Blízké setkání jedinečného druhu

V roce 1944, kdy jsem se narodil, přijel osmnáctiletý trumpetista Miles Davis do New Yorku, aby se přihlásil ke studiu na Juilliardově hudební škole. Tato akademie vznikla v roce Davisova narození 1926 jako jedna z odnoží Institutu hudebních umění, fungující už od roku 1905 v New Yorku. Miles Davis měl konečně možnost pohybovat se v blízkosti… Číst dál...

MCH Band 1985–1987

„Přes prázdniny 1985 jsem připravil k vydání nejen nové dvojalbum, ale začal připravovat i nový program. Improvizace byly fajn, ale už jsem měl chuť psát muziku. Smyčky jsem však ještě opustit nehodlal. Měly se stát neoddělitelnou součástí psané kompozice a nahradit těžce dostupné synťáky. Pustil jsem se do psaní nových věcí a po dlouhé… Číst dál...

Rojení písničkářů

Možná v tom má prsty doba, kdy je lepší se spolehnout jen sám na sebe, možná to souvisí s otevřenou společností, možná v tom hraje roli i ekonomika. Ale faktem je, že tolik písničkářů, jako nyní, naše hudební scéna nikdy neměla. Bývaly doby, kdy solitérů s kytarou, akordeonem či jiným nástrojem,  bylo u nás… Číst dál...

MCH Band 1984–1985

„Myslel jsem, že do Vánoc 1984 složím pár písniček, porozhlédnu se po vhodných spoluhráčích a v nové sestavě začnu domlouvat koncerty na příští rok. Nakonec se všechno seběhlo daleko rychleji a jinak, než bylo v plánu. Po prázdninách jsem dostal na říjen opět pozvání od Františka Volfa, který organizoval… Číst dál...

Dear Hunter – Konceptualista na lovu

Casey Crescenzo je sakramentsky dobrý lovec. Tenhle šilhavý, obtloustlý  chlapík má dar tvořit koncepční projekty s lehkostí hitmakera typu Muse  bez okaté známky podbízivosti a zároveň být v orchestraci i nástrojové   bohatosti muzikálně velevrstevnatý jako třeba Prokofjev nebo Lloyd  Webber. Prostě písničkář – konceptualista.… Číst dál...

Dylanovy krádeže z lásky: (ne) původnost a její význam

To, co nejzřetelněji a nejstabilněji charakterizuje moderní umělce – myslím od té doby, co se začali stydět přiznávat nějaký vzor –, je snaha o původnost, jedinečnost, individuálnost za každou cenu. Nuže, stačí se ohlédnout nazpět, vrátit se k dílům, která vzdorovala času. Osobnost autora, jeho trvalý přínos vůbec netkví v tom,… Číst dál...

Oldřich Janota, Luboš Fidler, Pavel Richter 1983–1985

V první polovině osmdesátých let se Oldřich Janota ve sdělovacích prostředcích vůbec nevyskytoval. Pokud se o něm něco objevilo v tisku, byly to jen zcela marginální zmínky. Pracoval jako vrátný, neměl snahu budovat si hudební kariéru, nenabízel se rozhlasu ani vydavatelstvím, ale hodně koncertoval a svým způsobem se tak stával folkovou… Číst dál...

Návrat prohlížečů bot

Na počátku devadesátých let se jim ti starší často posmívali, protože měli pocit, že jde především o pózu, a možná taky pro to, jak příliš se brali vážně. Módní vlna kapel, pro které se vžilo označení shoegaze, dorazila z Británie i do Čech, a nakonec zrodila celou novou generaci tvůrců, hudebně přemýšlejících… Číst dál...