Měsíc: Červen 2009

Minirecenze: První kolekce Cuneiform Records v roce 2009

12/200906/2009 Petr Slabý

Francouzský bubeník a skladatel Patrick Forgas působí na jazzrockové scéně už přes třicet let. V současné době se sice obklopil převážně mladými spoluhráči, ale je stále věrný stylu, který má hluboké kořeny v polovině sedmdesátých let minulého století. Jeho nejnovější opus se sedmičlenným Forgas Band Phenomena vznikal celé… Číst dál...

Cecil Taylor: The Dance Project

12/200906/2009 Alex Švamberk

Berlínské vydavatelství FMP pokračuje ve vydávání archivních záznamů živých vystoupení freejazzového pianisty Cecila Taylora, který v Berlíně často hrál. Nahrávka pořízená 8. července 1990 na berlínské akademii umění, kde hrál za doprovodu bubeníka Masaši Harady a kontrabasisty Williama Parkera, však patří k mimořádným,… Číst dál...

Ethan Rose: Oaks; Francisco López a Lawrence English: HB

12/200906/2009 Pavel Zelinka (Radio Wave)

Je to v poslední době poměrně populární ,výrobní postup‘. Umělec si vyhlédne objekt (je jedno, zda se jedná o tradiční hudební nástroj nebo třeba plotovou plaňku) a hrou na něj vytvoří, a do sampleru nasnímá, základní databanku zvuků. S těmi pak bezbřeze manipuluje, obrábí, vrství a kolážuje i jinak… Číst dál...

Enrico Rava: New York Days

12/200906/2009 Vladimír Kouřil

Evropská scéna dodala světovému jazzu dva význačné trumpetisty. Oba jsou svázáni s jazzovou avantgardou šesté a sedmé dekády a oba se dodnes vyskytují v každoročních anketách Down Beatu mezi hrstkou výhradně amerických prominentů tohoto nástroje. Těmi dvěma jsou letošní srpnový jubilant z Terstu Enrico Rava (1939)… Číst dál...

Mama Rosin: Brule Lentement

12/200906/2009 Michal Bystrov

Zajímá-li vás, jak se hraje zydeco a cajun ve Švýcarsku, sežeňte si jednu ze dvou desek skupiny Mama Rosin, nejlépe tu novou s názvem BRULE LENTEMENT (Voodoo Rhythm Records/ Maximum Underground, 2009, 33:31). A nečekejte žádné umetené cestičky. Už chilli paprička na obalu, záměrně evokující Warholův banán z debutového… Číst dál...

Lo’Jo: Cosmophono

12/200906/2009 Jiří Moravčík

Před lety letoucími, když ještě žil, k Denisu Peánovi přistoupil Don Cherry a nadšený z koncertu mu potřásl rukou, čímž prý leadra francouzské kapely Lo’Jo hodně zaskočil; na ten den asi nikdy nezapomněl: po tříleté přestávce vydané album COSMOPHONO (Wagram/PJ Music, 2009, 44:13) totiž přináší hodně hráčské jazzové svobodomyslnosti… Číst dál...

Khaled: Liberté

12/200906/2009 Jiří Moravčík

Khaled, král alžírského raie, natočil nejlepší album svého života. Důvodů pro tak radikální názor existuje hned několik, jeden však dominuje: Khaled se zbavil handlů s popmusic. Plejádu slavných producentů – Don Was, Phillip Eidel, Michael Brook – vystřídal Martin Meissonnier, bývalý novinář francouzského listu Liberation, ignorant… Číst dál...

Beata Hlavenková: Joy For Joel

12/200906/2009 Vladimír Kouřil

Bez přehánění hvězdné obsazení se zjevilo na desce Beaty Hlavenkové JOY FOR JOEL (Animal Music, 2009, 70:54), natočené během dvou letošních lednových dnů v severoamerickém New Jersey. Už jen skutečnost, že hlavní sólisté, rodačka z Vancouveru Ingrid Jensenová na trubku a křídlovku, Rich Perry, tenorsaxofonista z Ohia,… Číst dál...

Feeding Fingers: Baby Teeth; Femme Fatality: One’s Not Enough

12/200906/2009 Pavel Zelinka (Radio Wave)

Jakmile vstrčíte nové album trojice Feeding Fingers do přehrávače, propadnete se o dobré čtvrtstoletí v čase nazpět. Trojice z americké Atlanty na vás vyrukuje s minimalistickým postpunkem, který vyznává vytaženou basovou linku, nenápadné posmutnělé klávesy a plačtivý vokál Justina Curfmana. Ten připomene… Číst dál...

Goran Bregovič: Alkohol – Sljivovica & Champagne

12/200906/2009 Jiří Moravčík

Než by skončil jako, vykladač marxismu-leninismu‘, opustil Goran Bregovič studium sociologie na sarajevské univerzitě a s kapelou Bjelo Dugme se stal, podle vlastních slov, „největší rocko vou hvězdou na komunistickém území“. Před válkou utekl do Paříže, natáčel hudbu k filmům Emira Kusturici, spolupracoval s Iggym… Číst dál...

