Uchamžiky

Zase na mě zaútočily ss, tedy sociální sítě. Abych se zapojil do nějaké řetězové ankety o mých padesát nejoblíbenějších písniček. Napřed jsem se o to, alespoň v duchu, pokusil, ale pak jsem to vzdal. Udělat to napůl by mě nebavilo a udělat to pořádně jsem neměl čas. Tak jsem se nezúčastnil a ono se také nic nestalo. Mám-li… Číst dál...

Uchamžiky

Je to vždycky trochu ožehavé, když se člověk pustí do zevšeobecňování. Snadno si naběhnete. Tím spíš, když nějaké chování/ vlastnosti atd., rozdělíte na „klučičí“ a „holčičí“. Na druhou stranu, během života člověk v některých ohledech chtě nechtě k nějakým závěrům dojde. A to i v tak zásadních věcech, jako… Číst dál...

Uchamžiky

Své nejoblíbenější kapely mám rád neustále. Ale jednou za čas přijde období, kdy se pro ně znovu nadchnu. Jsou jako sopky. Pořád jsou tady, tyčí se v mé sbírce, dělá mi dobře, že jsou (nebo alespoň byly). Občas vezmu do ruky nějaké album, řeknu si: „Jo, to je skvělá deska!“ a zase ho uložím. Pořád to bublá. Pak ale přijde impuls (článek, zmínka… Číst dál...

Uchamžiky

Uklízení je zrádná věc, protože dělá-li se dobře, zabere spoustu času. Nemyslím jen tak setřít nějakou poličku. Mluvím o poctivém roztřídění a zařazení spousty věcí! Protože jen tak všechno vyhodit umí každý. Takže tímto poctivým způsobem jsem nedávno „uklízel“ lístky z koncertů. Je přeci normální, že si schovávám lístky ze všech koncertů,… Číst dál...

Uchamžiky

Kdo by jako dítě nesnil o tom, aby spolu bok po boku bojovali Old Shatterhand a třeba kapitán Nemo. Vinnetou a Široko. Co v dětských knížkách nešlo, je však možné v dospělosti dohnat v hudbě! Vaši hrdinové spolu mohou točit desky! Už jsem se zde toho tématu dotknul. Když jsem psal o spolupráci Sparks a Franz… Číst dál...

Uchamžiky

Koncem léta jsem panu šéfredaktorovi nadšeně přislíbil, že až přijde čas, budu ve svém sloupku reflektovat téma čísla věnované sedmdesátinám mého oblíbence Neila Younga. Vedl jsem to v patrnosti, ale nesledoval přiliš kalendář. Jen jsem si vždy kryl záda s uzávěrkou. A pak mi do schránky přišlo prosincové číslo, které to rozčíslo: „Jé,… Číst dál...

Uchamžiky

Někdy si říkám, kde je ta hranice mezi sběratelem-fanouškem a sběratelembláznem. Jako většina hranic není na pohled patrná. Rád bych měl pocit, že se pořád ještě pohybuji na její bezpečné straně. Myslím si, že se držím. Ani od svých největších oblíbenců se zatím nesnažím sehnat „opravdu všechno“. I když… Nedávno… Číst dál...

Uchamžiky

Za okny už jede podzim na plné obrátky, tak tu doma přemýšlím, kterou svou oblíbenou desku bych označil jako podzimní. A hned mě jich (podobně jako listí) napadá několik. Většinou nejde ani tak o desky, které podzimně znějí nebo o této roční době pojednávají, ale spíše o alba, která jsem na podzim poznal, oblíbil si,… Číst dál...

Uchamžiky

Jakou cenu má minuta hudby? Vyrůstal jsem kompletně na analogu, a to dvojitě, protože jsem si na analogové kazety nahrával analogová elpíčka. A jelikož ani jedno nebyla levná a snadno dosažitelná záležitost, muselo se šetřit. Jako teenager jsem koncem osmdesátek začínal na čtyřech devadesátkách. Na ty jsem… Číst dál...

Uchamžiky

Občas se to tak semele. Zašel jsem do obchodu s hudebními nosiči. Sice bez závazného cíle, ale v podstatě jsem si chtěl pořídit poslední desku od Sii (nevím tedy jistě, jestli se zpěvačka Sia takhle skloňuje). Jednu písničku od ní mám a líbí se mi. Kamarád David mi v autě pouštěl celé album 1000 Forms Of Fear a neznělo… Číst dál...