Sloupky

Netajím se tím, že jsem celkem jednostranně, na hudbu zaměřený člověk. Na hudbu ve všech formách a na všech nosičích. Neznamená to, že bych neměl i jiné zájmy. Ovšem i u těch mě, chtě nechtě, zaujme, pokud je tam nějaké propojení s muzikou. V divadle si všímám, pokud má hra zajímavou hudební nebo zvukovou složku.… Číst dál...

Již jsem zde psal o svém komplikovaném vztahu k digipakům. Že se mi na pohled docela líbí, ale zároveň mě trošku iritují. Hlavně tím, že v poličce „nezařezávají“. Dlouho jsem se ostýchal toto téma otevřít. Nějak se všeobecně má za to, že digipaky jsou esteticky hodnotnější a nikdo přeci nechce přiznat, že má špatné estetické cítění. Rozhodl… Číst dál...

Když Zuzana, nikoli v lázni, ale v přízni, a to mojí, poprvé viděla Bruno Kreiského (Kreiští původně vlastnili „Znojemské okurky“), poděkovala mu za azyl a oba účastníci toho spontánního aktu se objali. „Vy jste ten nejlepší,“ pravila Zuzana a měla pravdu pravdoucí. Když o spoustu let později táž Zuzana osobně uviděla… Číst dál...

„Jsem skladatelka, která taky hraje na klavír. A někdy mám pocit, že bych měla na pódiu nosit ceduli s nápisem ,Napsala tu hudbuʻ.“ Pravda, zatímco na její jméno naráželi příznivci jazzu pod názvy skladeb na deskách Paula Bleye, Georga Russella nebo Jimmyho Giufreho už od konce 50. let, jako instrumentalistku,… Číst dál...

Jsou trendy, u kterých si nejsem jistý, jak moc jsou „byznysové“ a jak moc „umělecké“. Často to bývá od každého trochu, ostatně se to nevylučuje. Už je docela běžné, že téměř každá nová deska vychází zároveň jak v normální, tak v nějaké té deluxe variantě s pár písničkama navíc. Pokud vyjdou obě verze zároveň… Číst dál...

Ty tomista, já tomista, pro ostatní není místa. To zní jak „Přišli Josef a Marie a nebylo pro ně místa v hospóóódě“. V tomistické „hospodě“ však bylo místa dost. Jak pro Jacquese Maritaina, tak pro Metoda Habáně s jeho průvodcem, významově se jmenujícím Kazimír Večerka. Ten první… Číst dál...

Byl to výron ve stavu neovladatelného štěstí, když po srpnové výhře španělských fotbalistek ve finále mistrovství světa prezident asociace Rubiales políbil záložníci Hermosovou na ústa? Ač ostatním celoval toliko líčka? Nebo ho zdatná hráčka tak přitahuje? Kdo ví. Dostal však po čuni řádně a zdánlivě přehlédnutelný exces… Číst dál...

Tento týden jsem měl jeden ze svých největších koncertních zážitků! Sen, v jehož splnění jsem už ani nedoufal: viděl jsem koncert Devo! První desku, kterou jsem od nich poznal, byl jejich debut Q: Are We Not Men? A: We Are Devo!, který mi spolužák v roce 1991 nahrál na kazetu. Byl to pro mě šok: nic podobného jsem dosud neslyšel. A i když… Číst dál...