Zdeněk Justoň

Studoval ekonomii, ale posledních čtyřicet let se zabývá sociální a kulturní antropologií. V roce 1981 napsal pro Jazzovou sekci knihu Hudba přírodních národů, kde inovativním způsobem popsal úlohu hudby a tance v hrách, obřadech a mýtech původních obyvatel Afriky, Austrálie a Ameriky, jeho zatím poslední publikací byla Ekonomie přírodních národů. Od devadesátých let minulého století publikoval řadu antropologických esejů v kulturní revue Analogon, v rubrice Skryté zkušenosti magazínu UNI publikuje antropologické portréty různých osobností spojených s touto vědou.

Markéta Křížová – Multietnická společnost aneb projekty, které selhaly

Kdyby Haiti nebyla země, ale osoba, byl by její příběh ideálním tématem pro nadmíru vzrušující román, jenž by nevymyslel ani Gabriel Márquez, ani Salman Rushdie. Neuvěřitelná země i bez jakékoliv fabulace. Evropská stopa na ostrově začala jeho objevem a nebyl to nikdo jiný než Krištof Kolumbus, kdo sem připlul na své vůbec… Číst dál...

Marek Zvelebil: Jsme všichni dávní kříženci

Když Watson se svými dnes již zesnulými kolegy objevil v roce 1953 šroubovici DNA, lidé ještě vůbec netušili, k čemu to jednou bude dobré. Dnes jsme v situaci, kdy nám genetici nabízejí, že se jednou za slušné peníze budeme dožívat věku jako Elina Makropulos, hrdinka Čapkova dramatu. Ale zároveň nás nabádají, že vědecká korektnost je přednější… Číst dál...

June Helmová: Sobí národ aneb cesta do pravěku

Asi většina z nás se něco dozvěděla o velkém skalním umění našich předchůdců kdysi v dávném pravěku. Tyto letité fresky jsou předmětem výkladu prvního dílu každé encyklopedie umění a jména velkých pravěkých obrazáren jako Altamira, Trois Fre`res, Lascaux se dostala do učebnic dějepisu. Ustálená představa říká, že tyto obrazárny… Číst dál...

Mischa Titiev – Věčný boj indiánských Hopiů

Když padlo sovětské impérium, prohlásil americký politolog Fukuyama, že nastal konec dějin. Lidé byli nadšení: konečně se mohou bezstarostně věnovat nekonečnému konzumu. Ale netrvalo dlouho a bezstarostný svět začal dostávat drobné trhliny. Objevila se nová, neznámá, dosud netušená strašidla. Ženy si vzpomněly, že byly v mládí zneužívány… Číst dál...

Helen Codere

DOMORODÝ SVĚT TOTEMŮ A POTLACHŮ Češi jsou národem vodáků. Každý se o tom může v létě na březích českých řek přesvědčit. Ostatně i z vodáctví se stalo jedno z podnikání turistického průmyslu, kdy si lidé objednají lodě, většinou nafukovací čluny, přijedou na místo vyplutí, nasednou a lodě zase… Číst dál...

Annette Weinerová

JAK NAPRAVOVAT CHYBY SVÉHO UČITELE Život tropí hlouposti. V Afghánistánu v provincii Paktíja nějaký dobroděj v rámci programu rekonstrukce země postavil obrovská moderní jatka. Asi se domníval, že když jde o zemědělskou zemi, tak tam bude takové zařízení zapotřebí. Ale pro místní to celé byla nepochopitelná akce. Jatka… Číst dál...

James Woodburn

POSLEDNÍ SVĚDKOVÉ PRAVĚKU Když nestor české etnologie Josef Wolf psal svou známou práci Poslední svědkové pravěku, která vyšla v roce 1970, zbývaly ještě na světě roztroušené skupinky etnik živících se pořád nejstarším řemeslem lidstva: sběrem a lovem. Tehdy v roce 1969 čeští badatelé během své australské expedice natočili filmové záběry zachycující… Číst dál...

Bobbi Lowová

Začněme nejprve malou exkurzí do biologie. Jednou z nejpodivnějších záhad darwinovské evoluce je úspěch pohlavního rozmnožování, neboť existuje mnoho dobrých důvodů, aby to tak nebylo, aby převládly způsoby nepohlavního rozmnožování. Nicméně už se stalo, že evoluční potenciál byl vyplýtván na něco tak neefektivního jako na tento… Číst dál...

Jacques Cauvin

TAŽENÍ ZEMĚDĚLCŮ Z LEVANTY DO EVROPY Bylo, nebylo globální oteplování. Vzpomeňme si na naše ,lovce mamutů‘ (psali jsme zde o nich v UNI 9/2009). Před 22 tisíci lety museli odejít z celého Podunají a tedy i z Dolních Věstonic, Pavlova a Předmostí u Přerova, protože v celé Evropě dost… Číst dál...
Další články