Noc divadel nabídne jedinečný program v divadlech po celém Česku

29. března 2025 v Česku proběhne již třináctý ročník Noci divadel, tentokrát na téma „Sousedství“. Divadla a další instituce v celé zemi připraví jedinečný program, který diváci ve zbytku sezony nezažijí. Většina scén navíc program uvede zdarma nebo za snížené vstupné. Program letošního ročníku již uveřejnily desítky scén z celého Česka.

 

Improvizace, živý jukebox, sousedská veselka nebo prohlídky zákulisí

 

Pražské Divadlo v Řeznické letos chystá program pro všechny věkové kategorie. Dopoledne tam proběhne hravé čtení Broučků pro děti od 3 let, které se společně s divadelníky vydají na poutavou cestu za dobrodružstvím. Následovat bude hravá psí minipohádka HAF pro děti od 1 do 3 let, po které bude následovat psí hernička. Večer se pak divákům představí divadelní skupina Joke division s improvizačním “řezem” Za zavřenými dveřmi, kdy se všichni společně ocitnou v uzavřeném prostředí jednoho sousedství, ze kterého není úniku.

Hudební divadlo Karlín zase návštěvníkům Noci divadel již tradičně v pozdnějších večerních hodinách nabídne komentované prohlídky divadla, ukázky jevištních technologií a taky projekce historických fotografií.

Národní divadlo Brno uspořádá v Redutě sousedskou veselku. Maryša, Popelka nebo Mařenka – návštěvníci zjistí, která z těchto ikonických dam oblékne svatební šaty. Součástí programu bude svatební obřad, hostina s cimbálovkou, spousta zvratů a překvapení.

Liberecké Naivní divadlo bude bavit všechny zúčastněné od brzkého odpoledne do pozdního večera. Nejdříve zahrají představení Do stopy!, lyžařskou grotesku z jizerské padesátky, ze které se diváci volně přesunou na prohlídku divadelního zákulisí určenou exkluzivně pro ně. Celý program pak završí večerní Jukebox – divadelní koncert v divácké režii.

 

 

Sousedé blízcí i vzdálení

 

I tentokrát, stejně jako každý rok, je téma Noci divadel otevřené širokému spektru interpretací ze strany pořadatelů. Bývalá vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce IDU Veronika Bednářová k tématu dvanáctého ročníku říká: „Jsou sousedé ti, kteří nám drobí na společné chodbě a nedají nám ve tři ráno spát, protože poslouchají muziku? Nebo jsou to ti, na které myslíme a o které se bojíme, protože o jejich těžce zkoušených zemích slýcháme každodenně ve zprávách? SOUSEDSTVÍ může v divadle, ve kterém se rozhodnete strávit noc, vybízet k humorným i vážnějším interpretacím, k veselým i smutným příběhům, ke komorním či rozsáhlejším komunitním akcím. K posezením u skleničky, ke sbližování se, nebo jednoduše k příjemně sousedskému sdílení veřejného prostoru.“

 

Registrace pro divadla jsou stále otevřeny

Formulář pro registraci divadla a následně i programu najdete ZDE, grafické materiály ZDE a potřebná loga ZDE.

Graphic design: Jaroslav Mašek

Webové stránky

Baltský folk, moduláry a snový zpěv. Premiérové české sólo Maarjy Nuut

V rámci Sonitu se v ČR poprvé sólově představí oceňovaná estonská houslistka, zpěvačka a hráčka na modulární syntezátory Maarja Nuut. Její mix elektroniky, folku a jemné psychedelie doplní projekt Koruth, ve kterém tvoří malířka Anna Ruth působivé tapisérie z manipulovaných vokálů a synťáků.

Maarja Nuut

Tvorba Maarji Nuut má mnoho podob, společným jmenovatelem je ale vždy autenticita. Estonská hudebnice má vzdělání klasické houslistky, studovala polskou a estonskou lidovou tradici v terénu i v archivech a nějaký čas strávila i s hindustánskou hudbou. Toto zázemí dalo vzniknout nahrávkám Soolo a Une Meeles, které osobitě variují melancholické folkové melodie a doplňují je zpěvem a smyčkováním. Nuut dostala jako první estonská umělkyně pozvání na zásadní přehlídku Womex a její skladbu vybral k vánočnímu pozdravu estonský prezident. Hudebnice samotná už ale tou dobou hledala nové, volnější a osobnější přístupy k tvorbě, které představila v kolaboracích s elektronickým projektem Ruum a svérázným psychedelikem Sun Araw. Klíčový přerod přineslo album Hinged, kde převzaly hlavní roli modulární syntezátory. Průzračné struktury tu plní právě tak roli melodickou jako rytmickou, od meditativních poloh podobných Fince Cucina Povera po (bezmála) polyrytmické techno. Nuut si vychutnává hladivý analogový zvuk a skrývá detaily po povrch, kde je začne vnímat až ten, kdo se do zvukového proudu plně ponoří. Je to hudba vždy jemná, ve které ale zůstává určité tajemství.

