Město interiérů

Je to jen dojem, spíše neodbytné mámení, než skálopevné přesvědčení, ale vnucuje se s intenzitou nevyřčené myšlenky. Vídeň je klamavým městem. Nepřístupným jako duše, skrývající se za uniformou či kamennou tváří, ze které nelze odečítat. Lze ji křižovat dny i týdny, aniž by se člověk zbavil neurčitého tušení, že „opravdová“ Vídeň se… Číst dál...

Vídeňské okénko: Protentokrát z Londýna: skleníky budoucnosti

Prostranství před radnicí londýnské čtvrti Hackney na první pohled upoutá dvěma mohutnými palmami, které do místního milieu až křiklavě nepatří; jako kdybyste se během potulky někdejší průmyslovou periférií náhle ocitli před koloniálním magistrátem kdesi v Africe. Tyto palmy jsou pozapomenutým pozůstatkem dnes již se dávno vytrativšího… Číst dál...

Kouzlo nenápadnosti

Už s příchodem železnice vznikla v Evropě reálná obava, že svět, tak jak jsme jej znali z koně nebo pěšmo, zanikne, zejména pak krajinná zátiší ruisdaelovského typu. Všechny ty mýtiny a háje a lesní tišiny jako místa kontemplace, ke kterým se člověk dostával v myšlenkách i ve skutečnosti především pomalu,… Číst dál...

Konec světa se blíží!!!!!!

Skoro se zdá, jako by se opět blížil konec světa tak, jak jej známe, ostatně R.E.M. už to vědí dávno a fanoušci may ského kalendáře se na něj, zdá se, vyloženě těší. Je tak nějak samozřejmé, že vize konce světa či přímo Apokalypsy přichází v dějinách vždy v době citelných zvratů, ať už jako příslib očisty nebo naopak zasloužené… Číst dál...

Co má společného Charles Manson s Matkou Terezou?

Nic moc, že jo, i když oba dva svým způsobem fandili rodině. Jenže jeden vraždil lidi a psal pitomé písničky. Druhý sice taky pomáhal, respektive pomáhala bližním do nebe, ale na rozdíl od kalifornského magora se je spíš snažila na tom našem světě ještě chvíli zdržet. Ale stejně. Mohli zrovna tihle dva přece jen mít něco společného,… Číst dál...