Andrew Loog Oldham: impresário, který rozjel Rolling Stones

Pravý hustler (agresívní prodejce) může být jen natolik dobrý, jak dobré je samo zboží (hustle), které vám vnucuje ke koupi. V roce 1963 devatenáctiletý Andrew Loog Oldham narazil na zlatou žílu. Tehdy večer 23. dubna tento nahoru se rychle deroucí mogul scény londýnské mládežnické popkultury, který se již předtím dokázal „přisát“… Číst dál...

Bererberg Trio:Feel Beetrr

Po několika posledních albech na Veto Records / Exchange včetně Bottervaglu Erba a Bakera, které jsme propátrávali v červnovém čísle UNI, bylo jasné, k čemu musí dojít: k muskulárně totální improvizaci. Na CD, opětovně označené „plotnově“ jako Feel Beetrr, se této úlohy s vyzývavou horkokrevností zhostili… Číst dál...

Satoko Fujii, Natsuki Tamura v roce 2013

„Satoko Fujii si našla cestu mezi hyper-kinetickou disonancí Cecila Taylora a spíše meditativním stylem takových pianistů, jako jsou Randy Weston a Abdullah Ibrahim… Fujii přeměnila jazz v cosi architektonického… plného vnitřních výzkumů a dobrodružství.“ Michael Kramer, New York Times „Natsuki Tamura má v sobě něco… Číst dál...

Kobo Town – Calypso lepší než CNN

Existuje reálná možnost, že bychom znovu propadli calypsu? A v 60. letech dobře rozehraná partie nabrala na atraktivnosti, jako když ji vedl Harry Belafonte? Všechno je možné: vždyť o hudbě Garifunů z jihoamerického ministátu Belize neměl také nikdo ani zdání, než přišel producent Ivan Duran a vysoce nepravděpodobný… Číst dál...

Dorothy Hindman: Tapping the Furnace

Stále platí, co jsem o Innova Recordings tvrdil při minulých recenzích: jejich proměnlivý repertoár vyhledává skladatele a interprety, kteří souzní s dobou. Není tedy divu, že do svého katalogu zařadily skladatelku Dorothy Hindman (1966), která už nějaký čas (její komponování se datuje od roku 1989) patří k nadějím… Číst dál...

Jupiter&Okwess International: Hotel Univers

S původními Staff Benda Bilili je zřejmě ámen, nahradit by je ale mohl bofenia rock Jean-Pierra Bokondjiho: skoro ten samý rytmický kvapík dorostlý v inkubátoru konžské metropole Kinshasy. Co vedle bizarní ruské uniformy bezmála padesátiletého Jean-Pierra ještě zdobí? Trpělivost, zarputilost a nemalé sebevědomí: jméno Jupiter přece… Číst dál...

Místo se skládá z lidí

Polská zpěvačka MAGDA PISKORCZYK si právem vysloužila přezdívku „černý hlas v bílém kostýmu“. Zaměřuje se především na afroamerické a  africké hudební dědictví, tedy na blues, soul, spirituály a gospely. Dvakrát se probojovala do semifinále mezinárodní bluesové soutěže v americkém Memphisu, polský časopis… Číst dál...

Dolnosaská úroda slepých citrónů

Revival akustické bluesové kytary už trvá mnohem déle než samotná éra meziválečných nahrávek praotců této hudby a mnozí z jeho nejvýznamnějších veteránů již nejsou mezi námi, například John Fahey ( 2001), Dave Van Ronk ( 2002) nebo Eric Von Schmidt ( 2007). Ve stopách dnes již legendárních firem věnovaných tomuto vyhraněnému okruhu, jako byly… Číst dál...

Vráťa Brabenec/Joe Karafiát: Létání je snadné; Burgtheater a Vratislav Brabenec: Příběhy podle Brabence

Underground stále přitahuje svým étosem, což je přirozené v době, kdy o peníze jde až v první řadě a avantgarda se vytrácí, protože každého nového nápadu se okamžitě zmocní reklama. Pozornost vzbuzuje skoro každá nahrávka lidí patřících k původní undergroundové scéně, neboť je příslibem, že ještě bude přinášet alespoň… Číst dál...