https://maarjanuut.bandcamp.com/album/hinged

Koruth

Koruth je hudební projekt malířky Anny Ruth, který staví především na elektronické manipulaci hlasu. Ruth nechává éterické nápěvy rozplynout se v reverbu a ve smyčkách je vrství do snových krajin. Samotný vokál doplňují přehledné synťáky i flétna, která přibližuje vyznění fiktivnímu folku až new age. Zároveň autorka pracuje s nestabilními, neustále se proměňujícími strukturami a odmítá uhlazenou dokonalost některého ambientu, což dodává její nedvojznačně krásné hudbě svěžest i jistou syrovost. Vedle sólové tvorby stojí za pozornost i její kolaborace, zejména s Vojtěchem Havlem nebo Kultem masek. V roce 2023 byla vybrána do mezinárodního programu SHAPE.

Vstup: 250/350 CZK v předprodeji v síti Boom: https://connect.boomevents.org/cs/event/maarja-nuut, na místě 350 CZK.

Sonitus je nepravidelná nežánrová série kolektivu Punctum, která v roce 2025 probíhá za podpory Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hlavního města Praha.

Maarja Nuut + Koruth, 22. 2., 19:00, Punctum, Praha
https://punctum.cz/event/maarja-nuut-koruth-sonitus
https://www.facebook.com/events/8909388882512132/

 

Zeměžluč – Z extrému do extrému

Psal se rok 1997 a brněnská punková úderka Zeměžluč právě vstoupila do druhé dekády své existence. Ona „dvojka“ se zde jeví jako číslo symbolické, protože právě v té době přišel čas na druhou velkou desku. Dlouhohrající debut kapela vydala již před sedmi lety a od té doby zrály podněty a materiál pro nové album. Z extrému do extrému tak v onom roce konečně spatřilo světlo světa. Basu a zpěv i nadále obstarává matador kapely Pavel „Šoty“ Zachoval, bicí precizně namlátil Martin „Malec“ Maleček a na kytaru svými temperamentními riffy výrazně přispěl Karel „Eda“ Florián. Ve zvuku skupiny došlo k přitvrzení, přičemž se začaly objevovat prvky hardcore. Tento posun by také mohl být jedním z ukrytých významů názvu desky Z extrému do extrému, která původně vyšla na LP, CD a MC, díky spolupráci labelu známého punkového fotodokumentaristy Štěpána Stejskala Canal Company a Papagájova hlasatele. Po téměř třiceti letech se dnes tato nahrávka opět objevuje na vinylech, tentokrát díky reedici pod hlavičkou PHR Records. Stejně jako mnoho dalších archivních skvostů, i tento počin se dočkal remasterovaného zvuku, který mu dává nový život.

 

Jeden -ismus druhej střídá

stádo zase svorně hýká

í á – hýkám – i já

Krásný řeči o svobodě

sny o tom, že tady bude

ráj – ty jsou – ty tam.

Je pozoruhodné, že kapela se na své druhé desce, po několika personálních změnách, vrátila k sestavě, která nahrála debut Fajn, bezva, príma. Už při prvním poslechu je ale zřejmé, že muzikanti jsou mnohem vyzrálejší a zvuk desky je agresivnější a říznější. I přesto však zůstává zachován typický důraz na melodii, který kapelu provází po celou její existenci. Dalším výrazným prvkem, který na první pohled zaujme, je obal alba, respektive fotografie na titulní straně. Tu Šoty objevil během studií a její atmosféra skvěle odráží ducha doby. Celkový koncept obalu totiž nese silné stopy tehdejšího přístupu punkových kapel k okolnímu světu, který byl mnohem přímočařejší a radikálnější. Jak ve svém vzpomínkovém textu uvnitř současného obalu píše lídr kapely: „Točit desku v roce 1997 bylo o něčem úplně jiném než dnes…“ A má rozhodně pravdu, nejen pokud jde o způsob nahrávání, ale i o celkový zvukový výsledek.

