CERAMIC DOG: YRU Still Here?

Nejslavnější byl Marc Ribot nejspíš jako parťák Toma Waitse, bez jeho zdivočelé kytary by ty desky nikdy nezněly tak skvěle. Odtud se vždycky vydával na dvě strany. K úplným šílenostem v duchu no wave, spolupracoval s Johnem Zornem (s ním také přijede 20. června příštího roku v rámci chystaného parádního večera… Číst dál...

Pořád to samé. Ale pokaždé jinak

Ve spolupráci magazínu UNI a klubu Jazz Dock proběhlo 20. října setkání hudebních publicistů, hudebníků i veřejnosti s názvem Miles Davis tam a zpátky (*90 + 25) Otevřená debata o hudbě za Milese i po něm. Přinášíme zápis nejzajímavějších okamžiků dvouhodinové diskuse, do níž se kromě hlavních mluvčích… Číst dál...

Každý experiment je pravdivý

V životě písničkářky Jany Šteflíčkové se pořád něco děje. Například tenhle rozhovor musel vzniknout natřikrát. Napoprvé jsme se spíš „zakecali“ namísto seriózní práce, a mezi druhou a třetí verzí povídání uběhlo tolik času a událostí, že se vlastně úplně změnil obsah. Ale i když je písničkářčin život překotný, samotné názory… Číst dál...
Rubriky Nezařazené

Jsme neustále na rekreaci

O skupině Něžná noc, jejímiž frontmany jsou Jan Sahara Hedl a Blanka Šrůmová se mluví s nadsázkou jako o spojení roku. A ta nadsázka není zas tak velká, protože v téhle dvojici se skutečně propojily dva hodně různé pohledy na svět, dvoje různé životní i profesionální zkušenosti, dva různé autorské i interpretační… Číst dál...

Tindersticks: The Waiting Room

Kdybychom v UNI dávali k recenzím titulky, tahle by se musela jmenovat „Hra s tichem“. Protože právě v tom, v absolutním zvukovém minimalismu, se Tindersticks na svém aktuálním albu, které přijedou živě představit 10. března do pražské Archy, dopracovali naprostého mistrovství. Není to ale minimalismus… Číst dál...

Ani rok bez nového Neila

Je to samozřejmě mírná nadsázka. Ale opravdu jen mírná. Až když si přehlédnete kompletní oficiální diskografii Neila Younga, zjistíte, že od roku 1966 až do letoška prakticky každý rok tenhle beznadějný workoholický blázen vydal aspoň jednu desku. A těch pár roků, kde jsou v jeho soupisce díry, konkrétně mluvíme o letopočtech… Číst dál...

Štípla jsem mu playlist!

Nejznámějším českým interpretem písniček Neila Younga byl bezesporu Petr Kalandra. Není divu, že jeho dcery Karolina a Týna měly jeho písničky servírované od malička. Starší Karolina se v lecčems potatila – hlavně se profesně pohybuje kolem muziky, byť ne jako výkonná muzikantka, nýbrž produkční v renomovaném středočeském… Číst dál...

Tata Bojs: Co je progresivní? A co je retro?

Tenhle rozhovor se zakladateli Tata Bojs v příjemné dejvické kavárně začal jednak tím, že jsme si s Milanem Caisem střihli malý závod o to, kdo dorazí s větším zpožděním (autor rozhovoru kajícně doznává, že „zvítězil“), jednak Mardošovou archivářskou vsuvkou. „Víš, že je to poprvé od roku 1993, kdy budeme na titulce… Číst dál...

Prostě budete zpívat!

Tonya Graves mluví výborně česky. Směje se českým fórům. A vzpomíná na staré časy jako rodilá Pražanda: „Bunkr, to byl klub, co?“ Bodejť by ne, když je už dvacet let součástí české hudební scény. Mladí ji znají možná jen z Monkey Business, ale starším posluchačům se teď připomíná novou sólovou deskou, na které zpívá hudbu, se kterou… Číst dál...

Standardy prostě hrát nebudu

Britský písničkář a skvělý kytarista Justin Lavash vydal nedávno nové album Changing of Tides, na němž se žánrově rozmáchl hodně doširoka, čímž popřel obvyklé, a dost zkreslující, řazení své osoby k blues. Ostatně, bývá vidět i v jiných projektech – hrává s Monikou Načevou, natáčí s Lenkou Dusilovou… Číst dál...