Hlavní zahraniční hvězdy Charles Lloyd, Marcus Miller nebo Nate Smith jsou již známy… ale nyní festival JazzFestBrno přidává do své podzimní části další přední jména nejen české jazzové scény. 6. října v rámci řady Club Life v Cabaretu des Péchés pokřtí formace Stay In Tune, neboli Jiří Levíček, Luan Gonçalves a Jakub Tengler, album Happily Ragged, které vychází na labelu Bivak Records. V druhé části tohoto večera se do Brna vrátí newyorský varhaník Ondřej Pivec se svým jazz-funk-soul-gospel-hiphopovým projektem Greatest Hits 4000. Večer 24. listopadu se na stejném místě představí Marie Puttnerová, majitelka jednoho z nejkrásnějších hlasů české hudební scény. Po ní uvidí diváci virtuózního amerického klavíristu Taylora Eigsti se zpěvačkou Beccou Stevens, kteří spolu natočili dvě alba oceněná Grammy. 25. listopadu v CED Divadle Husa na provázku ukáže hudební legenda Jiří Stivín, že je mistrovským hráčem na flétny a všechny možné i nemožné nástroje. K dalším již potvrzeným podzimním jménům patří Brandee Younger se svým triem, Michael Mayo, Makaya McCraven, Ashley Henry, all stars ansámbl Muff nebo islandští ADHD. Program celého festivalu i vstupenky v prodeji najdou zájemci na www.jazzfestbrno.cz.

„Těší mě, že se nám dlouhodobě daří stavět program z umělců všech generací. Vedle legend kalibru Marcuse Millera nebo Charlese Lloyda tak v programu můžete najít progresivní mladé umělce jako jsou Ashley Henry nebo Michael Mayo i hudebníky střední generace na vrcholu tvůrčích sil – Natea Smithe, Makayu McCravena nebo Taylora Eigsti. Velkorysý prostor dostanou na podzim domácí kapely, zahrají nestárnoucí Jiří Stivín, špičkoví instrumentalisté Ondřej Pivec, Jiří Levíček, kapela Muff i nadžánrová písničkářka s andělským hlasem Marie Puttnerová,” říká na úvod umělecký ředitel Vilém Spilka.

6. říjen bude patřit dvojkoncertu kapely Stay In Tune a projektu Ondřeje Pivce Greatest Hits 4000. Virtuózní pianista Jiří Levíček, basista Luan Gonçalves a bubeník Jakub Tengler se po covidu dali dohromady jako další podoba formace Jiří Levíček Trio. „Jejich muzikantské napojení se však ukázalo tak silné, že se rozhodli pro společný název Stay In Tune. Trio logicky navazuje na Levíčkův stejnojmenný program spojující autorské skladby s originálními úpravami standardů,” zdůrazňuje Spilka. Projekt newyorského varhaníka Ondřeje Pivce Greatest Hits 4000 vlastně vznikl díky festivalu JazzFestBrno. Kvůli covidu místo pokračování turné s Gregorym Porterem nebo hraní s kapelou Kennedy Administration uvízl Ondřej Pivec v roce 2020 na dlouho v rodné zemi. „Ozývali se promotéři, ať udělám koncert. Ale neměl jsem nic jiného než Organic Quartet. Chtěl jsem najít zvuk, který by reflektoval moje zkušenosti z USA. Když přišla nabídka hraní od festivalu JazzFestBrno, řekl jsem si, že je to přesně ten důvod, proč dát dohromady nový projekt,“ vzpomíná Ondřej. Sestava vynikajících muzikantů vykrystalizovala snadno – baskytarista Jan Jakubec, klávesista Jan Steinsdörfer a bubeník Filip Ernst patří nejen podle mínění kapelníka mezi to nejlepší, co zdejší hudebnická scéna nabízí. Úspěšnou premiéru zachytil záznam vydaný na albu Greatest Hits 4000 na labelu Bivak Records v roce 2023.