Pořád nemůžu pochopit

to co je, že musí být.

Že vzduch čistej napohled

je samý svinstvo, samej jed.

Že slunce, který život dává

se stále větší hrozbou stává.

Že z moře, který mám tak rád

je velkej smeťák akorát.

Album bylo původně nahráno a mixováno v březnu 1997 v brněnském studiu Audio Line. O výzvách spojených s jeho vznikem se můžete více dozvědět v bookletu. Aktuální remastering má na svědomí Marek „Barmy“ Jánský, současný kytarista a vokalista Zeměžluče. A jeho práce rozhodně stojí za pozornost – zřetelnější zpěv, agresivnější kytary a vyváženější zvuk bicích jsou jen některé z vylepšení, ze které remasterované verze těží. Celý náklad je vydán na čirém vinylu a obsahuje číslování. Jako bonus tu navíc najdete i skladbu Peníze, která původně vyšla pouze na CD verzi alba. Kdybychom sestavovali pomyslný žebříček nejzásadnějších tuzemských punkových nahrávek druhé poloviny devadesátých let, Z extrému do extrému by v něm bezpochyby zaujímalo vysokou pozici u mnoha dlouholetých fanoušků punkové scény. A pro ty mladší, kteří jej ještě neobjevili, je tu skvělá příležitost – právě teď.

 

Krátká verze:

Psal se rok 1997 a brněnská punková kapela Zeměžluč právě vstoupila do druhé dekády své existence. A právě tehdy dozrál čas na její druhou velkou desku. Na albu Z extrému do extrému se kapela sešla ve velmi silné sestavě, která se i dnes jeví jako kultovní a pro mnohé fanoušky zůstává nezapomenutelná. Nahrávka byla původně pořízena v březnu 1997 v brněnském studiu Audio Line a vyšla na LP, CD a MC. Po téměř třiceti letech se album opět objevuje na vinylu pod hlavičkou PHR Records. Stejně jako mnohé jiné archivní poklady i Z extrému do extrému dostalo v novém vydání remasterovaný zvukový kabát, o který se postaral Marek „Barmy“ Jánský, současný kytarista a vokalista kapely. Celý náklad je vydán na čirém vinylu a obsahuje číslování.

 

Cena Jindřicha Chalupeckého 2025 udělena. Letošním laureátstvem je Dominik Adamec, Barbora Lungová a Karolína Rossí

Cena Jindřicha Chalupeckého, ocenění pro české vizuální umělkyně a umělce, zná jména letošního laureátstva. V pátek 14. února byli v pražském Studiu Hrdinů oceněni Dominik Adamec, Barbora Lungová a Karolína Rossí. Společná výstava se uskuteční od 25. září ve Veletržním paláci Národní galerie Praha. Zahraniční hostkou podzimní výstavy bude holandská malířka Kinke Kooi.

Mezinárodní porota ocenila kvalitu zaslaných portfolií a pestrost médií i přístupů, které letos přihlášení umělci, umělkyně a kolektivy prezentovali. Mezi přihláškami nechyběly umělecké projekty napříč vizuálním uměním – od maleb a soch po instalace, digitální média a intermediální umění. Letos poprvé od zrušení věkového limitu byla Cena Jindřicha Chalupeckého udělena dvěma vizuálním umělkyním starším pětatřiceti let.

Mezinárodní porota se shodla, že předložená portfolia nabídla působivý vhled do rozmanitosti uměleckých přístupů na tuzemské scéně. Členky a člen poroty se setkali s díly prokazujícími citlivé zpracování ekologického uvědomění, s kritickou reflexí současných konfliktů a reakcí na globální i lokální krize. Mnoho přihlášených reagovalo na posthumanismus (myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologií, ale také představami života na Zemi bez člověka v jeho centru), řada z nich se zabývala kritikou patriarchátu, zatímco jiné odhalovaly hluboce osobní narativy reflektující vnitřní světy přihlášených.

