Recenze

Mezi nečekané hudební překvapení patřily po pádu Železné opony romské kapely z Balkánu, trhající naše dosavadní vnímání dechovky na kusy. Do té doby na Západě nikdo netušil, že se dá virtuózně hrát s tak tryskovou rychlostí. Naparování, že dokážou vytáhnout mrtvoly z hrobu, střídalo ujišťování, že je tam zase v pořádku… Číst dál...

Hned úvodní Fracanapa potvrzuje, jak výborný smysl pro dramatičnost Radek Baborák a jeho Orquestrina mají. A také jak dobře ansámblu sedí skladby Ástora Piazzolly, a že se klidně obejde bez bandoneonu nebo jakéhokoliv druhu akordeonu. Což ostatně v nahrávce ukázalo už přearanžování suity Histoire du Tango na eponymním… Číst dál...

Od svého vzniku v roce 2003 si bosenská skupina Dubioza Kolektiv vybírá z různých hudebních stylů, co se jí hodí. Kombinuje ostré riffy kytar, jednoduché ska i složitější balkánské rytmy, lámané beaty i tu nejprimitivnější elektroniku jako z europopové scény počátku 90. let. Nové album #fakenews v tom… Číst dál...

Písně nemají a nepotřebují žádný pas, cestují po světě a berou na sebe době odpovídající podoby, podtrhující jejich platná poselství. Proto, když americké folkové trio převádí lidové písně z minulosti do současnosti, myslí prý přitom i na budoucnost. Hvězdní písničkáři Anaïs Mitchell, Eric D. Johnson a Josh… Číst dál...

Švýcarská vokalistka Franziska Baumann je schopna svým rozsahem čtyř oktáv vytvořit nejroztodivnější zvuky. Zároveň je však v jejím projevu stopově cítit klasické vzdělání zahrnující i současnou kompozici. V její nové kapele Nucleons jsou jí oporou kontrabasista Sebastian Rotzler a bubeník Emanuel Künzi, kteří skvěle doplňují… Číst dál...

Co si budeme povídat, zeměpisně ani hudebním zázemím nestojí americká písničkářka s banjem a zpívající čínská virtuózka na citeru guzheng zrovna moc blízko sebe. Mezi old-time music a čínskými tradičními písněmi nelze také vložit rovnítko bez ohlížení se přes rameno, kolik lidí si za vámi ťuká na čelo. S požehnáním… Číst dál...

Na okcitánskou polyfonii jsou tradicionalističtí elitáři krátcí – jedná se o hudební novotvar. A „polyfonní písně k tanci“ ženského tria Cocanha z francouzského Toulouse jsou pak důkazem o jeho nekonečné variabilitě. Má však několik konstant: úžasné hlasy, rytmickou smršť tamburín, poezii a jazyk dʼòc neboli… Číst dál...

Švédsko má nepřebernou studnici křehkých písničkářů. V letošním roce například nabízí zkraje roku Alici Boman, rodačku z Malmö, kterou zaregistrovali především skandinávští fanoušci díky dvěma EPčkům už před pěti roky. Potenciál byl jasně naznačený, šlo o to, potvrdit naděje debutovým albem. Ošemetnost tohoto kroku si Alice… Číst dál...

Jihoafrický jazz Hugha Masekely je trochu jiná kategorie, a pokud ho spojil s afrobeatovým bubnováním Tonyho Allena, znovu se částečně vrátil „na tlustý obláček, ze kterého nejde vypadnout“. Respektive do nigerijského Lagosu, kam v 70. letech utekl před vězením z USA, aby se „jako matador přiblížil k bláznivému býkovi… Číst dál...

Ještě na obalu svého druhého titulu, živě natočené EP desky Vulpea Lunaticǎ (2017), uvádí kapela Fanfán Tulipán hrdě škatulku kinder-jazz. Na letošním, v pořadí druhém dlouhohrajícím studiovém počinu, který od prvotiny Polyorama dělí devět let, už tohle „infantilní“ žánrové zařazení chybí. Jako kdyby nadžánroví muzikanti naznačovali,… Číst dál...