Dokumentární Ji.hlava se prodlužuje na deset dní. A spustila prodej akreditací

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava se letos prodlužuje na deset dní. „Od prodloužení si slibujeme zvýšení diváckého komfortu, častější reprízování filmů a snazší ubytování v Jihlavě nebo jejím blízkém okolí,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka. Ji.hlava tento týden spustila prodej zvýhodněných Early bird akreditací.

Osmadvacátý ročník Ji.hlavy potrvá deset dní namísto stávajících šesti. Důvodem prodloužení je narůstající divácký zájem o festival, který se tak dostal kapacitně na hranu.

„Nové hotely nebo studentské kampusy v Jihlavě nepostavíme, stejně jako víme, že nechceme z města odejít. Prodloužení nám vyšlo jako jediné další možné řešení,“ říká Hovorka a dodává, že na koncepci prodloužení festival pracuje poslední dva roky.

Návštěvníci a návštěvnice si nově budou moci vybrat, zda přijedou na první polovinu festivalu či na druhou. Je možné si koupit i akreditaci na celých deset dní festivalu. Plnohodnotný filmový program potrvá celou dobu konání akce, filmy se díky tomu dočkají více repríz. „Do kin na filmy se pohodlně dostane více diváků a divaček,“ říká Hovorka s tím, že rozšířením Ji.hlava naváže na loňskou změnu systému online rezervací míst v kinech, která pomohla festivalovou atmosféru zklidnit. „Věříme, že její prodloužení bude mít podobný efekt,“ říká.  Fotografie ke stažení zde.

Ji.hlava koprodukčně podpoří vznik dokumentů

MFDF Ji.hlava ve spolupráci s Janem Bartou letos spouští nový koprodukční projekt Ji.hlava/JB Films, jehož cílem je podporovat dokumentární projekty v regionu střední a východní Evropy. „Cílem je podpořit výrazné autorské projekty s distribučním potenciálem. Zisk, který budou filmy generovat, bude následně využit na podporu dalších vznikajících dokumentů,“ vysvětluje princip fungování Marek Hovorka. Jeden projekt může získat až čtyřicet tisíc euro.

 

Podcast Screenshot Inspiračního fóra startuje 10. dubna

Kdo se těší na debaty Inspiračního fóra, už brzy se dočká páté řady podcastu Screenshot. Ten ve čtyřech epizodách představí nejzajímavější hosty*ky loňského Inspiračního fóra a jejich témata. Je boom umělých inteligencí jen nafouknutou bublinou? Co dělat, abychom vedle planety Země nezničili i celý vesmír? A dá se k podstatě života dopočítat? Autorem letošní série je novinář Matouš Hrdina. Screenshot vychází každou středu na webu Inspiračního fóra, na podcastových platformách Apple Podcast, Google Podcast, Spotify a také v Deníku Referendum. Odkaz na trailer zde.

Zvýhodněné Early bird akreditace na 28. MFDF Ji.hlava (25.10.–3.11. 2024) budou v prodeji do 30. dubna. Je možné zaplatit za akreditaci i více – a podpořit tak festival.

IDU nejnovější publikací završuje kompletní vydání Stoppardových her

Institut umění – Divadelní ústav vydává jako svou 800. publikaci třetí svazek her Toma Stopparda a završuje tak kompletní vydání jeho původních dramatických textů psaných pro divadlo.  První svazek vyšel v roce 2002 jako výbor toho nejlepšího z dosavadní autorovy tvorby, další dva svazky (2022 a 2024) zahrnují v chronologickém pořadí všechny další hry tohoto českého rodáka (*1937 ve Zlíně), dnes jednoho z nejproslulejších současných dramatiků.

 

Třetí svazek představuje osm divadelních her napsaných po roce 1989. Změna paradigmatu po konci studené války přispěla ke změně Stoppardových témat i poetiky. V devadesátých letech se v jeho hrách prosadila dosud nepříliš zdůrazňovaná senzitivita a zájem o lidskou individualitu.  Kresbu tuší, Vynález lásky a u nás nejčastěji uváděnou Arkádii (tu obsahoval již první svazek), 2002 lze dokonce považovat za jistou trilogii citů, i když spolu s jejich hrdiny a především hrdinkami řešíme i stav soudobého poznání a morálky.

