Recenze

Hned úvodní Fracanapa potvrzuje, jak výborný smysl pro dramatičnost Radek Baborák a jeho Orquestrina mají. A také jak dobře ansámblu sedí skladby Ástora Piazzolly, a že se klidně obejde bez bandoneonu nebo jakéhokoliv druhu akordeonu. Což ostatně v nahrávce ukázalo už přearanžování suity Histoire du Tango na eponymním… Číst dál...

Od svého vzniku v roce 2003 si bosenská skupina Dubioza Kolektiv vybírá z různých hudebních stylů, co se jí hodí. Kombinuje ostré riffy kytar, jednoduché ska i složitější balkánské rytmy, lámané beaty i tu nejprimitivnější elektroniku jako z europopové scény počátku 90. let. Nové album #fakenews v tom… Číst dál...

Písně nemají a nepotřebují žádný pas, cestují po světě a berou na sebe době odpovídající podoby, podtrhující jejich platná poselství. Proto, když americké folkové trio převádí lidové písně z minulosti do současnosti, myslí prý přitom i na budoucnost. Hvězdní písničkáři Anaïs Mitchell, Eric D. Johnson a Josh… Číst dál...

Švýcarská vokalistka Franziska Baumann je schopna svým rozsahem čtyř oktáv vytvořit nejroztodivnější zvuky. Zároveň je však v jejím projevu stopově cítit klasické vzdělání zahrnující i současnou kompozici. V její nové kapele Nucleons jsou jí oporou kontrabasista Sebastian Rotzler a bubeník Emanuel Künzi, kteří skvěle doplňují… Číst dál...

Co si budeme povídat, zeměpisně ani hudebním zázemím nestojí americká písničkářka s banjem a zpívající čínská virtuózka na citeru guzheng zrovna moc blízko sebe. Mezi old-time music a čínskými tradičními písněmi nelze také vložit rovnítko bez ohlížení se přes rameno, kolik lidí si za vámi ťuká na čelo. S požehnáním… Číst dál...

Na okcitánskou polyfonii jsou tradicionalističtí elitáři krátcí – jedná se o hudební novotvar. A „polyfonní písně k tanci“ ženského tria Cocanha z francouzského Toulouse jsou pak důkazem o jeho nekonečné variabilitě. Má však několik konstant: úžasné hlasy, rytmickou smršť tamburín, poezii a jazyk dʼòc neboli… Číst dál...

Švédsko má nepřebernou studnici křehkých písničkářů. V letošním roce například nabízí zkraje roku Alici Boman, rodačku z Malmö, kterou zaregistrovali především skandinávští fanoušci díky dvěma EPčkům už před pěti roky. Potenciál byl jasně naznačený, šlo o to, potvrdit naděje debutovým albem. Ošemetnost tohoto kroku si Alice… Číst dál...

Jihoafrický jazz Hugha Masekely je trochu jiná kategorie, a pokud ho spojil s afrobeatovým bubnováním Tonyho Allena, znovu se částečně vrátil „na tlustý obláček, ze kterého nejde vypadnout“. Respektive do nigerijského Lagosu, kam v 70. letech utekl před vězením z USA, aby se „jako matador přiblížil k bláznivému býkovi… Číst dál...

Ještě na obalu svého druhého titulu, živě natočené EP desky Vulpea Lunaticǎ (2017), uvádí kapela Fanfán Tulipán hrdě škatulku kinder-jazz. Na letošním, v pořadí druhém dlouhohrajícím studiovém počinu, který od prvotiny Polyorama dělí devět let, už tohle „infantilní“ žánrové zařazení chybí. Jako kdyby nadžánroví muzikanti naznačovali,… Číst dál...

Pokračování seriálu irská tradiční hudba versus elektrobeaty s hip hopem, Indií a funky navrch. Než podlehnete našeptávačům, že jdou ve stopách Afro Celt Sound System a Martyna Bennetta, raději si irskou kapelu pořádně poslechněte. Za to nic nedáte a brzy vám dojde, že byste do seznamu mohli přidat také Kílu nebo Shooglenifty… Číst dál...