Měsíc: Říjen 2009

Trhnout zím zaprášeným závěsem

12/200910/2009 Michal Bystrov

Už už jsem si z české hudby kupoval jen Mišíka a Traband. A najednou tohle. Kdyby byl Kurt Cobain postavou z Dostojevského Běsů a kdyby Luboš Pospíšil každé ráno kloktal štěrk jako Tom Waits, možná bych k vizáži a hlasovému projevu charismatického frontmana skupiny TAJNÉ SLUNCE Filipa Pýchy našel jakous takous paralelu.… Číst dál...

Loudon Wainwright III: The Charlie Pole Project

04/201610/2009 Zdenek Pecka

Čtyři roky po skvělé historické antologii Charlie Poole: You Ain’t Talking To Me (Sony BMG 3-CD, 2005) je na světě další nahrávka, jež oslavuje dávno zapomenutou legendu žánru ,protocountry‘. Charlie Poole (1892–1931), zpěvák, banjista a leader stringbandu The North Carolina Ramblers, byl dobře vypadající, byť pologramotný tkalcovský… Číst dál...

Led Bib aneb Skron-jazz-rock-punk-whatever pro budoucí časy

04/201610/2009 Petr Slabý

Kapela Led Bib vznikla v roce 2003 jako studentský projekt na Middlesex University v severním Londýně. V průběhu krátké doby jí prošlo asi dvacet muzikantů, až se sestava ustálila v podobě kvintetu, v jehož středu stál skladatel, aranžér a bubeník Mark Holub. Jeho předkové kupodivu nepochází z Čech,… Číst dál...

Minirecenze: Pete Namlook a novinky jeho labelu Fax

12/200910/2009 Pavel Zelinka (Radio Wave)

Hudební workoholik a vydavatel Pete Namlook nezahálel ani v minulých 10 měsících a pro fanoušky elektronické hudby připravil další poctivou dávku vlastní muziky i dalších umělců, kteří jsou instrumentální poloze tohoto Němce blízcí. Žádný hudební směr nemá právo být šmahem odsouzen. Ani jazzrock, který osobně opravdu… Číst dál...

Ztracený ve světě

12/200910/2009 Ondřej Bezr

V úvodu budiž řečeno, že pro případ Oldřicha Janoty lze bezezbytku variovat známé úsloví týkající se Dylana: Nobody sings Dylan like Dylan. Ano, nikdo nezazpívá Janotu tak jako Janota sám. Na druhou stranu je třeba velmi ocenit čin vydavatelství Indies Scope, které se rozhodlo vzdát tomuto ,utajenému géniovi‘ hned několika žánrů poctu. A … Číst dál...

Tinariwen: Imidiwan – Companios

12/200910/2009 Jiří Moravčík

V jejich hudbě se údajně ukrývá DNA rock’n’rollu a rozumět prý lidé jazyku tamashek, pak se Tinariwen stanou stejně slavnými jako Rolling Stones, s nimiž potomci saharských nomádů před dvěma lety koncertovali v Dublinu. Vynachválit si je nemůže Robert Plant, Bono, Carlos Santana; hlásí se k nim členové Radiohead, Coldplay i Brian Eno. Vystupovali… Číst dál...

The Stoner: Hat Music

12/200910/2009 Daniel Konrád

Když zástupci českého předsednictví Evropské unie letos v létě po Vltavě pouštěli sud piva coby symbolické předání štafety švédským politikům , mohl si kolemjdoucí tak nanejvýš postesknout nad tím, že žádné lodní spojení na trase Praha-Stockholm neexistuje. Prý se to jezdívá na kole, byť i sebezarputilejší cyklista musí… Číst dál...