Na přelomu tisíciletí obrátil Stoppard – dosud se projevující jako Brit volbou – pozornost ke svým kontinentálním kořenům. Společenská hnutí 19. století v Rusku a posléze v západní Evropě sleduje v monumentální trilogii Pobřeží Utopie, jež ve třech hrách (Plavba, ZtroskotáníZáchrana) oživuje barvité osudy ruských revolučních demokratů a pozdějších emigrantů Bakunina, Gercena, jejich souputníka Turgeněva a desítek dalších aktérů. Svým způsobem na trilogii navazuje následující Stoppardova „česká“ hra Rock’n’roll (2006), když zachycuje krizi britské levicové inteligence v éře Margaret Thatcherové na pozadí zápasů českého undergroundu a disentu.

Po následující desetileté pauze se Stoppard vrátil k psaní pro divadlo Obtížným problémem. Jeho hrdinka, psycholožka Hilary, připomínající komplikované ženské postavy Kresby tušíArkádie, řeší kromě svého mateřského traumatu i „obtížný problém“ současné filozofie. Je zřejmé, že stárnoucí dramatik sdílí její pochyby o čistě materiálním základu skutečnosti. Zcela unikátním dílem je pak (zatím) poslední Stoppardova hra Leopoldstadt (2020). Na osudech rodiny úspěšného vídeňského fabrikanta mezi lety 1899–1955 přibližuje v sugestivních ansámblových scénách vzestup a tragický konec středoevropského židovstva, z něhož – ačkoli o tom dlouho neměl tušení – sám vzešel. Ani v této temné hře však Stopparda neopouští jeho brilantní divadelní cit a proslulý „britský“ humor.

Kniha bude slavnostně představena 18.4. v 17 hodin v Knihovně Václava Havla scénickým čtením ze hry Rock’n’roll v režii Šimona Dominika (účinkují Jakub Albrecht, Barbora Bezáková, Hanuš Bor, Lukáš Jůza a Ondřej Novák).

Praha je místem, kde xenofobie a stereotypní odsuzování druhých není tolerováno.

Tak zní hlavní podtitul speciálního koncertu Symphony for Humanity, který se uskuteční 2. května na Střeleckém ostrově a vystoupí na něm mimo jiné i Ben Cristovao a Sofian Medjmedj. Společně s oslavou vstupu České republiky do Evropské unie bude tento koncert součástí tradičního multižánrového hudebního festivalu United Islands of Prague. Ten potrvá v centru města od 1. do 4. května 2024.

„Koncertem Symphony for Humanity dáme najevo naše znepokojení. Podporujeme myšlenku života s respektem jeden k druhému, a v diverzitě a s ohledem na různorodost našich názorů, původ nebo důvod, proč je místem našeho pobytu evropský kontinent. Chceme spolu dobře vycházet, a žít v rozmanitém společenství,“ říká jeden z tvůrců myšlenky koncertu David Gaydečka.

Během čtvrtka 2. května na několika pódiích zahraje například slovenská skupina Gipsy Devils, která naše východní sousedy reprezentuje po celém světě. Skupina kombinuje klasická díla od Vivaldiho, Bacha, Mozarta, Dvořáka s hudebními žánry jako je jazz, etno, flamenco nebo gypsy music. Na pódium po letech znovu vystoupí i parta All Stars Refjúdží Band, která mixuje hudbu různých stylů a kulturních zdrojů. Pro inspiraci nemusí chodit daleko, kapela je totiž multikulturní. Zpěvačka pochází z Číny, zpěvák a hráč na arabskou loutnu je Kurd, druhý zpěvák a hudebník ze Švýcarska a akordeonista je z Arménie. Diváci se mohou těšit ale třeba také na Nikki Madi Trio a Dennyiah. Vrcholem by pak měl být společný koncert v cípu Střeleckého ostrova, kde jako hosté vystoupí třeba Ben Cristovao nebo Sofian Medjmedj.

Za speciálním koncertem stojí tým festivalu United Islands of Prague a novopečený český občan Serge Borenstein, který se po roce 1989 přestěhoval do Prahy a začal zde podnikat v oboru realit.

 „Zpravodajství z míst konfliktů, očitá svědectví i příběhy uprchlíků přinášejí do naší společnosti denně obrovské množství informací. Historie se opakuje a informace i dezinformace rozdělují naši společnost. Koncertem Symphony for Humanity chceme dát najevo, že nám není lhostejné, co se ve světě děje,“ doplňuje Serge Borenstein, který patří k velkým fanouškům hudby a je také dlouhodobým podporovatelem festivalu United Islands of Prague.

