Richard Bona: Bonafied

Kluk z odlehlé kamerunské vesničky, který si vyráběl struny z brzdového lanka bicyklu, mladý barový muzi­kant fascinovaně zírající „co je to ten jazz“ a nedávno jmenovaný profesor hudby na New York University. Stá­le jedna a tatáž osoba. Proč připo­mínám Bonovy z kontextu vytržené životní mezníky? Právě sedmá… Číst dál...

Afro-psychedelický techno jam

Je-li primární ideou západních muzikantů proklamovat v Africe „kulturní bratření a překlenovat rozdíly“, téměř vždycky z toho kouká hudební malér. Londýňané a Keňané tvořící OWINY SIGOMA BAND se žádným populismem nezaštiťují a svůj cíl neskrývají: nepřepjaté zaměření na dancefloor. Představují navíc těžký… Číst dál...

Zappa po letech, tentokrát akademicky

Je to už dvacet let, co svět náhle opustil Frank Zappa (1940–1993), a aka­demikové usoudili, že je to odstup hodný „seriózní vědecké“ reflexe jeho fenomenální tvorby. Ačkoli byl Zappa především skvělý hudebník, jeho dílo a odkaz má vý­znam uchopit zejména sociologicky. Začal formovat tvář moderní hudby v době, kdy bylo generační napě­tí… Číst dál...

DG 307: Životy? Nebo bludné kruhy?

V čase, kdy klíčové postavy undergroundu jedna za druhou odcházejí, vychází nové album DG 307. Nese se v linii poslední tvorby skupiny, mající stále blíže soudobé hudbě, což je patrné i v obsazení „Dégéček“, jemuž dominují smyčce, doplněné jen basovou kytarou, bicími a elektronikou. Spojuje se v ní po vzoru melodramatu… Číst dál...

Andrew Loog Oldham: impresário, který rozjel Rolling Stones

Pravý hustler (agresívní prodejce) může být jen natolik dobrý, jak dobré je samo zboží (hustle), které vám vnucuje ke koupi. V roce 1963 devatenáctiletý Andrew Loog Oldham narazil na zlatou žílu. Tehdy večer 23. dubna tento nahoru se rychle deroucí mogul scény londýnské mládežnické popkultury, který se již předtím dokázal „přisát“… Číst dál...

Bererberg Trio:Feel Beetrr

Po několika posledních albech na Veto Records / Exchange včetně Bottervaglu Erba a Bakera, které jsme propátrávali v červnovém čísle UNI, bylo jasné, k čemu musí dojít: k muskulárně totální improvizaci. Na CD, opětovně označené „plotnově“ jako Feel Beetrr, se této úlohy s vyzývavou horkokrevností zhostili… Číst dál...

Satoko Fujii, Natsuki Tamura v roce 2013

„Satoko Fujii si našla cestu mezi hyper-kinetickou disonancí Cecila Taylora a spíše meditativním stylem takových pianistů, jako jsou Randy Weston a Abdullah Ibrahim… Fujii přeměnila jazz v cosi architektonického… plného vnitřních výzkumů a dobrodružství.“ Michael Kramer, New York Times „Natsuki Tamura má v sobě něco… Číst dál...

Kobo Town – Calypso lepší než CNN

Existuje reálná možnost, že bychom znovu propadli calypsu? A v 60. letech dobře rozehraná partie nabrala na atraktivnosti, jako když ji vedl Harry Belafonte? Všechno je možné: vždyť o hudbě Garifunů z jihoamerického ministátu Belize neměl také nikdo ani zdání, než přišel producent Ivan Duran a vysoce nepravděpodobný… Číst dál...

Dorothy Hindman: Tapping the Furnace

Stále platí, co jsem o Innova Recordings tvrdil při minulých recenzích: jejich proměnlivý repertoár vyhledává skladatele a interprety, kteří souzní s dobou. Není tedy divu, že do svého katalogu zařadily skladatelku Dorothy Hindman (1966), která už nějaký čas (její komponování se datuje od roku 1989) patří k nadějím… Číst dál...