„Jsem pyšná na to, v jakém stavu je Cena Jindřicha Chalupeckého po několikaletém období změn. Věřím, že jsme společným úsilím a skrze řadu diskuzí, zkoušek a posunů našli model, který odpovídá potřebám současné umělecké scény v mezinárodním měřítku a v mnoha různých ohledech podporuje a vyzdvihuje jedinečnou uměleckou tvorbu – kurátorsky, finančně, institucionálně, edukativně i mediálně. To, jak se daný model naplní, samozřejmě vždy záleží na konkrétních lidech, na jejich vizích, otevřenosti, úsilí a ochotě. Loňský ročník považuji za velmi vydařený, a i letošní složení laureátstva vybraného expertní mezinárodní porotou nasvědčuje, že nás čeká mimořádná výstavní a umělecká událost. Cenu Jindřicha Chalupeckého 2025 již jako ředitelka a kurátorka povede moje dlouholetá kolegyně Tereza Jindrová. Jsem jí vděčná za naši téměř desetiletou úzkou spolupráci a myslím si, že Společnost Jindřicha Chalupeckého nemůže být v lepších rukou,“ uvedla ředitelka Karina Kottová, která ukončuje své druhé funkční období v čele organizace.

Cenu Jindřicha Chalupeckého si odnášejí tři ocenění

Dominik Adamec, nejmladší z letošních oceněných, ve své tvorbě propojuje evoluční filosofii se vztahem člověka a přírody. Ve svých dílech pracuje především s keramikou, která zpochybňují tradiční vědecké dělení organismů a vytváří tak nové biologické a technické hybridy. Podle poroty jeho sochy kombinují humor, teoretickou hloubku a vytříbený cit pro formu. Formuje vlastní fantazijní světy a bytosti inspirované českou surrealistickou tradicí a zároveň propojuje širší kulturní odkazy současným uměleckým jazykem.

Barbora Lungová se věnuje malbě a zkoumá, jak se jejím prostřednictvím zobrazuje moc, patriarchát a genderové stereotypy. Ve své práci spojuje poznatky z filmových studií s vizuálními experimenty. V poslední době se zaměřuje také na ekologická témata a tzv. kritické zahradničení. Mezi její hlavní projekty patří Duhová zahrada – prostor, který propojuje queer kulturu a biodiverzitu. Podle poroty je její práce angažovaná, odvážná a silná, zároveň však odráží i vzdor a zranitelnost. Její propojení s komunitou, feministickými tématy a sociálními vztahy dodává tvorbě aktuálnost, autentičnost a hloubku.

Tvorba Karolíny Rossí zahrnuje malbu, akvarelovou koláž a prostorové instalace. Pohybuje se na pomezí spirituality, feminismu a ekologie. Inspiruje se súfismem (islámskou mystikou a životním stylem) a mystickou filozofií a zároveň zkoumá vztah mezi zvukem, barvou a emocemi. Její díla vytvářejí meditativní prostor, ve kterém se osobní i společné zkušenosti proměňují v nový vizuální jazyk. Porota ocenila její jedinečný vizuální styl. Její malby propojují různé kulturní vlivy, které nabízejí divákům prostor pro vlastní imaginativní cestu.

V rámci slavnostního večera proběhlo také symbolické předání vedení Společnosti Jindřicha Chalupeckého. Její novou ředitelkou se s koncem března oficiálně stane kurátorka, pedagožka a kritička umění Tereza Jindrová.

Výstava laureátstva ve Veletržním paláci Národní galerie Praha

Slavnostní vernisáž výstavy Ceny Jindřicha Chalupeckého 2025 proběhne 25. září 2025 v Národní galerii Praha, ve Veletržním paláci. Expozice nabídne nejen prezentaci uměleckých projektů všech tří oceněných, ale i doprovodný program, který reflektuje aktuální diskuze v oblasti současného vizuálního umění.

 

„Národní galerie Praha jako partner Ceny Jindřicha Chalupeckého oceňuje její nespornou roli při zprostředkování vhledu do klíčových uměleckých fenoménů české výtvarné scény. Z partnerství s iniciativou podporující a prezentující hlasy začínajících i etablovaných umělkyň a umělců, kteří přispívají k dynamickému vývoji českého umění, může naše instituce jen těžit. Těšíme se, že v září budeme moct veřejnosti u nás představit tvorbu letošních laureátek a laureátů,“ řekla ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast.