Koncert Symphony for Humanity je součástí čtyřdenního festivalu United Islands of Prague. Od 1. do 4. května se na nádherných místech, některých i dost nečekaných, představí více než sto účinkujících z celé Evropy. Ve zkratce se tak dá říct, že pražské ostrovy budou patřit vedle připomínky míru, bezpečí a spolupráce na evropském kontinentu také žánrově pestré náloži neoposlouchaných hudebních tónů ze všech zemí evropské sedmadvacítky.

Martin

 

Výstava Knihy do rukou lidu upozorní na neblahé výročí zániku soukromých nakladatelství

Letos v dubnu uplyne 75 let od přijetí Zákona o vydávání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací, který vládnoucí komunistické straně v roce 1949 umožnil likvidaci soukromých československých nakladatelství. Došlo tím k přerušení tradice svobodného knižního podnikání, jež ve středoevropském prostoru trvalo s jistými obměnami od 60. let 19. století. Menší výstava v Muzeu literatury v krátkém výseku let 1945—1950 dokumentuje klíčové okamžiky, které vedly k dramatickým proměnám tehdejšího knižního trhu: vznik nakladatelských monopolů, uplatnění centrálního modelu plánování a politické cenzury. Došlo k zestátnění stovek soukromých podniků a zničení převážné části jejich produkce. Již v prvních měsících plošných postihů bylo zkonfiskováno více než 2 000 knižních titulů, z nichž drtivá většina byla později zlikvidována.

Výstava představí standardní dobovou knižní produkci z doby před zestátněním nakladatelských podniků a po něm. Návštěvníci se však mohou seznámit též s unikátními korekturami (mj. knižní prvotiny Bohumila Hrabala) či obálkami nikdy nevydaných knih.

Dne 9. dubna 2024 od 18 hodin zahájí v Muzeu literatury výstavu komponovaný večer spojený s vernisáží. O zestátnění knižní produkce na přelomu let 1949—50 budou hovořit historik českých nakladatelství Aleš Zach a odborník na prvorepublikový knižní trh Michal Jareš. Svědectví o jeho dopadech a snahách obnovit společenské předivo spojené se svobodnou knižní produkcí podají Štěpán Lars Laichter, Josefina Karlíková a další hosté. Vstup zdarma.

 

Diskografie slovenských legend Nonconformist na vinylu

S jarem nepřichází jen únava, ale také se probouzí Matka Příroda. Občas pak dojde k tomu, že nám ukáže něco ze své síly a probere k životu organismy, na které jsme už málem zapomněli. Své věrozvěsty, kteří před lety hřímali, že bychom se ke stvořitelce měli chovat s pokorou a úctou. Jedním z takových polozapomenutých organismů je jistojistě i košická anarchopunková úderka Nonconformist. Ta se nyní, po dvaceti letech od ukončení činnosti, dočkala vinylového vydání kompletní diskografie. Že se jedná o věru ojedinělou událost, dokázalo i sedmi zastávkové vzpomínkové turné odehrávající se v březnu 2024. Je fakt, že návraty známých i méně známých hudebních uskupení minulosti se zhruba v poslední dekádě staly módní záležitostí. Ale jedním dechem je také nutno dodat, že některé kapely tenkrát měly co říct, a neustálé opakovaní jejich sdělení světu jednoduše chybí. Noncorformist byli vždy známí svým neúnavným koncertováním a v těch již zaprášených časech si své nevyumělkované renomé museli vydobýt sami. To totiž ještě nebyla doba, kdy jste na získání pozornosti měli maximálně čtyři sekundy při scrollování, a popularita kapel se neměřila počtem selfíček, lajků a sdílení. Pravda, od té doby se i samotná scéna rozštěpila do tisíce podbublin, zestárla, stala se normou, vyšla z módy, a hlavně přestala být svá a nebezpečná. Není se tedy co divit, že staří jezevci občas mají potřebu vylézt z nor a vykřičet do světa, že to, proti čemu kdysi bojovali je zde přítomno stále, jen se obrousily hrany. Otázkou pak ale zůstává na čí straně?

 

Našou vlasťou je Zem.

Naším národom je ľudstvo.

Naším jazykom je láska.

Naším zákonom je rovnoprávnosť.

