Recenze

Minirecenze: DiN label – zásobitel komorní elektronikou

Když veterán anglické elektroniky Ian Boddy získal díky třinácti albům svého prvního labelu Something Else Records jistý kredit na elektronické scéně, založil nové vydavatelství na profesionálnější úrovni. Jednotný design všech vydaných CD a rozšířená sestava evropských prvotřídních elektroniků byly kroky, jež z vydavatelství… Číst dál...

Spika: Sonic Journey Through New Life; Marek Styczyńský: Cyber Totem

Polský label Requiem Records je důkazem sílící polské nezávislé scény. Před deseti roky založené fandovské vydavatelství nejdříve produkovalo spřáteleným kapelám dílka ve formě vypalovaných CD, zatímco v posledních dvou letech se propracovalo k profesionálním lisovaným přírůstkům. Jedním z nich se může pochlubit i Michal… Číst dál...

Shantel: Disko Partizani

Mottem bezútěšného, čtyři roky starého filmu Proti zdi tureckého režiséra Fatiha Akina může být klidně hláška: „Já chci žít. Chci si užívat. Tancovat, chci si zašukat. Chápeš?“ Pozvánkou na loňské volné pokračování Edge of Heaven, drsně surovou Akinovu reflexi problematiky turecké menšiny v Německu, je zase svádivý hlas zpívajících jezinek… Číst dál...

Sensus: Humanomaly

Při ročním bilancování novinek na domácí hudební scéně mě přepadla skepse z kontinuálně se snižující laťky mainstreamové tvorby (kam až lze klesnout?). Naštěstí je vykompenzoval mírný optimismus stále aktivnějšího undergroundu, jenž přinesl řadu pozoruhodných desek. Jednou z nich je i druhé album labelu Ressonus Davida… Číst dál...

Please The Trees: Lion Prayer

Táborští minimalisté Some Other Place byli nejen na místní poměry hodně svébytná formace. Jejich spojení se zpěvákem a kytaristou Václavem „Vac“ Havelkou (jinak i Selfbrush), které posléze vyústilo v Please The Trees už tak nezvyklým zjevem není, ale přesto zajisté patří na domácí scéně k nadprůměru a jejich… Číst dál...

Fernando Otero: Pagina De Buenos Aires

Tango má po Astoru Piazzollovi dalšího novátora, který jeden z nejoriginálnějších projevů městské hudební kultury dále posunul, aniž by ho zbavil typických atributů. Pianista a skladatel Fernando Otero ve svém X Tangu přitom nepřišel s žádnou době poplatnou fúzí, která by spojila tradici s elektronikou, samplingem… Číst dál...

NUO: Dixie And The Gang

Sleduje-li člověk pozorněji domácí vývoj nějakého žánru téměř půl století, postupně si zformuluje pár přání dočkat se tuzemské obdoby něčeho, co ho zaujalo v žánru na světové scéně. Vždy jsem si přál, aby se také v našem jazzu objevily nápady, v nichž se snoubí progresivita s humorným nejen nadhledem, ale rovnou vkladem,… Číst dál...

Tiit Kikas: String Theory

Výrazové prostředky tradičních nástrojů se díky studiovým kouzlům roztáhly do nekonečné šíře. Jedním z muzikantů, kteří jsou přímo čítankovým příkladem těchto možností, je houslista Tiit Kikas, jenž vloni vydal album STRING THEORY (Rockadillo Rec./Elwood Muusik, 2007, 46:50). Tento Estonec trápil svým šmidláním sousedy již od čtyř let… Číst dál...

Invalidní důchod: Cvetnaja & Noc co noc

Underground je spojován hlavně s dobou totality, zejména s přelomem sedmdesátých a osmdesátých let. Nově vydané archivní nahrávky Invalidního důchodu (Black Point, 2007, 66:59+45:31) však ukazují, že underground po listopadu nejen žil, ale také hledal nové formy vyjádření a nekončil jen u prvoplánového plastikovského… Číst dál...
Další články