Další články

Protože si 3. června celý kulturní svět připomene sté výročí úmrtí Franze Kafky, květnový magazín UNI se rozhodl připomenout tuto velkou literární osobnost monotematickým číslem, které nahlíží autorovo dílo a odkaz ze všemožných stran. Samozřejmě neopakujeme základní informace o Franzi Kafkovi jako je jeho životopis nebo rozbor jeho děl, na toto téma i v češtině vyšla řada kvalitní literatury. Spíš si vybíráme jednak zajímavé detaily jeho tvorby, například zálibu v kreslení, jednak jeho dopad na další umělecké žánry, jako je film, divadlo, výtvarné umění či hudba.
Březnové UNI dokládá, že kulturní sezóna se s blížícím se jarem konečně začíná pořádně rozbíhat. Vidíme to na zvětšujícím se rozsahu rubriky UNI doporučuje, ale i na aktuál ní titulní stránce, která zve na koncert jedné z hlavních hvězd brněnského JazzFestu. A také se uvnitř čísla dočtete o dalších akcích, které se na nejbližší dobu chystají.
Lednové vydání kulturního magazínu UNI se obsahově pohybuje, jak už bývá zvykem, ve dvou časových rovinách. V té ryze současné představujeme momentálně hvězdnou mladou osobnost stylu americana Allison Russell a v souvislosti s jejím profilem přinášíme i obsáhlý esej o provázání americany se současnými společenskými trendy v USA. Z rozhovorů upozorňujeme na povídání s členem skupiny King Crimson či spolupracovníkem Petera Gabriela Tonym Levinem, nebo na další povídání muzikanta Jana Fice, tentokrát s jeho brněnským kolegou, zpěvákem Karlem Heřmanem, frontmanem kapely Šankišou. V nehudební části představujeme amerického avantgardního všeuměla Harryho Smithe, přinášíme analýzu české literatury po roce 2000 a hovoříme se spisovatelkou Simonou Bohatou.
Rozsáhlým titulním materiálem si poslední UNI roku 2023 připomíná osmdesáté narozeniny jedné z nejoriginálnějších zpěvaček a skladatelek Joni Mitchell. Portrétním rozhovorem představujeme českého jazzového hudebníka a skladatele Roberta Fischmanna a rozsáhlou studií seznamujeme čtenáře s Dežem Hoffmanem, fotografem slovenského původu, který se etabloval ve velkém světě hudby a portrétoval Beatles, Franka Sinatru, Jimiho Hendrixe a mnoho dalších slavných muzikantů. Přinášíme také bizarní příběh Roberta Macka McCormicka, původce největší sbírky terénních nahrávek texaského blues a další lidové hudby, se kterou se svět seznamuje až nyní, několik let po jeho smrti.
Listopadové UNI patří mezi ta vydání, která se věnují jednomu jedinému tématu, opracovávanému ze všech stran. Tentokrát linorytová obálka již tradičního spolupracovníka Michala Cihláře láká na čtení o hudebním, filmovém i televizním fenoménu jménem Blues Brothers. Věnujeme se mimo jiné hereckým kariérám obou protagonistů Johna Belushiho a Dana Aykroyda, přinášíme původní rozhovor s kytaristou Blues Brothers Bandu Stevem Cropperem, zevrubně probíráme zajímavosti z oblasti memphiského soulu i chicagského blues, z nichž se skládá nezaměnitelný hudební styl Blues Brothers, a přinášíme spoustu dalšího zajímavého čtení týkajícího se tohoto pozoruhodného projektu.
O slovenské politice i o hudbě si povídáme v titulním rozhovoru říjnového UNI se zpěvačkou a autorkou Katarzií. Slovenskou společnost komentuje i projekt Drť, jehož koncert na nadcházejícím festivalu Alternativa anoncujeme profilovým článkem. Podzimní koncertní nabídka stála i u zrodu materiálů o King Crimson, návratu alternativních legend Henry Now či unikátním hudebním nástroji Omniwerk. Z umělecké oblasti hudby se pouze dotýkající nabízíme rozhovor s jedním z kmenových fotografů magazínu UNI Karlem Šusterem.
Zářijové, poprázdninové číslo kulturního magazínu UNI, se logicky ve větší míře ohlíží: a to za letními festivaly, na kterých se zástupci autorského okruhu objevili. Rozsáhlou reportáží se vracíme v Colours of Ostrava, přehledným článkem si projdeme festivaly "dělané s láskou k lidem a hudbě", mezi něž Jiří Moravčík vybral mimo jiné i Boskovice, ze zahraničí navšívíme festival world music v Kremži. Ohlížíme se bohužel i ve dvou dalších článcích: nekrolozích hudebního publicisty Jiřího Černého a významného amerického muzikanta Robbieho Robertsona. Naopak žhavou současnost reflektujeme v rozsáhlém rozhovoru s multitalentovaným Jakubem Königem, jehož osou je umělcovo právě vycházející sólové album Hvězdy.

