Miloš Dvořáček: Pořád se učím. A dělám chyby
Je to pár let. Seděl jsem doma a čekal kurýra, který mi měl přivézt jakousi zásilku. Najednou zvonek u dveří, otevřu – a tam v messengerovském ohozu fenomenální bubeník MILOŠ DVOŘÁČEK. „Co se děje,“ povídám. „Proč tohle děláš? Neříkej mi, že zrovna ty by ses neuživil hraním!“ „Asi jo,“ odpověděl se stoickým klidem ten sporý chlapík.… Číst dál...