 

Spousta věcí jsou v konečném důsledku spojené nádoby. Dvojdeska lakonicky pojmenovaná Discography 1993 – 2002 vyšla coby podpora zmíněných koncertů, a stejně tak koncerty, kde se album prodávalo nejdříve, byly brány za podporu této vinylové kompletace nahrávek. A nyní se můžeme obratně vrátit k metaforickému začátku tohoto textu, neboť deska je vydána jako benefit pro slovenské Lesoochranárske zoskupenie VLK, čímž kapela i vydavatel alespoň dílčím způsobem splácí dluh, který k přírodě nepochybně máme. A aby další podporovatelé, ti, kteří si desku koupí, a bez kterých by byla tato akce poněkud zbytečná, nekupovali vlka v pytli, je nyní záhodno představit vše, co se na albu nachází. V roce 1993 kapela natočila své první Demo. Desetipísňovou bezejmennou syrovou výpověď generace, jíž se znenadání otevřely obzory, ale brzy pochopila, že ani v nových dobách není vše růžové. Následoval sedmipalcový singl Open your eyes (1994). Symbolických sedm úderných skladeb původně vydal Otto Itkonnen na svém labelu Punk Drunker! Records a dodnes patří do zlatého fondu kapely. Jako bonus zde najdeme song Stop vivisekci, který byl natočen na stejné session, ale na původní nahrávku se nevešel. Aby byly v permanenci všechny vinylové formáty, roku 1997 vychází 10“ Touch reality, který kapelu posouvá zase o kousek dál. A to jak v technickém, tak hudebním měřítku. Stál za ní německý label Thought Crime Records, jehož šéf projevil úžasný čuch na kapely. V jeho nakladatelství vyšlo množství nahrávek kapel, které následně ve scéně získaly celosvětový ohlas. Posledním zářezem na pomyslné diskografické futro byl v roce 2002 split se spřízněnou kapelou Attitude. Sedmiskladbová strana LP desky vydané PHR Records zachycuje Noncorformist na jejich tvůrčím vrcholu.

 

Děti so smutnými očami,

pretože im nikto nedaruje radosť.

Zaostalí, duševne chorí ludia,

ktorých niekam odkladajú, aby ich nikto nevidel.

 

Tahle nahrávka ale byla v holé podstatě labutí písní slovenských punkerů. I když kapela po celou dobu své existence neúnavně koncertovala po celé Evropě, a nenašel se snad nikdo, koho by svou energií a pozitivním nábojem jakkoliv odradili, došlo k určité únavě materiálu. Z hlediska nahrávek by mohl být odkaz Nonconformist přeci jen objemnější, ale to je jen fanouškovské povzdechnutí. Možná i proto jsou původní nahrávky dnes vyhledávaným a předraženým artiklem na nejrůznějších aukčních portálech. Právě vydávaný kompletní odkaz Nonconformist vychází na dvou černých vinylech v obalu s masivním 7mm hřbetem, kterému symbolicky vévodí divoký vlk. Texty, letáky na již dávno odehrané koncerty a fotky z dob existence této úderné party jsou samozřejmou součástí vnitřního obalu, stejně jako informace o zmíněném lesoochranářském sdružení. Pro lepší a celistvý zvuk byly nahrávky nově remasterovány. Postaral se o to Marek „Barmy“ Jánský a celý projekt vydavatelsky zaštituje PHR Records. Pětatřicet skladeb úderného anarchopunku má i po letech nezkrotnou sílu, a s přehledem posadí na prdel dávné pamětníky i ty, co kapelu právě objeví.

 

Tancuj, chcem vidieť oheň sálať

Tancuj, chcem cítiť zem sa chvieť

Tancuj ten tanec, čo silu ti dáva

Tancuj, tak tancuj teraz a hneď

 

 

 

 

Frontman kapely Olympic Petr Janda málem ohluchl, NEOnista Jiří Káš před vystoupením havaroval

RockOpera Praha přivítala na svých prknech další hvězdu tuzemské hudební scény. Jako speciální host byl uveden v úterý 26. března na repríze Marie Madonny frontman legendární kapely Olympic Petr Janda. Vystoupil i pozoruhodný NEO handpanista Jiří Káš, který cestou do divadla havaroval.

RockOpera Praha oslavila velikonoční svátky představením Maria Madonna, které vypráví život Ježíše Krista z pohledu jeho matky Marie. Titulní role se ujala Pavla Forest, jako Ježíš vystoupil Jan Tláskal.