Zpěvačka Marie Puttnerová, která vystoupí v první části večera 24. listopadu, se nejprve stala členkou nadžánrové skupiny Jablkoň. Postupem času s jejím frontmanem Michalem Němcem založila také duo Půljablkoň, Jakub König ji přizval jako hosta do svých projektů Kittchen a Zvíře jménem Podzim, všimli si jí také písničkáři Cermaque, Petr Linhart nebo Mirek Kemel. Sólově pak vydala dvě oceňované desky – Lajla Tov oceněné Andělem a Zelená oblaka, růžové stromy s písněmi Zuzany Navarové. Druhou část večera obstarají Taylor Eigsti Group a Becca Stevens. „Taylor platil už ve čtyřech letech za zázračné dítě. Později koncertoval nebo nahrával s takovými osobnostmi jako například Dave Brubeck, Joshua Redman, Sting, John Mayer, Esperanza Spalding, Chick Corea, Snarky Puppy, McCoy Tyner, Dianne Reeves a další,” vypočítává Spilka. Becca Stevens patří k nejoblíbenějším zpěvačkám na pomezí jazzu, popu, indie rocku a folku. Její neopakovatelný projev okouzlil také písničkářskou legendu Davida Crosbyho, pianistu Brada Mehldaua nebo multiinstrumentalistu Jacoba Colliera. Spolupracovala také s Esperanzou Spalding, Gretchen Parlato, José Jamesem nebo Snarky Puppy, a vydala desítku vlastních autorských alb.

Jiří Stivín je i ve svých osmdesáti dvou letech ztělesněním českého jazzu. „A to i přesto, že po většinu života tuto škatulku překračoval všemožnými směry. Třeba i tím, že kromě hudby je jeho celoživotní vášní fotografie. Obě umělecké polohy se organicky propojí na festivalovém koncertu, kde improvizace Stivínovy kapely budou inspirovat i jeho fotografie promítané na plátně,” říká Spilka. Jiří Stivín do sebe nasával nejrůznější hudební vlivy, od staré hudby přes různé vývojové etapy jazzu a rocku, až po hudbu avantgardní a soudobou vážnou. Na rozdíl od většinou pečlivě koncipovaných studiových projektů, kterým se věnoval v sedmdesátých a osmdesátých letech, tvoří většinu Stivínovy diskografie od deváté dekády koncertní nahrávky. „To proto, že na jeho tvorbě je odjakživa zásadní kromě všudypřítomného nadhledu a virtuozity, také neutuchající záliba v improvizaci. Byly časy, kdy si návštěvník Stivínova koncertu nemohl být zcela jist vůbec ničím. A své pověsti velké koncertní atrakce jistě dostojí i na vystoupení u nás,” uzavírá Spilka.

Více informací o kompletním programu festivalu a předprodej vstupenek probíhá na www.jazzfestbrno.cz.

JazzFestBrno 2025 – podzimní program:

neděle 05. 10. 2025 / Cabaret des Péchés: The Brandee Younger Trio

pondělí 6. 10. 2025 / Cabaret des Péchés: Stay In Tune + Ondřej Pivec Greatest Hits 4000
středa 08. 10. 2025 / Kabinet MÚZ: Muff + ADHD

neděle 19. 10. 2025 / Cabaret des Péchés: Michael Mayo: Fly

pátek 24. 10. 2025 / Sono Centrum: Marcus Miller

úterý 04. 11. 2025 / Cabaret des Péchés: Makaya McCraven

neděle 09. 11. 2025 / Sono Centrum: Nate Smith

pondělí 10. 11. 2025 / Sono Centrum: Charles Lloyd Sky Quartet

pondělí 24. 11. 2025/ Cabaret des Péchés: Marie Puttnerová + Taylor Eigsti Group ft Becca Stevens

úterý 25. 11. 2025 / CED: Jiří Stivín – hudebník a fotograf

neděle 30. 11. 2025 / Cabaret des Péchés: Ashley Henry

Je známo, že festival Brutal Assault se koná v pevnosti Josefov v Jaroměři. A přesně to, dělá festival jedinečným. Mohutné zdi pevnosti dodávají festivalu přesně takovou atmosféru, jakou si zaslouží. Letos festival oslavil 28. ročník a line-up byl jako vždy nadupaný od první, do poslední vteřiny. Datum festivalu je sice psáno na 6. – 9. sprna, ale návštěvníci mohli dorazit už 5. srpna na tzv. Warm up, při němž byla otevřená pouze část festivalového areálu, koncerty probíhaly jen na Obscure Stage a program nebyl tak dlouhý, jako další dny. Na Warm upu se odehrálo osm koncertů a festival otevřela jihočeská kapela Marked As An Enemy, která na Brutal Assault vystupovala poprvé.

