blues – nejen kvůli hlasu, ale i díky odvaze, se kterou vypovídá o americké společnosti. Ukazuje, že mohou spolu existovat hudba a společenské svědomí.” Slavný jazzový kritik Howard Reich prohlásil, že Shemekia Copeland je největší bluesovou zpěvačkou současnosti. Posunuje hranice žánru, konfrontuje rasismus, nenávist, xenofobii. Díky ní má blues neustále co říci.” Nejsou to ale pouze média, která ji vychvalují. Jeff Beck o ní řekl, že je úžasná”, Carlos Santana ji nazval zářícím diamantem”. Bonnie Raitt prohlásila pro BBC, že ji Shemekia vždy dostane”, a John Prine řekl, že nezná nikoho jiného, kdo by zněl jako ona”.

 

Shemekia Copeland se narodila a vyrostla v newyorském Harlemu. Když jí bylo osm, poprvé stála na jevišti Cotton Clubu se svým slavným otcem kytaristou Johnnym Copelandem. V osmnácti vydala na labelu Alligator Records debutové album Turn The Heat Up. S každým z dalších celkem jedenácti alb se její hudba vyvíjela. Za Wicked z roku roku 2000 získala své první čtyři nominace na Grammy. Nahrávka Uncivil War z roku 2020 vedle další nominace na Grammy byla jmenována hudebními magazíny jako bluesové album roku. V roce 2021 získala v cenách Blues Music Awards ocenění B.B. King Entertainer Of The Year. Jako svoji zatím poslední nahrávku vydala v roce 2022 desku pojmenovanou Done Come Too Far. Zajímavostí je, že na rozhlasové stanici SiriusXM’s Bluesville do současné doby uvádí denně vlastní bluesový pořad.

Shemekia Copeland (US)

  1. 7. 2024, Divadlo Hybernia

Vstupenky k sezení jsou k dostání v síti Ticketmaster.

 

Shemekia Copeland je největší bluesovou zpěvačkou své generace.”  –The Washington Post

Z Shemekie Copeland se stala jedna z nejvýznamnějších bluesových umělkyň naší doby.” –NPR Music

Jsem tak šťastná, že Shemekia zpívá své písně, které svět potřebuje slyšet. Její hlas je silný a plný duše, její poselství přichází ze srdce.”–Mavis Staples

Hudba Shemekie Copeland je soundtrackem současné Ameriky… mocný, divoký, pronikavý a plný naděje … Svůj hlas dokáže ovládat tak, že v jeden moment rozzlobeně zpívá o nespravedlnosti, a v další uklidňuje láskyplnou nadějí. Běhá vám z ní mráz po zádech.” –Living Blues

Varhan Orchestrovič Bauer oslaví 55. narozeniny jedinečným jazzrockovým koncertem. Speciálním hostem bude i NEO handpanista Jiří Káš

Česky hudebník, skladatel a dirigent Varhan Orchestrovič Bauer spolupracoval s Milošem Formanem na filmu Goyovy přízraky, k němuž složil hudbu. Dlouhá léta patří mezi špičkové skladatele a v letech 2015 a 2022 převzal ocenění v kategorii nejúspěšnější autor vážné hudby v zahraničí. Je tak jediným skladatelem, který toto významné ocenění získal dvakrát.

Nyní se tento génius dožívá krásných 55 let a připravuje velkolepou oslavu.
Přesně v den svých narozenin 21.1.2024 zavítá se svojí jazzrockovou hudební formací Varhan’s Groovy Jamm do prostor hudebního klubu JAZZDOCK – bar v moderní skleněné budově, působící dojmem, že stojí na řece, kde zahájí svou narozeninovou párty. Koncert vypukne ve 20.00 hod a potrvá do pozdních nočních hodin.
Těšit se můžete na výjimečné hosty: dirigenta a skladatele Jana Kučeru, Alici Bauer a Veroniku Vítovou.

Speciálním hostem večera bude také pozoruhodný NEO handpanista Jiří Káš, který si své handpany vlastnoručně vyrábí. NEO handpany jsou unikátní hudební nástroje připomínající UFO a disponují naprosto podmanivým zvukem.

Varhan vnímá číslo 55 jako polovinu své životní etapy, a proto má spoustu plánů do budoucna. Připravuje korunovační mši Pražské jezulátko a pracuje na opeře Máj, podle libreta Karla Hynka Máchy.

Přijďte zažít Varhana a jeho hosty naživo, bude to pořádná jízda.

Kdo? Varhan’s Groovy Jamm a hosté
Kdy? 21.1.2024
Kde? JAZZDOCK – Janáčkovo nábř. 3249/2, 150 00 Praha 5-Smíchov

 

sinekfilmizle.com