Měsíc: Květen 2014

Josef Straka

10/201705/2014 Redakce

1) stěžejní pocit jsou nenahodilé jevy jemný odstup sobotního odpoledne někde dlouhé přejezdy neukončená čekání na stanicích a vystupování lidí, kteří možná ani vystupovat nechtěli jen zdržují mihotavý děj několik nesouvislých nesouhlasných hlasů které se o sebe třou, otírají se, nenávidí se pak to slovo škrtnout, ale pocit zůstává… Číst dál...

21. dny evropského filmu aneb totální zoufalství i relativní naděje a zajímavé životopisné férie

10/201705/2014 Petr Slabý

Mezi 10. a 17. dubnem letošního roku proběhla v pražských kinech Lucerna a Světozor již jednadvacátá přehlídka evropské kinematografie, která pak pokračovala v následujících dnech i v podobě ozvěn v Brně, Jablonci nad Nisou, Boskovicích, Hradci Králové, Havířově a Plzni. Přes… Číst dál...

V banánové republice: O. Henryho Honduraská epizoda (1. část)

10/201705/2014 Michal Bystrov

Na jednom rohu stál poštovní úřad, na druhém Rubenského obchod oděvy. Druhé dva rohy příčně proti sobě zabíraly dvě městské banky. První národní a Národní banka pěstitelů dobytka. Příchozí vešel do První národní banky a nezpomalil mrštný krok, dokud nestál před okénkem pokladníka. Banka otevírala pro strany až v devět… Číst dál...

Pohádka o trápení a úsměvu

10/201705/2014 Radim Kopáč

Kdo je Gisèle Prassinos? Anebo Prassinosová, pokud o ní mluvíme česky? Francouzka řeckého původu narozená v tureckém Istanbulu. Básnířka, prozaička, výtvarnice. Trochu přírodní úkaz. Ročník 1920. Debutovala na stránkách prestižní surrealistické revue Mínotaure ve čtrnácti letech. První knihu Artritický luční koník vydala o rok… Číst dál...

Die Krupps – náš název je připomínkou krvavé německé historie

10/201705/2014 Pavel Zelinka (Radio Wave)

Vydání desky The Machinists Of Joy, první řadovky po 16 letech ticha, po letech znovu zaválo legendární německé industrialisty Die Krupps na koncert do Prahy. V současné době trvale v USA žijící frontman Jürgen Engler při této příležitosti odpovídal na otázky týkající se kapely, bočních projektů,… Číst dál...

Hvězdná kapelnice z Dálného Východu

10/201705/2014 Vladimír Kouřil

Na konci října 1979 Toshiko Akioshi-Lew Tabackin Big Band na svém prvním zájezdu do Evropy minul jen o 516 km vzdušnou čarou a v řádu dní Mezinárodní jazzový festival v Praze. Pro početné výpravy z ČSSR na varšavské Jazz Jamboree to však byl nezapomenutelný zážitek. Procitli jsme s poznáním, že… Číst dál...

Méně známý David Tudor

10/201705/2014 Josef Cseres

David Tudor (1926–1996) byl dlouho vnímán především jako fenomenální interpret klavírních kompozic Johna Cage, se kterým se seznámil v roce 1950, tj. v době, kdy Cage začal koketovat s indeterminismem coby poetickým principem. Cage v Tudorovi záhy rozpoznal nebývalý talent i spřízněnou duši, a přestože… Číst dál...

Cuneiform Records: výběr z hroznů

05/201405/2014 Petr Slabý

Marylandský label Cuneiform Records oslaví v letošním roce již třicet let své existence. Jeho záběr je nesmírně široký a sahá od jazzové avantgardy šedesátých i sedmdesátých let minulého století přes Rock In Opposition, klasický jazzrock i neojazzrock až po noise a experimentální elektroniku a všechny… Číst dál...

Christina Vantzou: No. 2

05/201405/2014 Pavel Zelinka (Radio Wave)

Christinu Vantzou posluchači zaznamenali nejprve jako parťačku Adama Wiltzieho ze Stars Of The Lid ve společném audiovizuálním projektu The Dead Texan. Před třemi roky definitivně opustila úzkou specializaci videodesignérky a představila se na sólovém albu jako schopná hudebnice/žákyně na křižovatce kytarově hlukového ambientu… Číst dál...

Jaromír Typlt / Michal Rataj: Škrábanice / Scribbles

05/201405/2014 Alex Švamberk

Spojení hudby a textu patří k nejpůsobivějším, hudba dokáže slovo umocnit. To není nic nového, po staletí to ukazují písně i opera, formy kolikrát dovedené k dokonalosti. Trochu jiné je to ale s mluveným slovem doprovázeným hudbou. Ta často slouží jen jako doprovod, mnohdy dokonce jen jako podkres, i když pomáhá… Číst dál...

