Měsíc: Červen 2021

Propojování jazzu s evropskou hudbou různých epoch se už dávno zařadilo do bohatého spektra fúzí, jimž se dobře daří hlavně v interpretačním a skladatelském prostředí našeho „starého“ světadílu. V roce 2011 vznikl v Košicích ženský vokální sbor zaměřený na gregoriánský chorál a o dva roky později se zrodilo CD Rorate Cæli… Číst dál...

Když v roce 1997 vydalo neznámé kanadské těleso Godspeed You! Black Emperor svou první velkou desku F♯ A♯ ∞, odhalilo nejen do té doby pro svět neobjevené bobtnající montrealské hudební podhoubí, ale na rozdíl od postrockových kolegů jako byli Tortoise, Do Make Say Think nebo Labradford představili žánr ve výrazně političtější, vzteklejší… Číst dál...

Lisa Gerrard, uhrančivá zpěvačka legendárních Dead Can Dance, si v poslední době škodí nadprodukcí své, především pro film určené muziky. Výrazně kvalitativně pookřála nedávným spojením s legendárním sborem Le Mystère des Voix Bulgares, se kterým vydala album BooCheeMish a následně společně objeli celý svět, aby se zastavili i v … Číst dál...

Thanatózu, tedy schopnost zvířat stavět se mrtvými, natočili Tomahawk loni a vyšla po osmileté pauze. Mike Patton se na ní odklání od experimentů, což bylo patrné už na minulé desce Oddfellows. Objevují se na ní odkazy na tvorbu mateřských souborů včetně Faith No More. Dojde i na silné melodie… Číst dál...

Peter Lipa je krátce před sedmdesátými osmými narozeninami stále ve formě. Stíhá hostovat na nahrávkách více či méně známých kolegů (AMC Trio, Dura & Blues Club), nahrává alba s vlastní hudbou (Dobré meno, 2019), vybírá z archivu staré písně (Slovenské evergreeny, 2018) a nedávno si dokonce vyzkoušel úplně novou disciplínu.… Číst dál...

Recenzovat přílohové CD hudebního časopisu, který se stejně jako UNI rozhodl věnovat speciál Bobovi, vypadá možná zvláštně. Jenže tahle kompilace zní víc než dostatečně zajímavě. Přestože ne vše je tu pravou perlou, materiál vystačí na hodnotný náhrdelník. Když se britský hudební magazín Uncut rozhodl pustit do produkce alba exkluzivních předělávek… Číst dál...

Tři a půl hodiny. Třicet šest skladeb indiánského barokního elektropopu. To nezní jako plán pro generaci posluchačů zívajících nad alby. Vyzobávat jednotlivé skladby v tomto případě nefunguje: to jako byste z filmu vystřihli pár sekvencí a získali dojem, že zbytek chápete. Nehodí se ani k mytí nádobí, ledaže… Číst dál...

Hmyzák, tedy Zdeněk Novák, patří k neopominutelným zjevům naší alternativní scény, ať už jako člen happeningových Žen, které tvořili samí muži, nebo v šansonově posmutnělé Činně či vanvlietovsky řvoucích Bad Beef Hat. Nic na tom neměnilo, že intonace nebyla vždy čistá a občas byl Novák i na štíru s rytmem.… Číst dál...