Recenze

První posmrtná nahrávka kvarteta Waynea Shortera (+2023), záznam koncertu na Stockholm Jazz Festivalu 2014, dokládá, že toto od roku 2000 obsazením stabilní těleso patří k vrcholům vývoje, kam dospěl hlavní proud moderního jazzu po freejazzové extázi. Protagonisté jsou známí: veterán Shorter, hrající geniálně jak na tenorsaxofon,… Číst dál...

Do koncertní řady Nové horizonty, ve které Symfonický orchestr Českého rozhlasu spolupracuje s hudebníky „odjinud“ (rozuměj mimo svět artificiální hudby), tentokrát dostal pozvánku Ondřej Pivec. A Ondřej souhlasil až s nápadem, že orchestrálními aranžmá, doplněnými navíc dechovou sekcí Concept Art Orchestra, opentlí repertoár svojí… Číst dál...

Miroslav Posejpal na sebe v posledních letech upozornil sólovými kontemplativně laděnými alby, kde využíval možností elektrické kytary doplněné řadou efektů, zejména loopery a delayi. Předtím však dlouho hrál na cello, jehož zvuk často a výrazně měnil pomocí efektů. Hrál na ně v Tonton Macoutes, Paraneuru… Číst dál...

Trio je od konce dua Durman – Posejpal první kapelou, ve které působí kytarista Miroslav Posejpal, jenž se několik posledních let věnoval sólové tvorbě, kdy vytvářel působivá náladotvorná kontemplativně laděná kytarová alba. Trio vzniklo z podnětu Michala Kořána, který chtěl i na letošním festivalu Space X nabídnout něco výjimečného… Číst dál...

To tu ještě nebylo, dalo by se říct, jenomže bylo, jen jsme si toho třeba nevšimli a nejspíš nám také chybí větší zkušenosti s javánskou zpěvačkou gamelanu, které se splašili koně. Nebo něco na ten způsob. Na každý pád tahle hudba patří do povinné výbavy fanoušků experimentálních nadžánrových nezvyklostí, kdy si za slovo experiment… Číst dál...

Muzika kapely s domovištěm v kalifornském San José bývá často titulována jakožto instrumentální progresivní rock. Uf! V tom případě by se na vrchu téhle kdoví proč vytvořené škatule musely válet desky pradávných stylotvorných bandů typu National  Health či Happy The Man, jazzujícího klasika Stravinského a hlavně Franka Zappy… Číst dál...

Idiom „do třetice všeho dobrého“ platí pro třetí spolupráci Vladimíra Mišíka s producentem a skladatelem Petrem Ostrouchovem dokonale. Tvůrci se přitom nesnížili k opakování stejného receptu. Vteřiny, měsíce a roky zachycují nejen jiné autorské okno v čase než předchozí dvě, též skvělá alba, ale i jiný přístup k nahrávání.… Číst dál...

Americký černošský písničkář, pro svá témata nazývaný afrofuturistou, a indiánská baskytaristka z téhož písničkářského ranku, akorát že nekonvenčnější, naštvanější a jazzovější, nás klimatickým manifestem vytrhují z letargie a nutí ke zvýšené bdělosti. Poslouchat album bez backgroundu se nedoporučuje. Rozhazování… Číst dál...

Jako by zdánlivě odnikud spadla tahle precizně vytvořená, zahraná i nahraná deska, jejíž styl si stejně podobně spadnutě můžu nazvat divnostními pojmy avant-art-prog-punk, navrch symfonizující bigband s mikrofolkovým feelingem. Tohle všechno se totiž představí už v první písni Magic Death Sea Nemesis. Jo, málem bych opomněl divadelnickou… Číst dál...

Samozřejmě není jedno, jaký kabát Jan Burian svým písničkám obléká. Jejich výraz a posluchačovo vnímání jistě ovlivní, zda zvolí bigbít, elektroniku nebo, jako i v případě desky V horečce, formu strohých klavírních balad, blues či kupletů. Nakonec ale stejně zůstává nejdůležitější text a nápěv. A nápěvy i texty,… Číst dál...