Alex Švamberk

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i v současné době připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Henry Now

12/2023 Alex Švamberk

Zpráva, že i u nás známí – a ano, v tomto případě se vůbec nebráním adjektivu legendární – Henry Cow vystoupí v Praze, byť pod aktualizovaným označením Henry Now, jistě mnohé pamětníky nadmíru potěšila, a zaplněná Akropolis to jen potvrdila. Pravda, nebyli to zcela Henry Cow, jak je známe ze 70. a 80. let,… Číst dál...

Laurie Anderson with Sexmob: Let X=X

12/2023 Alex Švamberk

Laurie Anderson potvrdila v Arše svou výjimečnost. Dokáže vyhmátnout problémy, které se týkají každého, jako jsou pocit odcizenosti či prázdnoty po odchodu blízkých. Její verš „Když můj otec umřel, bylo to, jako by shořela celá knihovna“ z písně World without End je mimořádně výstižný, protože pak už zbývají jen vlastní mizející vzpomínky.… Číst dál...

The Young Gods: In C

11/2023 Alex Švamberk

Říjnový koncert The Young Gods v Akropoli byl výjimečný. Nejenže nedošlo na žádné známé skladby, ale švýcarské trio dokonce nezahrálo ani jedinou vlastní skladbu. Více než hodinu interpretovalo jednu z nejhranějších minimalistických skladeb In C od Terryho Rileyho, kus, který nechává velkou volnost muzikantům. Tvoří jej… Číst dál...

JOSEF KLÍČ AND HIS ONE MAN CELLO SQUAD: Places, People, Situations

11/2023 Alex Švamberk

Koncertní mistr Národního divadla Brno Josef Klíč na albu Místa, Lidé, Situace rozvíjí koncepci, kterou uplatnil ve svém Requiem za Magora, kdy postupně nahraje několik vrstev cella zcela sám. Na novince nenabízí žádnou rozsáhlejší kompozici, ale s výjimkou Moravské Třebové tří- až čtyřminutové písně, v nichž dokonce pracuje i se… Číst dál...

KUNG-FUCIU5: 16 Little Stories

11/2023 Alex Švamberk

Filip Homola je známý především jako člen ambientního dua Kora et le Mechanix. S Michalem Kořánem se také podílel scénické hudbě k inscenacím libereckého Naivního divadla. Sólové album 16 Little Stories, která natočil pod hlavičkou Kung Fuciu5, ukazuje, že jeho záběr sahá daleko za oblast ambientu a navrstvených zvukových ploch. Elektronika… Číst dál...

Henry Now: Otevřít dveře a říci vstupte

10/2023 Alex Švamberk

V pražské Akropoli vystoupí 7. listopadu kvarteto Henry Now, jehož název odkazuje na klíčovou kapelu avantgardního rocku sedmdesátých let Henry Cow, která současně patří k hlavním reprezentantům Rock In Opposition. Sešli se v ní zakladatelé Henry Cow kytarista Fred Frith a saxofonista a hráč na klávesy Tim Hodgkinson… Číst dál...

Drť: Chtěli bychom ovlivnit veřejné mínění

10/2023 Alex Švamberk

Slovensko-maďarský soubor Drť, který vystoupí na letošní Alternativě 11. listopadu se sociologem Fedorem Gálem, představuje návrat do dob, kdy hudba byla politická, i když skladatel Miro Tóth by spíše dal přednost jinému přívlastku: „Politika je součástí našich životů, a když jsem otevřel noviny a viděl tam rozhovor… Číst dál...

Anthony Braxton: Trillium X

09/2023 Alex Švamberk

Trillium X, které mělo v pražském Doxu+ světovou premiéru, rozšířilo cyklus oper Anthonyho Braxtona o další čtyři jednání. Nabídlo odlišnou, obecně méně známou tvář umělce, který je více spojován s avantgardním jazzem vycházejícím z free a experimentální komorní hudbou na pomezí improvizace a kompozice, ve které… Číst dál...

ANTHONY BRAXTON – ROLAND DAHINDEN – HILDEGARD KLEEB: Four Compositions (Wesleyan)

09/2023 Alex Švamberk

Prague Music Performance organizovala koncerty od King Crimson a Einstürzende Neubauten přes Johna Zorna až po avantgardní jazzmany vzešlé z free Roscoe Mitchella a Anthonyho Braxtona. Na světové premiéře Braxtonovy opery Trillium X bylo současně pokřtěno první album vydané PMP. Přináší čtyři více než padesátiminutové… Číst dál...

PAVEL RICHTER: Vlak jede … neví kam

08/2023 Alex Švamberk

Pavel Richter v posledních letech spolupracoval se svým synem Jonášem nebo obnovoval starší uskupení, s nimiž nahrál oceňované desky. Vlak jede je po devíti letech jeho čistě sólovou nahrávkou. Richter nejen všechny sklady složil, ale taky nahrál. I když by člověk očekával, že půjde o instrospektivní kytarovou nahrávku nebo… Číst dál...