„Marii Madonnu zařazujeme do našeho programu vždy nejblíže ke svátkům, které se týkají Ježíše Krista. Hrajeme ji tedy pravidelně před Velikonocemi a Vánocemi. Vnímáme to také jako možnost oslavit tyto významné dny roku s našimi fanoušky“ sdělila Forest.

Mimořádný zážitek připravil NEO handpanista Jiří Káš, který svým hudebním vystoupením navodil až mystickou atmosféru. Pozoruhodný performer je také známý tím, že unikátní NEO handpany vlastnoručně vyrábí. Umělec cestou do divadla havaroval a málem nevystoupil. „Vozidlo jsem nechal v odstavném pruhu na dálnici a spěchal jsem, abych všem mohl zahrát“ řekl Káš, který dorazil náhradním vozem těsně před začátkem. Jiří Káš připravuje speciální hudební vstoupení, které předvede na premiéře nové opery RAGNAROCK dne 24.4.2024.

Přítomen byl zpěvák a kytarista Petr Jandakterý nadšeně sledoval celé představení z první řady „Krásně vám to hraje, ale už jsem starší pán a skoro jsem ohluchl, protože jsem si nevzal špunty do uší“, řekl s úsměvem Janda, když ho Milan Steigerwald pozval na pódium, aby společně pokřtili CD Best of RockOpera.

Olympic je jedna z nejdůležitějších kapel tuzemské scény. Je nám obrovskou ctí přivítat v našem divadle Petra Jandu, jehož hlas provázel mnoho z nás při objevování rockové hudby,“ řekla výkonná ředitelka, zpěvačka a libretistka Pavla Forest.

Nový Slzy tvý mámy

Petr Janda zavítal do RockOpery Praha už v lednu při příležitosti natáčení videoklipu k předělávce klasického hitu skupiny Olympic Slzy tvý mámy. Novou verzi nazpívalo další velké jméno českého rocku Ladislav Křížek a čerstvá posila souboru divadla Jiří Rain s kapelou Sebastien.

—————————————

Marie a její syn

Hrají a zpívají: Pavla Forest, Marie Forest, Jan Tláskal, Jiří ZonygaViktor DykDaniela Langrová a další.

Foto: Petr Hněvsa

Nina Malíková a Stanislav Doubrava byli jmenováni čestnými členy UNIMA

TisDne 21. března, který je po celém světě slaven jako Světový den loutkového divadla, byla uveřejněna jména nově jmenovaných čestných členů mezinárodní loutkářské organizace UNIMA. České středisko UNIMA proměnilo hned dvě nominace, když titul Honorary Member udělovaný za výjimečný dlouholetý přínos pro UNIMA získala kulturní publicistka a historička Nina Malíková i emeritní ředitel Naivního divadla v Liberci Stanislav Doubrava.  

 

Mezinárodní loutkářská organizace UNIMA (Union International de la Marionnette) byla založena v roce 1929 v Praze a v její historii sehráli čeští loutkáři velmi významnou úlohu.

Nina Malíková k udělení titulu Honorary Member: „Jsem dojatá, překvapená, vděčná… Když jsem se podívala do seznamu těch, kteří to získali za dlouhé trvání UNIMA přede mnou, byla jsem překvapená dvojnásobně. Kromě  velkých Čechů – Veselý, Skupa, Trnka, Kolár, Sucharda, jsou tu i taková jména jako Edward Gordon Craig, G.B. Shaw, Jim Henson – zkrátka historie loutkového divadla a lidí kolem něj je plná překvapení.”

Stanislav Doubrava dodává: “Někdy vás  překvapí a  potěší nečekaná zpráva To se mi právě stalo a považuji si toho. Navíc si dlouhodobě myslím, že příslušnost k UNIMA má pro české loutkářství smysl. A gratuluji Nině Malíkové!

