Recenze

Rothkovi kunsthistorie připisuje schopnost skrze obrazy zprostředkovávat spiritualitu, nahlížet vlastní nitro a zkoumat skryté emoce. Kontemplativním pozorováním abstraktního prostoru „uvnitř“ malby (ale i pobýváním v její bezprostřední blízkosti) opouštíme běžné struktury našeho verbalizujícího rácia, rozplýváme se v auře… Číst dál...

Vystavující umělci: Angela Anderson, Radek Jandera, Marie Lukáčová, Jan Kvíz, Martin Netočný, Matthew C. Wilson, Jitka Žambochová   Rozsáhlý výstavní projekt s názvem Poslední den stvoření poodhalující různé vrstvy nazírání a uchopování rekultivace krajiny zdevastované těžbou připravily pro galerii Hraničář v Ústí… Číst dál...

feat. Grottup & Roel Van der Linden Autory výstavy v pražské galerii SVIT (Blanická 9) kromě lokální scény, na které se pohybují , spojuje také medium malby, jež je pro všechny tři výsadní (nikoli výhradní). Marek Meduna (nar. 1973) je jedním z nejsilnějších představitelů střední generace současných českých umělců.… Číst dál...

Devětsil pro děti a mládež – tak by se dala v nadsázce charakterizovat výstava, která běží v pražském Domě U Kamenného zvonu. Samozřejmě bez urážky: Ta výstava dá tomu, kdo netuší nebo tuší minimálně, komplexní pojem. Ale tomu, kdo s poetismem Teiga & spol. udělal už nějakou tu zkušenost, nic nového nepoví. Připomíná,… Číst dál...

„Vysoká hra je výlučně ničivá. Zničení však je jen jednou tváří proměny, jejíž druhou tváří je tvorba. Jsme odhodláni ke všemu, hotovi vsadit sebe samy, abychom podle potřeby zpustošili, zkazili, zlehčili,“ uvádí manifest legendární francouzské skupiny Le Grand Jeu (Vysoká hra), která vznikla ve 20. letech 20. století okolo několika mladých… Číst dál...

Výtvarná řešení a skupina Tata Bojs k sobě měli vždycky blízko; to jaká je profese zpívajícího bubeníka Milana Caise, je všeobecně známo. Jeho určité balancování na dvou židlích muzikanta i výtvarníka se už v minulosti projevilo opakovaně, ale pravděpodobně ještě nikdy nedostalo tak velkorysé podmínky a prostor.… Číst dál...

Na první pohled to vypadá jako událost roku, možná desetiletí: František Kupka (1871–1957) vystavuje v Praze. Po premiéře v Paříži, kde eponymní přehlídku vidělo přes dvě stě třicet tisíc lidí. Před reprízou v Helsinkách, kam se výstava přesune příští rok. Na tři sta prací, samozřejmě včetně těch nejzásadnějších,… Číst dál...