Schodiště vypouští do světa videoklip k punkové vypalovačce Model 76 z alba Kupředu, natočený v červenci na úvodním koncertě šňůry ke čtyřicetinám v jihočeských Chotěmicích:

Narozeniny kapela slaví ve velkém stylu. Po dvou vyprodaných mejdanech v Café V lese přidává třetí v Malostranské Besedě a sice 16.1. 2024, na den přesně půl roku od startu turné.
„Atmosféra celé šňůry je famózní, předznamenal to už výkop na naší domovské letní scéně u Vaška Koubka v Chotěmicích, kam dorazilo dvakrát víc lidí než minulé roky, říká kytarista a manažer a strůjce turné Ondřej Fencl. „Celé to vygradovalo listopadu v pražském Café V lese – byly to náramné večery, publikum, zvuk, atmosféra, nálada na pódiu… a tak jsme vymysleli, že si to dáme v lednu znovu.“
U příležitosti třetího pražského narozeninového koncertu se tak ještě jednou na několik písní na pódiu objeví Martin „Jaroušek“ Roušar a ex-bubenice Pája Táboříková.
„Hmmm, čtyřicítka. Krásný věk! To žena teprve začíná zrát a zužitkovává nabyté zkušenosti “ glosuje kapelník a baskytarista Vráťa Horčík. „Už ví co chce a současně dobře ví, co umí. Dokáže náležitě potěšit jak sebe, tak druhé, umí být vášnivá i citlivá, vážná i hravá, ví, kdy se do toho opřít, kdy ubrat… stačí se jí jen odevzdat a užívat si.“

Za čtyři dekády existence odehrála kapela nazývaná dříve Nahoru po schodišti dolů band přes tisíc pět set koncertů. Nejprve na chvostě nové vlny osmdesátých let jako předzvěst dnešního ska, po sametové pauze pak absorbujíc další a další vlivy, krok za krokem k pozici jedné z vyhledávaných tuzemských klubových kapel.
Sil a chuti je stále dost, sedmihlavá smečka střílí od boku jednu pecku za druhou, mladé publikum v předních liniích hledišť si s pamětníky s chutí zatančí na novinky (Nebudu, Stařena, Kupředu) i na prověřené jistoty jako Beze vší poezie, Karty jsou rozdaný, Ze zvyku, Dokonalá kost nebo Pytlíky ČSA. Schodiště nestačí slyšet, musí se i vidět. Frontman Doktor Krajíček dostal dort k pětašedesátinám, na důchod to ale věru nevypadá.

Schodiště je pověstné pódiovým nasazením; vepředu svým neopakovatelným stylem přednáší Doktor Krajíček, který jako maják září v pozici frontmana od prvopočátků, kapelu ženou kupředu omlazené bicí (Jakub Homola) a kytara (Ondřej Fencl) s dynamitovou úderností; je to radost, je to jízda. V posledních letech nastalo na koncertech vyvážení, většina už neřeší, ze kterého století ta která píseň je. Část příznivců bouřlivě reaguje na starší hitovky, zatímco ta druhá, početnější, už skáče především do rytmu novinkových festivalovek Nebudu či Stařena.

Čtyři ze současných sedmi členů Doktor Krajíček, Vráťa Horčík, Vláďa Cihelka a Míra Klíma pamatují zlatou éru Nahoru po schodišti dolů bandu, na níž se zásadně podíleli jak interpretačně, tak autorsky. Činí se i mladší sekce a výsledkem je souzvuk nabitý radostí, který má v sobě kus „starého dobrého Schodiště“, ale i svěží vítr a větší zapojení nástrojů pro kapelu tak charakteristických (klarinet, akordeon, saxofon). Během patnácti let společného hraní a několika soustředění se sedmičlenná skupina semkla jako námořnická rodinka a vesele brázdí zdejší hudební „moře“.

SCHODIŠŤĚ: biografie

Kapela pravidelně koncertuje převážně v klubech a na festivalech po celé republice, za bezmála 40 let existence odehrála přes tisíc koncertů. Nejprve na chvostě nové vlny osmdesátých let jako předzvěst dnešního ska, po sametové pauze pak absorbujíc další a další vlivy, krok za krokem k pozici jedné z vyhledávaných tuzemských klubových kapel.

Definitivně to potvrdily desky Ukazovák nasliněnej (1997), Svinska Pržola (2001), později Mokrý prádlo (2005), po zkrácení původního názvu a omlazení sestavy pak CD Tanec (2007), live 2 DVD Chcete rokenrooool??! (nominované na DVD roku v anketě Žebřík), zásadní album plné písničkové živé vody Roztoky (2011), EP poloKruh (2016)… a především nedávný nářez Kupředu (2020).