První oficiální den – a tentokrát, po rozehřátí už naplno – zahájila kapela z Prahy – Brutally Deceased.

Kdybych měla každý den popsat od začátku do konce, vznikl by z článku spíš text, podobající se knize, zmíním tedy svůj výběr toho nejlepšího, co jsem letos na Brutale zažila.

Ze středečního programu musím určitě vyzdvihnout vystoupení skupiny Oranssi Pazuzu. Finská kapela, hrající psychedelic black metal / krautrock / kosmische-metal, mě vtáhla do úplně jiného světa a sledovala jsem hudebníky na stagi s pusou dokořán. Jeden z nich, který vypadal, jako kdyby ho posedl démon, nebo jako kdyby se před koncertem posilnil něčím tvrdším (při pauzách šlo ovšem poznat, že to je jen jeho stage identita), střídal nástroje tak rychle, že jsem tomu ani nemohla uvěřit. Celý koncert stále zpracovávám a kapelu jsem si hned přidala do playlistů. Popsat samotnou jejich hudbu není jednoduché. Na první poslech se mi zdála neorganizovaná, ale zároveň dávající smysl. Složitě jsem hledala struktury, ale celý zážitek z živého koncertu mě vlastně rozptyloval od jakékoliv soustředěnosti a dlouho na něj nezapomenu. Ze středečního večera dále zmíním kultovní řeckou skupinu Rotting Christ, při jejímž koncertě publikum téměř zaplnilo prostory obou hlavních pódií. Atmosféra temného koncertu na místě, které je pro mě příjemným prostředím mě znovu odneslo kamsi na pomezí euforie a i když se tento zážitek slovy nedá přesně popsat, je to něco tak jedinečného, co jsem doposud cítila jen na Brutale. Myšlenka toho, že lidé, kteří se tváří zle a poslouchají, nebo dokonce zpívají texty písní o démonech, pekle a temnotě, jsou zároveň jedni z nejhodnějších, nejupřímnějších a nejstarostlivějších lidí, co jsem potkala a na koncertě vytvoří jednu komunitu, kam všichni zapadnou je až magická.

Druhý den nás čekalo velké dobrodružství – „voňavé“ vystoupení kapely Gutalax. Ne, že by to na koncertu bylo vyloženě něčím cítit, ale jak jsem slibovala už v úvodním článku o festivalu, vzduchem opravdu létaly toaleťáky, nafukovací matračky ve tvaru „toitoiek“, někteří fanoušci měli dokonce ochranné kombinézy a štětky na úklid záchoda. Na sociálních sítích festivalu se také řešilo, kolik lidí se do takové „toitoiky“ vejde – nakonec došli k číslu čtrnáct. Koncert skupiny Gojira jsem bohužel musela poslouchat z povzdálí, kvůli náhlé nevolnosti, (doteď nevím, jestli to na mě přece jen nepřišlo právě díky koncertu Gutalax, což by možná kapela dokonce ocenila), ale když jsem sledovala davy lidí, věděla jsem, že bych se k pódiu stejně neprotlačila.

Pátek byl pro mě a mé přátele ve znamení black metalu, už jen díky koncertu norských Mayhem. Mayhem jsou takzvaně opravdu „trve“ („true“ – písmem převzatým z latiny) a dle slov několika lidí z mého okolí jsou „Mayhem pro blackaře, jako Bible pro křesťany“. Ještě než se ale dostanu k jejich koncertu, ráda shrnu koncert Hentai Corporation. Pronikavý hlas a energické vystoupení frontmana nenechalo publikum klidné, mezi písněmi nadával fanouškům a při jedné z nich dokonce parodoval rychlobruslařku M. Sáblíkovou. Přesně tohle ale podle výrazů diváků bylo to, pro co si přišli.