Rome: Flowers From Exile

12/200910/2009 Pavel Zelinka (Radio Wave)

Neo folk jako hudební žánr prodělal v poslední době velké kvalitativní skoky směrem kupředu. Představu o jeho vykolíkování v současné době posunuje dříve velmi kontrovezní rakouský projekt Der Blutharsch, který přesunuje svůj trademark do psychedelicky rockových vod (již brzy se představí i v Praze na festivalu Nová Alternativa v klubu… Číst dál...

Wolfgang Muthspiel, Slava Grigoryan, Ralph Towner: From A Dream

12/200910/2009 Vladimír Kouřil

Slavný sanfranciský koncert McLaughlina, de Lucii a DiMeoly z roku 1980 spáchali kytaristé spojeni s érou dospělého jazzrocku. Angličan se Španělem a Američanem stvořili na jazzovém základě syntézu, která je vlivem především latinoamerických a ﬂ amenkových inspirací ve skladbách Corey, Gismontiho, a také aktérů koncertu,… Číst dál...

Kill The Dandies!: I Saw White Fields

12/200910/2009 Pavel Zelinka (Radio Wave)

Všechno špatné je k něčemu dobré. Dva nekompatibilní kreativní protipóly The Nihilists stvořily nejdříve alba, za které jsme se nemuseli před zahraniční návštěvou stydět, aby se nakonec jejich názory rozklížily takovým způsobem, že dobře našláplá kariéra kapely šla do stoupy. Výsledkem rozchodu byl vznik několika elektronických projektů Moimira… Číst dál...

Další články

Protože si 3. června celý kulturní svět připomene sté výročí úmrtí Franze Kafky, květnový magazín UNI se rozhodl připomenout tuto velkou literární osobnost monotematickým číslem, které nahlíží autorovo dílo a odkaz ze všemožných stran. Samozřejmě neopakujeme základní informace o Franzi Kafkovi jako je jeho životopis nebo rozbor jeho děl, na toto téma i v češtině vyšla řada kvalitní literatury. Spíš si vybíráme jednak zajímavé detaily jeho tvorby, například zálibu v kreslení, jednak jeho dopad na další umělecké žánry, jako je film, divadlo, výtvarné umění či hudba.
Březnové UNI dokládá, že kulturní sezóna se s blížícím se jarem konečně začíná pořádně rozbíhat. Vidíme to na zvětšujícím se rozsahu rubriky UNI doporučuje, ale i na aktuál ní titulní stránce, která zve na koncert jedné z hlavních hvězd brněnského JazzFestu. A také se uvnitř čísla dočtete o dalších akcích, které se na nejbližší dobu chystají.
Lednové vydání kulturního magazínu UNI se obsahově pohybuje, jak už bývá zvykem, ve dvou časových rovinách. V té ryze současné představujeme momentálně hvězdnou mladou osobnost stylu americana Allison Russell a v souvislosti s jejím profilem přinášíme i obsáhlý esej o provázání americany se současnými společenskými trendy v USA. Z rozhovorů upozorňujeme na povídání s členem skupiny King Crimson či spolupracovníkem Petera Gabriela Tonym Levinem, nebo na další povídání muzikanta Jana Fice, tentokrát s jeho brněnským kolegou, zpěvákem Karlem Heřmanem, frontmanem kapely Šankišou. V nehudební části představujeme amerického avantgardního všeuměla Harryho Smithe, přinášíme analýzu české literatury po roce 2000 a hovoříme se spisovatelkou Simonou Bohatou.
