Reportáže

Ne, že by měl některý z předchozích ročníků Colours Of Ostrava „odpočinkový“ program. Nikdy nešlo stihnout vše zajímavé. Netřeba asi opakovat pajány, jak se ostravská festivalová tabule vždy prohýbá pod dramaturgickými lahůdkami a člověk tak může vybírat jen mezi svými nejmilovanějšími chody. Ale letos, co dřív ochutnat? Jak uběhat… Číst dál...

Nejokřídlenější rčení o týdenní přehlídce v Náměšti nad Oslavou? Folkový festival, kdy folk odjíždí na prázdniny. Folkové prázdniny totiž navzdory svému názvu představují dost neobvyklou akci: vytříbenou přehlídku z oblasti world music, jazzu, moravské tradiční hudby a přesahového písničkářství, v níž… Číst dál...

Dva dny na počátku srpna, s úsměvným i poťouchle mystifikujícím názvem Beseda u bigbítu, se během posledních let nenápadně posunuly do pozice velmi často zmiňovaného příkladu, jak je možné dělat skvělou hudební přehlídku i bez obřích rozpočtů a tisícových davů návštěvníků. Svým dílem k tomu přispívá… Číst dál...

Našinci jsou konzervativní publikum, co si budeme namlouvat, zkrátka milují své jistoty a velké hvězdy, i kdyby je měli vidět třikrát za rok. Návštěvníci Respectu jsou naopak vděční za rozšíření obzorů, přesto… také oni s vděkem zpozorní, pokud v programu najdou známá jména a letos budou mít v tomhle směru… Číst dál...

Do zahájení už 27. ročníku festivalu v sympatickém jihomoravském městečku zbývá v době vydání tohoto čísla jen necelý měsíc, proběhne od 4. do 7. července. Čtenářům UNI doufejme netřeba vysvětlovat, o jaký festival se jedná, ale malý přehled toho, co pro vás letos na něm chystáme, a pár… Číst dál...

Umělců, kteří experimentovali s elektronickými instrumenty na hudební scéně ještě před Kraftwerk, bylo velké množství. Byl to ale Ralf Hütter, Florian Schneider a jejich spoluhráči, kterým se podařilo kouzlo a možnosti nových nástrojů etablovat na tvrdém popovém kolbišti. Současnost dává více než čtyřicet let starým vizím… Číst dál...

Moimir Papalescu: Desku Kraftwerk The Man Machine jsem si přivezl z burzy již v roce 1978 a nic podobného jsem do té doby neslyšel. Pamatuju si přesně na ten okamžik , kdy jsem ji položil na talíř gramofonu – vložil jehlu do drážky a uslyšel to legendární, čapkovské: „Ja tvoj sluga – ja tvoj rabotnik.“ Od té doby jsem… Číst dál...

Po maturitě v létě 1981 jsem se rozhodl vydat hledat do Rumunska rodný dům Eugèna Ioneska, jehož absurdní dramata jsem nedávno předtím objevil a zcela propadl jejich kouzlu. Ioneskovy hry dobývaly v šedesátých letech minulého století i česká jeviště (zejména Plešatá zpěvačka nebo Židle) a vyšly u nás i knižně,… Číst dál...

Od premiéry Larkin Poe se čekala přesvědčivost a zájem předčil očekávání. Koncert se přesouval z Jazz Docku do větší Akropole, i tu však návštěvníci zcela zaplnili. V sále nebylo k hnutí. A troufám si předpokládat, že zklamán byl málokdo. Příjemně ovšem překvapilo už zahřívání pódia v režii bristolského dua Foreign Affairs.… Číst dál...

Docela často se dneska říkává, že posluchači jsou líní, a namísto toho, aby zašli do klubu na ojedinělý koncertní zážitek, raději sedí doma u počítače. Faktem je, že na to, jak  unikátní se ten večer konal v břevnovském Kaštanu koncert, se tentokrát nesešly žádné davy. Ale ti, kteří dorazili, to oběma vystupujícím opravdu… Číst dál...