Jim Moray: In Modern History

Anglický folk s elektronikou a artrockovými aranžemi zpřeházel od základů. Maddy Prior o něm dokonce prohlásila, že „folk za vousy nekompromisně přetáhl do 21. století“. Na debutovém albu Sweet England pak přistálo razítko „je pro dnešní generaci stejně tak podstatné, jako fairportovské Liege and Lief… Číst dál...

Hudební kartel z Kolumbie

Rojení kolumbijských kapel na světových pódiích není výsledkem nějakého kouzelného abrakadabra, souvisí s nástupem nové generace, jejíž studiovými technologiemi a přístupy do hip hopu nebo elektroniky předefinované národní styly cumbia, salsa a vallenato nejprve v uplynulé dekádě zrály na bouřlivě se vyvíjející… Číst dál...

Colours of Ostrava: hvězdy a nehvězdy

Podle pravidel hudebního byznysu, a těmi se řídí všichni, ať si to přiznají nebo ne, musí mít každý festival svou hvězdu. Nebo by ji alespoň mít měl. Na headlinera, po našem tahouna, spoléhá skoro každý. Organizátoři jsou pro jeho získání schopni sáhnout velmi hluboko do peněženky, protože slavné jméno svítí z plakátů a představuje… Číst dál...

Natalie Merchant: Leave Your Sleep

Je libo zmrzlinu s příchutí mandlí, šunky, sladkých brambor, salámu nebo sušených švestek? A chcete, aby vám k tomu hrál Wynton Marsalis, Klezmatics, čínský orchestr, gospelový sbor nebo Hazmat Modine? Můžete si také vybrat styl: pop, cajun reggae, blues, kabaret a klidně třeba i dixieland. Americká písničkářka Natalie… Číst dál...

Inge Thomson: Shipwrecks & Static

Z obalu na vás kouká mutant Vikinga nebo jakási androidka a údiv je na místě: tohle přece k vizuálně konzervativnímu ostrovnímu folku nesedí. Výstřední je ale i obsah alba: ambientní šumy, elektropípání Kaossilatoru, zvonkohra, abstraktní škrábavé šumy a mírně praštěný dětský hlas; nemluvě o nonsensovém… Číst dál...

Alynda Lee Segarr: Young Blood Blues

Pokud budeme hledat východiska současné ženské anglické a americké folkové generace, ocitneme se ve dvou zcela rozdílných světech: zatímco Angličanky potkávají ta ,nejdrsnější‘ dobrodružství maximálně tak v univerzitních knihovnách, kde lezou po štaflích do nejvyšších pater regálů ukrývajících zaprášené zpěvníky, Američanky… Číst dál...

Alamaailman Vasarat: Jak si nenechat useknout hlavu

Ve Světových stranách se zmiňuji o možných hudebních překvapeních na letošních Colours of Ostrava. Dal bych ruku do ohně, že takový trumf v ruce drží finská skupina Alamaailman Vasarat: svérázným humorem prolezlá instrumentální divočárna připomínající balkánskou dechovku hrající metal. Šestice hráčů na tubu, trombon, saxofon,… Číst dál...

Respect 2010 – Ďáblova lyra z Etiopie, freejazz z Trinidadu a hudba z města Ježíšova

Je skutečně nutné uvádět Respect do souvislosti s world music? Festival vnímaný jako nejstarší bránu téhle hudby do České republiky? Nešli bychom tím vlastně proti veškerému snažení dramaturga Borka Holečka, trvajícího už třináct let navíc tvrdošíjně na tom, že když ne jiní, tak on určitě do Prahy každoročně přiveze hudbu na bázi zjevení?… Číst dál...

Imagined Village – progresivní patriotové

Není snadné si představit, že by u nás někdo na pomyslném tribute Fanoše Mikuleckého spojil dohromady Midi Lidi, Katapult, Hypnotix, Martina Hrbáče, Feng-Jün Song a Terne Čhave s Vlastou Třešňákem. Vybalancoval jejich výjimečnost do sebejistého tvaru; alba, na němž by dejme tomu Amit Chatterjee zpíval V širém poli studánečka.… Číst dál...

Balkan Beat Box: Blue Eyed Black Boy

Co nejblbějšího se o sobě kdy dozvěděli? Že prý hrají židovskou hudbu. Izraelský původ trojice by tomu odpovídal, ale klezmeru se od nich opravdu moc nedočkáte. Nepomohli si ani názvem: ze směsi afrických, indických, arabských a řeckých vlivů Balkán také nijak výrazně nevyčnívá, i když charakteristické dechy k tomu svádějí. „Říkejte tomu… Číst dál...