Další články

Protože si 3. června celý kulturní svět připomene sté výročí úmrtí Franze Kafky, květnový magazín UNI se rozhodl připomenout tuto velkou literární osobnost monotematickým číslem, které nahlíží autorovo dílo a odkaz ze všemožných stran. Samozřejmě neopakujeme základní informace o Franzi Kafkovi jako je jeho životopis nebo rozbor jeho děl, na toto téma i v češtině vyšla řada kvalitní literatury. Spíš si vybíráme jednak zajímavé detaily jeho tvorby, například zálibu v kreslení, jednak jeho dopad na další umělecké žánry, jako je film, divadlo, výtvarné umění či hudba.
Březnové UNI dokládá, že kulturní sezóna se s blížícím se jarem konečně začíná pořádně rozbíhat. Vidíme to na zvětšujícím se rozsahu rubriky UNI doporučuje, ale i na aktuál ní titulní stránce, která zve na koncert jedné z hlavních hvězd brněnského JazzFestu. A také se uvnitř čísla dočtete o dalších akcích, které se na nejbližší dobu chystají.
Lednové vydání kulturního magazínu UNI se obsahově pohybuje, jak už bývá zvykem, ve dvou časových rovinách. V té ryze současné představujeme momentálně hvězdnou mladou osobnost stylu americana Allison Russell a v souvislosti s jejím profilem přinášíme i obsáhlý esej o provázání americany se současnými společenskými trendy v USA. Z rozhovorů upozorňujeme na povídání s členem skupiny King Crimson či spolupracovníkem Petera Gabriela Tonym Levinem, nebo na další povídání muzikanta Jana Fice, tentokrát s jeho brněnským kolegou, zpěvákem Karlem Heřmanem, frontmanem kapely Šankišou. V nehudební části představujeme amerického avantgardního všeuměla Harryho Smithe, přinášíme analýzu české literatury po roce 2000 a hovoříme se spisovatelkou Simonou Bohatou.
Rozsáhlým titulním materiálem si poslední UNI roku 2023 připomíná osmdesáté narozeniny jedné z nejoriginálnějších zpěvaček a skladatelek Joni Mitchell. Portrétním rozhovorem představujeme českého jazzového hudebníka a skladatele Roberta Fischmanna a rozsáhlou studií seznamujeme čtenáře s Dežem Hoffmanem, fotografem slovenského původu, který se etabloval ve velkém světě hudby a portrétoval Beatles, Franka Sinatru, Jimiho Hendrixe a mnoho dalších slavných muzikantů. Přinášíme také bizarní příběh Roberta Macka McCormicka, původce největší sbírky terénních nahrávek texaského blues a další lidové hudby, se kterou se svět seznamuje až nyní, několik let po jeho smrti.
Listopadové UNI patří mezi ta vydání, která se věnují jednomu jedinému tématu, opracovávanému ze všech stran. Tentokrát linorytová obálka již tradičního spolupracovníka Michala Cihláře láká na čtení o hudebním, filmovém i televizním fenoménu jménem Blues Brothers. Věnujeme se mimo jiné hereckým kariérám obou protagonistů Johna Belushiho a Dana Aykroyda, přinášíme původní rozhovor s kytaristou Blues Brothers Bandu Stevem Cropperem, zevrubně probíráme zajímavosti z oblasti memphiského soulu i chicagského blues, z nichž se skládá nezaměnitelný hudební styl Blues Brothers, a přinášíme spoustu dalšího zajímavého čtení týkajícího se tohoto pozoruhodného projektu.
O slovenské politice i o hudbě si povídáme v titulním rozhovoru říjnového UNI se zpěvačkou a autorkou Katarzií. Slovenskou společnost komentuje i projekt Drť, jehož koncert na nadcházejícím festivalu Alternativa anoncujeme profilovým článkem. Podzimní koncertní nabídka stála i u zrodu materiálů o King Crimson, návratu alternativních legend Henry Now či unikátním hudebním nástroji Omniwerk. Z umělecké oblasti hudby se pouze dotýkající nabízíme rozhovor s jedním z kmenových fotografů magazínu UNI Karlem Šusterem.
Zářijové, poprázdninové číslo kulturního magazínu UNI, se logicky ve větší míře ohlíží: a to za letními festivaly, na kterých se zástupci autorského okruhu objevili. Rozsáhlou reportáží se vracíme v Colours of Ostrava, přehledným článkem si projdeme festivaly "dělané s láskou k lidem a hudbě", mezi něž Jiří Moravčík vybral mimo jiné i Boskovice, ze zahraničí navšívíme festival world music v Kremži. Ohlížíme se bohužel i ve dvou dalších článcích: nekrolozích hudebního publicisty Jiřího Černého a významného amerického muzikanta Robbieho Robertsona. Naopak žhavou současnost reflektujeme v rozsáhlém rozhovoru s multitalentovaným Jakubem Königem, jehož osou je umělcovo právě vycházející sólové album Hvězdy.

