Recenze

Album měsíce

Zatímco táta Martin Carthy slavil sedmdesátiny a máma Norma Waterson měla v nemocnici málem na kahánku, dcera, aby se z toho prý nezbláznila, s několikatýdenní dcerou Izzy na klíně natáčela „životopisné“ album. Je chronologickým shrnutím uplynulé dekády: humorným, jízlivým, posmutnělým a poznamenaným… Číst dál...

Robert Křesťan & Druhá tráva: Marcipán z Toleda

Nové studiové album skupiny Druhá tráva v čele se zpěvákem a textařem Robertem Křesťanem se už tradičně vyznačuje hráčskou bravurou, zároveň však určitou upjatostí a snad až příliš střídmými aranžemi. Svým laděním připomíná Křesťanovu sólovou nahrávku 1775 básní Emily Dickinsonové, z této poetiky však vybočuje zařazením… Číst dál...

CoH: Iiron; Marko Ciciliani: Jeanne Of The Dark

Ještě před pár lety se avantgardní scéna metalu vyhýbala velký obloukem. Jakékoliv námluvy s tímto největším subžánrem nemainstreamové muziky byl smrtelným hříchem, za který se draze platilo. První kdo toto dogma popřel, byly drone metalisti, kteří na to šli šikovně přes brod jménem dark ambient/industrial, a pak se hráz defi nitivně… Číst dál...

Berthet – Le JUunter: L’enclume des jours

Neočekávaná hudba, nekonečná patafyzičnost – to je cejchovní znamení, které pro svoji edici In Poly Sons neochvějně razí její strůjce Denis Tagu. A platí to pro jednotlivce i soubory, které spoluutvářejí její katalog: Pierre Bastien, Guigou Chenevier, Cédric Vuille, Klimperei, Toupidek Limonade a další. Platí to i pro dvojici… Číst dál...

Watcha Clan: Radio Babel

Podněcovat k revoluci není jejich styl, svůdně pestrou nadupanou hudbou ale Watcha Clan z Marseille dostali neodbytnou pifku na zdi mezi námi. Zdi – jedno jaké – dokázali vždycky nejlépe bořit umělci, už méně politici. Ti teď například tvrdí, že multikulti zklamalo a přitom mají pořádné máslo na hlavě. Podobně namyšlený… Číst dál...

Inien: Favoriten; Rant: Land

Duo Inien tvoří vídeňský violoncellista Johannes Tröndle (1981), známý především z dvojice Nörz, a Berlíňan Axel Haller (1969) s elektrickou basou, kterého jsme mohli slýchat například v Triu Vopá. Avšak na jejich nástroje můžete v případě CD Favoriten téměř zapomenout; nehrají na ně na celý úvazek,… Číst dál...

June Tabor: Ashore

Aristokratka anglického folku, zosobnění jeho temné a bezútěšné strany, proslulá černým humorem: „Jsem fanoušek fotbalistů Arsenalu, protože jejich jméno, stejně jako to moje, představuje synonymum utrpení.“ Pro čtyřiašedesátiletou zpěvačku, o níž kdysi John Peel prohlásil, že by jí ze všeho nejraději prokousl hrdlo, píší s ní… Číst dál...

Tomáš Vtípil: do not eat – throw away

Tomáš Vtípil patří rozhodně k těm nejzajímavějším hudebníkům, kteří se na české hudební scéně v posledních letech objevili a takový je i jeho sólový debut – vinyl do not eat – throw away. Strhující one (angry) man show na pomezí analogové a digitální zvukotvorby, v níž se jaksi přirozeně setkávají nešmirglované… Číst dál...
Další články