Tomáš S. Polívka

Hudební publicista, hudebník, cestovatel a fotograf. V současné době přispívá kromě magazínu UNI do Lidových novin, měsíčníků Harmonie a Rock & All a na web stanice Český rozhlas Jazz. Cestuje nejen za hudbou, projel řadu afrických zemí, Blízký východ, Indonésii, Indočínu, Indii, Čínu a část Latinské Ameriky, nahlédl také do Antarktidy a na Sibiř. V 90. letech se živil jako muzikant, mj. člen skupiny Domácí kapela, vydal sólové album Stíny do ticha.  Uspořádal tři výstavy fotografií s hudební i cestovatelskou tematikou.

ČEKAUSKAITÉ/JANEKOVÁ/LENKO/PAUHOFOVÁ/ŽELEZŇÁK: Striptíz nepoučiteľnej krásy

Ne vždy se podaří v hudbě vytvořit životný novotvar. A slovo novotvar tentokrát nemá ironický podtext, je naopak poctou skutečné neotřelosti. Tahle srážka žánrů dopadla šťastně, poslala posluchačský zážitek na vyšší orbit. Vlastně spíše než o srážku jde o kumulování zdánlivě nesourodých prvků. Akordeonové duo Kamilé Mochnacký… Číst dál...

TADY TO MÁŠ: Smutná bílá hvězda

Zdá se, že Tomáš Kytnar svůj proměnlivý projekt přece jen trochu ustálil. Nejen, že na posledních deskách Tady To Máš už se podílela pevná základní sestava, nejen rytmika Mojmír Sabolovič a samozřejmě syn Lukáš Kytnar (oba Band Of Heysek, Phil Shoenfelt či Nuck Chorris Gang), ale také pěvecká dvojice Jana Fujaková a Tomáš Frgala.… Číst dál...

LADA & KAPELA: Něco ke čtení

Něco ke čtení, něco k poslechu, a přitom o něčem podstatném, co jen neprošumí mezi ušima. Když bereme CD včetně bookletu s poetickými texty, ke kterým autorka připojila i prozaické odstavečky rozvádějící příběh písně, funguje album jako „dva v jednom“. V tom dobrém smyslu slova, aniž by byla některá ze složek ošizená, natož instantní.… Číst dál...

KINO JANA NERUDY: Kino Jana Nerudy

Nevšedně obsazená kapela Kino Jana Nerudy (KJN), v základu sice typické klavírní trio se sólově zpívajícím skladatelem-pianistou Jiřím Kadeřábkem, ovšem doplněné rovnou o tři zpěvačky, a nikoliv „křovinářky“, samo sebe na bandzone škatulkuje jako alternative-jazz. Což je pouze důsledek sympatické žánrové nezařaditelnosti… Číst dál...

ALOIS GÖBEL: Musí se žít

Kdo je Alois Göbel? Ejhle, Alois Zatloukal, kapelník Rusty Cowboys či občasný spoluhráč Václava Havelky. Ne, nekazím hru, když vyzradím, kdo se skrývá za pseudonymem. Ona informace je snadno dohledatelná a Alois G. nebo Z. nehledá anonymitu. Jen zjevně chtěl oddělit dvě muzikantské role. Instrumentalistu, hráče na housle a violu,… Číst dál...

ENDEMIT: Salami Tiger

Po dvou co do stopáže dietnějších titulech Poslední dobou je to delší dobu špatný (2021) a E-Show (2022) vytvořila brněnská kapela Endemit kaloričtější, ale zase ne příliš tučnou albovou „bagetu“. To podle slovní koncepce desky Salami Tiger, odkazující na typickou stravu hudebníků na cestách: „Jedna dlouhá story mezi první bagetou… Číst dál...

Sylvain Chauveau: Politique du silence

Svého druhu popularita francouzského skladatele, tedy na poměry soudobé hudby, dokládá mj. stabilní oblibu žánru, kterému z nedostatku vhodnějších termínů říkáme minimalismus. Důležitost konceptu ticha v hudbě (odtud i zastřešující titul reedičního 3LP Politique du silence), potřebu kontemplace prostřednictvím poslechu.… Číst dál...

JIŘÍ SMRŽ: Tři muži

Vydavatel popisuje titul Tři muži, samozřejmě správně, jako „retrospektivní trojalbum vydané k sedmdesátinám“. Písně z různých období byly zaznamenány v letech 1999 až 2001 a pak od roku 2019 do loňska. Jenže zároveň můžeme brát komplet jako tři pečlivě sestavená řadová alba či spíš ucelené sbírky příběhů a poetických úvah.… Číst dál...

Bůh písně není mrtev

Publicistika z let 1967–2024 Vladimír Merta Vydat „sebrané spisy“ Vladimíra Merty dává smysl. Je brilantním publicistou a jeho texty jsou buď nadčasové, nebo naopak trefným dokumentem doby vzniku. Podtitul udává letopočty vydání jednotlivých statí 1967 až 2024, je ovšem jasné, že za totality se média nepřetrhla, aby vydávala články režimem nechtěného,… Číst dál...
Další články