Pražská kapela I Love You Honey Bunny oznamuje singlem Playground Friends třetí studiové album, které přivezla z britského Brightonu

Playground Friends je třetí vlaštovkou z připravovaného třetího studiového alba I Love You Honey Bunny, které vyjde už 28. března 2025. Křest proběhne 10. dubna 2025 v pražské MeetFactory. Oznámeno je také prvních 12 zastávek turné.

 

Album ponese název Don’t Look When I’m Changing. Energické kytary v kombinaci s agresivními syntezátory a výraznými melodiemi plynule navazují na zvuk a atmosféru alba We Just Had a Wonderful Time (2023). Vydané singly Kintsugi, Under the Weather a Playground Friends předznamenávají sonickou rozkročenost nové desky, který vznikala ve spolupráci s producenty Stevenem Anselem (UK) a Koenem van de Wardtem (NL) v Brighton Electric studios v Británii a v STMPD studios v Amsterdamu. Dílčí části pak vznikaly v pražském studiu Space Tape.

“Nejlépe fungujeme, když společně odjedeme někam, kde se můžeme na chvíli odříznout od našich každodenních povinností a v klidu tvořit. Je v podstatě jedno, jestli jde o chalupu v horách nebo zahraniční studio. Důležité je, že nikdo nespěchá na večeři, na rande nebo venčit psa. Když se nám naskytla příležitost nahrát album přímo v Británii, rozhodli jsme se po ní hned skočit. Byl to krásný zážitek, při kterém jsme potkali spoustu skvělých lidí. Věřím, že se to v albu nějakým způsobem odrazilo.” Doplňuje kytarista Martin Šolc

Píseň Playground Friends pojednává o souznění dvou lidí, kteří nemají zrovna štěstí, ale vytvoří si silné pouto díky společnému traumatu nebo problému. Vede posluchače na cestě od pádu na úplné dno až k objevení světla na druhé straně. Refrén „This is the world’s saddest circus show“ dodává kuráž každému, kdo se na tuto cestu rozhodne vydat.

Většina lidí pravděpodobně zažila podobné propojení s někým na prvním setkání, aniž by přesně věděli proč. Naše intuice nám často záhadným způsobem umožňuje najít dlouhotrvající přátelství bez potřeby slov. Máme v sobě jakýsi vnitřní kompas, který nás směřuje k určitým lidem, aniž bychom plně chápali, co nás k sobě vlastně přitahuje.

Píseň tak pracuje s fenoménem trauma bondingu, tedy spojení vzniklého na základě traumatické zkušenosti. Popisuje, jak stresující nebo nebezpečná událost často vytváří velmi odolný a komplexní vztah mezi dvěma lidmi, kteří tuto situaci prožili společně. Jejich vzájemné pochopení a vzájemná podpora jim pomáhá v růstu a osobním rozvoji, což jejich pouto dále prohlubuje.

“Podobnou zkušenost jsem zažil před rokem a byla velkou inspirací pro složení téhle písně. Mám pocit, že jsou někteří lidé, se kterými člověk může sdílet i to, co by se někomu jinému jen velmi těžko vysvětlovalo. Společná zkušenost nám umožňuje pochopit toho druhého v jistých situacích.” vysvětluje zpěvák Sebastian Jacques

Jde ale především o oslavu přátelství jako takového. Bez ohledu na to, kdo jsme, potřebujeme své přátele, aby nás podpořili, když se nám nedaří, a my jsme tu pro ně, když zase oni potřebují nás.

Love You Honey Bunny tvoří zpěvák Sebastian Jacques, kytarista Martin Šolc, baskytarista Kristián Kraevski a bubeník Josef Keil. Anglické texty kapelu vcelku pochopitelně nasměrovaly na zahraniční pódia. Mají za sebou více než 450 koncertů po celé Evropě, turné v Kanadě i účast na prestižních světových festivalech jako jsou Sziget (Maďarsko), Envol et Macadam (Kanada), Eurosonic Noorderslag (Nizozemsko) nebo tuzemské akce jako Rock for People nebo Colours of Ostrava.

 

Křest alba 10. dubna 2025 – MeetFactory

https://goout.net/cs/listky/i-love-you-honey-bunny-krest-alba+support-fumar-mata/opscb/

 

Sleep Twitch se vracejí s novým singlem b o y: Strhující energie a vizuální hra s časem

Alt-rocková formace Sleep Twitch se po dvou letech hlásí zpět s novým singlem b o y, který doprovází i videoklip. Skladba stojí na strhujícím tempu a precizně vystavěné atmosféře. Repetitivní kytarová linka drží neústupný rytmický tah, hnaná zběsilými bicími, zatímco se zvuková krajina přelévá mezi postrockovými hlukovými plochami a jemně prokreslenými melodiemi. Ty na okamžik přinášejí iluzi klidu, jen aby se vzápětí rozplynuly v další sonické bouři. Nechybí ani ostře zařezávající rockové kytarové sólo.

