Měsíc: Leden 2019

Pamatujtee si Eda Harcourta? Toho neohroženého písničkáře, který v roce 2001 vlétl na scénu s neodolatelně melodickým albem Here Be Monsters  pošilhávajícím na Mercury Music Prize jako nejlepší deska roku 2001 (cenu nakonec získala PJ Harvey). Od té doby se v životě muzikanta semlelo mnohé. Ed před desíti roky na chvíli seknul… Číst dál...

Zajímalo by mě, jak by na hudbu britské čtveřice Get the Blessing reagovali zastánci striktně melodické tradiční jazzové školy typu Branforda Marsalise. Progresivní Angličané si totiž s žánry hlavu nelámou , pracují s groovy a rytmem, jejich jazz je tvárný, ale současně tvrdí, že v kapele mají čtyři melodické nástroje – saxofon,… Číst dál...

Jestliže se minulé album Blind Horizons (2011) dočkalo jednoznačných hodnocení za surrealismus, mysticismus a hypnotismus, doba pro Fourth Page, byť v totožném obsazení (Charlie Beresford – hlas, kytara, Carolyn Hume – klávesy, Peter Marsh – basa a Paul May –bicí), dozrála v letošním CD The Forest from Above do šerosvitného umírnění,… Číst dál...

Maďarský skladatel a pianista Béla Faragó soustředil na své melanži Dustball Songs and Dances ve třech oddílech žeň ze své tvorby, spjaté s lidským hlasem , z let 1986 až 2009. První várka, dvanáct skečů z opery Metamorphosis, se v podání Saint Ephraim Quartetu a violoncellisty Balázse Kántora pohybuje chórově v nejbizardnějších… Číst dál...

Švýcarský tenor a soprán saxofonista (jindy i basklarinetista) Christoph Erb (1973) si na své sérii Veto-Exchange rozhodně nedává veto: střídá své spoluhráče – tentokrát je jím kreativní americký hráč na bicí Michael Vatcher (1954, viz spolupráci se Zornem, Mintonem, Honsingerem atd.), aby ze sebe i z nich dosáhl maxima… Číst dál...