S večerem se ovšem vrátila temnota s black metalem. Na koncert jsem dorazila při začátku. Všichni se na sebe tlačili, v procházení okolo davu byl naprostý chaos, lidi do sebe naráželi a snažili se procpat pryč. Po chvíli se dav zklidnil, okolo nás se utvořil prostor a my jsme si konečně mohli koncert užít naplno. Stáli jsme na okraji publika a myslím, že to bylo jedině dobře. Z prostoru blíže u stage totiž lidé odcházeli se slovy, že se tam nedá ani hnout. Možná díky tomu, jsme pak měli prostor my, v zadnějších řadách. Lidé okolo mě s posedlými výrazy rukama kleli okolo sebe a jejich těla propadala hudbě, jako samotnému vládci pekel. I přesto jsem ale věděla, že přesně tohle prostředí je jedno z nejbezpečnějších, ve kterém se mohu pohybovat, a to mě dovedlo na pohodlnou hranici, mezi světlem a tmou.
Po koncertě Mayhem jsme přešli na druhou hlavní stage na vystoupení kapely Dimmu Borgir. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale Mayhem jsem si osobně užila tak moc, že po něm už nic jiného nedávalo smysl a i přes to, že hudba Dimmu Borgir se mi líbila a chvilku dokázala udržet mé nadšení, vůbec se nevyrovnala tomu, co jsem zažila na předešlém koncertě. Probírala jsem to poté i s lidmi okolo a slýchala jsem podobné názory.

Po pátečním nabití jsem v sobotu ráno padala vyčerpáním a zároveň se snažila potlačit úzkost z nadcházejícího odjezdu domů. Sobota byla klidnější, navštívila jsem koncert King Woman, který jsem si vychutnala z posezení na dřevěných paletách podél zdi pevnosti a přesně to pro mě v tu chvíli bylo, co jsem potřebovala. Chvilka klidu a čistého, melodického zpěvu v dřívějších odpoledních hodinách mě nabila energií na další koncerty.

Později už jsem měla energie dostatek na show francouzského dua Moaan Exis na KAL stage. Jejich hudba spojuje industrial metal s elektronickými zvuky, což pro mě bylo novinkou a možná mě až překvapilo, jak moc dobře to zní. Show byla šílená, energická a nestačila jsem zírat na schopnosti bubeníka, který ani přes proudy potu neubíral na tempu.

Festival byl zakončen DJ setem Brut Raptor – rave / techno párty jsem, přiznávám se, na Brutale nečekala, ale moc se mi líbilo, jak si fanoušci s tričkem Mayhem dokázali užít i hudbu, která jde možná trošku mimo jejich preference.

Kromě kapel byla na festivalu samozřejmě spousta skvělého jídla, jehož ceny se sice nepohybovaly nejníž, ale na festival je to standard, tak proč si neudělat radost. Stánky nebyly pouze o jídle, ale také o špercích, merchi všech možných kapel, nebo CDček. Nechyběly ani stánky s možností udělat si tetování a samozřejmě nesmím vynechat širokou nabídku alkoholických i nealkoholických nápojů. Za ocenění také stojí tzv. vege ulička, která nabízí množství vegetariánských a veganských jídel a dostatek možností posezení, relaxu ve stínu a klidu. Schovat se dalo také do krytých prostor, kde byla možnost se na chvíli zchladit, nebo si projít výstavu s obrazy a tmavé uličky katakomb s konstrukcemi z kostí a lebek.

Festival Brutal Assault se pro mě po dvou návštěvách stal srdcovou záležitostí a můžu s jistotou říct, že ho budu navštěvovat ještě dlouho.

Nové album Krása české zpěvačky, hudebnice, skladatelky a producentky, držitelky cen Anděl a Apollo Anny Vaverkové vychází již za měsíc 19. září na labelu Kabinet Records. Nyní na něj poutá poslední, třetí, singl nazvaný Chce se mi blít. Píseň se smyčcovými orchestracemi a pedal steel kytarou ukazuje další, novou, zvukovou tvář, kterou najdou posluchači na nové desce. Singl vznikl, stejně jako celé album, v nahrávacím studiu L.A. Recordings v Berlíně, kde Anna Vaverková se svým manželem, rovněž hudebníkem, bydlí. Chce se mi blít polemizuje o významu slova láska, vypráví o užívání si přítomného okamžiku s nejbližším životním partnerem. Na přiznaný patos nakonec odpoví – Chce se mi ze sebe blít. Singl doprovází lyric video s animacemi Rozálie Kolkové, které měly premiéru na konci května v českém pavilonu na EXPO v Ósace. Nové album bude obsahovat jedenáct skladeb, hlavním tématem se stane krása a její význam pro samotnou hudebnici. Písnička je k poslechu zde, lyric video pak k vidění zde.