Single b o y doprovází vizuálně nápaditý videoklip. „Říkali jsme si, že když už máme novou píseň, chce to i video. I když už ani na MTV nefrčí videoklipy, pořád je to důležitá součást prezentace. Jsem rád, že jsme se domluvili s BigPipiLife Production – z nápadu kolem loupání mandarinky nakonec vznikl klip ve třech časových rovinách, trochu jako ve filmu od Nolana,“ říká wlado.

Skladba vznikala v pražském studiu Parley Sound pod producentským dohledem Jana Vegyho Táborského, o mix se postaral Martyn Starý, master měl na starosti Adam Vychodil.

Sleep Twitch založil v roce 2020 kytarista a zpěvák wlado společně s basákem Ondřejem Koláčkem. Na kontě mají dvě EP – Alpha Apex (2021) a Beta Brut (2022). Odehráli řadu klubových i festivalových koncertů, předskakovali Algiers a INVSN Dennise Lyxzéna, a letos se chystají na další vystoupení. Kapelu nově doplnil bubeník Tomáš Blažek (Wild Ties, ex-Genuine Jacks).

„Tomáš přinesl do kapely větší přímočarost a jsem rád, že se k nám přidal, i když hraje ve více kapelách. Je to taková ta klidná síla, která drží naše písničky pohromadě,“ dodává wlado.

Nadžánrové večery plné skvělé alternativní hudby

Ty čekají posluchače, kteří dorazí na společné koncerty kapel Tour Guide Blonde a Hard to Frame. První koncert proběhne 7. března v brněnském Metro Music Baru, o měsíc později budou kapely sdílet pódium v pražském klubu Rock Café. Pražský koncert se uskuteční 2. dubna. Tour Guide Blonde poté ještě vystoupí samostatně 4. dubna v Rožnově pod Radhoštěm v klubu Vrátnice.

Tour Guide Blonde je projekt nyní již nadžánrové zpěvačky a kytaristky Allison Wheeler (USA), dobře známé z projektu Winterspring. Kapela přichází s autorskou hudbou, kterou lze definovat jako americana v kombinaci s melancholickým grungem a jiskřivým dream popem, zkušenost z jiných žánrů je v hudbě však patrná díky technické preciznosti a zajímavým formám. Kapela na podzim roku 2024 vydala své debutové EP Circles.

Kapela vznikala během covidové pandemie v roce 2022. Ke spolupráci Wheeler přizvala pianistku Ivu Korgerovou, kytaristu Vladka Mikláše, baskytaristu Matěje Havlíčka a bubeníka Petra Nohavicu. Allison Wheeler se na české scéně etablovala jako jazzová interpretka s úspěšným projektem Winterspring. Nyní přichází s autorskými písněmi, jejichž esencí je americana v kombinaci se sadcore grungem a dreampopem. Tour Guide Blonde si posluchače podmaní díky skvělým poetickým textům, ale i snovým melodiím.

https://www.tourguideblonde.com

 

Hudba kapely Hard to Frame je pestrou kombinací elektronické a akustické hudby s prvky jazzu, podtržená křehkým hlasem zpěvačky Karoliny. Kapela dokáže být na pódiu jemná až zasněná a zároveň vás rozvibruje hlubokými beaty, které nezapřou inspiraci v dubstepu, d’n’b nebo minimalistickém technu. Na sklonku roku 2023 kapela vydala svou druhou dlouhohrající desku Plastic Stars, ke které dostala vizuální ztvárnění skladba Stranger in Your Heart. V listopadu 2024 vypadala kapela EP s názvem botw volume one. EP je výsledkem projektu Beat of the Week, který kapela realizovala v rámci svých sociálních sítí v roce 2023.

 

Českého lva bude v březnu doprovázet DJ a producent NobodyListen

Hudební doprovod slavnostního předávání cen Český lev, které se uskuteční 8. března v pražském Rudolfinu v přímém přenosu České televize, bude v rukách DJe a producenta Jakuba Stracha, známého jako NobodyListen. Jeho hudba kombinuje rap, elektroniku i experimentální zvuky, patří k nejvýraznějším osobnostem současné tuzemské hudební scény a má širokou fanouškovskou základnu nejen v Česku, ale i za hranicemi.