Sil a chuti je v kapele pořád dost, možná proto, že už nemá přehnané ambice. Potvrzuje to i mladé publikum v předních liniích hledišť, které si s pamětníky s chutí zatančí na novinky (Nebudu, Stařena) i na prověřené jistoty jako Beze vší poezie, Ve 4 ráno nebo Pytlíky ČSA.

Schodiště nestačí slyšet, musí se i vidět. Žánrové rozpětí nabralo nových rozměrů, kdysi připisované škatulky jako hospodský šraml, reggae či ska už dávno nejsou určující. Skupina si s lehkostí bere z hudebních stylů vše, co jí přijde pod ruku, aby se nakonec vždy pokorně vrátila k písničce, ovšem oděné do pestrého kabátku, zahrané naplno, energicky, divoce… a především opatřené originálními texty akordeonisty a básníka Miroslava Klímy, jež Schodiště staví na roveň hudební složce. Lehce sarkastické, černě-humorné i dojemné, prožité či vymyšlené, brousící ve vodách všedních malostí i velikostí toho, co zrovna sami žijeme.

SCHODIŠŤĚ: sestava

Zpěvák Martin Doktor Krajíček (od roku 1983) – tvář kapely, frontman, zakládající člen Nahoru po schodišti dolů bandu a doživotní břímě Schodiště.
Saxofonista Vladimír Cihelka (od roku 1985), baskytarista Vratislav Horčík (od roku 1986), harmonikář Miroslav Klíma (od roku 1987) – tvůrčí jádro od počátků NPSDB.
Klarinetista Jaromír Linhart (od roku 2005) – staronová posila ze spřízněného Rudovousu.

Kytarista Ondřej Fencl (od roku 2007) – mladší krev, svěží vítr, nakopávač. Bez něj by Schodiště nebylo tím, čím je dnes. Bez něj by Schodiště nebylo vůbec.

Bubeník Jakub Homola (2008, pak znovu od roku 2014) – nepochybně nejlepší bubeník, kterého kdy Schodiště mělo. Rytmická i energetická pojistka kapely.

CD KUPŘEDU (2020)… sklízí zasloužené ovace:
Na albu nenajdeme slabého místa, mnohé písně patří k tomu vůbec nejlepšímu, co kapela dosud stvořila. Pozitivní energie a chuť hrát je tu až hmatatelná,“ píše například Musicserver.
„Pokud vám bylo Schodiště sympatické a ztratili jste ho ze zřetele, je deska Kupředu velmi dobrý důvod, proč navázat na staré avantýry,“ dodává novinářský matador Radek Diestler.

Ač frontman Doktor Krajíček oslavil v září třiašedesát a kapela osmaatřicet, na důchod to nevypadá. Naopak, nové CD je možná nejsvižnější a nejeenergičtější v historie Schodiště.
A jak naznačují pochvalné (nejen) recenzentské ohlasy, padá na úrodnou půdu.
„Texty hudbu smysluplně provázejí a někdy i nesou. Klíma je básník, témata uchopil srozumitelně, současně jim s radostí a uměleckým zadostiučiněním vtiskl básnivost a neopomněl v nich tu a tam skrýt narážky a vtípky, které se zjeví až při opakovaném poslechu,“ komentuje desku další žurnalistická legenda Jaroslav Špulák z Práva.

Hudebně se Schodiště částečně vrátilo k vlastním kořenům, kdy v písních dominovaly melodické linky akordeonu a klarinetu. K těm pak jako kontrast stojí kytarové a rytmicky hutné rify podpořené saxofonem. Pro zpestření se v některých pasážích, tak jako na koncertech, objeví zvuky ze sampleru, které se vhodně doplňují s akustickými nástroji.
„Cílem bylo přenést ve studiu do nahrávek všechno to, co dělá Schodiště Schodištěm,“ dodává kapelník Horčík. „A pak také vše podřídit nemilosrdnému pravidlu, že totiž základem je písnička, která musí fungovat i bez složitých aranží“.

Obsahově, tedy textově se autoři písní (především akordeonista a básník Miroslav Klíma) zaměřili sami na sebe, pozvolna stárnoucí chlapíky a na věci a situace, které kolem sebe pozorují, vnímají a ke kterým se vyjadřují; leckdy naštvaně, někdy ironicky, jindy poeticky.