„Text Chce se mi blít vychází opět z mých zápisků, je to vlastně komentář na vlastní patos a sentiment. Možná se název zdá být radikální, v mých očích ale dodává naprostou rovnováhu. Píseň je pro mě kolotočem úvah a emocí na téma láska a krása, a tak je tam zahrnuto více náhledů,” odpovídá Anna Vaverková na otázku, proč pro píseň zvolila relativně radikální název.

Singl poprvé představuje orchestrální zvuk, který je přítomen i v dalších skladbách. „Ukazuje nová hudební zákoutí. Řekla bych, že je v něm trochu amerikany, a to díky pedal steel kytaře od naprosto famózního Spencera Culluma. Když by si někdo řekl, proč ta kytara zní jako z Nashvillu, tak je to, protože je z Nashvillu,” vysvětluje Anna. Písnička tak představuje přerod mezi kapelním a orchestrálním zvukem, jde o přirozený most nebo pojítko.

Singl vznikl ze zápisků, kdy byla hudebnice plná knihy All About Love od americké spisovatelky Bell Hooks. „Vnitřně jsem si komentovala, jak vnímám aktuální dění ve společnosti. Občas mi přijde, že lidi jsou na sebe jenom čím dál hnusnější a agresivnější. Jakákoliv zmínka o lásce pak právě z téhle společnosti mi přijde naprosto povrchní a pokrytecká. Ještě v něm také popisuji svůj aktuální okamžik, kdy jsem prožívala lásku teď a tady. Tenhle prožitek v písni sdílím, pak svá slova ale okomentuji hláškou – chce se mi ze sebe blít. Možná protože mi není přirozené být zcela sentimentální, možná protože i já jsem součástí té společnosti,” říká Anna.

Na singlu, který je bohatý na nástrojové obsazení, se podílela řada hudebníků. Smyčcové orchestrace, housle a viola: Peter Mojzeš. Pedal steel guitar: Spencer Cullum. Bicí: Tobias Humble. Basová kytara: Emilio Amarú Ortecho. Kytary: Liam Blomqvist. Varhany: Anna Vaverková. Zbytek aranží a produkce: Anna Vaverková, Liam Blomqvist. Mix/master: Liam Blomqvist.

Nové album Krása, které vyjde 19. září, bude obsahovat jedenáct skladeb. „Deska bude jiná. Jinak jsem třeba přistupovala ke skládání. Vedla jsem si notýsek, kam jsem si zaznamenávala denní záznamy, co mě kde zaujalo, pozorovala jsem okolí, na které jsem reagovala. Celé album se zabývá tématem Krásy, co pro mě znamená. Skrz album ji hledám, i když třeba přes nějaký ne úplně hezký témata. Bude mít docela velké žánrové rozpětí, i když pořád půjde o indie pop – indie rock. Něco bude ale více alternativní, něco bude více orchestrální až scénický, něco bude zase více elektronický a taneční. A něco bude úplně holé, kde vynikne klasický písničkářství,” uzavírá Anna Vaverková.

Z nové desky Krása byly vydány již předchozí dva singly – Ostrov hoří (singl, klip) a Nanana (singl, klip).

Více informací o Anně Vaverkové a albu zde.

————————-

Anna Vaverková je hudebnice z Prahy, momentálně sídlící v Berlíně, kde zůstala po dokončení bakalářského studia v oboru Songwriting. V Berlíně koncertovala s kapelou – The Flavians, se kterými si zahrála třeba na festivalu Glastonbury, nebo předskakovala kapele Catfish and the Bottlemen. Během pandemie se Anna vrací textařsky k češtině a pod svým vlastním jménem vydává EP Roztomilá Holka, které hned rok na to sklidí nominace na ceny Anděl, Vinyla i Apollo. S následným debutovým albem Pozdravy z polepšovny dvě nominace promění a přináší domů sošky za ceny Anděl a Apollo. Se svými českými písněmi si Anna zahrála také na mezinárodních pódiích, třeba na festivalu SXSW 2024 (TX, USA), Reeperbahn 2024 (Hamburk), nebo v Londýně, Berlíně a Hanově. Letos v květnu Anna se svou kapelou představila sérii koncertů v rámci kulturního programu českého národního pavilonu na EXPO 2025 v japonské Ósace. Později v tomto roce vyjde druhé Annino dlouhohrající album pod názvem Krása.

