Hudba

Jan Burian: Jiná doba

Jan Burian nikdy nebyl „konzervativní“ písničkář. Tehdy moderní elektronikou se obklopoval už ve druhé polovině 80. let při spolupráci s Danem Fikejzem, spojení s alternativní scénou navazoval třeba v triu Burian-Jeřábek-Janče. Netřeba asi připomínat, že v posledních letech udržuje kontakt se současným zvukem… Číst dál...

Father John Misty: I Love You, Honeybear

V podstatě písničkář Josh Tillman, který se ukrývá pod pseudonymem, nejspíše ovlivněným katolickou výchovou, býval bubeníkem kapely Fleet Foxes. Na svém druhém albu poté, co ji opustil, vsadil na konceptuální formu. V plačtivých i zdánlivě optimistických písních se hrabe především ve svém vlastním životě a používá… Číst dál...

Jack DeJohnette: Made in Chicago

A co dědci, mají si kde hrát? – ptalo se Chadimovo Extempore v proslulém rockovém pásmu. Zatímco mnohé ze současné, hlavně evropské jazzové avantgardy, směřuje somnambulní cestou k soudobé hudbě, dědci – někdejší jazzoví průkopníci – stále ještě umějí hrát jazz živelně, živočišně a odvázaně, mají prostou radost ze své muziky,… Číst dál...

Jana: Cesta

Na nebi pop hudby vychází neustále spousta hvězdiček, přiznám se však, že ne všechny rozeznám; buďto se přimknou k nějakému vzoru, anebo postrádají osobitost. Právě proto mě zaujalo album Cesta, které se vymyká jak z popu, ale i z takzvané lidovosti. Vokalistka Jana (Surovičová) ve spolupráci s tvůrci hudby Jarem… Číst dál...

Tyondai Braxton: HIVE1

Americký skladatel Tyondai Braxton, mimochodem syn jazzového avantgardisty Anthonyho Braxtona, patří ve svých šestatřiceti k renomovaným autorům soudobé hudby. Jeho díla objednává Carnegie Hall, hrají Bang On A Can All Stars, Kronos Quartet, Alarm Will Sound i BBC Symphony Orchestra či London Sinfonietta. On sám měl čest… Číst dál...

Alba měsíce března

Punch Brothers: Phosphorescent Blues Živý pohyb, jímž se už docela dlouho vyznačuje americká akustická hudba, těžko ignorovat. Bez ohledu na skepsi nejhlubších folkových zasvěcenců, podle kterých už tu přece všechno bylo. Čemuž se ale leccos vymyká. Když nepočítáme country-punkové kapely, ze kterých se možná něco vylíhne a jichž je teď… Číst dál...

Uchamžiky

Vždycky mě bavily městské legendy. A nejvíce samozřejmě v dětství, kdy jsem je všechny považoval za naprosto seriózní a věrohodné informace. Když jsem později zjistil, co to městské legendy jsou, a že bývají málokdy založené na pravdě, byl jsem trochu zklamán. Časem jsem se však přes toto období rozčarování přenesl a dnes… Číst dál...

Postila

Komponista není jen schopenhauerovský posluchač, tedy ten, kdo hudbě naslouchá a má pocit, že ji sám skládá. On zapisuje tóny přicházející z jeho nitra. Post illa verba dodávám, že někdy se naslouchající osoba, zejména je-li postižena haprující hudební pamětí, může zcela bezděčně stát skladatelem. Sám jsem to zažil. Vzpomínám, jak jsem… Číst dál...

Ad Hot

Stalo se módou zdaleka nikoli sezóny, ale už před drahnými lety ohrnovat nos nad Grammy. Zvlášť výsledky v hlavních kategoriích málokdy málokoho skutečně zajímají. I když i v nich občas akademici překvapí. Konec konců, letošní vítězné album Morning Phase není rozhodně špatné. Třebaže dal Kanye West na odiv jiný… Číst dál...

Aelita/Kráska z Mars, Klub Rybanaruby Praha

Cyklus projekcí němých filmů s živou improvizovanou hudbou pod kuratelou Pavla Straky má v Klubu Rybanaruby už svou tradici od přelomu let 2013 a 2014. Důležitým mezníkem byl 28. leden 2014, kdy se hraní k promítání filmu Harakiri od Fritze Langa vedle dalších účastnil multiinstrumentalista Vlastislav… Číst dál...
Další články