Další články

Protože si 3. června celý kulturní svět připomene sté výročí úmrtí Franze Kafky, květnový magazín UNI se rozhodl připomenout tuto velkou literární osobnost monotematickým číslem, které nahlíží autorovo dílo a odkaz ze všemožných stran. Samozřejmě neopakujeme základní informace o Franzi Kafkovi jako je jeho životopis nebo rozbor jeho děl, na toto téma i v češtině vyšla řada kvalitní literatury. Spíš si vybíráme jednak zajímavé detaily jeho tvorby, například zálibu v kreslení, jednak jeho dopad na další umělecké žánry, jako je film, divadlo, výtvarné umění či hudba.
Březnové UNI dokládá, že kulturní sezóna se s blížícím se jarem konečně začíná pořádně rozbíhat. Vidíme to na zvětšujícím se rozsahu rubriky UNI doporučuje, ale i na aktuál ní titulní stránce, která zve na koncert jedné z hlavních hvězd brněnského JazzFestu. A také se uvnitř čísla dočtete o dalších akcích, které se na nejbližší dobu chystají.
Lednové vydání kulturního magazínu UNI se obsahově pohybuje, jak už bývá zvykem, ve dvou časových rovinách. V té ryze současné představujeme momentálně hvězdnou mladou osobnost stylu americana Allison Russell a v souvislosti s jejím profilem přinášíme i obsáhlý esej o provázání americany se současnými společenskými trendy v USA. Z rozhovorů upozorňujeme na povídání s členem skupiny King Crimson či spolupracovníkem Petera Gabriela Tonym Levinem, nebo na další povídání muzikanta Jana Fice, tentokrát s jeho brněnským kolegou, zpěvákem Karlem Heřmanem, frontmanem kapely Šankišou. V nehudební části představujeme amerického avantgardního všeuměla Harryho Smithe, přinášíme analýzu české literatury po roce 2000 a hovoříme se spisovatelkou Simonou Bohatou.
Rozsáhlým titulním materiálem si poslední UNI roku 2023 připomíná osmdesáté narozeniny jedné z nejoriginálnějších zpěvaček a skladatelek Joni Mitchell. Portrétním rozhovorem představujeme českého jazzového hudebníka a skladatele Roberta Fischmanna a rozsáhlou studií seznamujeme čtenáře s Dežem Hoffmanem, fotografem slovenského původu, který se etabloval ve velkém světě hudby a portrétoval Beatles, Franka Sinatru, Jimiho Hendrixe a mnoho dalších slavných muzikantů. Přinášíme také bizarní příběh Roberta Macka McCormicka, původce největší sbírky terénních nahrávek texaského blues a další lidové hudby, se kterou se svět seznamuje až nyní, několik let po jeho smrti.
Listopadové UNI patří mezi ta vydání, která se věnují jednomu jedinému tématu, opracovávanému ze všech stran. Tentokrát linorytová obálka již tradičního spolupracovníka Michala Cihláře láká na čtení o hudebním, filmovém i televizním fenoménu jménem Blues Brothers. Věnujeme se mimo jiné hereckým kariérám obou protagonistů Johna Belushiho a Dana Aykroyda, přinášíme původní rozhovor s kytaristou Blues Brothers Bandu Stevem Cropperem, zevrubně probíráme zajímavosti z oblasti memphiského soulu i chicagského blues, z nichž se skládá nezaměnitelný hudební styl Blues Brothers, a přinášíme spoustu dalšího zajímavého čtení týkajícího se tohoto pozoruhodného projektu.
O slovenské politice i o hudbě si povídáme v titulním rozhovoru říjnového UNI se zpěvačkou a autorkou Katarzií. Slovenskou společnost komentuje i projekt Drť, jehož koncert na nadcházejícím festivalu Alternativa anoncujeme profilovým článkem. Podzimní koncertní nabídka stála i u zrodu materiálů o King Crimson, návratu alternativních legend Henry Now či unikátním hudebním nástroji Omniwerk. Z umělecké oblasti hudby se pouze dotýkající nabízíme rozhovor s jedním z kmenových fotografů magazínu UNI Karlem Šusterem.
Zářijové, poprázdninové číslo kulturního magazínu UNI, se logicky ve větší míře ohlíží: a to za letními festivaly, na kterých se zástupci autorského okruhu objevili. Rozsáhlou reportáží se vracíme v Colours of Ostrava, přehledným článkem si projdeme festivaly "dělané s láskou k lidem a hudbě", mezi něž Jiří Moravčík vybral mimo jiné i Boskovice, ze zahraničí navšívíme festival world music v Kremži. Ohlížíme se bohužel i ve dvou dalších článcích: nekrolozích hudebního publicisty Jiřího Černého a významného amerického muzikanta Robbieho Robertsona. Naopak žhavou současnost reflektujeme v rozsáhlém rozhovoru s multitalentovaným Jakubem Königem, jehož osou je umělcovo právě vycházející sólové album Hvězdy.