Více informací: www.schodiste.org nebo na https://www.facebook.com/schodisteKupredu/

Shemekia Copeland vystoupí poprvé v Praze 15. července v Divadle Hybernia. Americká zpěvačka s nezaměnitelně sametovým, výrazným a procítěným hlasem je považována za nejvýznamnější bluesovou umělkyni své generace. Je vítězkou patnácti cen Blues Music Awards nebo W.C. Handy Blues Awards, pětkrát byla nominována na Grammy. Vystupovala například s Bonnie Raitt, Keithem Richardsem, Carlosem Santanou, Dr. Johnem, Jamesem Cottonem a mnoha dalšími. O koncertu pro americké vojáky v Iráku a Kuvajtu v roce 2008 prohlásila, že jí otevřel pohled na širší svět okolo ní a její místo v něm. V roce 2012 zahrála v Bílém domě pro manžele Obamovy, spolu s B.B. Kingem, Mickem Jaggerem, Buddy Guyem nebo Gary Clarkem, Jr. Před dvěma lety vystoupila v OSN pro miliony diváků jako součást oslav Mezinárodního dne jazzu. V roce 2011 získala na Chicago Blues Festivalu od Cookie Taylor, dcery legendární zpěvačky Koko Taylor, oficiálně korunu „Královny blues”. Koncert pořádá v rámci Bluefest agentura Liver Music. Vstupenky jsou v prodeji v síti Ticketmaster.

„Shemekiin výrazný a silný hlas dává její hudbě obrovskou sílu a energii. Jakoby vycházel z hloubi její duše, z ulic, kde vyrostla, z každodenních městských zvuků – pouličních muzikantů, gospelových zpěváků či vyhrávajících rádií,” napsal o ní dramaturg festivalu Blues Alive Ondřej Bezr, kde Shemekia Copeland vystoupila jako hlavní hvězda v roce 2012.

Shemekia Copeland zpívá upřímně o životě a světě, kde vyrostla – o jeho pozitivních i negativních stránkách. Magazín AllMusic to vyjádřil takto: „Shemekia Copeland je jednou z nejlepších zpěvaček současného blues – nejen kvůli hlasu, ale i díky odvaze, se kterou vypovídá o americké společnosti. Ukazuje, že mohou spolu existovat hudba a společenské svědomí.” Slavný jazzový kritik Howard Reich prohlásil, že „Shemekia Copeland je největší bluesovou zpěvačkou současnosti. Posunuje hranice žánru, konfrontuje rasismus, nenávist, xenofobii. Díky ní má blues neustále co říci.” Nejsou to ale pouze média, která ji vychvalují. Jeff Beck o ní řekl, že je „úžasná”, Carlos Santana ji nazval „zářícím diamantem”. Bonnie Raitt prohlásila pro BBC, že „ji Shemekia vždy dostane”, a John Prine řekl, že „nezná nikoho jiného, kdo by zněl jako ona”.

Shemekia Copeland se narodila a vyrostla v newyorském Harlemu. Když jí bylo osm, poprvé stála na jevišti Cotton Clubu se svým slavným otcem kytaristou Johnnym Copelandem. V osmnácti vydala na labelu Alligator Records debutové album Turn The Heat Up. S každým z dalších celkem jedenácti alb se její hudba vyvíjela. Za Wicked z roku roku 2000 získala své první čtyři nominace na Grammy. Nahrávka Uncivil War z roku 2020 vedle další nominace na Grammy byla jmenována hudebními magazíny jako bluesové album roku. V roce 2021 získala v cenách Blues Music Awards ocenění B.B. King Entertainer Of The Year. Jako svoji zatím poslední nahrávku vydala v roce 2022 desku pojmenovanou Done Come Too Far. Zajímavostí je, že na rozhlasové stanici SiriusXM’s Bluesville do současné doby uvádí denně vlastní bluesový pořad.

Shemekia Copeland (US)

15. 7. 2024, Divadlo Hybernia

Vstupenky k sezení jsou k dostání v síti Ticketmaster.

„Shemekia Copeland je největší bluesovou zpěvačkou své generace.”  –The Washington Post

„Z Shemekie Copeland se stala jedna z nejvýznamnějších bluesových umělkyň naší doby.” –NPR Music

„Jsem tak šťastná, že Shemekia zpívá své písně, které svět potřebuje slyšet. Její hlas je silný a plný duše, její poselství přichází ze srdce.”–Mavis Staples

„Hudba Shemekie Copeland je soundtrackem současné Ameriky… mocný, divoký, pronikavý a plný naděje … Svůj hlas dokáže ovládat tak, že v jeden moment rozzlobeně zpívá o nespravedlnosti, a v další uklidňuje láskyplnou nadějí. Běhá vám z ní mráz po zádech.” –Living Blues

Česky hudebník, skladatel a dirigent Varhan Orchestrovič Bauer spolupracoval s Milošem Formanem na filmu Goyovy přízraky, k němuž složil hudbu. Dlouhá léta patří mezi špičkové skladatele a v letech 2015 a 2022 převzal ocenění v kategorii nejúspěšnější autor vážné hudby v zahraničí. Je tak jediným skladatelem, který toto významné ocenění získal dvakrát.