Ač by se to našinci na první dobrou nemuselo zdát, pohybujeme se tentokrát na domácí hroudě. Hudebně i mentálně ovšem značně posunuté na nefalšovanej Divokej západ. Pro Honzu Richtera to není módní záležitost, ale letitej interest a dřina. A časté a dlouhodobé pobyty za louží, který dodaly záměru na autenticitě. Back to Bute je vzpomínkou na jeho dřevnější období, kdy po otevření dveří pomalu jakýhokoliv podniku od Žižkova po Vršovice na vás vykouk Janny Richter. Jeho současné nablýskané elektro buggy má ale taky něco do sebe.
Na Charleye Crocketta jsem narazil náhodou díky jeho drásavýmu desperátskýmu hobo songu Killers of the Flower Moon, který má navíc geniální grafickej klip. Doporučuji také dohledat. Při dalším rolování jsem ale zjistil že jeho pravá stezka vede hlavně do westernově pompézního country. A to mě překvapivě baví ještě víc. Tenhle Texasan totiž ten těžkej bourbon zdatně ředí sympatickým nadhledem a sebeironií. A ty songy sou navíc prostě skvělý.
Je fajn když se někdo vrací ke svým tradicím, k folkloru předků. A pak ho třeba přetaví k obrazu svýmu. A pak tu je ještě jedna věc, která mě baví snad ještě víc. Když si někdo do úplně cizího folkloru vědomně zapustí svoje vlastní kořeny. A ještě navech si k tomu natočí klipovej eastern. Pak tu máme parádní Moraviánu alá Honza Fic! Nakonec jsme na tom s tim horkem, žízní a nedohledným obzorem všichni stejně.
První letošní příspěvek budiž komiksovým nekrologem Shanovi McGovenovi, kterej nás opustil koncem právě minulého roku. V našem video komiksu ho symbolicky vyprovází parťák Nick, v Armstrongově nesmrtelném a jinak k uzoufání zprofanovaném What a Wonderful World. Jenže tahle verze je prostě fajn. Je zajímavý jak ten prokletej, tolikrát z The Pogues vyhazovanej a zase příjímanej potížista všem teď tolik chybí. Aby ne, vono to bez něj tak nějak neni vono. V kapele i v hudebním světě tak nějak vůbec.
The Brian Ferry Orchestra: Do The Strand Jednou večer jsem během jízdy autem přelaďoval rádio a z jedné nejmenované frekvence se na nás začal linout melodicky objevný a přitom přísně tradiční swing. Okamžitě jsem zjišťoval co to je a tím pro sebe objevil formaci The Brian Ferry Orchestra, která nahrála bezvadné soundtracky k filmu Velký Gatsby, nebo seriálu Babylon Berlin. Ale na jejich první desce Jazz Age z roku 2012 hvězda z Roxy Music vůbec nezpívá! Ferry byl prý zvědav, jak jeho písně obstojí v samotné jazzové instrumentaci. Za mě teda slušnej příklad krocení ega.
City of New Orleans je často přebíranej country standart a trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se proklikal k autorovi tohoto songu. A je to, světe div se, syn legendárního Dylanova pravzoru Woodyho - Arlo Guthrie! Ale komiksovou cenu za nejlepší verzi nakonec uděluji Johnnymu Cashovi v jeho trochu úchylné hudební reklamně na jednu dráhu.
Tato kapitola budiš opožděnou vzpomínkou na Sixta Rodrigueze, který odešel letos v létě 8.srpna. Připomínkou neuvěřitelného příběhu skvělého muzikanta, táty a člověka. A důkazem že doma jeden nemusí být zrovna prorokem, a stát se současně hrdinou a symbolem politické změny na druhé straně zeměkoule. A třeba aniž by o tom měl sebemenší tušení. Pamětníci naší totality takovým paradoxům myslím dobře rozumí.
Simon a Garfunkel byli asi mým prvním setkáním s kvalitním písničkářským folkem mého dětství. Když pominu Kryla. Otáčel jsem ten domácí vinyl dokola a četl překlady textů v obsáhlém bookletu plného fotek New Yorku a krásné grafiky. Film Absolovent vznikl rok před mým narozením a viděl jsem ho až o hodně později. Film už asi nikoho nešokuje, ale tehdy třicetiletej Dustin Hofman zahrál toho dvacetiletýho koloucha docela půvabně. A ty písničky jsou stále svěží a nadčasový.

Josef Straka

21. dny evropského filmu aneb totální zoufalství i relativní naděje a zajímavé životopisné férie

V banánové republice: O. Henryho Honduraská epizoda (1. část)

Pohádka o trápení a úsměvu

Die Krupps – náš název je připomínkou krvavé německé historie

Hvězdná kapelnice z Dálného Východu

Méně známý David Tudor

Cuneiform Records: výběr z hroznů

Christina Vantzou: No. 2

Jaromír Typlt / Michal Rataj: Škrábanice / Scribbles

Dejan Terzić AXIOM feat. Bojan Z

ZEA & Xavier Charles

Snarky Puppy

Uvidíme, uslyšíme

Wille & The Bandits

The Matt Schofield Trio (UK)

The Reverend Peyton’s Big Damn Band

Delvon Lamarr Organ Trio (US)

Tamikrest

Respect Festival Open Air 2024