Literatura

Filozofie moderní písně: Bob Dylan

Naoko akademický název je zavádějící, pokud ovšem nepřijmeme Dylanovu hru. Skutečným obsahem knihy nejsou „vědecké“ analýzy písní, ale proud Dylanových myšlenek, nastartovaných oněmi písněmi. Formálně se jedná o prózu, ovšem s tak intenzivní hustotou metafor, že výsledek věrně připomíná Dylanovy písničky z 60. let, z éry… Číst dál...
foto-archiv-SB

Simona Bohatá: Musím být tím druhým

První knihu vydala před šesti lety: Máňa a my druzí. Mluvilo se ale víc o těch, co přišly pak: Všichni sou trapný (2019), Klikař Beny (2021) a nejnověji Zbabělí hrdinové (2023). Simona Bohatá, ročník 1965. Vyrostla v Praze na Žižkově – právě v letech, kdy se tam naplno rozbíhala asanace. Dnes žije u Jindřichova Hradce. Proč „zbabělí… Číst dál...

Zlehka a vyrovnaně

Poznámka k pravidelnostem a nepravidelnostem v české literatuře po roce 2000 Nedávno přistál na knihkupeckých pultech román Strach nad Bobří řekou. Jaroslav Foglar tu knížku napsal v devětaosmdesátém, poprvé vyšla o rok později. Teď se dočkala reedice pod hlavičkou Albatrosu, který pořádá Foglarovi, ročník… Číst dál...

Zpívej pozpátku a plač – Mark Lanegan

Laneganovy do češtiny přeložené vzpomínky Zpívej pozpátku a plač nejsou knihou. Jsou zúčtováním se všemi, které měl na svém osobním černém seznamu? Jasně. Jsou nezkreslenou kronikou jednoho z vrchních obejdů seattleské scény 90. let? Rozhodně. Zpovědí? Určitě. Ale knihu oněch čtyři sta padesát stran vzpomínek netvoří až do chvíle,… Číst dál...

Miroslav Černý: Proleženiny

Co si má počít básník, který netrpí přenošeným romantismem a představami o nepřekonatelném konfliktu mezi individualitou a společností? Jak má psát básník, vědomý si sítě společenských vztahů, jež ho zároveň poutá a nadnáší? A co může dělat básník, který se nespoléhá jen na svou emocionalitu, ale nezapírá svůj… Číst dál...

 Jezovita Balbinus: Stanislav Komárek

Předloni třetího prosince měl Bohuslav Balbín čtyři sta let od narození. Právě v ten den, třetího prosince 2021, dopsal Stanislav Komárek román Jezovita Balbinus. Po „biologické trilogii“ Opšlstisova nadace, Černý domeček a Mandaríni je to autorův čtvrtý vstup do prózy. Povedl se mu jedním slovem náramně. Ostatně už ty první tři prozaické… Číst dál...
Další články