Osmý ročník WiFič VEN! promění už 29. a 30. srpna Bílovice u Uherského Hradiště v otevřenou scénu, která v českém kontextu nemá obdoby. Nabídne unikátní kombinaci hudby, nového cirkusu, tance, divadla, výstav a průmyslového designu, propojí žánry, generace i různé obory a vedle kvalitního kulturního programu otevře také aktuální společenská témata. V industriálním areálu firmy Egoé zahrají kapely Dunaj, Sunnbrella, Dukla, Modré hory nebo Cotatcha Orchestra. Už tradičně proběhnou rozhovory Lucie Výborné s hosty, mezi nimiž budou Václav Moravec, Kateřina Šedá či Martin C. Putna, a slavnostně se otevře industriální výstava Žně designu. Program doplní workshop Lenky Dusilové, představení Losers Cirque Company, taneční performance a zcela dospělý program pro děti.

Předprodej probíhá v síti Ticketportal.

Poznávat, objevovat, otevírat hlavy. O tom je WiFič VEN! A letos více než jindy. Pro osmý ročník pořadatelé posunuli dramaturgii ještě dál. „Oslovili jsme ty, kdo se nebojí pozvat vás do vlastního světa. Do své hlavy. My totiž děláme totéž. Zveme všechny k nám domů a ukazujeme, jak přemýšlíme, navrhujeme a pracujeme s prostorem,“ říká umělecký šéf akce David Zezula.

Hudba, kterou se vyplatí poslouchat

V hudebním programu organizátoři vsadili na muzikanty, kteří mají osobitý hudební projev a texty s obsahem. To je propojující linka slovenské hiphopové skupiny Modré hory a písničkářských projektů Alois Göbel a Člověk krve. Nechybí legendární formace Dunaj s Janou Vébrovou, hvězda domácí klubové scény Dukla ani slovenská indiepopová legenda Puding pani Elvisovej, která se na scénu vrací po devíti letech.

Mezi další výrazné položky dramaturgie patří Sunnbrella Davida Žbirky. Program ozvláštní šestnáctičlenný big band Cotatcha Orchestra, jehož kapelník Jiří Kotača letos získal už druhého Anděla, a také první česká virtuální pophvězda Nivva. Výjimečný bude i program The Exhumators – autorské písně Ivana Achera v podání Lenky Dusilové, Terezy Marečkové a Vandy Šípové. „Vybrali jsme výrazná jména, která mají vlastní publikum, svůj svět. A my je dostaneme k nám, na jedno místo. Baví nás sledovat, co z toho vzniká – pestrost, dialogy, nečekaná spojení,“ popisuje dramaturgyně Kristina Frascaová.

Rozhovory Lucie Výborné

Stejně silné zastoupení jako hudba mají i ostatní programové bloky. Stálicí veřejnoprávních médií a dnes už i WiFič VEN! je moderátorka Lucie Výborná, která je s akcí od prvního ročníku. Letos se mimo jiné ponoří do příběhů novináře Václava Moravce, sociální architektky Kateřiny Šedé, polského spisovatele Mariusze Szczygieła, horolezce a lékaře Matěje Bernáta, literárního historika, teologa Martina C. Putny a slovenského diplomata Rastislava Káčera.

„Osobnosti, které usednou k Lucii Výborné, vybíráme podle specifického klíče. Jde o lidi, kteří jsou známí díky své profesi nebo odbornosti. Zároveň ale mají další vrstvy, o kterých se nebojí hovořit. Dokážou inspirovat, pojmenovat podstatné věci a často i otevřít témata, o kterých se běžně nemluví,“ dodává dramaturg sekce rozhovorů Petr Vavrouška.