Ač by se to našinci na první dobrou nemuselo zdát, pohybujeme se tentokrát na domácí hroudě. Hudebně i mentálně ovšem značně posunuté na nefalšovanej Divokej západ. Pro Honzu Richtera to není módní záležitost, ale letitej interest a dřina. A časté a dlouhodobé pobyty za louží, který dodaly záměru na autenticitě. Back to Bute je vzpomínkou na jeho dřevnější období, kdy po otevření dveří pomalu jakýhokoliv podniku od Žižkova po Vršovice na vás vykouk Janny Richter. Jeho současné nablýskané elektro buggy má ale taky něco do sebe.
Na Charleye Crocketta jsem narazil náhodou díky jeho drásavýmu desperátskýmu hobo songu Killers of the Flower Moon, který má navíc geniální grafickej klip. Doporučuji také dohledat. Při dalším rolování jsem ale zjistil že jeho pravá stezka vede hlavně do westernově pompézního country. A to mě překvapivě baví ještě víc. Tenhle Texasan totiž ten těžkej bourbon zdatně ředí sympatickým nadhledem a sebeironií. A ty songy sou navíc prostě skvělý.
Je fajn když se někdo vrací ke svým tradicím, k folkloru předků. A pak ho třeba přetaví k obrazu svýmu. A pak tu je ještě jedna věc, která mě baví snad ještě víc. Když si někdo do úplně cizího folkloru vědomně zapustí svoje vlastní kořeny. A ještě navech si k tomu natočí klipovej eastern. Pak tu máme parádní Moraviánu alá Honza Fic! Nakonec jsme na tom s tim horkem, žízní a nedohledným obzorem všichni stejně.
První letošní příspěvek budiž komiksovým nekrologem Shanovi McGovenovi, kterej nás opustil koncem právě minulého roku. V našem video komiksu ho symbolicky vyprovází parťák Nick, v Armstrongově nesmrtelném a jinak k uzoufání zprofanovaném What a Wonderful World. Jenže tahle verze je prostě fajn. Je zajímavý jak ten prokletej, tolikrát z The Pogues vyhazovanej a zase příjímanej potížista všem teď tolik chybí. Aby ne, vono to bez něj tak nějak neni vono. V kapele i v hudebním světě tak nějak vůbec.
The Brian Ferry Orchestra: Do The Strand Jednou večer jsem během jízdy autem přelaďoval rádio a z jedné nejmenované frekvence se na nás začal linout melodicky objevný a přitom přísně tradiční swing. Okamžitě jsem zjišťoval co to je a tím pro sebe objevil formaci The Brian Ferry Orchestra, která nahrála bezvadné soundtracky k filmu Velký Gatsby, nebo seriálu Babylon Berlin. Ale na jejich první desce Jazz Age z roku 2012 hvězda z Roxy Music vůbec nezpívá! Ferry byl prý zvědav, jak jeho písně obstojí v samotné jazzové instrumentaci. Za mě teda slušnej příklad krocení ega.
City of New Orleans je často přebíranej country standart a trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se proklikal k autorovi tohoto songu. A je to, světe div se, syn legendárního Dylanova pravzoru Woodyho - Arlo Guthrie! Ale komiksovou cenu za nejlepší verzi nakonec uděluji Johnnymu Cashovi v jeho trochu úchylné hudební reklamně na jednu dráhu.
Tato kapitola budiš opožděnou vzpomínkou na Sixta Rodrigueze, který odešel letos v létě 8.srpna. Připomínkou neuvěřitelného příběhu skvělého muzikanta, táty a člověka. A důkazem že doma jeden nemusí být zrovna prorokem, a stát se současně hrdinou a symbolem politické změny na druhé straně zeměkoule. A třeba aniž by o tom měl sebemenší tušení. Pamětníci naší totality takovým paradoxům myslím dobře rozumí.
Simon a Garfunkel byli asi mým prvním setkáním s kvalitním písničkářským folkem mého dětství. Když pominu Kryla. Otáčel jsem ten domácí vinyl dokola a četl překlady textů v obsáhlém bookletu plného fotek New Yorku a krásné grafiky. Film Absolovent vznikl rok před mým narozením a viděl jsem ho až o hodně později. Film už asi nikoho nešokuje, ale tehdy třicetiletej Dustin Hofman zahrál toho dvacetiletýho koloucha docela půvabně. A ty písničky jsou stále svěží a nadčasový.

Alex Švamberk

Henry Now

Laurie Anderson with Sexmob: Let X=X

The Young Gods: In C

JOSEF KLÍČ AND HIS ONE MAN CELLO SQUAD: Places, People, Situations

KUNG-FUCIU5: 16 Little Stories

Henry Now: Otevřít dveře a říci vstupte

Drť: Chtěli bychom ovlivnit veřejné mínění

Anthony Braxton: Trillium X

ANTHONY BRAXTON – ROLAND DAHINDEN – HILDEGARD KLEEB: Four Compositions (Wesleyan)

PAVEL RICHTER: Vlak jede … neví kam

Dejan Terzić AXIOM feat. Bojan Z

ZEA & Xavier Charles

Snarky Puppy

Uvidíme, uslyšíme

Wille & The Bandits

The Matt Schofield Trio (UK)

The Reverend Peyton’s Big Damn Band

Delvon Lamarr Organ Trio (US)

Tamikrest

Respect Festival Open Air 2024