Nyní se tento génius dožívá krásných 55 let a připravuje velkolepou oslavu.
Přesně v den svých narozenin 21.1.2024 zavítá se svojí jazzrockovou hudební formací Varhan’s Groovy Jamm do prostor hudebního klubu JAZZDOCK – bar v moderní skleněné budově, působící dojmem, že stojí na řece, kde zahájí svou narozeninovou párty. Koncert vypukne ve 20.00 hod a potrvá do pozdních nočních hodin.
Těšit se můžete na výjimečné hosty: dirigenta a skladatele Jana Kučeru, Alici Bauer a Veroniku Vítovou.

Speciálním hostem večera bude také pozoruhodný NEO handpanista Jiří Káš, který si své handpany vlastnoručně vyrábí. NEO handpany jsou unikátní hudební nástroje připomínající UFO a disponují naprosto podmanivým zvukem.

Varhan vnímá číslo 55 jako polovinu své životní etapy, a proto má spoustu plánů do budoucna. Připravuje korunovační mši Pražské jezulátko a pracuje na opeře Máj, podle libreta Karla Hynka Máchy.

Přijďte zažít Varhana a jeho hosty naživo, bude to pořádná jízda.

Kdo? Varhan’s Groovy Jamm a hosté
Kdy? 21.1.2024
Kde? JAZZDOCK – Janáčkovo nábř. 3249/2, 150 00 Praha 5-Smíchov

Nový videoklip s názvem Jáchymov z alba Československá vydává slovenské duo Hmlisto ve spolupráci s českým písničkářem Petrem Linhartem.

Hmlisto, dvougenerační duo Veroniky Kickové a jejího syna Jána, žije a tvoří v malé obci Prochot na středním Slovensku. Sami své mísení písničkářství, lidové hudby a postrockové kytary označují za postfolk. Petr Linhart je písničkář, poutník, milovník krajin a jejich příběhů, člen sdružení Osamělí písničkáři.

Píseň Jáchymov, ke které hudbu i text napsali společně Kicková a Linhart, vypráví příběh slovenského rolníka, odsouzeného k nuceným pracem v jáchymovských uranových dolech a zároveň i jeho ženy, čekající na něj doma v obavách a s tušením, že se jí po čtyřech letech nemůže vrátit stejný člověk, kterého milovala.

Jak ze zdvojeného autorství vyplývá, příběh je vyprávěn dvojjazyčně, ze dvou pohledů, slovensky i česky. Klip byl podle scénáře Veroniky Kickové natáčen v reálném prostředí dnešního Jáchymova, kde lze stále potkávat stopy po těžbě uranu i pozůstatky vězeňských lágrů. Stejně tak v klipu potkává Turista přicházející do dnešního Jáchymova stopy příběhu, obsaženého v písni.

„Ačkoliv pocházím z Karlových Varů, k Jáchymovu jsem se dostala oklikou, přes slovenský příběh mladé nevěsty, která  čeká na svého nespravedlivě zavřeného muže a má to “štěstí”, že smí jet několikrát za ním. Historické centrum města je vcelku malebné a vytváří zvláštní kontrast k temné atmosféře lágrů. O vizuálu ke klipu jsem uvažovala téměř dva roky a nemohla jsem najít klíč. Vše se nakonec pohnulo vloni v létě, kdy jsme se jeli do Jáchymova podívat a naučnou stezku Jáchymovské peklo jsme si prošli. Tam mě napadly obrazy s Mařiným krojem v Řetízkárně a nošením kýblů po schodech, kdy se Turista vžívá do situace vězňů, kteří skutečně museli vláčet pitnou vodu strmým kopcem nahoru do tábora,” přibližuje vznik videoklipu  Veronika Kicková.

Kamery a střihu se ujal Petr Mikšíček, velký znalec krušnohorské historie a krajiny. Natáčení v podzemí bylo možné díky spolupráci se spolkem Političtí vězni.cz, realizace výroby klipu pak díky podpoře Karlovarského kraje a slovenského Fondu na podporu umenia.

Album Československá (Galén 2022) dua Hmlisto a písničkáře Petra Linharta získalo prestižní slovenské ocenění Radio_Head_Awards za album roku 2022 v kategorii Folk, písně z desky se umístily na prvních dvou příčkách posluchačské hitparády Radia Proglas za rok 2023. Na albu se jako producent podílel i známý kytarista Josef Štěpánek, jehož jméno nesou i nahrávky Vladimíra Mišíka, Vlastimila Třešňáka, Petra Linharta, Miroslava Kemela, Richarda Müllera, Lenky Nové, vystupuje ale i s Lucií Bílou či Radůzou.

V nejbližší době vystoupí Hmlisto a Petr Linhart 4. dubna v kladenském klubu Pod Třešní, 22. května v klubu Kaštan v Praze a 27. července na Amfolkfestu v Pulčíně.