Nový cirkus a taneční performance

Nový cirkus a pohybové divadlo do Bílovic patří už několik let. Letos přijede například Losers Cirque Company. Tento divadelní spolek herců, akrobatů a mimů nabídne představení The Losers. O přímém kontaktu s divákem pak bude vystoupení The Urge v podání Move Ostrava. Se svým fyzickým divadlem, taneční performancí Já som placebo, dorazí slovenský tanečník Michal Heriban. Představí se také akrobatka Eliška Brtnická a s projektem Dark Horse pak přijede choreografka, taneční pedagožka a tanečnice Lenka Vágnerová.

Zahájení industriální výstavy Žně designu

Industriální výstava Žně designu spolu s kurátorovanou Stezkou designu představí v Bílovicích průřez historií i současností československého průmyslového designu. Návštěvníci se budou moci vydat na komentovanou prohlídku exponátů z let 1940–1980 – od traktorů, motocyklů a karavanů po ikonické nástroje, vybavení a městský mobiliář – a připomenout si slavná jména československé tvorby. Slavnostní vernisáž Žní designu, které potrvají až do konce roku 2025, proběhne právě v rámci WiFič VEN!. Výstava kromě současných trendů nabídne k vidění například oceněnou Tatru Force III (Red Dot Design Award), fragmenty nové pražské tramvaje, nemocniční lůžko Linet, modernizovanou lokomotivu, nový nákladní vagon, chytré veřejné osvětlení, několik lodí či ohýbaný nábytek. „Naší ambicí je vrátit na stůl téma průmyslového designu. Jeho potenciál je obrovský, ale stále zůstává pod čarou veřejného zájmu,“ říká kurátor výstavy Richard Vodička.

Součástí Žní designu bude i série rozhovorů s předními osobnostmi designu, architektury a veřejného prostoru. Lukáš Taneček (Tatra Trucks), Tomáš Chludil (Škoda Group), Eva Blažková (Studio Ječmen), Daniel Baroš (henkai architekti), Richard Loskot či Ladislav Škoda a Lenka Novotná (Plastia) ukážou, že design přesahuje estetiku – dotýká se udržitelnosti, inovací i kvality každodenního života.

WiFič VEN! na workshop

Návštěvníci se mohou přímo setkat s tvůrci, osvojit si nové dovednosti a vyzkoušet věci, ke kterým se běžně nedostanou. Lenka Dusilová na svém workshopu registrované účastníky vezme do zákulisí své tvorby – od práce s hlasem a efekty po hledání vlastního výrazu. Vanda Kavková otevře dětem svět fantazie, přírody a improvizace v pohybových dílnách. Pro kreativce budou připraveny i praktické dílny.

Děti? Dospělý program pro osmnáct mínus

Dětské návštěvníky berou organizátoři zcela vážně. Po oba dny mohou využít Výtvarnou polepšovnu a vyzkoušet si pocity tvůrce – například při pískování do skla, práci se dřevem, kůží nebo keramikou. O divadelní zážitky se postará Horácké divadlo Jihlava s inscenacemi Karkulka zasahuje a Datel a Slabihoudek. Ty nejmenší potěší pohádkou O Josefíně, včelce v jiné ze svých uměleckých poloh herečka a hudebnice Vanda Kavková. Na děti čeká i show Klaunů na volné noze, taneční workshop a dráha pro parkour. Na programu je rovněž akční soubojová hra Kenka bez technologií nebo freestyle fotbal s mistrem světa Honzou Weberem.

WiFič VEN! jako pozvánka do unikátních prostor

Prostory firmy Egoé jsou součástí výrobně-edukační platformy Pole designu. Konají se zde výstavy, koncerty i školení. Vrcholem celoročního dění je právě venkovní setkání WiFič VEN!, které celý areál už od roku 2018 proměňuje ve dvoudenní otevřenou scénu. Spolu s tím, jak se areál otevíral veřejnosti, zde postupně vznikl i kemp, moderní vzdělávací zázemí a výtvarný ateliér pro děti – Výtvarná polepšovna. Více na www.poledesignu.cz.

Předprodej probíhá v síti Ticketportal: https://www.ticketportal.cz/event/WIFIC-VEN-2025

Další informace: https://www.wificven.cz/,  https://www.facebook.com/wificven