Recenze

Když něco z pohledu jiných děláte špatně, ještě to neznamená, že to bude špatné. Třeba kytaristé z Botswany, jediní svého druhu: vystačí si se čtyřmi strunami, základními akordy, nástroj si naklánějí k sobě a prsty levé ruky jim z vrchu kmitají v kombinaci přibližně známého prstokladu, slidovaní a ťukání jak na cimbál,… Číst dál...

„Nikdy jsem se za politického zpěváka nepovažoval, a teď se jím pozvolna stávám. Píšu ale pro sebe a své svědomí. Nechci nic zamlčovat,“ tvrdí Jaroslav Hutka. Jeho nové album 100 let však není pouze sbírkou třinácti (vlastně 12 + 1) syrových, otevřeně politických výpovědí, nahraných pouze s akustickou kytarou. Jeho cennou součástí… Číst dál...

Smyčcové kvarteto Brooklyn Rider se dekádu pohybuje na stejném území, jaké si před pětačtyřiceti lety vykolíkoval Kronos Quartet. V oblasti soudobé hudby a neobvyklých přesahů k jiným kulturám a žánrům. Podobných spolků je spousta, jenže právě Brooklyn Rider „vášnivou přesností“ a tvůrčím nápřahem snesou srovnání a navíc… Číst dál...

Tuva, magický hrdelní hlas Nachyna Chorevea, údajně psychedelický etnorock, ve kterém se role evropsky naladěného „kytarového hrdiny“ ujal Nail Salchak , doprovázený bubeníkem Nayysem Dulushem, saxofonistou Sergekem Sandykem a prostřídanými baskytaristy Khulerem Lopsanem či Angyr-oolem Ondarem, to je základ osmi položek alba Amyrsanaa,… Číst dál...

Fukumoriho trio má základnu v Mnichově, kde také nahrálo svůj debut pro ECM. Bubeník Shinya Fukumori (1984) se v bavorské metropoli usadil v roce 2013. Tam už pobýval rodák z jižní Francie Matthieu Bordenave (1983), tenorsaxofonista a klarinetista, s nímž se Fukumori setkal na jam session. Klavírista ze švábského… Číst dál...

Autorskou licenci italské zpěvačky přibližuje názor: lhaní je životadárnější než pravda. Ta nejenže prý bolí, ale kam by se s ní dostali spisovatelé, básníci, filmaři, herci… bez útěšného lhaní by lidstvo rezignovalo na snění, vymýšlení a na život by nahlíželo jako na realitu. Což je podle Floriany Cangiano, zkráceně… Číst dál...

Skutečně se někdo může dneska vrátit naplno k ragtimu? Odpovědět lze otázkou: Proč ne? Polský pianista Marcin Masecki je ragtimem fascinován takřka od dětství, nicméně se už ozkusil ve všem možném od symfonie po polonézu. Nadto nepojímá „svůj“ ragtime jako automatické obnovení anachronického stylu. Chce sice reagovat na jeho… Číst dál...

„Vylízat srdce do dna jako talíř, / kterýs rozbil na své vlastní svatbě, / a pak zkoušel střepy krví slepit,“ zpívá Jakub Cermaque Čermák v titulní písni svého alba Teorie dospělosti. I když i předchozí nahrávky deklamujícího básníka snesly přívlastek „osobní“, tentokrát jde o kolekci písní, z nichž osobní prožitek tryská jako… Číst dál...

Existují od léta 2011, první (a do této doby jedinou) desku Un Coup du Destin si vydali vlastním nákladem, od počátku jim bylo zcela jasné, že boří hranice mezi jazzem, rockem a orientálností, arabizovaně ztvárněnou – to je Beyond Borders Band, jmenovitě udista Fadhel Boubaker z Tuniska a saxofonista (altka a sopránka)… Číst dál...

„Nemyslím, že půjde o něco z jiné planety, určitě nezměním rukopis třeba oproti písním, které píšu pro Tara Fuki,“ ohlásila Dorka přípravu prvního sólového alba v rozhovoru pro UNI. Měla pravdu, ale vůbec to neznamená, že by neospravedlnila samostatný počin, od kterého přece čekáme něco jiného než od těch „kapelových“.… Číst dál...