Jiří Moravčík

Cítíte se pod psa, víno vám ten večer už také nejede, a tak si s panákem v ruce pustíte Genesis. Když už, tak už. Melancholie vás sice žere zaživa, přesto byste přísahali, že vlastně krásně a k protivení se tomu není důvod. Namísto kocoviny si ráno rovnou otevřete arizonské červené, jaké jiné, že, a vejdete do nového dne s pocitem,… Číst dál...

V Africe se kubánský jazzový klavírista neocitl poprvé a tamní hudba se pro něho stala nejsilnějším inspiračním zdrojem od začátku kariéry. S africkými hudebníky navíc spolupracuje řadu let a natočil s nimi spousty vynikajících alb. Jen se, jak sám upozorňuje, dosud pohyboval především na západoafrické, světu… Číst dál...

Štěstí, že jsme je u nás viděli naživo, leckdo i několikrát. Jinak by varování před polyfonní smrští, a nebuďme útlocitní, říkejme jí rovnou vokální šílenství, mohlo zapadnout do sekce přehánění. Nikoliv bezdůvodně: komu by se chtělo věřit, že vás šestice zpěváků jen svými hlasy dokáže rozsekat na kaši a dostat do transu.… Číst dál...

Postoj skupiny k marocké tranzovní hudbě gnawa lze snadno odvodit už z názvu, tak elektronicky jednoduché to ale není. Ani náhodou. Jedno mají starobylé léčivé rituály podobné: nutí racionálně přemýšlet o jejich průběhu a současně utápět v pochybnostech, zdali opravdu fungují. Ale budiž. Situace se však dramaticky změní,… Číst dál...

Už s padesátistránkovým bookletem s osobními poznámkami a solarografiemi vizuálního umělce Pierra-Oliviera Boulanta dávají sestry najevo, že nestojí o to vypustit do prodeje jen další folkové album. Protože takhle ony nepřemýšlejí. Jejich pozorování a naslouchání světu přináší prý navíc nutnost poslouchat až do konce,… Číst dál...

Kapel zpívajících v imaginárních jazycích známe dost, i těch, které proklouzávají mezi styly a nehledí na hranice, takže jen hádáme, odkud by mohly pocházet. A zpravidla se netrefíme. Do globální hudební banky chodí jako do samoobsluhy a když v ní nenajdou, co hledají, klidně si to vymyslí. Proč hrají na ty… Číst dál...

Pozor! Jedná se o dvojalbum. Na prvním, Stop The Hate, otec Femi předkládá s kapelou afrobeatovou klasiku a na druhém, For(e)ward, debutuje syn Made s její výraznou inovací. Na ostré politikaření nezapomíná ani jeden, v tom jsou si rovni, jinak zní každý jinak. Otcovy skladby se poslouchají dobře, cožpak o to,… Číst dál...

Ladama nehrají – nebo nehrají jen – feministicko-aktivistickou hudbu. To bychom se u ní tak báječně nebavili a nebyli schopni ocenit, kolik originality a virtuozního hráčského nasazení v sobě skrývá. S temperamentem vlastním Američankám, Kolumbijkám, Venezuelkám a Brazilkám vzdorují stereotypům mužského… Číst dál...

Podle velšské mytologie čekají každého, kdo přespí na vrcholu hory Cader Idris, tři vyhlídky: smrt, šílenství nebo přemíra poetického nadání. Zpívající skotská harfenice se nikde nezmiňuje, že by na hoře po vzoru dávných bardů strávila noc. V titulní skladbě To The Awe se inspirovala verši britské básnířky Felicie Hemans. Ty se vztahují… Číst dál...