Ostatní

Priessnitz: Hvězda Pakliže jsme posledně pod nočními satelity „snili svý sny“ se Zvířetem jménem Podzim, marně čekajíce na probuzení kosmickým telefonátem, dnes ještě zůstaneme spát tvrdým spánkem. Tak trochu jako biblický Jákob na své cestě do exilu – kterým se nám nelidský kosmos prozatím jeví –, snad jen že nebeský žebřík zůstane… Číst dál...

Zatímco kočka má prý rovnou devět životů, britští The Cure, založení Robertem Smithem už v roce 1976, mají (zatím) tři. V tom prvním (debut Three Imaginary Boys, potažmo Boys Don’t Cry) jedou na vlně chytlavého post punku, v tom druhém (daném alby Seventeen Seconds, Faith a Pornography) plují v těžkých, melancholických… Číst dál...

Zvíře jménem Podzim: Satelity Těžko říct, o čem se ve snivé písničce Satelity zpívá, se Zvířetem jménem Podzim si to nicméně uháníme noční krajinou pod hvězdnou oblohou, na které se to mezi padajícími Perseidami a Měsícem hemží letícími satelity. A pakliže jsme se posledně bezradní ocitli v pustinách vesmíru, právě satelity… Číst dál...

65daysofstatic: No Man’s Sky: Music For an Infinite Universe Sotva se s omračujícími plameny nosných raket rozplynul vztek z defraudovaného kosmického ráje na Zemi, shlukla se mračna pochyb do neméně dotěrného mlhavého otazníku: co nás v nekonečném vesmíru vlastně čeká? Bude slibovaná budoucnost k nalezení alespoň na poslední… Číst dál...

Po čtveru zádumčivého vytí na nepřístupná nebesa přišel čas porušit tichou dohodu s vesmírem a namířit si to k „miliardám sluncí“ nad našimi hlavami. Byť právě tímto prométheovským prohřeškem se sladkobolná melancholie 20. století proměnila v jen pomalu odeznívající civilizační kocovinu. Zpěvák a kytarista… Číst dál...

Jakmile se loňského 8. prosince světem rozlétla zpráva, že Bob Dylan prodal práva ke katalogu svých více než šesti set písní koncernu Universal Music Publishing Group (UMPG), začala mela. Odborná i lidovější média showbyznysu se předháněla ve spekulacích i fundovaných tržních analýzách, co tento „vanilla deal“, v nezveřejněné,… Číst dál...

V sobě mám víc poloh / I Contain Multitudes Dneska, zítra a včera taky Květiny umírají, tak jako všechno ostatní Jdi mi v patách, mířím na baliánské Bali Dočista se zblázním, nepůjdeš-li Se svými vlasy dělám cavyky a do krvavých se pouštím sporů V sobě mám víc poloh Mé srdce je zrádné, jak o tom psal pan Poe Mám kostlivce… Číst dál...

Tichá dohoda: Tulák po hvězdách Tata Bojs nás posledně vzali na „okraj velkého nic,“ kde bylo „ticho jako v hrobě.“ Jinými slovy jsme natáhli bačkory a namířili si to do tmy bez zpáteční jízdenky. Je však vážně nutné zemřít, abychom se stali tuláky po hvězdách? Co kdybychom s vesmírem uzavřeli tichou dohodu,… Číst dál...

Jak si připomenout na konkrétních příkladech bohatou dvacetiletou produkci Slnko Records? Vymýšleli jsme leccos, nakonec jsme šli cestou nejjednodušší a nejsvobodnější: požádali jsme hudební publicisty, kteří slovenskou scénu sledují, aby vybrali podle vlastního vkusu jedno až tři alba z produkce Slnka a okomentovali je. Duplicity… Číst dál...

Tata Bojs: Velký třesk   Pakliže Chris Cornell posledně zaklínal „slunce černé nicoty“, aby nám „šlo v ústrety“, co kdybychom neživotnému vesmíru sami vyšli vstříc? A nezastavili se dříve než na jeho pomezí? Právě tam, na „okraj velkého nic“, nás totiž táhne zádumčivý Velký třesk Tata Bojs, kteří se opět jednou „s vesmírem spojili… Číst dál...