Miles Davis a sedmé umění

Z velkých, ba největších, muzikantských zjevů historie zanechal Miles Davis ve filmu zřejmě nejmenší stopy. Rozuměj nejméně množstevní – jak co se cílené filmové hudby týče, tak i coby hereckého angažmá. Byť jeho nahrávky byly a stále jsou využívány v bezpočtu filmových i televizních snímků nejrůznějších žánrů i stopáží,… Číst dál...

Strhující filmová beletrie

Don Cheadle: Miles Ahead (Sony Pictures/Bifrost Pictures/Miles Davis Properties, 2015, 100 min.) „Takže, Milesi, mně je jasné, že je to pořád o napředování, posouvání se, a já nechci, aby to bylo o výčtu věcí jako drogy, ženy, vaše múzy… Ale jestli se podíváme zpátky na souvislosti, na vaši předchozí tvorbu, modální jazz… Číst dál...

Nejsem tam

Zanedlouho má být uveden do distribuce film režiséra Todda Haynese s názvem I’m Not There, který měl v září předpremiéru na festivalu v Torontu a který je již teď asi nejkontroverznějším filmem roku i když jej skoro nikdo ještě neviděl. Haynes, proslulý svojí posedlostí dostat experimentální filmařinu i do… Číst dál...

Filmové japonsko III – od nové vlny k odejmutí snu

Když v roce 1983 režisér Wim Wenders natáčel svůj ,filmový deník‘ TOKYO – GA, hledal stopy Jasudžira Ozu v někdejším Japonsku. Vzpomíná: „Přijel jsem do tohoto města se vzpomínkou na Ozua. Zemřel před dvaceti lety. Zaznamenal jsem změny, ke kterým došlo, transformaci společnosti i měst. Amerikanizace, které si všímal i Ozu,… Číst dál...

Filmové Japonsko II /od retra k nové filmové řeči/

Přelom padesátých a šedesátých let znamenal ve světovém kontextu nové filmařské klima a změnu v běžném vnímání zaběhlých konvencí. Odrazilo se to i na japonské vizuální tvorbě: proměny mizanscény, experimentování s formami, uvolnění fantazie, avantgardní tendence a perfekcionistický přístup v širokosáhlém… Číst dál...

Easy Rider po dvaceti letech

Pokud se vám podaří předvést v téhle kanceláři levitaci, navalím vám prachy okamžitě. Huntington Hartford, producent Byli tři. Ničili auta. Kouřili marjánku a zkoušeli vlastně kdeco. Chlastali a milovali jazz. Kašlali na okolí a morálku, o které si mysleli své. Bohémové, herci. Předzvěst Kerouacových hrdinů.… Číst dál...

Zatančíme si v kině?

Jistě se dohodneme na tom, že Stop Making Sense je jeden z nejlepších hudebních filmů, chcete-li záznamů koncertu, co kdy byl v 80. letech natočen. Strhující rytmus, civilismus, absence rockového manýrismu, filmařský švih a tempo. Prostě nepromarněná šance. Žádné velké kecy kolem. Respektovali to samotní Talking Heads,… Číst dál...