 

Za podobou ceremoniálu v pořadí 32. Českého lva stojí režisér a producent Matěj Chlupáček v roli kreativního supervizora a filmový architekt a scénograf Henrich Boráros. „Rozhodli jsme se pojmout slavnostní večer trošku odvážněji a máme radost, že NobodyListen naši nabídku stát se jeho součástí přijal. Letošní dekoraci v Rudolfinu jsme pojali jako dynamickou prostorovou světelnou instalaci a do našeho konceptu tak skvěle zapadá,“ vysvětluje Matěj Chlupáček. „Z nabídky účinkovat na Českém lvu jsem nadšený, je to pro mě úplně nová výzva. Speciálně pro ceremoniál jsem připravil několik tracků, jejichž fragmenty se budou během večera různě vyvíjet. Zvolil jsem hudbu, která je spíš emotivní. Klidně by mohla být součástí i nějakého soundtracku říznutým klubovou hudbou. Každopádně Český lev bude mít značně jiný sound než v předchozích letech,“ říká s úsměvem Jakub Strach aka NobodyListen.

 

Moderátorem Českého lva bude youtuber Karel Kovy Kovář. Večer bude prostřednictvím předávajících tentokrát věnován filmovým profesionálům, kteří sice zůstávají v pozadí, ale bez nichž by žádný film nevznikl. Nejvíce šancí získat Českého lva mají s nejvyšším počtem nominací filmy Vlny, Amerikánka, Mord a minisérie Metoda Markovič: Hojer. Do závěrečného hlasování o sošky Českého lva postoupilo 29 titulů.

 

Producent a DJ NobodyListen vlastním jménem Jakub Strach je na hudební scéně aktivní od patnácti let. V květnu 2015 debutoval s projektem VR/NOBODY albem YET, které získalo nominaci na Anděla.  Má za sebou spolupráci s desítkami umělců české i slovenské hudební scény. Zkomponoval také hudbu pro taneční inscenaci Národního divadla bpm nebo celosvětové finále soutěže Elite Model Look, při kterých si vyzkoušel spolupráci s orchestrem. Předskakoval hvězdám jako Rae Sremmurd, Skepta, Sevdaliza, Hudson Mohawke, Alison Wonderland a Thundercat. Již před deseti lety si jej Red Bull Music Academy zvolila jako svého oficiálního ambasadora. Má za sebou úspěšné spolupráce i s mnoha dalšími značkami jako Dior, Cartier, Hugo Boss, Red Bull nebo Zalando. Je rovněž organizátorem dnes již kultovních rave parties Addict, které prosluly díky nabitému lineupu i propracované světelné show. V roce 2020 založil také vlastní hudební vydavatelství Addict Sound, které se soustředí zejména na nadějné mladé umělce. V roce 2022 o Jakubu Strachovi dokončil režisér Kryštof Zvolánek dokumentární film s názvem Generace A: Ať si každej dělá, co chce, jenž byl v premiéře uveden na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. V loňském roce pak vyšla fotografická kniha Benedikta Renče zachycující několik let jeho života.

Více informací na www.ceskylev.cz.

 

Tajně naživu: perspektivy vtělené zkušenosti v taneční improvizaci

Mish Rais, Mirka Eliášová a Lizzy Le Quesne (eds.)

Nová kniha z Nakladatelství AMU v českém kontextu poprvé podrobně přibližuje téma taneční improvizace nebo takzvané „okamžité kompozice“. Přináší rozhovory s několika klíčovými světovými osobnostmi žánru a pokouší se o jeho teoretické a historické ukotvení. Jádrem je hledání jazyka, jímž by bylo možné přiblížit praxi jevištní taneční improvizace coby výsostně svébytné a otevřené umělecké formy. Kniha vychází v české a anglické verzi.

Taneční umělkyně Mish Rais, Mirka Eliášová a Lizzy Le Quesne se v publikaci setkávají jako editorky, aby sdílely objevy a podněty vzešlé ze společného výzkumného projektu „Improvizace jako choreografický, autorský a tvůrčí princip“. Disciplína okamžité kompozice je postmoderním formátem, s nímž některé osobnosti české taneční scény různě pracují od roku 1989, dosud však nebyla teoreticky uchopena a kontextualizována.

