Hudba

Tomáš Vtípil: RRRRRRR Frequently Asked Questions FAQ

Vinylová split alba nabývají na popularitě, neboť nabízejí kapelám šanci vydat své nahrávky na nosiči a přitom nenést všechna rizika samy. Je také větší šance, že se náklad prodá, protože si desku koupí fanoušci obou kapel. Většinou proto split alba vydávají nějak spřízněné kapely, i když nemusejí nutně hrát úplně stejný druh… Číst dál...

Michael Wollny: Wunderkammer XXL

Pianista Michael Wollny (1978) je nevšedním zjevem dnes už nejen německé scény. Od počátku kariéry dává vědět, že nehodlá přicházet před posluchače s konvenčními projekty. Studoval na německých konzervatořích, v letech 1988 až 2002 byl členem Bundesjazzorchestra a v roce 2001 začal spolupracovat v duu… Číst dál...

Tunnels of Āh: Lost Corridors

Stephen Ah Burroughs se po rozpadu Head of David, které táhnul na přelomu 80. a 90. let spolu s Justinem Broadrickem (dříve Napalm Death, dnes Goldflash, Jesu), téměř vytratil ze scény. Tu a tam můžeme jeho jméno najít na deskách spřízněných umělců (např. u Sunn O)))), přesto návrat tohoto… Číst dál...

Peggy Sue: Choir Of Echoes

Téměř dekádu se Peggy Sue And The Pirates pohybovali v závětří mainstreamového zájmu. S novou deskou Choir Of Echoes ale razantně vykročili novým směrem. Zásluhu na změně kurzu má především producent Jimmy Robertson, který se dostal kapele pod kůži a podtrhl z jejich zvuku to nejzajímavější. Konkrétně vypíchl nejen… Číst dál...

Bratři Orffové: Šero

Folková křehkost v elektronickém hávu působila v  roce 2005 na debutu Bratří Orffů Bingriwingri jako zjevení. O osm let později však už jejich hudba tak překvapující není, i když druhá deska Šero je mnohem propracovanější, aniž by se vytratila chlapecká křehkost, na které nic nemění ani to, že Ivan Gajdoš má teenagerovský… Číst dál...

Avishai Cohen: Almah

Avishai Cohen má dar dělat věci pokaždé jinak a pokaždé trochu překvapit. Poznávací znamení zůstávají zachována, na první poslech rozpoznáte cohenovské mollové stupnice s prvky blízkovýchodní melodiky. Ale zatímco na předchozím albu Duende (2012) vsadil basista a skladatel na úspornost dua s Nitaiem… Číst dál...

Ibrahim Maalouf: Illusions

Ibrahim Maalouf možná popsal inspiraci k desce Illusions vyprávěním během pražského koncertu v říjnu 2012. Vzpomínal, jak se coby v emigraci žijící holobrádek vypravil s rodiči na návštěvu rodného Bejrútu. Bloumal městem, ve walkmanu naplno puštěné Led Zeppelin. Porovnával v paměti zachycené výstavní… Číst dál...

Alba měsíce února jsou opět dvě

IQ + 1: IQ + 1 Nadnárodní souručenství IQ + 1 naprosto zabodovalo již svým pre-debutem Tváří v tvář v roce 2011 (viz dvojitá recenze v UNI 12/2011). Jejich první skutečně oficiální zdánlivě bezejmenné album z prosince loňského roku je jakýmsi anagramem bez přesmyček. Protimluv? Ani náhodou. Čtyři tracky na daném nosiči totiž reflektují… Číst dál...

Beata a dvanáct měsíčků

Beata Hlavenková má správnou ženskou intuici. Čekali byste od ní pokračování jazzové cesty, nastolené na debutu Joy For Joel? Nebo práci s větším tělesem, o které sama před časem uvažovala? Kdepak. Na základě vánočního vnuknutí vydala komorní klavírní album, které sama označuje jako crossover „vážné“ hudby a popu.… Číst dál...

Ach, Lubomíre!

(Lubomír Dorůžka, 18. března 1924–16. prosince 2013) Nevím už přesně, kdy jsem si uvědomil existenci Lubomíra Dorůžky, ale muselo to být zhruba ve stejné době, v níž jsem z knihovny rodičů vyloupl Zbabělce a okamžitě jim po pár stránkách propadl. Máti tehdy sice namítala cosi o nevhodné četbě, asi tedy z důvodů… Číst dál...
Další články