 

Nina Malíková vystudovala Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor Historie a teorie divadla. Po absolutoriu pracovala jako lektorka a posléze dramaturgyně v činoherních divadlech v Hradci Králové a v Divadlo S. K. Neumanna (dnes Divadlo pod Palmovkou) v Praze. Zde se seznámila s řadou významných osobností českého divadelního života. Hned po studiích začala pracovat zároveň jako pedagožka na Katedře loutkového divadla (později Katedře alternativního a loutkového divadla) Divadelní fakulty AMU, kde přednášela a doposud přednáší historii českého a světového loutkového divadla. Dlouhodobě působila jako odbornice na současné české loutkové divadlo v Divadelním ústavu (dnes Institut umění – Divadelní ústav) v Praze, kde připravila odborné publikace týkající se historie českého loutkového divadla. Její práce zahrnuje také koncept výstav několika o českém loutkovém divadle, z nichž nejvýznamnější byla výstava Strings Attached: The Living Tradition of Czech Puppetry, kterou Institut umění – Divadelní ústav v roce 2013 připravil pro Columbus Museum of Art v USA. Překládá z francouzštiny divadelní hry i odbornou literaturu. Spolupracovala a spolupracuje s odbornými divadelními časopisy (nejen loutkářskými) v ČR i v zahraničí. Nina Malíková navázala a pokračuje v práci svého otce dr. Jana Malíka, autora a režiséra loutkových her, technologa a organizátora, dlouholetého generálního sekretáře UNIMA, a to ať už na poli loutkářské historie, divadelních recenzí a publicistiky nebo v organizační práci, která souvisí jak s UNIMA, tak s problémy a rozvojem současného českého loutkového divadla.

 

Stanislav Doubrava absolvoval pražskou Filmovou fakultu AMU na katedře produkce a řízení. Mezi lety 1993 – 1996 studoval obor Cultural Management na Amsterdam Summer University. Po škole nastoupil coby tajemník uměleckého provozu, vedoucí uměleckého souboru a organizátor festivalů Skupova Plzeň do Divadla dětí ALFA v Plzni. V roce 1989 přijal místo manažera a vedoucího souboru v Naivním divadle v Liberci, kde od roku 1991 působí jako ředitel divadla. Od roku 1991 také pracuje jako ředitel mezinárodního festivalu profesionálních loutkových divadel Mateřinka. V letech 1994 – 1998 působil jako správní ředitel Mezinárodního festivalu DIVADLO Plzeň. Je členem rady ITI – Mezinárodního divadelního ústavu, členem správní rady Nadace Český literární fond a členem Rady Státního fondu kultury.

Seriálový Dexter Michael C. Hall míří v létě do Prahy se svou kapelou Princess Goes

Seriáloví i hudební fanoušci by měli zbystřit. Koncem června zavítá do Prahy výjimečná návštěva v podobě držitele Zlátého glóbu, seriálového Dextra Michaela C. Halla. Ten přijede se svou kapelou Princess Goes 26. 6. 2024, se kterou odehraje koncert v klubu Futurum. Princess Goes (dříve Princess Goes to the Butterfly Museum) je newyorská avant-indie superskupina založená v roce 2018 charakteristická jedinečnou směsí disca 70. let, nové vlny 80. let, alternativy 90. let a současné elektronické taneční hudby. Kromě filmového, seriálového i divadelního herce a zpěváka Michaela C. Halla („Dexter, “Odpočívej v pokoji”, muzikály Lazarus, Chicago, Kabaret na Broadway) ji tvoří klávesista Matt Kaitz-Bohen (Blondie, Cyndi Lauper) a bubeník Peter Yanowitz (The Wallflowers, Morningwood). Vstupenky na pražský koncert jsou v prodeji od pátku 29. března od 10:00 v síti GoOut: https://goout.net/cs/princess-goes/sztrkax/.

Princess Goes loni vydali svoje druhé řadové album “Come Of Age”, v němž se kapela vydala ještě hlouběji do svého darkwave synthpopového zvuku a sklidila přitom obrovskou chválu mnoha mainstreamových médií. Album obsahuje spoustu inovativních songů, které vytáhnou posluchače na vzrušující hudební cestu. Díky výrazným skladbám, jako je vzletná a emotivní „Take Me Home“, éterická „Shimmer“ a podmanivá „Jetpack“, je zvuk alba směsicí mystických a tanečních prvků, které se mísí v galaktický zvukový zážitek.

Hudební vývoj tria na desce „Come of Age“ zahrnuje širokou škálu nástrojů a výsledkem je 12 neuvěřitelně chytlavých a opojných písní, které se brání všem konvencím. Album „Come of Age“, které kapela nahrála ve své klubovně nedaleko manhattanského náměstí Union Square, představuje novou kapitolu v jejím uměleckém hledání a skok na cestě k celosvětovému uznání.