Ač by se to našinci na první dobrou nemuselo zdát, pohybujeme se tentokrát na domácí hroudě. Hudebně i mentálně ovšem značně posunuté na nefalšovanej Divokej západ. Pro Honzu Richtera to není módní záležitost, ale letitej interest a dřina. A časté a dlouhodobé pobyty za louží, který dodaly záměru na autenticitě. Back to Bute je vzpomínkou na jeho dřevnější období, kdy po otevření dveří pomalu jakýhokoliv podniku od Žižkova po Vršovice na vás vykouk Janny Richter. Jeho současné nablýskané elektro buggy má ale taky něco do sebe.
Na Charleye Crocketta jsem narazil náhodou díky jeho drásavýmu desperátskýmu hobo songu Killers of the Flower Moon, který má navíc geniální grafickej klip. Doporučuji také dohledat. Při dalším rolování jsem ale zjistil že jeho pravá stezka vede hlavně do westernově pompézního country. A to mě překvapivě baví ještě víc. Tenhle Texasan totiž ten těžkej bourbon zdatně ředí sympatickým nadhledem a sebeironií. A ty songy sou navíc prostě skvělý.
Je fajn když se někdo vrací ke svým tradicím, k folkloru předků. A pak ho třeba přetaví k obrazu svýmu. A pak tu je ještě jedna věc, která mě baví snad ještě víc. Když si někdo do úplně cizího folkloru vědomně zapustí svoje vlastní kořeny. A ještě navech si k tomu natočí klipovej eastern. Pak tu máme parádní Moraviánu alá Honza Fic! Nakonec jsme na tom s tim horkem, žízní a nedohledným obzorem všichni stejně.
První letošní příspěvek budiž komiksovým nekrologem Shanovi McGovenovi, kterej nás opustil koncem právě minulého roku. V našem video komiksu ho symbolicky vyprovází parťák Nick, v Armstrongově nesmrtelném a jinak k uzoufání zprofanovaném What a Wonderful World. Jenže tahle verze je prostě fajn. Je zajímavý jak ten prokletej, tolikrát z The Pogues vyhazovanej a zase příjímanej potížista všem teď tolik chybí. Aby ne, vono to bez něj tak nějak neni vono. V kapele i v hudebním světě tak nějak vůbec.
The Brian Ferry Orchestra: Do The Strand Jednou večer jsem během jízdy autem přelaďoval rádio a z jedné nejmenované frekvence se na nás začal linout melodicky objevný a přitom přísně tradiční swing. Okamžitě jsem zjišťoval co to je a tím pro sebe objevil formaci The Brian Ferry Orchestra, která nahrála bezvadné soundtracky k filmu Velký Gatsby, nebo seriálu Babylon Berlin. Ale na jejich první desce Jazz Age z roku 2012 hvězda z Roxy Music vůbec nezpívá! Ferry byl prý zvědav, jak jeho písně obstojí v samotné jazzové instrumentaci. Za mě teda slušnej příklad krocení ega.
City of New Orleans je často přebíranej country standart a trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se proklikal k autorovi tohoto songu. A je to, světe div se, syn legendárního Dylanova pravzoru Woodyho - Arlo Guthrie! Ale komiksovou cenu za nejlepší verzi nakonec uděluji Johnnymu Cashovi v jeho trochu úchylné hudební reklamně na jednu dráhu.
Tato kapitola budiš opožděnou vzpomínkou na Sixta Rodrigueze, který odešel letos v létě 8.srpna. Připomínkou neuvěřitelného příběhu skvělého muzikanta, táty a člověka. A důkazem že doma jeden nemusí být zrovna prorokem, a stát se současně hrdinou a symbolem politické změny na druhé straně zeměkoule. A třeba aniž by o tom měl sebemenší tušení. Pamětníci naší totality takovým paradoxům myslím dobře rozumí.
Simon a Garfunkel byli asi mým prvním setkáním s kvalitním písničkářským folkem mého dětství. Když pominu Kryla. Otáčel jsem ten domácí vinyl dokola a četl překlady textů v obsáhlém bookletu plného fotek New Yorku a krásné grafiky. Film Absolovent vznikl rok před mým narozením a viděl jsem ho až o hodně později. Film už asi nikoho nešokuje, ale tehdy třicetiletej Dustin Hofman zahrál toho dvacetiletýho koloucha docela půvabně. A ty písničky jsou stále svěží a nadčasový.

Minirecenze: První kolekce Cuneiform Records v roce 2009

Cecil Taylor: The Dance Project

Ethan Rose: Oaks; Francisco López a Lawrence English: HB

Enrico Rava: New York Days

Mama Rosin: Brule Lentement

Lo’Jo: Cosmophono

Khaled: Liberté

Beata Hlavenková: Joy For Joel

Feeding Fingers: Baby Teeth; Femme Fatality: One’s Not Enough

Goran Bregovič: Alkohol – Sljivovica & Champagne

Pronominal Carrots + DPvJU

Uvidíme, uslyšíme

Dejan Terzić AXIOM feat. Bojan Z

ZEA & Xavier Charles

Snarky Puppy

Uvidíme, uslyšíme

Wille & The Bandits

The Matt Schofield Trio (UK)

The Reverend Peyton’s Big Damn Band

Delvon Lamarr Organ Trio (US)