Mercury Rev: The Light In You

Je roztomilé, jak se historie opakuje. Když dnes už veteráni kosmicky rozevlátého rocku a milovníci psychedelických oparů před čtvrtstoletím začínali, hovořilo se o svěžích inspiracích Sydem Barrettem a Neilem Youngem. Dnes mladší generací obdivovaní Tame Impala či Arcade Fire přiznávají, že vyrůstali i na Mercury… Číst dál...

Post Office: The Marylebone Greenwave

Tu plechovou, orezlou starou baterku, kterou si britská formace umístila na obal, si dobře pamatuji ze svého dětství. Mívali jsme takové na chalupě. Designem i praktičností byly nadčasové – stejně jako hudba, kterou velkým množstvím hostů doplněná dvojice poskládala na své debutové album. Po boku perkusisty Dana Darriby… Číst dál...

Rafael Anton Irisarri: A Fragile Geography; Christina Vantzou: N°3

Všechno špatné je k něčemu dobré. Na začátku byla návštěva zloděje v dodávce Rafaela Antona Irisarriho. Ten zcizil kompletní sbalené Rafaelovo studio, jež mělo i se svým majitelem změnit trvalé bydliště ze Seattlu do New Yorku. Silné hnutí mysli spojené se ztrátou studiového vybavení, software, ale i hudebního archivu… Číst dál...

St Germain: St Germain

Patnáct let po svém předchozím albu Tourist (páté místo ve francouzském komerčním žebříčku) přichází skladatel, producent a hudebník Ludovic Navarre, někdejší věrozvěst nu jazzu, s novinkou. Dlouho očekávané album autora, který se proslavil propojením elektronických beatů s jazzovým jazykem, však překvapí především tím,… Číst dál...

Iiro Rantala: My Working Class Hero

Když v roce 1980 ukončily výstřely z revolveru život Johna Lennona, bylo Finovi Iirovi Rantalovi pouhých deset let. O tři roky později zpíval ve škole Happy Xmas a ihned si píseň – stejně jako o málo později Imagine – zamiloval. Teprve poté vystudoval jazz na Sibeliově akademii a klasické piano na Manhattan… Číst dál...

Janosch Moldau, The red paintings, Die Krupps / MCH trio, Guru Guru

Ačkoliv si své předskokany na turné vybírali Die Krupps sami, jejich stylový rozptyl byl skutečně překvapující. Kýčovitě ukňouraný zpěvák Janosch Moldau předváděl za pomoci elektroklávesisty hodně velký odvar ze synthpopu á la Pet Shop Boys v darkwaveové mutaci, avšak s takovou srdceryvností, že to skutečně téměř vhánělo slzy do… Číst dál...

Buika: Struny podzimu

Původem mallorská diva s africkými geny neumí zpívat „jen tak napůl“ a jubilejní Struny podzimu se dočkaly skutečně intenzivního zahájení. I co do úrovně hlasitosti zvuku, jakou asi budova Státní opery nezažije příliš často. Buika vlastně dost překvapila. Z desek ji známe jako interpretku osobité směsi flamenka, morny, jazzu… Číst dál...

Alan Stivell: AMzer

Čtyřiadvacáté album bretaňského harfeníka, který si říká velekněz keltské hudby. Verdikt osobního soudu záleží na tom, jestli u Stivella dáváte přednost keltskému rocku nebo kontemplativní new age: v prvním případě spolehlivě usnete, zato příznivci zenového zkoumání plynutí času se v tuctu skladeb slastně rozpustí. Určitě… Číst dál...