Profily

Where the wild roses grow

S tvorbou Jakuba Nepraše (1981) jste se mohli setkat na nárožích ve vitrínách, na zdech fabrik, na stropech škol či galerií, ale i na prosklené stěně pražské Nové scény, popřípadě rovnou v lese. Přestože se umělec nemalou měrou – a velmi zdařile – vyjadřuje i prostřednictvím videa, dosavadní vrchol… Číst dál...

Total Recall Tomáše Moravce

„Hlasitý rozhovor s Brionem o tom, kdo je a kdo není rodákem z téhle planety. Bavíme se v kavárně nad kávou. Vzhlédnu od stolu a vidím velmi bledého mladíka, pijícího ze sklenice. Vypadá mrtvolně a já si uvědomuji, že v jistém ohledu působí jako figurína. Trochu jak z Hopperova… Číst dál...

Usínání do noci

Obrazů Martina Kuriše (narozeného 1973 v Kutné Hoře) si cením z důvodu, pro který si Gertrude Steinová zhruba před sto lety cenila první kubistická plátna Pabla Picassa: rád se na ně dívám. A rád se k nim vracím jak pro další a nové příběhy, které se v nich jakoby samospádem otvírají s nejbanálnějším… Číst dál...

Svůj styl, svá technika: koláže a jiné výtvarné práce Iva Medka Kopaninského

Mezi českými výtvarníky druhé poloviny 20. století a současností má Ivo Medek Kopaninský (narozený 1936 v Domažlicích) své zvláštní místo: jeho bohaté dílo je námětově všetečné, proměnlivých technik, různého poetického náboje i výrazu. Své umělecké výstupy realizuje v malbě a zejména v koláži, je však… Číst dál...

Jde o to chytit rytmus – Michala Singera obrazy o život

Ačkoli mu v březnu napřesrok bude padesát a mezi malíři své generace už minimálně deset patnáct let náleží mezi ty nejsvébytnější, jeho renomé se šíří spíš pokoutním samopohybem, než by se mu dostávalo náležité medializace. Vystavuje minimálně, zakázkové práce odmítá, o jeho aktivitách mimo oblast výtvarného umění, tj. především… Číst dál...

Jmenuji se, věnuji se, kreslím, píšu… Dvě dekády výtvarné práce Michala Machata

Výtvarné práce Michala Machata, narozeného v roce 1963 v Praze, dýchají a žijí krásným paradoxem,  který lze shrnout do formule: jeho rukopis ctí tradici, ale souběžně se nechává zlákat jejím zpochybněním, ba častokrát negací. Autor si dokáže přivlastnit vnější skutečnost s jistotou akademického malíře, přetáhnout ji do… Číst dál...

Možná jsme něco minuli… Nad kresbami Kateřiny Piňosové

Prostějovská rodačka Kateřina Piňosová (1973), od druhé poloviny 90. let usazená v Praze, patří od počátku svého díla mezi ty umělce, kteří jsou schopni svoji tvůrčí myšlenku převést jak do formy slovesné, tak výtvarné. Je tedy básnířkou, byť svoji poezii dosud prezentovala pouze jedinou samostatnou knížkou (Housenka… Číst dál...

Crewdson místo bible

Jméno amerického fotografa Gregoryho Crewdsona se zabydlelo v českých médiích teprve před několika týdny, až v souvislosti s bohatou retrospektivou, kterou ve svých sálech od konce března do konce května hostí pražská galerie Rudolfinum. Ta se už víc než dekádu zaměřuje – a to právě zejména při výběru fotografických… Číst dál...

Kresba jako extáze: samokresby Bohumila Nusky

Zda zapsat myšlenku, anebo nakreslit ji? Však kresba zachytí i to, nač nestačí již slova: co Kráčející nesmysl anebo Chaotický řád, co Tučná nevědomost či Štíhlost zatloustlá? Však samokresba, jež jakoby odvíjí se sama, je v okamžiku dílem při vědomí uvolněném, kdy rozumem neřízena tužka sama si kreslí. (Bohumil Nuska: Samokresby,… Číst dál...

Hynek Martinec aneb svět po vystoupení z TGV

Zobrazování krajiny v sobě vždy neslo latentní stesk po krajině, lítost nad nepokořitelnou skutečností, že ačkoli se do krajiny vsakují dějiny a krajina jako napnutá miniaturní alegorie světa je po probuzení stále touž, jako včerejšího dne, mládne před našima očima, zatímco my, její archiváři, stále stárneme. Melancholie,… Číst dál...
Další články