Odkazy:

web: https://princessgoes.com/

FB: https://www.facebook.com/PrincessGoesOfficial

YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=y4491pph2-0

FB událost: https://fb.me/e/1I9RdLqbI

 

Rock for People Concerts

  1. 4. Dope D.O.D. + Bizarre / MeetFactory
  2. 4. The Warning / MeetFactory – VYPRODÁNO
  3. 4. 6arelyhuman / Bike Jesus – VYPRODÁNO
  4. 4. Cassyette / Café V lese – POSLEDNÍ VSTUPENKY
  5. 4. Fast Animals And Slow Kids / Dafé V lese
  6. 5. LANDMVRKS + Special Guests / Futurum – POSLEDNÍCH 100 VSTUPENEK
  7. 5. Vended + The Gloom In The Corner + Profiler / Futurum
  8. 5. Resolve + Cane Hill + Acres + Half Me / Rock Café

12.-15. 6. Rock for People 2024

  1. 6. Palaye Royale / Sono, Brno – official afterparty RfP 24 – ½ VSTUPENEK PRODÁNA
  2. 6. Princess Goes / Futurum
  3. 6. Boston Manor / Rock Café
  4. 7. Ed Sheeran / Park 360 – VYPRODÁNO
  5. 7. Ed Sheeran / Park 360 – ½VSTUPENEK PRODÁNA
  6. 7. Oliver Tree / Ledárny Braník (Prague Summer Festival)
  7. 8. Neil Frances / Rock Café
  8. 9. Rikas / Café V lese
  9. 10. Our Last Night / SaSaZu
  10. 11. You Me At Six / Archa+ – ½ VSTUPENEK PRODÁNA

 

 

 

 

Propadleek míří dál a oslovuje nejen pražské fanoušky

„Míříš dál”, název nové písničky kapely Propadleek, přesně vystihuje jejich momentální pozici na pražské hudební scéně. Ze studentské hudby se zrodila kapela, která oslovuje fanoušky všech věkových kategorií. Poslední únorový koncert v Malostranské Besedě tomu byl přímým důkazem. Písničku s energetickým textem doprovází rytmické bicí, v mezihře zaslechneme mandolínu a ke konci si můžeme užít sborové zpěvy, na kterých se podílí většina kapely.

Na textu písničky pracoval frontman kapely – Ondřej Kobrle. Spolu s Matoušem Blažkem, baskytaristou kapely, se chopili hudební stránky. Dominik Špaček (Cody Seven) ze studia Unbeatable records se postaral o mix a master. Kapela vznikla v roce 2017 díky tehdejším studentům Ondřejem Kobrlem (zpěv), Janem Vaňkem (elektrická kytara) a Petrem Polívkou (akustická kytara).

S postupem času se ke kapele přidala Viktorie Machytková (housle), Jáchym Šilha (bicí) a Matouš Blažek (baskytara). Dlouhou dobu byl jejich „domovským” klubem Music Club Jižák, který, poměrně rychle, začali naplňovat k prasknutí. Své posluchače si získali v roce 2020 debutovým EP „Kdo je Hanych?”, které popisovalo studentský život nejen členů kapely, ale i ostatních posluchačů. O rok později v roce 2021 vyšlo EP „Balón”, které je poměrně klidnější. Ale i v tomto případě se jim podařilo vyprodat křest. V roce 2022 nastal pro kapelu první zlom při vydávání písničky „ONA”. Hned po vydání písnička vystřelila mezi všechny fanoušky a začala se šířit dál.

Hned v závěsu vyšel singl „Skvělý”, kterým kapela předává lidem pozitivní energii. Po těchto dvou písničkách začala kapela brát svou tvorbu vážně a vznikly dvě pecky „Svět záhad” a „Ty mi za to stojíš”, které nejen zvedly posluchače na streamovacích platformách, ale i počty fanoušků na koncertech. Avšak největší přerod zažila kapela minulý rok. Na jaře kapela vystupovala na skautské akci Jamboree, kde jejich písničky zpívalo kolem 3000 návštěvníků, a stali se z nich fanoušci po celé republice. S vydáním EP „Přijde mi” se ze studentské kapely stala kapela, která dospívá nejen v osobním životě, ale i ve svých textech. Zaujala i starší publikum, což dokázal vyprodaný křest v Gauči na Výstavišti, který byl také vyprodaný.

Nejbližší možnost, kde kapelu mohou fanoušci slyšet je 6. dubna v Rock Café Prague. V dubnu se ale kapela vydává i 26. 4. do Olomouce a 27. 4. konečně zavítá do Brna

sinekfilmizle.com