jazz

Stav ohrožení lze hudebně ilustrovat mnoha způsoby, ale když do ptačího cvrlikání vpadnou táhlé tóny dvou až tří basklarinetů a následně coltraneovsky spirituální saxofony, do toho zavrčí hammondky, nezbývá vám, než se opatrně rozhlédnout, nebo jako posluchač se zabořit hlouběji do křesla v tušení mimořádného děje. Norský kytarista Terje… Číst dál...

Jsou to ale proměny! Ještě vloni ti dva černí šedesátnici připomínali usazené tatínky, kteří nabídli rámě jisté mladé Asiatce a jako správní gentlemani ji provedli jazzovými zahradami. Někde u letního altánku nalezli společnou řeč přes hudební výrazivo Chicka Corey a posléze také natočili triovou desku Jazz in the Garden, která ovšem… Číst dál...

Člověk, jemuž většinu života k výročnímu sčítání v Československu vydaných jazzových desek stačily prsty jedné ruky, může být ohromen skutečností, že loni by mu nepomohly ani prsty na nohou. Je to ale jako s fi my: točí se jich dost, ale není nutné, aby nadšení z kvantity zeslabilo kvalitativní rozlišování. Rozhodně to předznamenává:… Číst dál...

Stabilitu kvality, pestrosti a živosti jazz ových koncertů festivalu Boskovice 2010 zajistila tria s pianistou Krajňákem, tenorsaxofonistou Štveráčkem a zaškatulkování se vymykající jedenáctičlenné těleso wrgha POWU orchestra pianisty a skladatele Tomáše Sýkory (v Boskovicích hráli už roku 2008). Zatímco oba… Číst dál...

Odstředivé tendence lidské duše ženou naše zájmy co nejdál od rodné hroudy, což si zdůvodňujeme tužbami po poznání, zatímco nám unikají věci našeho okolí. Hudba švýcarských regionů nám příliš neříká, něco víme o alpských rozích, užasle jsme loni v říjnu naslouchali, kterak alternativní může být zesměšňované jódlování v podání… Číst dál...

Přijímáme leckdy nezapamatovatelná jména jazzmanů všech světadílů, zatímco ke jménům zakořeněným v oblastech bývalé ,podmoskevské‘ Evropy se chováme přezíravě. Přesto i tam jsou muzikanti, jejichž talent se v plné míře projevil až v exilu. Bulharské kvinteto Focus 65 svou mezinárodní kariéru začalo úspěchem na 3. pražském… Číst dál...

Jazzová alba z produkce Pražského hradu mají něčím blízko k večerním televizním filmům; nejde jen o leckdy pochybnou kvalitu, ale také ,reklamu‘ neboli povinnou prezidentskou zdravicí na úvod. Když na ni navíc jako řecký chór ještě divadelně odpoví Dismanův dětský sbor, reklamní přestávka se rázem protahuje. Teprve… Číst dál...