Rozsáhlým titulním materiálem si poslední UNI roku 2023 připomíná osmdesáté narozeniny jedné z nejoriginálnějších zpěvaček a skladatelek Joni Mitchell. Portrétním rozhovorem představujeme českého jazzového hudebníka a skladatele Roberta Fischmanna a rozsáhlou studií seznamujeme čtenáře s Dežem Hoffmanem, fotografem slovenského původu, který se etabloval ve velkém světě hudby a portrétoval Beatles, Franka Sinatru, Jimiho Hendrixe a mnoho dalších slavných muzikantů. Přinášíme také bizarní příběh Roberta Macka McCormicka, původce největší sbírky terénních nahrávek texaského blues a další lidové hudby, se kterou se svět seznamuje až nyní, několik let po jeho smrti.
Listopadové UNI patří mezi ta vydání, která se věnují jednomu jedinému tématu, opracovávanému ze všech stran. Tentokrát linorytová obálka již tradičního spolupracovníka Michala Cihláře láká na čtení o hudebním, filmovém i televizním fenoménu jménem Blues Brothers. Věnujeme se mimo jiné hereckým kariérám obou protagonistů Johna Belushiho a Dana Aykroyda, přinášíme původní rozhovor s kytaristou Blues Brothers Bandu Stevem Cropperem, zevrubně probíráme zajímavosti z oblasti memphiského soulu i chicagského blues, z nichž se skládá nezaměnitelný hudební styl Blues Brothers, a přinášíme spoustu dalšího zajímavého čtení týkajícího se tohoto pozoruhodného projektu.
O slovenské politice i o hudbě si povídáme v titulním rozhovoru říjnového UNI se zpěvačkou a autorkou Katarzií. Slovenskou společnost komentuje i projekt Drť, jehož koncert na nadcházejícím festivalu Alternativa anoncujeme profilovým článkem. Podzimní koncertní nabídka stála i u zrodu materiálů o King Crimson, návratu alternativních legend Henry Now či unikátním hudebním nástroji Omniwerk. Z umělecké oblasti hudby se pouze dotýkající nabízíme rozhovor s jedním z kmenových fotografů magazínu UNI Karlem Šusterem.
Zářijové, poprázdninové číslo kulturního magazínu UNI, se logicky ve větší míře ohlíží: a to za letními festivaly, na kterých se zástupci autorského okruhu objevili. Rozsáhlou reportáží se vracíme v Colours of Ostrava, přehledným článkem si projdeme festivaly "dělané s láskou k lidem a hudbě", mezi něž Jiří Moravčík vybral mimo jiné i Boskovice, ze zahraničí navšívíme festival world music v Kremži. Ohlížíme se bohužel i ve dvou dalších článcích: nekrolozích hudebního publicisty Jiřího Černého a významného amerického muzikanta Robbieho Robertsona. Naopak žhavou současnost reflektujeme v rozsáhlém rozhovoru s multitalentovaným Jakubem Königem, jehož osou je umělcovo právě vycházející sólové album Hvězdy.