V rámci výzkumu editorky pozvaly šest uznávaných světových umělkyň a umělců, aby se potkali ve studiu v praktickém výzkumu a při rozhovorech, které reflektují jejich vtělenou zkušenost s taneční improvizací. Rosalind Crisp, Julyen Hamilton, Wendy Houstoun, Eva Karczag, Daniel Lepkoff a Nita Little sdílejí rozbíhající a sbíhající se cesty k improvizaci, názory na pedagogiku, okamžitou kompozici a své strategie i zkušenosti s tvorbou a vystupováním na jevišti.

 

Šestici rozhovorů doprovázejí studie každé ze tří badatelek, jež v nich uvažují o tvůrčí hodnotě a potenciálu taneční improvizace z různých úhlů pohledu: jako o choreografickém procesu, jako o disciplíně všímání si a konečně jako o prostředku politického zkoumání. Kniha odhaluje určitý vývoj improvizace v západním postmoderním tanci a zároveň prostřednictvím reflexí umělkyň a umělců přibližuje současnou improvizační praxi. Jako taková je užitečná pro umělce a umělkyně, studentstvo, učitelstvo i diváctvo jevištní taneční improvizace.

Publikace je vyústěním tříletého výzkumného mezinárodního projektu (2021-23), který byl podpořen granty AMU a MŠMT, v němž se tým českých a zahraničních osobností zabývajících se okamžitou kompozicí jako jevištní formou setkával v Praze v průběhu tří let.

Sport a umění se prolnou v paralelních dimenzích: Art Grand Slam představí díla renomovaných i mladých umělců a umělkyň

Už příští měsíc odstartuje druhý ročník výjimečného projektu Art Grand Slam, kde se představí deset renomovaných umělců včetně legendárního sochaře Kurta Gebauera, skupiny Rafani či dvojice David Böhm a Jiří Franta. Pod kurátorským vedením historičky umění Martiny Vítkové se vedle etablovaných jmen jako Jakub Špaňhel, Jiří Surůvka či Linda Klimentová představí také díla mladých tvůrců do 30 let, kteří uspěli v podzimním open callu, do kterého se přihlásilo na sedmdesát čtyři umělkyň a umělců. Společná výstava děl inspirovaných sportem, vášní pro pohyb i umění začne 7. března v pražské SmetanaQ Gallery.

„Paralelní dimenze sportu a umění se protínají v intenzitě prožitku a tvořivé aktivitě. V obou světech najdeme ty, kteří ze sebe vydávají maximum, i ty, kteří přijímají a spoluprožívají. Výstava nabízí pestrou přehlídku uměleckých přístupů od malby přes sochu až po videoart, které v paralelních dimenzích fungují nejlépe a diváka dokážou přenést do vřavy atletického stadionu nebo uvést do klidu jógové meditace,“ popisuje kurátorka Martina Vítková koncept výstavy. Dodává, že i letos bylo zásadní propojení s mladými umělci a umělkyněmi. Ti, kdo byli na výstavu vybráni, se vedle už renomovaných jmen rozhodně neztratí. Vítěz soutěžního open callu navíc získá díky spolupráci s Českými centry zahraniční rezidenci ve vybrané evropské zemi.

„Letošní ročník potvrzuje rostoucí zájem mladých umělců o reflexi sportovních témat v současném umění. Kvalita přihlášených děl předčila naše očekávání,“ hodnotí Josefína Nedvědová z platformy Sport in Art, která projekt organizuje. „Oproti loňskému ročníku jsme zaznamenali výrazný nárůst sochařských děl, zatímco videoart, který loni dominoval mezi vítěznými díly, ustoupil do pozadí. Je zajímavé, že mnoho přihlášených umělců a umělkyň se aktivně věnuje sportu, který je nedílnou součástí jejich životního stylu,“ doplňuje Nedvědová.

Výstava Art Grand Slam, realizovaná za podpory Českých center, automobilky Cupra a společnosti Prager, bude v pražské SmetanaQ Gallery k vidění od 7. března do 11. května 2025. Vybraný umělec nebo umělkyně z open callu obdrží také cenu partnerů. Projekt doprovodí reprezentativní katalog s kurátorskými texty a reprodukcemi všech vystavených děl.

Další články
sinekfilmizle.com