Jiří Moravčík

Předpokládalo se, že Afrokelty, znovu po letech připomínající rozjetý vlak, loňská smrt zakladatele a ideologa Simona Emmersona zabrzdí. To byl pohled zvenčí, v němž doznívaly zážitky ze strhujících koncertů. Jen zasvěcení věděli, že Simon z posledních sil ve studiu řídí natáčení nového alba, a když už nemohl, svěřil kapelu do rukou… Číst dál...

Je to od ní sice milé, že nám sdělí, za co se nepovažuje – za folkařku – když ovšem tvrdí, že hraje folk, odrážející vlivy, ze kterých celý život čerpá a zmiňuje přitom vesmír, moc to těm, co ji neznají, neusnadňuje. Vlastně ani těm, co z jejích předchozích sólových akustických alb zůstali opařeni. V zásadě se nezměnila: stále se drží fingerstylu,… Číst dál...

To tu ještě nebylo, dalo by se říct, jenomže bylo, jen jsme si toho třeba nevšimli a nejspíš nám také chybí větší zkušenosti s javánskou zpěvačkou gamelanu, které se splašili koně. Nebo něco na ten způsob. Na každý pád tahle hudba patří do povinné výbavy fanoušků experimentálních nadžánrových nezvyklostí, kdy si za slovo experiment… Číst dál...

Americký černošský písničkář, pro svá témata nazývaný afrofuturistou, a indiánská baskytaristka z téhož písničkářského ranku, akorát že nekonvenčnější, naštvanější a jazzovější, nás klimatickým manifestem vytrhují z letargie a nutí ke zvýšené bdělosti. Poslouchat album bez backgroundu se nedoporučuje. Rozhazování… Číst dál...

Nejde o album ale o EPčko, na čemž ovšem nesejde, když vás ty čtyři skladby chtě nechtě pohlcují. Hranice mezi britským folkem a zbytkem hudební scény už k dobru věci nikdo nestřeží a s přijetím elektroniky, auto-tune, drone a syntezátorů nad tím nemá cenu ani uvažovat. Zpěvačka a houslistka Frankie… Číst dál...

Problémem malých festivalů zůstává jejich minimální mediální dosah, takže lidé často vůbec netuší, že se na našem území nacházejí hudebníci světového formátu. Tak jako letos v Poličce. Další zádrhel: world music scéna má své hvězdy a nezpochybnitelně velká umělecká jména, adorovaná odborníky, vlivnými magazíny a žebříčky, nicméně… Číst dál...

Autor nepatří k typickým návštěvníkům Mighty Sounds. Na těle nemá jedinou kérku a zdaleka víc sedí, než tančí a s vědomostmi by u festivalové subkultury zřejmě propadl. Nepředstírá, že dopředu znal většinu kapel: sice viděl hodně koncertů, z některých ale brzy utekl; a tam, kde zůstal, občas… Číst dál...

Archivní záznam koncertu z roku 1965, který na první dobrou zřejmě naláká jmény hostujícího bluesmana Mississippi Freda McDowella nebo už tehdy známé gospelové zpěvačky Bessie Jones. Ve skutečnosti byli hlavními hvězdami a cappella vokální soubor Sea Island Singers, reprezentující unikátní kulturu afroamerické komunity Gullah Geechee… Číst dál...

Je to dobrý, vlastně hodně dobrý. A tím bychom mohli skončit, ale vy asi potřebujete vědět proč. No, i tohle by mohlo být rychlé: prostě protože je to moc dobrý. A jestli vám to zatím přijde jako vykrucování, tak máte recht. S tímhle řekněme post punkem v západoafrické verzi nastává totiž problém: při popisu „zvuku čtyř francouzských… Číst dál...