Ač by se to našinci na první dobrou nemuselo zdát, pohybujeme se tentokrát na domácí hroudě. Hudebně i mentálně ovšem značně posunuté na nefalšovanej Divokej západ. Pro Honzu Richtera to není módní záležitost, ale letitej interest a dřina. A časté a dlouhodobé pobyty za louží, který dodaly záměru na autenticitě. Back to Bute je vzpomínkou na jeho dřevnější období, kdy po otevření dveří pomalu jakýhokoliv podniku od Žižkova po Vršovice na vás vykouk Janny Richter. Jeho současné nablýskané elektro buggy má ale taky něco do sebe.
Na Charleye Crocketta jsem narazil náhodou díky jeho drásavýmu desperátskýmu hobo songu Killers of the Flower Moon, který má navíc geniální grafickej klip. Doporučuji také dohledat. Při dalším rolování jsem ale zjistil že jeho pravá stezka vede hlavně do westernově pompézního country. A to mě překvapivě baví ještě víc. Tenhle Texasan totiž ten těžkej bourbon zdatně ředí sympatickým nadhledem a sebeironií. A ty songy sou navíc prostě skvělý.
Je fajn když se někdo vrací ke svým tradicím, k folkloru předků. A pak ho třeba přetaví k obrazu svýmu. A pak tu je ještě jedna věc, která mě baví snad ještě víc. Když si někdo do úplně cizího folkloru vědomně zapustí svoje vlastní kořeny. A ještě navech si k tomu natočí klipovej eastern. Pak tu máme parádní Moraviánu alá Honza Fic! Nakonec jsme na tom s tim horkem, žízní a nedohledným obzorem všichni stejně.
První letošní příspěvek budiž komiksovým nekrologem Shanovi McGovenovi, kterej nás opustil koncem právě minulého roku. V našem video komiksu ho symbolicky vyprovází parťák Nick, v Armstrongově nesmrtelném a jinak k uzoufání zprofanovaném What a Wonderful World. Jenže tahle verze je prostě fajn. Je zajímavý jak ten prokletej, tolikrát z The Pogues vyhazovanej a zase příjímanej potížista všem teď tolik chybí. Aby ne, vono to bez něj tak nějak neni vono. V kapele i v hudebním světě tak nějak vůbec.
The Brian Ferry Orchestra: Do The Strand Jednou večer jsem během jízdy autem přelaďoval rádio a z jedné nejmenované frekvence se na nás začal linout melodicky objevný a přitom přísně tradiční swing. Okamžitě jsem zjišťoval co to je a tím pro sebe objevil formaci The Brian Ferry Orchestra, která nahrála bezvadné soundtracky k filmu Velký Gatsby, nebo seriálu Babylon Berlin. Ale na jejich první desce Jazz Age z roku 2012 hvězda z Roxy Music vůbec nezpívá! Ferry byl prý zvědav, jak jeho písně obstojí v samotné jazzové instrumentaci. Za mě teda slušnej příklad krocení ega.
City of New Orleans je často přebíranej country standart a trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se proklikal k autorovi tohoto songu. A je to, světe div se, syn legendárního Dylanova pravzoru Woodyho - Arlo Guthrie! Ale komiksovou cenu za nejlepší verzi nakonec uděluji Johnnymu Cashovi v jeho trochu úchylné hudební reklamně na jednu dráhu.
Tato kapitola budiš opožděnou vzpomínkou na Sixta Rodrigueze, který odešel letos v létě 8.srpna. Připomínkou neuvěřitelného příběhu skvělého muzikanta, táty a člověka. A důkazem že doma jeden nemusí být zrovna prorokem, a stát se současně hrdinou a symbolem politické změny na druhé straně zeměkoule. A třeba aniž by o tom měl sebemenší tušení. Pamětníci naší totality takovým paradoxům myslím dobře rozumí.
Simon a Garfunkel byli asi mým prvním setkáním s kvalitním písničkářským folkem mého dětství. Když pominu Kryla. Otáčel jsem ten domácí vinyl dokola a četl překlady textů v obsáhlém bookletu plného fotek New Yorku a krásné grafiky. Film Absolovent vznikl rok před mým narozením a viděl jsem ho až o hodně později. Film už asi nikoho nešokuje, ale tehdy třicetiletej Dustin Hofman zahrál toho dvacetiletýho koloucha docela půvabně. A ty písničky jsou stále svěží a nadčasový.

Trhnout zím zaprášeným závěsem

Loudon Wainwright III: The Charlie Pole Project

Led Bib aneb Skron-jazz-rock-punk-whatever pro budoucí časy

Minirecenze: Pete Namlook a novinky jeho labelu Fax

Ztracený ve světě

Tinariwen: Imidiwan – Companios

The Stoner: Hat Music

Rome: Flowers From Exile

Wolfgang Muthspiel, Slava Grigoryan, Ralph Towner: From A Dream

Kill The Dandies!: I Saw White Fields

Dejan Terzić AXIOM feat. Bojan Z

ZEA & Xavier Charles

Snarky Puppy

Uvidíme, uslyšíme

Wille & The Bandits

The Matt Schofield Trio (UK)

The Reverend Peyton’s Big Damn Band

Delvon Lamarr Organ Trio (US)

Tamikrest

Respect Festival Open Air 2024